Čvn 22, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody na Vysočině letos v polích zachránili přes 50 hnízd čejek chocholatých. Místa s hnízdy vyznačili dvoumetrovými tyčemi a na jejich polohu upozornili zemědělce, kteří tam hospodaří. Počty čejek se v Česku podle zprávy od roku 1980 snížily o čtyři pětiny, patří mezi ptačí druhy, jichž ubývá nejrychleji. Z některých oblastí čejky vymizely úplně. Zachraňovat se je snaží také ochránci na Benešovsku.
Čejky hnízdí na zemi, často na poli, jejich hnízda tam při jízdách ničí zemědělské stroje. Pro záchranu hnízdišť je podle ochránců důležitá především komunikace se zemědělci. Vyhledat hnízda čejek není snadné, v polích jsou téměř neviditelná. Ochránci sledují pohyb hnízdících ptáků dalekohledem. Místo s hnízdem pak vyznačí dvěma tyčemi, dávají je přibližně pět metrů pod hnízda. Pokud zemědělci pobírají na hospodaření dotace od státu, mají podle ochránců povinnost takové hnízdo chránit.
Na Vysočině se lidé z pobočky České společnosti ornitologické věnují ochraně hnízd několik let. Letos se jim v poli podařilo dohledat i jedno hnízdo kulíka říčního. Na Podblanicku v okrese Benešov čejky nejdřív kvůli suchému jaru na polích nezahnízdily, teď tam ochránci sledují sedm hnízd v porostech kukuřice.
Čejka chocholatá je velká asi jako holub a je nápadná kontrastním zbarvením a typickou chocholkou na hlavě. Z krajiny podle ochránců čejky mizí i kvůli nedostatku polních mokřin. Záchranu čejek podporuje i národní program ČSOP Ochrana biodiverzity.
Autor: Český svaz ochránců přírody (ČSOP)
Zdroj: ČTK
Čvn 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Podpora posunu ve vyjednávání o klimaticko-energetickém balíčku Fit for 55, adaptace na změnu klimatu, ochrana biodiverzity, oběhové hospodářství či světelné znečištění budou hlavní témata ministerstva životního prostředí (MŽP) při nadcházejícím českém předsednictví EU. Zástupci MŽP to řekli na dnešní tiskové konferenci v Praze. České předsednictví začne 1. července.
Náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík řekl, že v případě klimaticko-energetického balíčku Fit for 55 je cílem podpořit vyjednávání a nalézt průsečík mezi postoji Rady Evropské unie a Evropského parlamentu, aby mohla legislativa být do konce roku projednána a vstoupit v platnost co nejdříve. Dusík je jedním ze zmocněnců za Česko pro jednání o životním prostředí během předsednictví.
Klimaticko-energetický balíček Fit for 55 Evropská komise představila loni v létě.
Opatření vyplývající z 13 legislativních návrhů by měla pomoci EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 1990 a uhlíkové neutrality do roku 2050. Fit for 55 navrhuje mimo jiné změnu systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnání na hranicích či změny ve využívání půdy a v lesnictví. Zahrnuje i podpůrná opatření, například vznik sociálního fondu či navýšení modernizačního a inovačního fondu.
K dalšímu hlavnímu tématu MŽP, adaptaci na změnu klimatu a ochraně a obnově biodiverzity, Dusík řekl, že v Radě pro životní prostředí, jejíž neformální jednání v Praze bude 13. a 14. července, se bude řešit například problém odlesňování a nastavení pravidel udržitelného využívání lesních produktů. „Zde bychom chtěli finalizovat dohodu mezi radou a Evropským parlamentem,“ podotkl Dusík.
