Kvě 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
V okrajové části Poděbrad ve Velkém Zboží u závodu Poděbradky letos vznikne osmihektarový přírodní areál s květnou loukou, tůněmi, sadem a lesem. Na městských pozemcích ho vybudují ochránci přírody z poděbradské záchranné stanice Huslík. Zhruba půl milionu korun by měla na zlepšení biodiverzity v neudržované části města přispět společnost Mattoni, která zdejší výrobní závod minerální vody vlastní. Poděbradští zastupitelé schválili pro tuto oblast na posledním jednání změnu v územním plánu.
„Jde o lokalitu, která ležela 30 let ladem, naposledy se tam plánovalo autokino, ale to nedopadlo,“ řekl starosta města Jaroslav Červinka (STAN). Další výstavbu zde město neplánuje a část pozemků už dalo k dispozici místnímu kynologickému klubu, který se sem přestěhoval na začátku letošního roku. Ze zbývající části ochranáři odstraní nálety a vysadí přes čtyři hektary nového lesa. Další prvky areálu by měly pomoci vrátit na území více druhů rostlin a živočichů.
Podle Marty Bryndové ze záchranné stanice Huslík bude zřejmě na podzim vyseta květná louka s různými druhy rostlin a nektarodárných druhů keřů, které mají lákat zejména motýly. „Louka se bude sekat takzvanou mozaikovou sečí, kdy část plochy vždy zůstane nepokosena, aby umožnila obživu i úkryt hmyzu,“ uvedla. V plánu je vysazení několika stromů starých ovocných odrůd a keřů. Dvě malé vodní tůně budou domovem pro obojživelníky. Ochránci přírody vyvěsí i budky pro zpěvné ptáky, sovy a poštolky.
Vznik podobného území podpořila společnost Mattoni také v Byňově nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. „Vytipovali jsme tři taková místa, kde se snažíme rozvíjet biodiverzitu, a jedno z nich je právě u závodu v Poděbradech. Naše pozemky zde ale nebyly vhodné, zaujala nás proto nedaleká louka, která patří městu. Je uzavřená ze všech stran a do budoucna by to mohla být jakási oáza klidu třeba i pro veřejnost,“ řekla za Mattoni Klára Hálová.
Autor: Záchranná stanice Huslík
Zdroj: ČTK
Kvě 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Jihočeský kraj má čtyři nové přírodní památky. Jde o rybníky na Jindřichohradecku, které zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Mezi památky tak nyní patří Mnišský rybník u Nové Bystřice, rybník Osika mezi Albeří a Klášterem, rybník Růže u Číměře a Vosecký rybník u Střížovic u Kunžaku.
„Ochrana přírody patří k prioritám naší krajské koalice, a proto jsem velice potěšen, když můžeme vyhlásit nové přírodní památky a pomoct tak chránit přírodní bohatství jižních Čech,“ uvedl náměstek jihočeského hejtmana František Talíř (KDU-ČSL).
Například v případě Mnišského rybníku je cílem ochrany populace silně ohrožené puchýřky útlé. „To je dva až 10 centimetrů vysoká tráva, která roste už jen na několika místech v naší zemi. Proto je také evropsky chráněná. Kromě puchýřky je ale Mnišský rybník domovem skokana krátkonohého i zeleného, čápa bílého a mnoha dalších. Byl tam viděn dokonce i moták pochop,“ uvedl Talíř.
Rybník Osika je zase jedno z mála míst v České republice, kde roste pobřežnice jednokvětá. „Laik by asi řekl, že je to obyčejná tráva, ale není to tak. Má velmi specifické ekologické požadavky, pro které se jí v české přírodě nevede a je považována za rostlinu blízkou vyhynutí,“ řekl náměstek hejtmana.
Autor: Jihočeský kraj
Zdroj: ČTK
Kvě 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Starostové chtějí dál jednat o vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko a upravit harmonogram, aby se mohli více zapojit do jeho schvalování. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná. Uvádějí, že chybějí oficiální podklady, které by prokázaly, že vyhlášení parku je nezbytné. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce podklady zveřejnit s červnovým začátkem procesu vyhlašování parku, který má být završen schválením zákona. Ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chystá další cestu na Křivoklátsko.
Starostové jednali s ministryní ve čtvrtek, uvedli, že jim chybí informace k návrhu NP, chtějí další materiály a informace přímo z regionu. Plánovaný národní park má chránit především křivoklátské lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém tamějšího hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka.
