Kvě 20, 2022 | Ochrana životního prostředí
Stavba zábran na Sněžce začne příští týden. Půjde o více než sto sloupků, mezi nimiž budou natažené nerezové řetězy, které oddělí návštěvnický prostor od míst, kam se nesmí. Hotovo by mělo být do začátku letní sezony. Jde o součást zakázky za celkových 17,8 milionu korun bez DPH, která zahrnuje na Sněžce také opravu chodníku, vyhlídky, vybudování laviček nebo dopravu materiálu vrtulníkem na vrchol. Investorem je Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
„Budování zábradlí začne v úterý nebo ve středu, a to hloubením jamek pro sloupky. Od poloviny června máme v plánu montáž nerezových komponentů. Sloupky budou zabetonované v zemi a mezi nimi bude dvojitý nerezový řetěz,“ řekl Pavel Klimeš ze stavební firmy, která úpravy provede.
Správa KRNAP si od vybudování stálých zábran na vrcholu Sněžky slibuje zvýšení ochrany přírody v oblasti, která patří k nejnavštěvovanějším a zároveň nejcennějším v Krkonoších. Dosud ochranáři na vrcholu nejvyšší české hory vždy před hlavní turistickou sezonou instalovali dočasné, metr vysoké sítě.
V první polovině srpna by měli stavbaři začít připravovat rekonstrukci vysokohorského chodníku od horní stanice kabinové lanovky na vrchol Sněžky. Nejprve musí odstranit původní, aby mohla v září přijít na řadu samotná oprava chodníku starobylou technologií štětování. Práce budou probíhat za provozu. Klimeš upozornil, že pokládání kamenů a štětování může kvůli ochraně přírody začít až po 1. září, kdy bude moci létat vrtulník a bude tam tak možné kámen dopravit.
„Kámen bude z Polska, půjde o žulu ze západních Krkonoš a k přepravě poslouží přepravní vaky zavěšené pod vrtulníkem,“ řekl Klimeš. Opravovaný úsek horského chodníku je součástí jedné z hlavních přístupových turistických tras na Sněžku. Chodník v nejširším místě dosahuje šíře asi 12 metrů a dlouhý je necelých 100 metrů, celý bude tvořen tzv. štětem.
„Štětování budeme provádět na 325 metrech čtverečních. Bude tam potřeba navozit zhruba 400 tun materiálu, většinu z toho přepraví vrtulník. Ne všechno je ale kámen, půjde i o materiál na sloupy a další věci,“ řekl Klimeš. Štětování je prastará metoda, kdy jsou kameny do cesty vkládány na výšku. Je to staletími prověřená technika stavby cesty, která je pak velmi odolná vůči zátěži a povětrnostním vlivům.
Plánovaná oprava chodníku na Sněžce je pokračováním rekonstrukce horského chodníku, který vede od horní stanice lanovky na Růžové hoře. Firma chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou opravovala s přestávkami v letech 2018 až 2020.
Letos chtějí stavbaři udělat co nejvíce, ale plány jim může zhatit počasí, které je na Sněžce nevyzpytatelné. Veškeré plánované práce na Sněžce mají být proto hotové nejpozději v září 2023.
Sněžka nemá podle odborníků ve středoevropském prostoru obdoby. Má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny volně do atmosféry a je pro středoevropské horstvo vzácný. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské, často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Kvě 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.
Index, který je společným projektem České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo na 23. místě, tedy páté od konce. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česká republika podle výsledků průzkumu výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. V přepočtu na jednoho obyvatele ročně vyprodukuje 11,7 tuny ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je třetí nejhorší výsledek v EU.
„Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kilogramů ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Podle ní je to dáno vysokým podílem uhelných zdrojů na výrobě tepla. Lépe si Česko stojí v emisích z dopravy, které jsou pod evropským průměrem. „V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU,“ dodala Hrtúsová.
Problémem Česka přitom nejsou jen vysoké emise skleníkových plynů, ale i dalších látek a pevných částic. To má vliv mimo jiné na zdraví obyvatel. Ročně v Česku zemře 31 lidí na 100.000 obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu, uvádí analýza. „Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen tři úmrtí,“ dodal hlavní ekonom ČS David Navrátil.
Podle indexu má Česko nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší.
„Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO2, ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU,“ upozorňuje Navrátil. Zatímco ve Švédsku dokážou lesy a půda absorbovat 35 milionů tun ekvivalentu CO2, v Česko naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry.
Ačkoli se Česká republika v jednotlivých indikátorech indexu umisťuje spíše na chvostu, v některých případech naopak stojí v čele unijních zemí. Podle posledních dat evropského statistického úřadu Eurostat Česko dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu (HDP). Česko na tento účel vydává 2,7 procenta, zatímco unijní průměr je 1,8 procenta HDP.
Důvod nepoměru mezi stavem životního prostředí a investicemi do něj vidí Navrátil ve struktuře české ekonomiky. „Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 procenty. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie,“ vysvětluje ekonom. Výroba energie v Česku přitom spoléhá na tuhá fosilní paliva výrazně více než v ostatních unijních zemích. Hůře je na tom podle Navrátila pouze Polsko a Estonsko.
