Čvn 10, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo dotace za více než 2,2 miliardy korun. Podpora míří do projektů zaměřených zejména na fotovoltaiku a energetické úspory. S projekty uspělo 230 žadatelů z různých výzev Národního programu Životní prostředí i Modernizačního fondu, dotace půjdou z Národního plánu obnovy.
„Proces schvalování dotací běží průběžně, takže další projekty budou následovat,„ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Podporu na výstavbu nové fotovoltaické elektrárny získala například Agrofarma Dubnice na Bruntálsku, elektřina ze solárních panelů se bude také nově vyrábět v areálu brněnské teplárny na Špitálce a svoji elektrárnu chystá i město Horní Jiřetín na Mostecku. Podle ministerstva jich po celém Česku vznikne dalších 50.
Téměř 50 obcí pak získalo peníze z Národního plánu obnovy na energetické úspory svých veřejných budov, na opatření využijí dotace celkem za 800 milionů korun. Například v Kyškovicích na Litoměřicku sníží energetickou náročnost kulturního domu, v Dobroslavicích na Opavsku opraví hasičskou zbrojnici, velký projekt energetických úspor nachystala podle MŽP brněnská nemocnice u svaté Anny.
Z Národního plánu obnovy dostanou peníze i další obce, které se rozhodly, že budou lépe hospodařit s dešťovou vodou. Bezmála 40 samospráv může začít budovat záchytné nádrže, parkoviště s propustnými plochami, revitalizovat vodní plochy nebo upravit svoje budovy tak, aby zachytávaly dešťovou vodu, která se pak dále využije.
Dále s projekty uspěli například zpracovatelé autovraků, kteří ze starých aut získávají dále využitelné suroviny, obce sdružené v Paktu starostů a primátorů pro klima a energii nebo správci národních parků, kteří potřebují vykoupit pozemky ve zvláště chráněných územích.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 2, 2022 | Ochrana životního prostředí
Do Antarktidy každou sezonu míří desítky tisíc turistů. Jejich počet se rok od roku zvyšuje, což představuje značnou zátěž pro tamní životní prostředí. Masový turismus byl proto jedním z témat končícího poradního shromáždění zemí Smlouvy o Antarktidě, která upravuje využívání tohoto kontinentu. Pavel Sladký z českého ministerstva zahraničí, který se zasedání v Berlíně zúčastnil, řekl, že pandemie covidu-19 turistické výpravy do regionu v loňské sezoně zastavila, což mělo blahodárný vliv na ekosystém.
„Bavíme se o desítkách tisících turistů ročně,“ řekl Sladký o návštěvnících, kteří jsou nejčastěji ze Severní Ameriky a Evropy. Přestupní stanicí je jižní Argentina a Chile. „Zde nastupují na obrovské turistické lodě, kde jich je třeba 150 a k tomu množství posádky. To představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí v Antarktidě,“ řekl. V Berlíně proto s kolegy z dalších zemí jednal mimo jiné i o dopadech turistiky na místa, kam lidé nejčastěji jezdí, a o tom, jak tyto dopady sledovat.
Turistické výpravy na Antarktidu se pořádají během letní sezony, která je na jižní polokouli v době zimních měsíců na severní polokouli. Podle údajů Mezinárodní asociace provozovatelů cest do Antarktidy (IAATO) dosáhl zájem vrcholu před pandemií na přelomu let 2019 a 2020, kdy se přes členy tohoto svazu na Antarktidu vypravilo 73.911 návštěvníků. O rok dříve to bylo 56.168 lidí. Loňská sezona, tedy přelom let 2020 a 2021, kvůli covidu-19 prakticky nebyla a IAATO k ní ani nezveřejnilo žádné statistiky.
„V loňské sezoně přijely pravděpodobně jen desítky turistů. Z desítek tisíc lidí tak turismus poklesl na desítky lidí,“ řekl Sladký. „Mělo to pozitivní vliv na životní prostředí,“ uvedl. Nyní se zlepšenou epidemickou situací se turismus v Antarktidě rychle zotavuje a IAATO odhaduje, že během letošní sezony 2021 a 2022 navštívilo Antarktidu možná až 60.000 turistů.