„Vyhlášení národního parku umožní rozvinout potenciál zdejších přirozených lesů. Takové lesy jsou dlouhodobě stabilnější, rozmanitější a lépe se vyrovnávají s nejrůznějšími nepříznivými vlivy, jako jsou například kalamity škůdců dřevin, klimatické výkyvy a změny,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení za MŽP. Veškeré zásahy v lesích v národních parcích mají směřovat ke zvýšení jejich druhové i věkové rozmanitosti.
Podle starostů i některých odborníků lze ale systém hospodaření upravit i za fungování nynější chráněné krajinné oblasti. Poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností, podle nich je třeba v nich právě pro zajištění jejich životaschopnosti hospodařit. Lidé obcí také upozorňují na to, že v turistický ruch spojený s národními parky znamená zvýšenou dopravu a nadměrný turismus, což bude zátěž pro místní i přírodu.
Cílem vyhlášení NP má být také ochrana rozmanité krajiny včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů. NP by se měl podle dosavadních podkladů dotýkat katastru 19 obcí. Plocha národního parku má zabírat 12.000 hektarů, což je zhruba 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že stojí o otevřenou komunikaci s obcemi, připomnělo, že se uskutečnilo několik setkání a potvrdilo, že Hubáčková má po únorové návštěvě Křivoklátsko znovu navštívit.
„Stále jsme ale v období před vyhlášením záměru, tudíž ještě nejsou a ani nemohou být při společných diskusích na stole dokumenty k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko (včetně výměry, vymezení a členění národního parku, návrhu bližších ochranných podmínek ad.), ty představíme obcím, tak jak zdůrazňujeme, začátkem června,“ informovala Pospíšilová. Podle ní bude součástí kompletních podkladů také informace o nákladech na vyhlašování NP včetně zajištění potřebné infrastruktury a pracovníků.
Vedení obcí, kterých se má vyhlášení národního parku dotknout, se obává toho, že pokud bude legislativní proces vyhlášení NP spuštěn k 1. červnu, nebude prostor k jeho projednání s obcemi. „Starostové požádali paní ministryni, aby byl harmonogram celého procesu pozměněn tak, aby v něm vznikl prostor pro jednání s obcemi, a to na základě relevantních a komplexních materiálů, koordinovaně oponovaných mimo resort životního prostředí,“ napsali starostové ve zprávě ze čtvrtečního setkání s Hubáčkovu.
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Ochrana životního prostředí
Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze převzala přírodní rezervaci s mnoha vzácnými druhy u Třtice na Rakovnicku. Dosud patřila soukromníkovi Ivanu Kasalickému, který o ni pečoval spolu s dalšími dobrovolníky několik desítek let. Loni ji nabídl fakultě, která rezervaci s plochou přesahující osm hektarů zakoupila zhruba za 500.000 korun. V péči o ni budou pokračovat odborníci, zapojí se i studenti.
ČZU je nyní vlastníkem i správcem rezervace zvané V Bahnách. Vyhlášena byla na počátku 50. let minulého století. Rezervaci využije k představení péče o vzácnou přírodní lokalitu, a to studentům i veřejnosti. „Mít rezervaci neznamená jenom ji mít a koukat se na ni a obdivovat ji, ale tvrdě pracovat, tvrdě dělat managementová opatření,“ uvedl děkan fakulty Vladimír Bejček. Cílem podle něj je, aby veškeré chráněné druhy vydržely a stav rezervace se ještě zlepšil, i když už nyní je lokalita v dobré kondici. Podle Bejčka nejsou jednotlivá opatření dogmatem, ale je potřeba testovat jejich různé typy a ty nejlepší pak uplatňovat.
Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka, kde se vyskytuje kohátka kalíškatá, jde o kriticky ohroženou rostlinu. Odborníci zde také našli další ohrožené rostliny, například ostřici šupinoplodou, prstnatec májový nebo rosnatku okrouhlolistou. Žijí zde také chránění obojživelníci a plazi: čolek obecný, čolek horský, skokan štíhlý, skokan skřehotavý, ropucha obecná či ještěrka živorodá.
Kasalický se dlouhodobě věnoval například odstraňování náletových dřevin a opatřením zajišťujícím zvýšení hladiny spodní vody. Nyní pokračuje kosení luk, v plánu je další snížení množství některých dřevin, obnova tůní a vybudování nových.
Rodina Kasalického tamější pozemky vlastnila od dob první republiky, po nuceném vyvlastnění během socialismu, jí stát pozemky po roce 1989 vrátil. Kasalický je absolventem Vysoké školy zemědělské, což je dřívější název ČZU.
