Úno 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Expozice Živá voda v Modré na Uherskohradišťsku dnes odpoledne přivítala miliontého návštěvníka. Stalo se tak po devíti letech a 116 dnech jejího provozu. V tiskové zprávě to dnes uvedla Lenka Kučerová z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM). Díky expozici se lidé mohou seznámit se životem pod vodou, několik let je její součástí také výběh s pratury.
Podle ředitelky CCRVM Zuzany Vojtové je Živá voda milionový projekt nejen kvůli kulatému počtu návštěvníků. „Živá voda je milionová, protože přináší radost i poučení všem v průběhu celého roku. Jen si vezměte, kdy rekord padl. Na začátku února, za pošmourného, ne zrovna ukázkového či příjemného dne,“ uvedla Vojtová.
Živá voda byla otevřena v roce 2012. Návštěvníkům představuje život ve sladkovodních vodách, její velkou atrakcí je podvodní tunel, díky němuž lidé mohou pozorovat prostředí pod hladinou. Expozice kromě ryb a vodních živočichů ukazuje i rostliny typické pro povodí řeky Moravy. Od roku 2018 je její součástí také výběh se dvěma pratury, které mohou návštěvníci sledovat z nadhledu díky dřevěné lávce.
Autor: CCRVM
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ve Vysokém Mýtě byla dokončena strategie, která má pomoci připravit se na změny klimatu. Adaptace měst k předpokládáním změnám klimatu je tématem, kterým se města začaly v posledních letech zabývat. Dlouhodobě se projevují dopady klimatických změn, které postupem času nabírají na intenzitě. Součástí této strategie je návrh v podobě dostatečného množství zeleně, a to jak mezi domy, tak i v krajině. Dále se například pro výstavbu a rekonstrukci budov počítá s efektivním nakládáním dešťových vod, uvedla radnice v tiskové zprávě.
„Naším hlavním cílem je zajistit dobré podmínky pro život obyvatel města, a to nejen v současnosti, ale i v podmínkách předpokládaných klimatických změn. Prioritou i do budoucna je proto komplexní a promyšlené řešení veřejných prostranství a dostatek zdravé zeleně ve městě i v okolní krajině. Mezi priority patří také udržitelná výstavba a rekonstrukce budov a efektivní nakládání s dešťovými vodami“ řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
Adaptační opatření město pro přehlednost rozdělilo celkem tří zón, modré, zelené a šedé.
Zelená opatření zahrnují přírodní oblasti ve městě, které mají další funkce a napomáhají mírnit projevy změny klimatu. Plánovaným krokem je využití zelených střech u nových budov a doplnění zeleně podél polních či cyklistických cest. “Během horkých dní poskytuje osvěžující stín, ochlazuje a zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu. Uvnitř města je potřeba zeleň zachovat, vhodně ji provázat s mobiliářem a zajistit podmínky pro její delší životnost. Do zeleně lze také svádět vodu z okolních komunikací,” řekl Štěpán Vizina z firmy Ekotoxa.
Modrá opatření zahrnují hospodaření s vodou. Cílem je například zlepšení zadržování vody či zvýšení propustnosti terénu. K lepšímu zadržení vody v krajině mohou napomoci zasakovací pásy či tůňky. “Využívat vodu jde třeba při údržbě zeleně, na zahradách nebo v domácnostech,” řekl jeden z autorů strategie Zdeněk Frélich z firmy Ekotoxa.
Šedá opatření zahrnují technické opatření, a to například v energetice. Světlejší střechy umožňují lepší odrážení slunečního záření a tím snižují přehřívání. “Město hospodaří s energiemi na svém majetku na velmi slušné úrovni, většina veřejných objektů nebo bytů je již zateplena. Výstavba nových objektů by měla probíhat optimálně v pasívním standardu s minimální spotřebou energie. Je zde pak i větší prostor pro obnovitelné zdroje,” řekl Frélich.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: Nase-voda.cz
Led 24, 2022 | Ochrana životního prostředí
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ukončil šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Novela vodního zákona je podle něj nezbytná, protože ten současný dostatečně neřeší především ohlašování havárií a kompetence úřadů při jejich zneškodňování. Se závěry šetření seznámil na dnešním jednání ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL). V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Ombudsman už loni v létě uvedl, že při řešení havárie v Bečvě se ukázala nedostatečnost vodního zákona.
Současný zákon podle ombudsmana upravuje systém ohlašování havárie velmi nepřehledně. „S určitou nadsázkou lze říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval,“ uvedl už dříve Křeček. Vítá proto, že samo ministerstvo v minulosti navrhlo, aby prvotní informace směřovaly vždy k Hasičskému záchrannému sboru a ten by následně zprávu o havárii předával dál místnímu vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí.
Problém vidí ombudsman i v tom, že vodní zákon výslovně nestanoví, který krajský úřad má zneškodňování havárie řídit, zasáhne-li území více krajů. To by měla zamýšlená novela také vyjasnit. V neposlední řadě je podle ombudsmana nutné přesněji definovat, co řízení prací při zneškodňování havárie přesně obnáší.