Autor: Česká spořitelna
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) upravuje vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš, kde šlo o kompromis mezi ochranou přírody a lidských sídel v okolí potoka. Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami.
Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru. „Už řadu let se snažíme odstraňovat na potocích, říčkách a řekách překážky, které nikdy neměly, anebo s časem ztratily svůj hospodářský význam. Naši předkové těmito zásahy ovlivnili přirozený životní cyklus nejenom pstruhů potočních, ale dnes už také evropsky významných živočišných druhů, jakými jsou vranka obecná, mihule potoční nebo rak kamenáč,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Správa národního parku plánuje i letos v úpravách pokračovat, například na harrachovské Milnici nebo na stráženském Husím potoce.
„Mnohé páteřní toky jsou značně ovlivněny příčnými objekty, především malými vodními elektrárnami. Takové objekty však není reálné z finančního ani z majetkoprávního hlediska odstranit. Řada toků je ale fragmentována menšími stupni bez jasného účelu či smyslu. Především na tento typ objektů se zaměřujeme,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude katalog opatření, jak lze zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů, uvedli zástupci národního parku v tiskové zprávě.
„Již nyní víme, že na sledovaných tocích máme 994 zcela neprůchozích příčných objektů a 72 kilometrů toků je v hydromorfologicky nevyhovujícím stavu. Proto se postupně snažíme o nápravu tohoto nepříznivého stavu,“ uvedl Drahný.
Navazující projekt, který se již připravuje, by měl podle hydrobioložky Správy KRNAP Anny Josefovičové přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Opatření zahrnou nejen odstranění migračních bariér, ale i úpravy koryt v nevyhovujícím hydromorfologickém stavu, tak i opatření v nivě i v celé ploše povodí.
„Cílem je tedy nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území,“ dodala Josefovičová. Dnes slaví Krkonošský národní park 59 let od svého vyhlášení. Byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Kvě 16, 2022 | Ochrana životního prostředí
Záměr ministerstva životního prostředí prohlásit Křivoklátsko národním parkem odmítají Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska. Záměr může do budoucna přinést řadu problémů, varovaly ve společném prohlášení. Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků. Vyhlášení národního parku je součástí programového prohlášení vládní koalice.
„Vytvoření pátého národního parku na území České republiky s přihlédnutím ke specifikům oblasti Křivoklátska by znamenalo zásadní změny v hospodaření v této oblasti. Doporučujeme proto důkladně zvážit ekologické, environmentální a ekonomické aspekty tohoto kroku, který má potenciál ovlivnit toto území na mnoho let,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Komory se shodly na tom, že Česko je příliš malá země na to, aby se rozšiřoval stávající počet čtyř národních parků, které podle nich již teď mají velké nevyřešené problémy. Křivoklátsko je zároveň hospodářsky i rekreačně využívané území, které je chráněné, podle již platné legislativy a není nijak ohrožené, tvrdí komory.
Uvedly, že proto vyzývají vládu k tomu, aby záměr vyhlásit Národní park Křivoklátsko přehodnotila a místo toho podpořila již existující Lesnický park Křivoklátsko jako alternativu pro péči o toto území.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám.
Se záměrem vyhlásit na Křivoklátsku národní park nesouhlasí místní obce. V dubnu více než 30 jejich představitelů vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná.
Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků. „Odborníci nejsou pouze lesníci a dřevaři, ale i odborníci z řad krajinných inženýrů, ekologů, zoologů, botaniků, ornitologů, nebo geologů,“ uvedl náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský.
V současnosti podle něj lesy v navrhovaném území plní hlavně produkční funkci a jsou ohrožovány těžbou, suchem nebo přemnoženou zvěří a kvůli těmto vlivům nemá ve vytěžených oblastech šanci vyrůst nový porost. Lesnický park, které komory zmiňují, podle něj nemůže být alternativou národního parku, který má jasná pravidla zakotvená v zákoně. Dolejský také poznamenal, že v ČR národní parky pokrývají 1,51 procenta území, zatímco v EU je to zhruba osm procent plochy. Lesnicko-dřevařská komora ČR zastupuje správce lesů ve vlastnictví státu, podnikatelské subjekty nebo instituce z akademické a výzkumné sféry. Je zároveň členem Agrární komory.
Autor: Lesnicko-dřevařská komora ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 11, 2022 | Ochrana životního prostředí
Zpřesnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky vůči Antarktidě přináší vládní novela zákona o tomto kontinentu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě. Nyní ji posoudí výbor pro životní prostředí.
Předloha by měla zpřehlednit povolovací režim cest do Antarktidy a přispěje k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. „V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvláštní požadavky předloha zakotví pro povolování některých druhů činností. Patří k nim zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů.
Novela také uvádí českou právní úpravu do souladu s jednou z příloh takzvaného Madridského protokolu. Upravuje odpovědnost za ekologické havárie, jež vzniknou v důsledku vědeckých výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních činností spadajících pod Smlouvu o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má podle přílohy při ekologické havárii provozovatel činnosti.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