Autor: Česká zemědělská univerzita v Praze
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ochraně přírody a zvířat žijících na severu Konžské republiky pomohou výsledky pěti expedic vědců z Česka. Od srpna 2019 do letošního února tým ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) získal mnoho poznatků o otevřených plochách v pralese, takzvaných salinách, i o výskytu a chování tamních zvířat, včetně ohrožených druhů. Expedice podpořil Nadační fond Neuron. Výzkum bude nadále pokračovat.
Podle Tomáše Jůnka z České zemědělské univerzity v Praze tým první aktivity zaměřil hlavně na monitoring zvířat v nechráněných pralesích mezi národními parky při hranici Konžské republiky a Gabonu. Poté se vědci začali věnovat oblasti Messok-Dja. Jůnek podotkl, že toto území by WWF v budoucnu chtěl vyhlásit jako chráněné. „Je na břehu řeky, která tvoří hranici s Kamerunem, na kamerunské straně je národní park Nki. Bylo by to logické pokračování národního parku přes hranici. Hlavně sloni přecházejí na obě strany. Je to koridor vedoucí na jih,“ vysvětlil vědec.
Jůnek popsal, že během úvodních výprav do Messok-Dja ho s kolegy zaujalo i množství salin – otevřených míst, kde zvířata požírají jíly bohaté na minerály nebo si tam hrají. „Na trase zhruba 50 kilometrů od vesnice jsou saliny v různé vzdálenosti jako korálky na řetízku. Nás zajímalo, jaká zvířata tam chodí, jak reagují na vzdálenost od lidí, v jakém čase tam chodí,“ popsal Jůnek a dodal, že tyto světliny mívají v průměru desítky až stovky metrů. A tak tým loni v zimě začal roční, podle Jůnka patrně nejintenzivnější výzkum salin vůbec pomocí fotopastí a akustických nahrávadel.
Jůnek, který expedice vedl, vysvětlil, že průzkum měl podpořit především cílenou ochranu ohrožených druhů. Saliny jsou podle něj důležité i z hlediska ekoturismu. Podotkl, že jde o jediná místa v pralese, kde lze spatřit zvířata na volné, otevřené ploše a zřídit tam například pozorovatelnu pro turisty.
Expedice podle Jůnka ale přispívají i v boji proti pytlákům. Nahrávadla na salinách totiž vedle zvuků slonů pralesních zaznamenávají i střelbu. Metodiku i data tým sdílí s projektem expertů z Cornellovy univerzity v americké Ithace. Podle Jůnka pak pomáhá i samotná přítomnost expedice v pralese. Tým totiž provázejí ozbrojení strážci přírody, kteří díky tomu mohou posílit ostrahu území.
Na jedné z Jůnkových výprav se také strážcům podařilo zatknout dvojici pytláků a další kemp zajistit.
Mezi vědecká překvapení podle Jůnka patřilo třeba letmé setkání s guerézou černou. „To je opravdu vzácné zvíře, o kterém se málo ví,“ zdůraznil vědec. „Překvapilo nás i to, že jsme v únoru s kolegou na dvacetikilometrové cestě do kempu potkali v pralese tři skupiny goril. Což je fantastické,“ popsal Jůnek. Dodal, že zvířata neprojevila příliš strachu. Takové chování by podle něj mohlo svědčit o tom, že v oblasti gorily pravděpodobně pytláci neloví.
„A ještě jedna důležitá věc. Máme dlouhodobé záznamy ze dvou salin, jedné hodně otevřené a jedné velmi zarostlé. Vidíme na nich, že se sloni do zarostlé saliny nebojí chodit ve dne, kdežto na otevřené se vyskytují jen v noci. Takže čas záznamu zvířat může hodně napovědět o tom, zda se cítí komfortně na určitém místě. Jestli je tam něco ohrožuje nebo ne,“ popsal Jůnek. „Ta otevřená salina, kam chodí jen v noci, je totiž velmi blízko řeky, kde pohyb lidí, včetně pytláků, je mnohem větší,“ uzavřel odborník.
Další výprava se podle Jůnka uskuteční letos v létě. Zkušenosti tým v budoucnu zúročí i pro ochranu přírody a monitoring druhů při konžském národním parku Odzala-Kokoua. Vědec uvedl, že spolupráce je „v plném proudu.“
Autor: Česká zemědělská univerzita v Praze
Zdroj: ČTK