Bočková uvedla, že návrh novely vodního zákona, který připomínky ombudsmana zohledňoval, sice vznikl už za předchozí vlády, před volbami ho ale zákonodárci nestihli projednat.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Přerovem. Jedovaté látky do vody unikly předloni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Autor: Kancelář veřejného ochránce práv
Zdroj: ČTK
Led 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Dnes startuje lednová výzva celorepublikové kampaně Do práce na kole, kterou pořádá spolek AutoMat. Je určena pro jednotlivce, kteří by se při ní měli po celý týden dopravovat do práce a v případě home office na nákupy nebo návštěvy pěšky, klusem, na kole či koloběžce. Hodnotí se pravidelnost těchto cest.
Před rokem, v době přísných protikoronavirových opatření, se lednové výzvy zúčastnilo 1550 lidí, kteří si zapsali 31.700 kilometrů překonaných na kole či koloběžce, 11.200 kilometrů pešky nebo poklusem, 3200 cest na kole, 2800 cest pěšky, uvedli organizátoři na webu. Podle nich kolo a chůzi jako dopravní prostředky využívá po celý rok stále více lidí. Konkrétně v Praze vzrostl počet průjezdů na kole v porovnání v obdobím před pandemií covidu-19, která začala na počátku roku 2020, o 50 procent.
„Aktivní cesta do práce řeší několik problémů najednou. Ušetříte čas, který byste strávili cestováním třeba do posilovny, pravidelný pohyb je zásadní faktor prevence proti kardiovaskulárním onemocněním a depresi. Navíc pomůžete svému městu tím, že nevytváříte dopravní zácpy a napomáháte lepší atmosféře měst i místní ekonomice,“ uvedla Anna Kociánová ze spolku AutoMat k důvodům, proč by se lidé měli do práce či za zábavou dopravovat „bezmotorově“.
Tradiční květnová výzva Do práce na kole se letos bude konat po dvanácté. Na rozdíl od lednové akce trvá celý měsíc a účastnit se jí mohou jednotlivci i soutěžní týmy rodin, kolegů či přátel. Registrace do jarní výzvy začne 1. února.
Autor: AutoMat
Zdroj: ČTK
Led 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace nezajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zásob vody pro obyvatele příhraničí. Aktivisté dnes uvedli, že uzavření dohody by byla chyba. Požadují také, aby Česko neustupovalo polským požadavkům, například ohledně snížení kompenzací škod, které provoz dolu způsobí na českém území. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) dnes bude poprvé od nástupu do vedení resortu jednat o Turówu a stanovení náhrady škod s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.
„Považujeme možnost uzavření smlouvy s Polskem o dole Turów za chybu. Polsko nejenomže nepřijímá odpovědnost za své chování, ale dokonce chce další a další ústupky z české strany, což je ve chvíli, kdy polský důl může způsobit ztrátu vody pro tisíce lidí, neuvěřitelné,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.
„Polsko nerespektuje rozhodnutí evropského soudu, neplatí pokuty, které mu za to byly vyměřeny, a dokonce nyní vyhrožuje Česku žalobou k arbitrážnímu soudu, která je založena na neexistujících českých pochybeních. Jediným správným řešením situace je co nejrychlejší uzavření dolu Turów a spravedlivá transformace regionu, která přinese pracovní místa pro místní obyvatele,“ dodala aktivistka.
Podle zástupců Greenpeace by bylo uzavření mezivládní dohody předčasné, zopakovali, že Česko nemá záruky, že ji Polsko bude plnit. Jako problematický ekologové vidí i dokument, o kterém v pondělí informoval server Business Insider. Varšava v něm podle portálu vytýká Praze, že český důl ČSM u hranic s Polskem pokračuje v těžbě bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany.
Aktivisté míní, že by tím Polsko mohlo donutit českou stranu k ústupkům. Hubáčková v pondělí v České televizi uvedla, že u dolu ČSM nedochází k žádné změně podmínek pro těžbu či k prodloužení těžby.
Dnešního jednání se s ministryní zúčastní také český tým, v němž bude hejtman Libereckého kraje Martin Půta, zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva zahraničí.
Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti rozšíření dolu, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Důl Turów uhlím zásobuje elektrárnu, která se nachází v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Polsko-česká jednání se zastavila na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy, jedno setkání se pak konalo v listopadu, kdy byl v čele MŽP Richard Brabec (ANO).
Hubáčková ve čtvrtek řekla, že se bude jednat o původní smlouvě, kde se například mluvilo o odškodnění do 50 milionů eur pro českou stranu. Polská média však před několika dny uvedla, že Varšava chce jednat o výrazně nižších kompenzacích a uvažuje o tom, že se kvůli sporu o Turów obrátí na arbitrážní soud ve Stockholmu.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
