Bře 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí letos vydá podle upraveného rozpočtu 27,55 miliardy korun. Částka je v porovnání s návrhem předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) asi o 7,2 miliardy korun vyšší. Stejně tak vzrostou o 12 miliard na 33,5 miliardy korun příjmy fondu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu fondu, jak jej předložil kabinet Petra Fialy (ODS). Dnes jej schválila Sněmovna. Na loňský rok měl fond životního prostředí naplánované příjmy 3,58 miliardy korun a výdaje 5,65 miliardy korun.
Návrh letošního rozpočtu výrazně zvýšil Modernizační fond, díky němuž by měl fond dostat 20 miliard korun. Přes devět miliard obdrží fond z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí na Národní plán obnovy. Další příjmy fondu tvoří například platby za využívání přírodních zdrojů a za znečišťování životního prostředí, splátky poskytnutých půjček včetně úroků či pokuty za poškozovaní životního prostředí.
Z Modernizačního fondu předpokládá fond v letošním roce výdaje 12,8 miliardy korun. „Více než třetina prostředků je určena pro oblast modernizace teplárenství, třetina pro nové obnovitelné zdroje energie a necelá čtvrtina pro modernizaci velkých průmyslových zařízení,“ stojí v materiálu. Zbylé peníze by měly směřovat do dopravy.
V Národním plánu obnovy má fond dát téměř šest miliard na snížení energetické náročnosti budov a přes dvě miliardy korun domácnostem na přechod na obnovitelné zdroje energie. Na projekty využívání dešťové vody má mít fond 350 milionů korun, stejná částka má podpořit počiny proti suchu a pro šetrnou protipovodňovou ochranu zastavěných části Brna.
Dalším největším výdajem v návrhu rozpočtu fondu životního prostředí je 4,2 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ a k Národnímu plánu obnovy. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Bře 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Energetické štítky budou mít nově i mobilní telefony a tablety. Počítá s tím chystané evropské nařízení, které by Evropská komise měla schvalovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to z informací na webu komise. Cílem opatření je, aby výrobci při navrhování mobilních přístrojů zohledňovali jejich energetickou účinnost a dlouhou životnost, opravitelnost, možnost modernizace, údržbu, opětovné použití a recyklaci.
Od loňského března platí v Česku i EU nové energetické štítky pro velké bílé spotřebiče a televizory, od září pak i pro svítidla. Jsou přehlednější a pomáhají spotřebitelům šetřit náklady na provoz a energii. Díky zavedení nové stupnice značení se uvolnilo místo v nejvyšší energetické třídě A, která je nově určená jen pro ty energeticky nejúspornější výrobky.
„Energetický štítek po obsahové stránce vystavují výrobci. Ti mají zodpovědnost za obsah dat na něm uvedených. Prodejci mají povinnost energetické štítky zákazníkům vystavit tak, aby se mohli na základě dat na štítku rozhodovat o tom, jaký spotřebič zakoupí. Konkrétní pravidla se vztahuji třeba i na katalogy, reklamy a další propagaci výrobků,“ uvedl generální ředitel sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ Radek Hacaperka.
Aktuálně rostoucí ceny energie podle organizace SEVEn, The Energy Efficiency Center zvyšují i potenciál úspor energie a při výběru nového modelu spotřebiče je proto o to důležitější snažit se vyhledat energeticky úsporný model. „Správnost zavedení nové stupnice a nových štítků se nám záhy potvrdila nástupem nových produktů s výrazně nižší spotřebou, které spotřebitelům snižují náklady na energie a jsou zároveň jedním z nástrojů k zajištění energetické nezávislosti,“ dodal ředitel SEVEn Juraj Krivošík.
Správnost všech údajů na energetickém štítku a jeho dostupnost v prodejní síti kontroluje dozorový orgán, který je v každé členské zemi EU. V ČR je dozorovým orgánem Státní energetická inspekce. „Energetický štítek je v celé grafické a obsahové podobě závazný v rámci celé EU. Díky tomu mají jak spotřebitelé, tak i výrobci výhody většího trhu s jednotnou legislativou,“ uvedl ústřední ředitel inspekce Pavel Gebauer.
Pro další kategorie výrobků, které také mají energetický štítek, se aktualizace a sjednocení připravuje. Nebude to ale letos. Týká se to například sušiček prádla, digestoří, trub, klimatizací a ohřívačů vody a kotlů.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Bře 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Europoslanci Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík z hnutí ANO vyzvali předsedkyni evropské komise Ursulu von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Charlese Michela a další členy Evropské komise, aby vyhodnotili dopady válečného konfliktu na Ukrajině na Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a evropský energetický sektor. Hnutí to uvedlo v dnešní tiskové zprávě. Součástí výzvy je i žádost o předložení nutných změn v platné i projednávané legislativě.
„Nová geopolitická situace vyžaduje, aby se Evropa stala energeticky soběstačnou. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů musíme využít všechny dostupné čisté zdroje energie včetně jádra a zaměřit se na energetickou účinnost,“ uvedl Hlaváček.
