Bře 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Jeskyně v Česku zahajují novou turistickou sezonu. Otevírají se po zimní pauze, kdy byly některé zavřené kvůli zimování netopýrů a jiné fungovaly v omezeném provozu. Třináct tuzemských zpřístupněných jeskyní bude mít od dubna otevřeno od úterý do neděle. Čtrnáctou, Na Turoldu u Mikulova, bude zatím možné navštívit po předchozí domluvě. Pravidelně bude otevřena až od května, informoval Pavel Gejdoš ze Správy jeskyní ČR.
Tuzemské jeskyně se v letošní sezoně chtějí zaměřit na školní výpravy. Každá vytvořila pracovní list, aby si školáci mohli formou kvízu ověřit znalosti získané prohlídkou. V Chýnovské jeskyni na Táborsku bude pracovní list pokřtěn spolu s otevřením nově dostavovaného návštěvnického střediska. Novinkou letošní sezony je i druhá zážitková trasa Za tajemstvím jeskyně Výpustek u Křtin, kde zájemci s baterkami a v helmách prozkoumají dosud nepřístupné prostory mezi armádním vestavěným krytem a přírodní stěnou jeskyně a v podřepu či po čtyřech nahlédnou i do Nízké chodby s tenkými krápníkovými brčky – makarony.
Osvědčený adrenalinový zážitkový okruh Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních pro starší deseti let zase doplnil nový kovový traverz po stěně jeskyně. Vznikl nad místy, která vyplavila předloňská podzimní povodeň. U Sloupsko-šošůvských jeskyní byla také obnovena a aktualizována naučná stezka od východu z jeskyní na parkoviště.
Kromě běžných prohlídek budou tuzemské jeskyně hostit řadu doprovodných akcí. Například Koněpruské jeskyně u Berouna chystají na 12. dubna program Hádanky ve tmě aneb Čtení v jeskyni. Sloupsko-šošůvské jeskyně 16. dubna po třech letech opět přesunou příchozí v čase do doby ledové při prohlídkách Velikonoce s neandrtálci.
Zatímco v letech 2016 až 2019 byla průměrná souhrnná roční návštěvnost 14 zpřístupněných jeskyní v ČR kolem 770.000 lidí, v covidových letech 2020 a 2021 to bylo i kvůli několika měsícům úplného zavření a odlivu zahraničních turistů 528.000, respektive 475.000. „Uzavření jeskyní předloni na jaře a na podzim a loni na jaře udělalo v rozpočtu příspěvkové organizace velké trhliny, protože ochranu a provoz podzemí je nutné zajišťovat i při jejich uzavření. Museli jsme bohužel odložit plánované investice do údržby a modernizace našich provozů. Jsme moc rádi, že letos můžeme otevřít v obvyklé datum,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl.
S provozní dobou krasového podzemí se mohou zájemci seznámit na webu www.caves.cz. Část prohlídek bude Správa jeskyní ČR předem nabízet v předprodeji na internetu, na další časy v otevírací době se tradičně dají získat vstupenky přímo v pokladnách jeskyní.
Autor: Správa jeskyní ČR
Zdroj: ČTK
Bře 29, 2022 | Ochrana životního prostředí
Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli dnes krajští zastupitelé.
Jediný, kdo dnes zřízení fondu v navržené podobě nepodpořil, byl náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík (Piráti). Důvodem byly právě úroky. „U všech účtů kraje zůstávají úroky, které se teď pohybují kolem 3,5 procenta ročně, příjmem krajského rozpočtu. V tomto jediném případě zůstávají na účtu Turow, za rok je to až 30 milionů korun,“ zdůvodnil své rozhodnutí. Podpořila ho ještě stranická kolegyně Daniela Weissová, podle které by tyto peníze mohly pomoci třeba při financování sociálních služeb.
„Neumím si představit, že bychom peníze, které jsme dostali od polské vlády, použili někde jinde. Myslím, že dává naopak velkou logiku prokázat, že všechny příjmy z těch peněz budou využity na základě mezivládní smlouvy, i proto si myslím, že příjmy z úroků mají být příjmy fondu,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Peníze z Polska jsou podle něj navíc jen spolufinancováním projektů. O dalších zdrojích budou podle Půty zástupci kraje a dotčených měst a obcí jednat v příštím týdnu s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL) a ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL).
