Dub 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
U Nadace Partnerství lze žádat o peníze na podzimní výsadbu stromů, podporu mohou získat jednotlivci, neziskové organizace, školy, obce i města. Zájemci mohou vybírat z několika programů, požádat mohou až o 400.000 korun. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí nadace David Kopecký.
Na menší projekty je vypsaná výzva Sázíme budoucnost do 30.000 korun. Díky ní mohou právnické osoby získat peníze na výsadbu stromů a keřů a následnou péči o ně. Financovat lze z grantu také nezbytný materiál, dopravu, nářadí nebo propagaci. Pro zájemce o středně velké projekty slouží grant Sázíme budoucnost do 150.000 Kč. V něm jako jediném mohou podporu získat i jednotlivci, kteří nemají zázemí vlastní organizace. Stačí jen prokázat vztah k místu výsadby.
„Malé granty do 30.000 korun jsou ideální pro spolky, neziskovky či menší obce, které se nechtějí pouštět do větších projektů, nemají s výsadbovými akcemi zkušenosti nebo se obávají nadměrného papírování. Na granty do 150.000 korun dosáhnou i jednotlivci, stejně jako v prvním případě ale platí, že listnáče je potřeba sázet na veřejně přístupných místech a se souhlasem vlastníka pozemku. Obě výzvy jsou otevřeny do konce července,“ uvedl grantový manažer František Brückner z Nadace Partnerství.
Pro ještě ambicióznější záměry až do 400.000 korun slouží program Sázíme budoucnost s KB Penzijní společností určený primárně na výsadbu alejí. Z něj mohou právnické osoby vedle stromů financovat také pořízení laviček, informačních a vzdělávacích panelů nebo prvků pro zvěř, jako jsou bidýlka pro dravce nebo budky pro ptáky. Žádosti v tomto programu lze podat do začátku letních prázdnin.
Aleje jsou významným krajinným prvkem, který posiluje ekologickou stabilitu daného místa, upozornil výkonný ředitel KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek. „Zamezují půdní erozi, zpomalují odtok srážek a skýtají úkryt drobným živočichům. Proto je jejich existence tak významná. Kromě ekologického hlediska má však výsadba alejí také kulturní a společenský aspekt,“ dodal.
Žádat o peníze na výsadbu lze i ze dvou dalších specifických programů, a to na novou alej svobody a také na obnovu zeleně po loňském tornádu na jihu Moravy. Více informací lze najít na www.nadacepartnerstvi.cz/granty.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Dub 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství (MZe) zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů Kč. Novinářům to po jednání meziresortní komise Voda-Sucho řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (oba KDU-ČSL).
Česko se podle Nekuly bude muset i letos potýkat se suchem, napovídá tomu aktuální hydrologická situace. Ministerstvo zemědělství chce dát více peněz na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací. „Počítáme s částkou 1,75 miliardy korun. Důležité je propojování vodárenských soustav, sem chceme nasměrovat výrazně více prostředků. V loňském roce šlo na propojování soustav 333 milionů Kč, pro letošek počítáme s 875 miliony Kč,“ uvedl Nekula.
Ministerstvo zemědělství kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody podporuje opatření, která povedou k zadržování vody v krajině – jsou to například pozemkové úpravy, revitalizované toky nebo odbahněné či nově vybudované rybníky. V letech 2019 až 2021 na to ministerstvo vynaložilo téměř 26 miliard korun, řekl Nekula.
Na adaptační opatření související se změnou klimatu v aktuálně připravovaném programovém období 2021 až 2027 Operačního programu Životní prostředí ministerstvo podle Hubáčkové vyčlenilo přes deset miliard Kč. Opatření zahrnují využití srážkové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. „Na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích,“ doplnila Hubáčková.
Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Od roku 2015 se komplexním dopadům sucha a řešením nedostatku vody kvůli změně klimatu věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena po dohodě ministrů zemědělství a životního prostředí. Hubáčková dnes uvedla, že komise se zhruba dva roky nesešla a nebyla schválena každoroční poziční zpráva. Koncepční zpráva komise má být podle ministryně předložena na vládu do konce roku.
Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 21, 2022 | Ochrana životního prostředí
Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod činila ke konci loňského roku zhruba 137,1 miliardy korun. V meziročním srovnání tak garance klesly o 154 milionů korun. Vyplývá to z materiálu, který zveřejnilo ministerstvo financí (MF).