Do Antarktidy díky masové organizaci zájezdů míří nejen dobrodruzi, ale také senioři. „Dostanou to třeba jako dárek k 50. výročí svatby,“ uvedl Sladký o výletních plavbách, jejichž cena u německých organizátorů začíná v přepočtu na 250.000 Kč. Největšími lákadly jsou nedotčená příroda, tučňáčí kolonie a očekávání bílého a zaledněného kontinentu.
Realita ale bývá často odlišná. „To je mediální zkratka, že je to bílý kontinent. Tak to opravdu není. Je tam spousta sopek a ty sopky popelem sníh cukrují. Když jsem tam chodil, tak jsem byl hodně špinavý,“ řekl Sladký. „Lidé se mě také hodně ptají na tučňáky. Kolem kolonie tučňáků není čistý sníh. Musíme si uvědomit, že ty tučňáci jsou něco jako drůbež, kolem tučňáků je sníh velmi znečištěný. Třeba krví z jejich rvaček nebo peřím,“ uvedl s tím, že v koloniích je nutné počítat i se zápachem.
Časté turistické návštěvy tučňáčích kolonií jsou ale problém. „Tučňáky to strašně ruší, takže hrozí, že by se tučňáci mohli přesunout jinam,“ řekl Sladký. Dodal, že na antarktický ekosystém doléhá i globální oteplování. „Tím, jak se klima otepluje, tak tučňáci kolonizují jižnější části kontinentu,“ řekl.
Sladký na Antarktidě pobýval od prosince 2014 do února 2015 jako první a zatím jediný český pozorovatel podle Smlouvy o Antarktidě. Na palubě britského ledoborce se tak účastnil inspekcí turistických a soukromých lodí, zda na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky posádky dodržují všechna pravidla a závazky zmíněné smlouvy.
Kvůli kontrolám navštívil Sladký i několik stanic, ke kterým ale přístup kvůli neexistenci přístavních mol nebývá snadný. Někdy se kvůli kamenům není možné s člunem dostat až na břeh. „Ve speciálních oblecích vstoupíte do vody a brodíte se třeba 200 metrů vodou k pobřeží. Když máte štěstí, že je tam skála a hluboká voda, tak přirazíte a inspektoři bez jištění lezou po skále. Pak se jde třeba čtyři kilometry ke stanici. I to je práce státního úředníka,“ dodal.
Česká republika má v Antarktidě stanici pojmenovanou po zakladateli moderní genetiky a meteorologovi Johannu Gregoru Mendelovi, která letos slaví 15. výročí. Díky stanici, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita, se Česko stalo jedním ze států s hlasovacím právem v antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely.
Pro vstup do Antarktidy není potřebné vízum, návštěvníci ale podléhají povinné registraci, za kterou platí příslušnému státu správní poplatek. Turisté tak kontinent navštěvují na základě ohlášení, početnější výpravy včetně vědeckých s pobytem delším než 30 dní pak potřebují povolení činnosti v Antarktidě.
Autor: České ministerstvo zahraničí
Zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | Ochrana životního prostředí
Členové valašskomeziříčské organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) obnovili mokřad Rybníky ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Patří k významným mokřadním lokalitám, žijí tam vzácní a ohrožení živočichové. Ochránci přírody obnovili čtyři zarostlé tůně a vybudovali jednu novou, sdělili v tiskové zprávě zástupci ČSOP.
Valašskomeziříčská organizace ČSOP se o lokalitu stará od roku 1995. Díky podpoře Nadačního fondu Veolia koncem loňského roku obnovili tůně a vybudovali novou. „Obojživelníci si je záhy našli. V dubnu se v nich objevilo mimo jiné více než padesát snůšek skokana štíhlého. Nyní jsou již tůně oživeny stovkami pulců, nastěhovali se sem i skokani zeleni, jejichž hlas je slyšet do daleka. Je jen otázkou času, kdy se objeví i další obojživelníci,“ uvedli ochránci přírody.
V lokalitě žijí také mokřadní druhy ptáků, obojživelníci i více než 20 druhů vážek. Žáby i vážky potřebují ke svému rozmnožování tůně. Mělké tůně se však postupně zanášejí a zarůstají a nové přirozeně nevznikají, proto je třeba tůně obnovovat či budovat nové.