Europoslanci uvedli, že vedoucí představitelé EU i lídři členských států aktuálně volají po snížení závislosti na dovozu fosilních paliv ze států mimo Evropskou unii, a to zejména z Ruska. To je ale podle ANO v rozporu s energetickými plány některých států včetně Česka.
„Plány na splnění klimatických cílů jsou dnes postaveny na přechodu z uhlí na zemní plyn a následně plyn nízkoemisní. Od tohoto záměru má být ustoupeno, což by ale znamenalo místo zrychleného uhelného útlumu nutnost i nadále využívat uhlí až do roku 2038, jak ostatně doporučila i uhelná komise. S útlumem uhlí ale počítá nově projednávaná evropská zelená legislativa,“ poznamenali europoslanci.
Výzvu k vyhodnocení dopadů války na Ukrajině podle hnutí ANO podpořili poslanci z Polska, Německa, Rumunska, Dánska, Lotyšska, Švédska a Slovenska.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Úno 25, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česko i další unijní země by v důsledku ruské invaze na Ukrajinu měly začít s urychlenou přestavbou energetiky na domácí a evropsky obnovitelné zdroje a posílit rozvoj přeshraničních energetických sítí. Ekologická organizace Hnutí Duha dnes uvedla návrhy, kterými lze podle ní postupně ukončit závislost na ruském plynu. Žádá i změnu některých českých zákonů.
„Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
„Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce,“ dodal.
Podle ekologů je třeba nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech.
„Návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny, je očividně nutné přepracovat,“ upozornili ekologové. Podle nich je třeba začít i „seriózní debatu“ o územích pro nové větrné elektrárny.
Ekologové apelují i na zateplení domů a stavbu energeticky pasivních obydlí. „Solární panely by měly být na každé vhodně střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. (…) Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek,“ dodali. Podle organizace je pak třeba nastavit varianty programů podpory zateplování a solárních střech, tak aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Uvedla také, že k dostatečné podpoře komunitní energetiky musí být přijat nový energetický zákon. Hnutí Duha dále požaduje limitování výstavby a využití plynových zdrojů, snižování spotřeby tepla v budovách, rozvoj obnovitelných zdrojů tepla, jako využívání tepla z odpadních vod či bioplynových stanice na odpady, a s tím spojené důsledné třídění bioodpadu, a rozvoj technologií k akumulaci energie – třeba v podobě vodíku či syntetického metanu.
Podle ekologů potřebuje Česko také rozsáhlejší spolupráci v energetice s ostatními unijními státy, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z OZE a dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. „Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU,“ dodala organizace. Za důležité označila i investice do hromadné dopravy a nízkoemisních vozidel.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Úno 24, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí dnes jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v lesích. Obce chtějí podrobnější informace, řekla po dnešním jednání se zástupci obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Starostové po setkání novinářům řekli, že proti vyhlášení národního parku je 17 obcí. Současná ochrana je podle nich dostačující a podle nich chybí studie, které by prokazovaly nezbytnost vyhlášení národního parku, uvedl starosta Bělče na Kladensku Lukáš Kocman.
Ministerstvo chce v červnu zahájit proces vyhlašování národního parku, cílem by měla být ochrana rozmanitých lesů, skal, údolí a kaňonu řeky Berounky včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů, kteří zde žijí. Proces může podle Hubáčkové trvat přibližně dva či tři roky.
Některé obce se vyhlášení národního parku obávají kvůli nárůstu turistiky, podle jejich starostů je zajištění ochrany přírody prostřednictvím chráněné krajinné oblasti dostatečné, další turisté k ochraně nepřispějí, místní obyvatelé preferují klidnější venkovský život. „Já si myslím, že se ministerstvu nás nepodařilo přesvědčit,“ uvedl Kocman. Dodal, že obce teď platí daň za to, že dokázaly přírodu zachovat, a nemají vliv na to, zda bude záměr vyhlášen.
Podle Hubáčkové se podařilo vyvrátit obavy, že do národního parku nebude možné chodit například na houby nebo pro klestí. „Některé obavy jsme možná i trošku rozptýlili, některé zůstávají a budeme je zapracovávat do dalších dokumentů,“ řekla Hubáčková. Dodala, že ministerstvo například prověří, zda by plánovaný rozvoj obcí byl v souladu s plánem péče o území národního parku. Zdůraznila ale, že valná většina území parku bude lesní území. Vyhlášení národního parku nepřinese podle ministerstva pro veřejnost omezení vstupu oproti současnému stavu.
Ministryně řekla, že na rozvojové aktivity budou dotační programy určené pro obce v národním parku. Podle Kocmana obec nyní nepotřebuje například stavět parkoviště pro turisty, ale dlouhodobě ji trápí například nedostavěný vodovod.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení. Stát by se jím mělo 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje status CHKO. Plocha národního parku by měla zabírat 12.000 hektarů, z toho 96 procent pozemků patří státu. Dotýká se katastru 19 obcí, více než polovinu katastrálního území v budoucím parku by mělo mít osm obcí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
