Led 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Dialog, který má přispět k řešení ekologických i sociálních krizí, je cílem publikace Nová dohoda a z ní vyplývající výzvy. Na on-line konferenci je dnes představili zástupci Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci a jejich spolupracovníci. Publikace staví na tématech práce, přírody a péče. Zástupci iniciativy dnes hovořili o změnách, které považují za nutné pro úspěšný a sociálně spravedlivý posun k nízkouhlíkové ekonomice. Na iniciativu chtějí organizátoři v budoucnu navázat další aktivity a zapojit do ní další lidi.
Josef Patočka dnes za platformu uvedl, že společnost čelí jak ekologické krizi, tak krizi bydlení a dalším sociálním problémům, málo se však hledají odpovědi podobně propojené jako tyto potíže. „Chtěli jsme, aby různé sektory společnosti vstoupily do dialogu, máme tendenci přemýšlet škatulkovitě,“ podotkl Patočka.
Prvním z témat, na které se publikace zaměřuje, je péče. Socioložka Eva Hejzlarová k tomu uvedla, že význam pečování o blízké i význam pečovatelských profesí je ve společnosti přehlížený a práce není dostatečně zaplacená. Iniciativa proto mimo jiné požaduje vyšší zaručenou mzdu a zlepšení podmínek v těchto profesích a chce, aby tito zaměstnanci měli větší hlas například skrze odbory i lepší ocenění domácí péče.
Mluvčí za tento pilíř projektu bude bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. K tématu práce politoložka Kateřina Smejkalová uvedla, že dohoda má v této oblasti šest cílů. Prvním je důstojné ohodnocení, dalšími jsou dostatečné ohledy na zdravotní důsledky práce a smysluplnost práce. K tomuto podotkla, že absence smyslu práce může lidi dovézt například k radikalizaci. Smejkalová dále upozornila i na potřebu větší demokratizace práce, kdy by se zaměstnanci mohli více podílet na směřování podniku, dostupnosti práce a její časové přiměřenosti. Tuto část bude během aktivit spjatých s iniciativou zastupovat odborář Bohumil Čáp.
Mluvčím třetí sekce, věnované přírodě, je Petr Doubravský ze studentské iniciativy Fridays for Future. Doubravský mimo jiné řekl, že je třeba se co nejdříve „dohodnout“, jak má fungovat společnost i jaký má mít vztah k přírodě čelící klimatické krizi. Odklon od fosilních paliv je podle jeho slov třeba brát jako velkou příležitost. Ohledně možných zdrojů ekonom Jan Bittner sdělil, že je třeba postupně změnit chování producentů i spotřebitelů. K ekologičtější ekonomice by podle něj mohly přispět i zelené dluhopisy a taxonomie. K hledání nových příjmů pak Bittner podotkl, že náklady transformace by měli nejvíce nést ti, kteří se na klimatické krizi podílejí a ti, kteří mají dost finančních prostředků na její uskutečnění.
Zdroj: ČTK
Led 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Areál bývalé skládky pod vrchem Cvilín v Krnově na Bruntálsku tamní radnice vyhlásila přechodně chráněnou plochou. Důvodem je výskyt vzácné ropuchy krátkonohé, kterou na místě před dvěma lety na podzim našli ochránci přírody, řekla mluvčí města Dita Círová. Ochrana území by měla zajistit pro obojživelníka lepší podmínky pro život.
Ropucha krátkonohá je nejmenší a nejvzácnější ze tří druhů ropuch žijících na území České republiky. Patří v republice mezi nejohroženější obojživelníky a až do nedávna byl jeho výskyt znám pouze v Čechách, než se ho podařilo objevit v Krnově a později také ve staré pískovně nedaleko Osoblahy.
Ropucha krátkonohá je silně vázaná právě na pionýrské biotopy se spoře zarostlou půdou a s opakovaně se tvořícími periodickými tůňkami a kalužemi, kterých je však nedostatek.
Proto osídluje hlavně člověkem ovlivněná stanoviště, jako jsou pískovny, lomy a různé těžební oblasti nebo vojenská cvičiště. Na okraji Krnova žije ropucha v místě bývalé pískovny, kde se však nyní nachází naplněná a uzavřená skládka stavebního odpadu. Původní pískovna je kompletně zasypaná a v okolí se postupně rozrůstají náletové dřeviny.
„Na skládce u Krnova se ropuchy pravděpodobně rozmnožovaly v kalužích, které zde vznikaly po pojezdu těžké mechanizace. Po jejím uzavření se však kaluže tvořily minimálně, plocha začínala zarůstat vegetací a ropuchám hrozilo, že zde brzy po objevení vyhynou,“ uvedl člen herpetologické společnosti Filip Šiffner. Aby se to nestalo, krnovský městský úřad část bývalé skládky vloni na pět let vyhlásil přechodně chráněnou plochou. Začátkem listopadu už zde pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Českého svazu ochránců přírody vzniklo deset různorodých mělkých tůní pro rozmnožování, byl stržen travní drn a navršeny hromady zeminy i kamenů jako možného úkrytu a zimoviště.
Ropucha krátkonohá však není jedinou vzácnou obyvatelkou této lokality. Vyskytují se zde i další vzácné druhy, jako jsou silně ohrožená žába blatnice skvrnitá nebo evropsky významná kuňka žlutobřichá, také zde žijí ropuchy obecná a zelená. Z plazů se zde nachází například užovky hladká a obojková, slepýš kolchický nebo kriticky ohrožená zmije obecná. „Skládka je tak mimo jiné jednou z nejvýznamnějších herpetologických lokalit na severní Moravě a ve Slezsku, co se počtu druhů týče,“ dodal Šiffner.