„Druhým tématem je obnova ekosystémů, tzv. Natural restoration law, kde předpokládáme zveřejnění návrhů od Evropské komise tento týden,“ dodal Dusík. O tématu, k němuž MŽP v září uspořádá i konferenci, podle Dusíka bude diskuse na pražském zasedání rady. Tamtéž se má jednat i o ochraně a obnově půdy. Evropská komise zveřejnila strategii ochrany půdy loni. „My bychom chtěli všechna tato témata propojit,“ řekl Dusík.
Dusík také uvedl, že zástupci MŽP se budou v následujících měsících snažit o podporu oběhového hospodářství s maximálním důrazem na snížení znečištění životního prostředí. Podle náměstka půjde o legislativní návrhy, předložené i připravované, vycházející z provádění Zelené dohody pro Evropu. „Prvním velkým návrhem, který se projednává mezi radou a Evropským parlamentem, jsou baterie a odpadní baterie. Je to návrh, který postihuje celý životní cyklus baterií a my se budeme snažit, abychom nalezli shodu o finálním znění tohoto předpisu,“ řekl Dusík.
Podotkl, že předpis se zabývá surovinovou bezpečností, snížením závislosti EU na surovinách z nestabilních regionů i vyšší udržitelností baterií. Dalším tématem je podle náměstka světelné znečištění. Podotkl, že cílem je zvýšit informovanost o problému a jednat o možnostech regulace světelného znečištění, které má negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pak uvedla, že úřad se bude tematicky věnovat i dopadům války na Ukrajině na životní prostředí. Zmínila, že zástupci MŽP mimo jiné povedou delegace za EU na mezinárodních konferencích souvisejících se životním prostředím.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila podle své výroční zprávy 1673 pravomocných pokut za 79,4 milionu korun. Proti předchozímu roku bylo pokut o téměř 370 méně a proti předcovidovému roku 2019 zhruba o 860 méně. Ředitel ČIŽP Erik Geuss ve zprávě uvedl, že na loňském počtu kontrol i pokut se opět podepsala epidemie covidu-19 a nouzový stav, který byl vyhlášen na 133 dní a při kterém byl mimo jiné zakázán pohyb mezi okresy.
„Oproti ‚ne-covidovému‘ roku 2019 se počet kontrol v roce 2021 snížil o zhruba 5000. Zatímco v roce 2019 bylo provedeno 16.896 kontrol s výsledkem 8607 pokut v celkové výši 112,329.717 korun, v roce 2021 proběhlo 11.231 kontrol s výsledkem 1690 pokut v celkové výši 79,387.735 korun,“ uvedl ředitel inspekce. V roce 2020, kdy vypukla na koronavirová epidemie, inspektoři ČIŽP provedli 11.231 kontrol.
Inspekce ve výroční zprávě zmínila například pětimilionovou pokutu, kterou loni uložila společnosti Zucca za provoz bioplynové stanice Velký Karlov a rozhodla o zastavení provozu tamních zdrojů znečišťování ovzduší. Dvojnásobnou pokutu pak dostala od ČIZP společnost Glodobera Group za nedovolenou přepravu odpadů do ČR a ilegální sklad odpadů.
Počet havárií a mimořádných situací, které ČIŽP loni evidovala, meziročně stoupl o 142 na 457. Havárií na vodách loni inspektoři zaznamenali 297, přičemž zhruba třetina byla způsobena dopravou. Pouze ve dvou případech byly znečištěny podzemní vody a u 162 případů byl znám původce havárie, uvedla inspekce.
Geuss na konci května řekl Radiožurnálu, že do konce letošního roku odstoupí z funkce. Uvedl, že cítí, že si vládní politici jeho odchod přejí. Politické tlaky začal vnímat po předloňské otravě řeky Bečvy. Trvá ale na tom, že v tomto případě postupovala inspekce správně. Svého nástupce by chtěl varovat především před byznysem s nebezpečnými odpady, který považuje za velký problém, řekl.