Zapojení úroků do krajského rozpočtu odmítla většina přítomných. „Jsou to účelově darované peníze, proto myslím, že by i úroky měly zůstat na tomto účtu,“ řekl starosta Turnova Tomáš Hocke (Starostové pro Liberecký kraj) a jeho stranický kolega, starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka, doplnil: „Považoval bych za nemorální, kdyby peníze z úroků měly skončit v rozpočtu kraje.“ Podle starosty Hejnic Jaroslava Demčáka budou peníze navíc potřeba: „Ty ceny byly počítány v loňském roce a všichni víme, kam se od té doby posunuly ceny stavebních prací.“
Kompenzace jsou součástí česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v polském dole Turów u českých hranic. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun). Jde o kompromis, Česko původně žádalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Na transparentní krajský účet dorazily peníze na začátku února, deset milionů eur dostal český stát. O dotace z fondu budou moci žádat obce z dotčeného území a také Severočeská vodárenská společnost a Frýdlantská vodárenská.
Peníze jsou určené na výstavbu vodovodů, rozšíření úpraven pitné vody nebo zvýšení kapacity vodovodů a kanalizací v příhraničí. Výše podpory může dosáhnout až 100 procent uznatelných nákladů. Půjdou na rekonstrukci úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a výstavbu vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Na Frýdlantsku se počítá s rozšířením kapacity úpravny vody ve Frýdlantu, vybudováním vodovodních přivaděčů Frýdlant–Bulovka a Frýdlant–Dětřichov a se zvýšením kapacity vodovodních řadů a vodojemů v oblasti.
Zastupitelé dnes také zvolili 13členný výbor fondu, který bude na nakládání s prostředky dohlížet. Předsedou je krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), členy se stali starostové měst a obcí z česko-polského příhraničí, které jsou těžbou na polské straně dotčeny nejvíc.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Bře 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Snížení negativních dopadů na životní prostředí v Libereckém kraji je tématem druhého ročníku soutěže Ideathon. Řešení budou hledat v Liberci studenti středních škol a místní univerzity, budou na to mít 24 hodin. Mezi nejlepší týmy rozdělí pořadatelé 100.000 korun. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková.
Týmy budou dvou – až pětičlenné, soutěžit budou v prostorách krajského podnikatelského inkubátoru Lipo.ink od 21. do 22. dubna. Zájemci o účast se mohou hlásit do 17. dubna na portálu 1012plus. „Tři výzvy jsme postavili na reálných problémech, které tíží Technickou univerzitu v Liberci, Liberecký kraj a Statutární město Liberec. Čtvrtá výzva bude mít širší mantinely, soutěžící dostanou k dispozici otevřená data kraje a definice problému i řešení bude na nich,” uvedl Jan Mašek, vedoucí liberecké kanceláře CzechInvest, která je jedním z pořadatelů Ideathonu.
Detailní podklady k jednotlivým výzvám dostanou účastníci soutěže na začátku 24hodinové akce, tematicky budou spojené s alternativními zdroji energií, snižováním dopravní zátěže či energetickými úsporami v budovách. „Naším cílem je motivovat studenty k vytvoření životaschopných souborů opatření, která budou mít reálný dopad. Stejně, jako to bylo v loňském ročníku,“ řekl radní kraje Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj).