Autor: Město Krnov
Zdroj: ČTK
Led 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Greenwashing zní jako něco čistého a zdravého. Ve skutečnosti je to ale dost špinavá záležitost. Co to je a jak poznáme, že máme s greenwashingem tu čest?
Greenwashing je, když společnost či organizace investuje více času a peněz do toho, aby se prezentovala coby šetrná a přívětivá k životnímu prostředí než do toho, aby svůj dopad na životní prostředí co nejvíce zmírnila.
S termíny whitewashing či brainwashing se už nejspíš setkal každý z nás. Greenwashing, jehož název vznikl spojením anglického „green“ (zelený) a právě jednoho ze dvou zmíněných, až tak známý není. Jde o jednání, při kterém jsou spotřebitelé uváděni v omyl ohledně environmentálních postupů firmy nebo ekologických přínosů určitého výrobku či služby. Označení greenwashing poprvé použil environmentalista Jay Westerveld již v roce 1986 v kritické eseji inspirované ironií v hotelovém podnikání populárního hnutí zvaného „ušetři ručník“. Myšlenka greenwashingu se poprvé objevila v dobách, kdy zdrojem informací pro většinu zákazníků byla televize, rádio a tištěná periodika. K rychlému zjišťování, tzv. fast-checking, které je dnes tak běžnou součástí našich životů, tehdy neměli přístup.
Dnes stejně jako kdysi Za posledních dvacet let se greenwashing změnil, rozhodně ale nevymizel. Jak svět klade stále větší důraz na environmentální praktiky, čelí velcí korporátní hráči zvyšujícímu se přílivu žalob kvůli lživým tvrzením o ekologických zásluhách, které si neprávem připsali. V únoru 2017 zaplatil americký gigant Walmart milion dolarů za urovnání nařčení z greenwashingu poté, co pustil do prodeje plastové sáčky označené jako kompostovatelné a biologicky rozložitelné. Kalifornské, environmentálně velmi uvědomělé právo přitom stanoví, že za kompostovatelný či biologicky rozložitelný může být produkt označen pouze v případě, že je na něm jasně uvedeno, za jak dlouho se na skládce rozloží. Dokonce i při obchodování s vodou se mohou firmy přetrhnout, aby se jevily coby zelenost sama. Kolik plastových lahví pole
JAK SE VYHNOUT GREENWASHINGU
Existuje několik jasných marketingových strategií, které poukazují na to, že společnost koná greenwashing.
1. Nadnesený jazyk – používání slov a výrazů s nejasným obsahem, například „šetrné k přírodě“ (eco-friendly)
2. Zelené produkty vyrobené znečišťovatelem – například úsporné žárovky vyráběné v továrně, která znečišťuje řeku
3. Vizuální materiál, který navozuje neoprávněný dojem ekologičnosti (květiny vyrůstající z automobilového výfuku a podobně)
4. Označení „nejlepší ve svém oboru“ – naznačování, že společnost je o něco „zelenější“ než všechny ostatní
5. Označení, která nejsou vůbec věrohodná – ozeleňování nebezpečných výrobků tak, aby působily bezpečně (ekologická cigareta)
6. Přílišná odbornost – fakta, která laické veřejnosti nemohou být srozumitelná
7. Imaginární přítel – když se podle etikety zdá, že produkt podporuje ještě nějaká třetí strana, jenže je to celé vymyšlené
8. Bez důkazu – tvrzení, které by mohlo být pravdivé, ale není ničím podloženo
9. Holé lži – úplně smyšlená tvrzení a údaje
Více o greenwashingu ZDE.
Zdroj: SFŽP
Led 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Středočeský kraj bude i letos vyplácet dotace na výstavbu cyklostezek nebo na opravy silnic po pokládkách inženýrských sítí. Obce budou moci žádat také o příspěvky na výsadbu stromů a připraveny budou i dotace na podporu paliativní a hospicové péče. Celkem chce hejtmanství na tyto účely uvolnit 103 milionů korun. Dotační programy dnes projednali krajští radní, schválit je ještě musejí zastupitelé, informoval mluvčí kraje David Šíma.
Hejtmanství v březnu počítá s otevřením čtyř fondů – cyklistické infrastruktury, na podporu výsadby stromů, takzvané homogenizace krajské dopravní infrastruktury a humanitárního fondu pro oblast zdravotnictví. „Obce, města či sdružení si mohou žádat o finanční podporu na zkvalitňování života svých občanů. Nově chceme nabídnout také podporu poskytovatelům paliativní a hospicové péče, protože i lidé na konci svého života si zaslouží co nejlepší péči,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Nejvíc peněz, 75 milionů korun, půjde do fondu homogenizace dopravní infrastruktury. Účelem tohoto programu je mimo jiné uvedení silnic do původního stavu po pokládkách inženýrských sítí. Dvacet milionů by mělo být ve fondu cyklistické infrastruktury.
V humanitárním fondu pro zdravotnictví bude šest milionů korun. Žadatelé je mohou využít na aktivity a programy na podporu paliativní a hospicové péče a péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacientů. Zlepšení životního prostředí je cílem fondu na podporu výsadby stromů, v němž budou dva miliony korun.
Autor: Středočeský kraj
Zdroj: ČTK
Led 12, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. „Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme,“ uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.
Lesy ČR spravují asi 38.000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.
Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. „Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád,“ uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.
Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.
Autor: Lesy České republik
Zdroj: ČTK