Od roku 1991 do konce loňského roku ministerstvo uzavřelo ekologické smlouvy s garancemi za zhruba 175,7 miliardy korun. Stát ve smlouvách vlastníkům zamořených území slíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit žaloby nebo arbitráže. Platí se z peněz z privatizací.
Ve srovnání s koncem roku 2020 se podle materiálu o dva snížil počet subjektů, se kterými má MF uzavřenou smlouvu. Aktuálně tak má ministerstvo financí smlouvu se 126 firmami. Seznam společností s platnou ekologickou smlouvou zveřejňuje MF na internetu.
Autor: Ministerstvo financí
Zdroj: ČTK
Dub 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
Žadatelé o granty v životním prostředí v Praze si letos mezi sebou rozdělí 40 milionů korun, což je stejně jako v minulých letech. Magistrát podpoří 158 projektů od 95 žadatelů v sedmi oblastech, mezi kterými jsou například veřejná zeleň, vzdělávání, ochrana přírody nebo adaptace na klimatickou změnu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Přidělení dotací ještě projednají pražští zastupitelé.
Magistrát podpoří veřejnou zeleň, zelené učebny, ochranu přírody, ekologickou výchovu, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptaci na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvyšší částku město přidělí pro adaptaci na klimatickou změnu, kdy podpoří 43 žadatelů celkovou částkou 12,65 milionu korun. Druhá nejvyšší částka, osm milionů korun, půjde na ekologickou výchovu a 6,5 milionu dostanou žadatelé o dotace na výukové a vzdělávací programy pro školy.
Na magistrát dorazilo od 135 různých žadatelů celkem 239 žádostí o dotaci, z nichž následně komise vybrala ty, které město podpoří. Celková požadovaná suma dosáhla téměř 89,88 milionu korun.
Autor: Magistrát hl. m. Prahy
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká republika se nechystá ustoupit z termínů, které stanoví evropský klimatický balíček Fit for 55 i takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) o tom dnes ujistila rakouskou ministryni pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie Leonore Gewesslerovou.
Ministryně se setkaly ve Znojmě. Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu, zahájené 24. února. Špičky EU kvůli konfliktu řeší, jak snížit závislost na ropě a plynu z Ruska.
Hlavním tématem setkání české ministryně s jejím rakouským protějškem bylo blížící se české předsednictví v Radě EU a jeho priority, řekla Hubáčková. „Paní ministryni jsem pozvala zejména kvůli přípravě na evropské předsednictví ve druhé polovině tohoto roku. Co se týká prioritních témat, hodně bude záležet na tom, jak daleko se s vyjednáváním dostane francouzské předsednictví, ale předpokládám, že nás každopádně čeká balíček Fit for 55, a doufám, že jako prioritu převezmeme i legislativu k biodiverzitě a obnově ekosystému,“ uvedla Hubáčková po setkání.
Rakousko má podle Hubáčkové oproti České republice v řadě témat týkajících se životního prostředí náskok, ať už jde o plánované dosažení klimatické neutrality už do roku 2040 i menší závislosti na zemním plynu. „Paní ministryně (Gewesslerová) se zejména zajímala o to, zda Česká republika plánuje slevovat z cílů, které evropské strategie stanoví. Ujistila jsem ji, že k tomu se nechystáme. Plánované cíle chceme dodržet, ale pravděpodobně je neurychlíme tak, jak plánuje Rakousko,“ dodala Hubáčková. Rakousko je podle ní méně závislé na ruském plynu, ale odklon od jeho využívání bude muset řešit stejně jako Česko.
Například agrární komory zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, po jednání na začátku dubna požádaly, aby se přehodnotila některá opatření ze Zelené dohody v zájmu zvýšení produkce potravin v EU. Jako důvod zmínili zemědělci i válku na Ukrajině. EU minulý týden přijala kvůli válce další balík sankcí proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. Dříve nebo později bude potřeba i zákaz ruské ropy a plynu, uvedl ve středu předseda Evropské rady Charles Michel. Analytici oslovení ČTK už dříve řekli, že ruská invaze podobu Zelené dohody ohrozí.
„Dodávky z jaderných a uhelných elektráren měl nahradit ruský levný plyn. Ten nebude a LNG (zkapalnělý zemní plyn) je třikrát dražší než ruský plyn,“ uvedl třeba Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS.
Na společné projekty ministerstev životního prostředí Česka a Rakouska nebylo kvůli celoevropským tématům při dnešním setkání moc prostoru. Ministryně ale plánují aktivnější spolupráci po skončení českého předsednictví. V příštím roce chtějí sestavit společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat ochranou přírody a národních parků
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