Loni vyhrál projekt Binner studentů liberecké univerzity (TUL) Jaroslavy Frajové, Michala Jordáka a Viliama Fedorka s chytrým řešením logistiky svozu komunálního odpadu. V obměněném složení uspěl tým i na studentské soutěži Startup TUL o půl roku později. Letos plánují pilotní projekt, ve kterém na Frýdlantsko nasadí 20 popelnic vybavených senzory. „Data ze senzorů pomohou optimalizovat cesty popelářských vozů, přístupná budou jak pro svozovou firmu, tak v aplikaci pro obce a občany. Jak celý systém nastavit co nejefektivněji, nám pomůže právě frýdlantský pilot realizovaný s odborem životního prostředí Libereckého kraje,” uvedla Frajová, doktorandka na liberecké univerzitě, která na projektu Binner aktuálně spolupracuje s programátorem Josefem Čížkem.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Bře 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na okraji Jablonného v Podještědí ve směru na Velký Valtimov skončilo tento týden hloubení 22 různě velkých tůní. Původně bylo na několika hektarech neudržované rákosí. Proměna zanedbané lokality si vyžádala skoro šest milionů korun. Oblast poslouží jak k zadržování vody v krajině, tak i k posílení místní biodiverzity, tedy různorodosti života. Ve společném projektu dvou neziskových organizací z Liberce nazvaném Mokřady Česká Ves je v plánu i vytvoření zázemí pro návštěvníky. V tiskové zprávě o tom informovali tvůrci projektu ze spolku Čmelák a Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR).
Nové tůně jsou vyhloubené v katastrálním území Česká Ves. „Lokalita byla v minulosti odvodněna za účelem obhospodařování, proto muselo být součástí hloubení tůní i přerušení odvodňovacích melioračních trubek. Někde nebylo snadné trubky objevit, nakonec se to ale snad podařilo. Odměnou je, když vidíte, jak se nové tůně začínají plnit vodou, která by jinak z lokality odtekla,“ řekla Dagmar Najmanová z IPUR.
Hotová je zatím první část projektu, která spočívala právě v přerušení meliorací, vyhloubení tůní a v terénních úpravách. Ekologové přehradili také otevřený meliorační kanál, čímž vzniklo několik dalších menších průtočných tůní. „Nyní nás čekají ještě výsadby vodních a mokřadních rostlin, osetí louky, úpravy břehů a příprava návštěvnické infrastruktury. Když půjde všechno podle plánu, lokalita by se pro veřejnost mohla otevřít příští jaro,“ uvedl za Čmelák Jan Korytář.
Projekt podpořily norské fondy, Liberecký kraj i Státní fond životního prostředí v rámci operačního programu. Vytvářená lokalita s tůněmi volně navazuje na nedaleký areál Mokřady Jablonné. Obě sousedící oblasti mají rozlohu téměř deset hektarů, což z nich dělá významné biocentrum v jinak intenzivně obhospodařované krajině.
Také Mokřady Jablonné na okraji historické části města u zámku Nový Falkenburk byly v minulosti zanedbanou plochou s černými skládkami. Na úpravě tohoto území, kde jsou podmáčené louky, mokřady a lužní olšový luh včetně dvou potoků, pracuje Čmelák od roku 2006. Vytvořil tam soustavu osmi tůní a mokřady vede naučná stezka s interaktivními prvky. Na trojrozměrných modelech si návštěvníci mohou například vyzkoušet, jak při záplavách působí rovné a jak klikaté koryto řeky. Mokřady lze projít takzvaně suchou nohou díky tomu, že tam je 435 metrů haťových chodníků, 40 dubových šlapáků, tři štěrkové náspy i dřevěná a kamenná mola.
Autor: IPUR
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto, zdroj: ekolist.cz
Bře 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Krkonoších dnes kvůli ochraně ohroženého tetřívka a dalších živočichů začala platit uzávěra jedenácti turistických cest nebo jejich částí. Zákaz vstupu na cesty potrvá do konce května. Opatření souvisí s vyhlášením osmi takzvaných klidových území v Krkonoších v roce 2020. Omezení platilo poprvé loni. V terénu je zákaz vstupu na cesty vyznačen cedulemi.
„Většinu uzavřených tras budou moci turisté obejít po sousedních turisticky značených cestách,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správci parku se uzavřením cest snaží zabránit rušení tetřívka obecného. Lidé se od úterý vyhnou místům, které tetřívci pravidelně využívají jako tokaniště, a to v nejcitlivějším období jejich toku a rozmnožování.
Uzavřená je například žlutě značená turistická cesta ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku, zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka a část modré turistické cesty z Davidových bud na Špindlerovku. Turisté nemohou vstoupit ani na zimní, tyčemi značenou cestu z Malého Šišáku k Luční boudě. Uzavřena je i část naučné stezky Černohorské rašeliniště nebo část zelené turistické cesty z Tetřevích bud k Hrnčířským boudám.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