Obnova tůní není jedinou aktivitou na mokřadu, je také důležité, aby zcela nezarostl, ochránci přírody ho proto pravidelně kosí. Od letošního května pomáhá s údržbou i pastva koní. Mokřad Rybníky slouží také k ekologické výchově. Valašské ekocentrum ČSOP tam organizuje exkurze pro studenty středních škol z regionu, kteří pravidelně pomáhají s jeho údržbou. Členové oddílu mladých ochránců přírody Falco se tam učí poznávat a chránit přírodu, seznamují se ze zoologií i hydrobiologiií. Do lokality může také veřejnost.
Obnova drobných vodních ploch mokřadu Rybníky je součástí spolupráce ČSOP a Nadačního fondu Veolia. Loni bylo v republice sedm podobných projektů. Program Vraťme vodu přírodě pokračuje i letos.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu, uvedla dnes ČSO v tiskové zprávě. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.
Podle ornitologů si chřástal v trávě vytváří stezky, kterými velmi rychle probíhá. Jeho přítomnost tak značí zpravidla právě jen noční volání samce, kterým obhajuje svůj hnízdní prostor a láká samice.
„Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny,“ uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
„Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení,“ dodal Zámečník. Chřástal se podle ČSO nejčastěji ozývá mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou ranní. Lidé k jeho mapování potřebují kvalitní svítilnu a mobil s aplikací na určení pozice nebo rovnou GPS přístroj. „Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 metrů od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne,“ uvedl Zámečník. Získaná data by lidé měli zadat do databáze ČSO na webu birds.cz. Podle ČSO je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s GPS pozicí. Údaje lze zaslat i Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Chřástala podle odborníků ohrožuje především časné sečení luk i způsob, kterým se v současnosti provádí. Chřástalové jím přicházejí o hnízdní prostředí a ohrožuje je také na životě. „Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,“ uvedl Zámečník. Druhu nesvědčí ani intenzivní pastva dobytka, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chřástalům pak chybí kryt pro hnízdění.
Zámečník uvedl, že zemědělci mohou chřástalům pomoci tím, že budou kosit od středu do krajů louky, aby ptáci měli šanci utéct. Pomůže také snížení rychlosti stroje na čtyři kilometry v hodině. „Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,“ sdělil Zámečník.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Kvě 23, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pražský magistrát rozdělí mezi městské části na dotacích 160,2 milionu korun na projekty související s adaptací na klimatické změny, což je zhruba stejně jako loni. Město podpoří několik desítek projektů, které se týkají energetiky, dopravy, tzv. cirkulární ekonomiky a adaptačních opatření na změnu klimatu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes projednal magistrátní finanční výbor. Praha v roce 2019 klimatický závazek snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent.
„Obeslali jsme všechny městské části, abychom shromáždili projekty a žádosti o dotace,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Na magistrát dorazilo 116 žádostí, z nichž bylo vybráno 52 projektů od 40 městských částí.
Projekty městských částí se z velké části týkají výsadby stromů nebo keřů a údržby zeleně. Například Šeberov a Koloděje budou sázet nové aleje, Satalice založí louku, Praha 9 prodlouží park Přátelství.
Radnice chystají projekty revitalizace ploch, obnovy cest a mobiliář, jejichž součástí je často obnova zeleně. V seznamu projektů jsou rovněž opravy budov, které v rámci úspor energií budou zatepleny a dostanou nová okna a některé budou osazeny fotovoltaickými panely. Dalšími jsou projekty na zadržování vody, kdy vzniknou pítka, mlžítka a další vodní prvky.
Opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO) na jednání výboru kritizoval finanční náročnost zmíněného klimatického plánu. „Když bude draho, tak ať je aspoň zeleno. Těch 160 milionů mělo být v nynější situaci přiděleno jinam. Klimatický plán a jeho financování se zdá problematický a měl by být revidován,“ řekl Pilný. Hlubuček s kritikou nesouhlasil, plán je podle něho nyní revidován a v červnu jeho novou verzi projednají městští zastupitelé.
Praha se v životním prostředí chce zaměřit mimo jiné na boj se suchem. Při něm chce budovat nádrže na zadržení vody, sázet stromy, opravovat rybníky a vodní toky a změnit druhové složení lesů a zeleně. Do roku 2030 by mělo město investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého.
Autor: Magistrát hl. m. Praha
Zdroj: ČTK