Autor: ČIŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pozemky o rozloze 6253 hektarů v majetku Státního pozemkového úřadu ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech se převedou pod Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky a na správy národních parků (NP). Převod je součástí dohody o spolupráci pozemkového úřadu a ministerstva životního prostředí (MŽP) o výměně informací a koordinaci při plánování a realizaci opatření v přírodě. V tiskové zprávě o tom informovalo MŽP.
Rozloha pozemků odpovídá zhruba ploše NP Podyjí. Národní parky na území ČR mají celkem zhruba 119.000 hektarů. Na agenturu ochrany přírody bude převedeno 3058 hektarů pozemků, 1963 hektarů bude pod Správou NP Šumava, 500 hektarů se převede na Správu NP České Švýcarsko, 470 hektarů na Správu KRNAP (Krkonošského národního parku) a 262 hektarů na Správu NP Podyjí. Agentura pečuje hlavně o chráněné krajinné oblasti a další kategorie chráněných území na ploše více než 1,6 milionu hektarů.
Dohodu dnes podepsali zástupci MŽP a ministerstva zemědělství, pod které pozemkový fond spadá. Cílem dohody je podle nich také zvýšit ekologickou stabilitu, adaptovat krajinu na změnu klimatu a zajistit protierozní ochranu zemědělské půdy. „Podepsáním dohody uvádíme do praxe naše úsilí v boji proti suchu a nedostatku vody působenému změnou klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podobně dohodu komentovala i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). „Můžeme očekávat, že nás v následujících letech čekají delší suchá období. Naším cílem tak musí být pestrá krajina, která dokáže vodu zadržet,“ doplnila.
Převody pozemků nebudou mít žádný vliv na počty pracovních míst a budou bezúplatné, zůstanou v majetku státu. Podle dohody mají také vzniknout tři pracovní skupiny, které budou pověřeny plněním společných závazků úřadů a dodržováním harmonogramu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody vyzývají lidi, aby se v oblasti přírodní památky Mladá na Mladoboleslavsku vyfotili s utrženou kyticí kvetoucí lupiny mnoholisté, pomohou tak chránit vzácné druhy, například hořec křížatý. Invazivní lupina, která letos na jaře ve velkém množství vyrostla v lokalitě přírodní památky, ničí vzácné rostliny a celé biotopy.
Z některých míst v přírodní oblasti Mladá se podle Milady Vrbové z Českého svazu ochránců přírody kvůli lupině už téměř ztratil například hořec křížatý, který patří mezi silně ohrožené druhy. „Lupina vytlačuje původní vzácné druhy rostlin, a tím i na ně vázané živočichy. Nejen že jim ubírá prostor, ale půdu také obohacuje o dusík, a tím ji pro vzácná rostlinná společenstva znehodnocuje,“ řekla Vrbová. Půda bohatá na dusík je vhodná například pro růst kopřiv, nevyhovuje však orchidejím či dalším druhům, které velké množství dusíku nesnesou.
„Letos lupiny zase přibylo, v té oblasti se neseká a lidi si myslí, že když je hezká, bude možná i vzácná, tak ji moc nelikvidují,“ doplnila. Na začátku června je podle ní na likvidaci ideální čas, protože lupina právě kvete, a ještě se nestihla vysemenit. Lidé by neměli utrženou lupinu pohodit na jiném místě, ale úplně z přírody odnést.
Lupina mnoholistá, která je známá i pod názvem vlčí bob, je bobovitá rostlina výrazně modré nebo fialové barvy. K její likvidaci v minulosti vyzývali návštěvníky i správci národních parků na Šumavě a v Krkonoších.
Národní přírodní památka Mladá je chráněné území poblíž Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku a Milovic na Nymbursku. Bylo vyhlášeno 23. června 2020 na ploše téměř 1250 hektarů, ochranné pásmo zaujímá plochu přes 58 hektarů.
Za fotografii největší kytice lupiny z Mladé ochránci lidi odmění. Fotografie mohou posílat na e-mail info@csopklenice.cz.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
