Led 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Na sklonku roku 2021 uspořádal Goethe-Institut ve spolupráci se školami z pěti evropských zemí hru „Klimaticky neutrální město“. Zadáním bylo vypracovat efektivní návrh na snížení emisí CO2 do roku 2030 na polovinu, a to pro fiktivní město. Vítězi českého kola mezinárodní soutěže se stali žáci a žákyně z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
„Změna klimatu představuje globální problém, jehož důsledky dnešní mladá generace pocítí na vlastní kůži,“ komentuje projektový vedoucí Daniel Vodrážka z Goethe-Institutu. „I proto jsme ve spolupráci se školami uspořádali mezi 15. listopadem a 12. prosincem 2021 soutěžní plánovací hru s tématem klimatické neutrality ve městech,“ dodává Vodrážka. Soutěže se zúčastnily školy z Litvy, Lotyšska, Estonska, Ruska a České republiky, kterou zastupovala gymnázia v Olomouci a v Domažlicích.
Ve hře se žáci a žákyně ve věku 14-19 let stali starosty, členy spolku Fridays for Future nebo zástupci průmyslových svazů vymyšleného města. Coby účastníci fiktivního kulatého stolu měli za úkol zpracovat návrh, jak do roku 2030 snížit emise CO2 svého města na polovinu. Aby tohoto cíle dosáhli, museli hráči/hráčky přijímat (často nepopulární) rozhodnutí a společně dojít k požadovanému výsledku. Ten pak představili formou krátkého videa. Mezinárodní porota hodnotila navrhovaná řešení i jejich prezentaci.
Cílem hry „Klimaneutrale Stadt“ (Klimaticky neutrální město) bylo informovat mladistvé o změnách klimatu, rozvíjet jejich dovednosti v oblasti argumentace, umožnit jim nazírat téma z řady rozličných úhlů pohledu, naučit je konstruktivnímu chování v případě konfliktů a povzbudit je ke společenské angažovanosti. Z českých a moravských škol, které se zapojily, toto nejlépe zvládla skupina z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a obsadila tak první místo. „Líbí se nám německo-české projekty a účastníme se proto mnoha aktivit. Tato hra pro nás byla novou výzvou i novou zkušeností,“ komentovala pedagožka Petra Váchalová z vítězného Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
Bližší informace o hře Klimaticky neutrální město na www.goethe.de/planspiel (německy/anglicky).
Kontakt:
Tomáš Moravec
Goethe-Institut
e-mail: tomas.moravec@goethe.de
www.goethe.de/cesko
Autor: Goethe-Institut
Led 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mělník zmapoval místa, která jsou nejvíce ohrožená změnou klimatu. Město tak získalo podklady, podle kterých může připravit investice, jež omezí dopady klimatické změny. Získaná data a mapy využívají experti pro tvorbu takzvané Adaptační strategie pro Mělník, jsou přístupné i veřejnosti, informovala dnes Lucie Sitarová za společnost Asitis, která strategii zpracovává.
Jedenáct map vzniklo analýzou dat z družicových snímků. Popisují zeleň, vlhkost povrchu nebo teplotu v území a zobrazují rozmístění citlivých skupin obyvatelstva, jako jsou senioři, děti a nemocní ve zdravotnických zařízeních. Do tvorby strategie se zapojili při veřejných projednání i občané. „Adaptace na změnu klimatu je pro Mělník jednou z klíčových priorit a jsme rádi, že Adaptační strategie pro město Mělník nám pomůže identifikovat hlavní hrozby, prioritní projekty i možnosti financování. Chceme zachovat kvalitu života v našem městě i přes negativní efekty klimatické změny a díky strategii bude plánování akčních kroků a praktických změn mnohem jednodušší,“ uvedl starosta Ctirad Mikeš (Mé město).
Podle Agnieszky Buchtové z Asitisu analýza už ukázala, že je v Mělníku ohrožení přívalovými povodněmi v porovnání s jinými městy nízké, ale kvůli klimatické změně je třeba se zaměřit na území zranitelná vůči vlnám horka. Strategie mimo jiné mapuje možnosti, jak se město může přizpůsobit dopadům klimatické změny a jak může město méně přispívat ke klimatické změně. Pomůže nejen s výběrem vhodných opatření, ale například i s využitím dotací. S dokumentem bude Mělník moci pracovat při plánování investičních projektů města nebo úprav územního plánu.
Autor: Město Mělník
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Depositphotos
Led 3, 2022 | Ochrana životního prostředí
Osobnost opavské rodačky, spisovatelky, malířky a ochránkyně zvířat Joy Adamsonové má především mladší generaci představit komiks autorského dua Zuzana Beranová a Oldřich Hyvnar. Adamsonovou proslavila hlavně kniha Příběh lvice Elsy. Kniha Dlouhé safari z Opavy do Keni vychází v těchto dnech. Beranová je autorkou prvního životopisu světoznámé ochránkyně přírody. Tentokrát spojila síly s Hyvnarem, ilustrátorem, jehož kresby znají děti z několika evropských zemí.
„Největší výzvou pro mě bylo převést košatý a bohatý život Joy Adamsonové do textů v bublinách. Neznamená to zjednodušení. Příběh jsem musela pečlivě vystavět na omezeném prostoru tak, abych podchytila i hluboké motivy,“ uvedla Beranová. Dodala, že úzká spolupráce s kreslířem byla nedílnou součástí celého kreativního procesu.
Hyvnar autorce podle Žanety Motlové z tiskového odboru opavského magistrátu někdy její představy vrátil, že jsou nepřekreslitelné, jindy sám vymyslel originální řešení. „Kladl důraz na každý detail od přesného vyobrazení oděvů příslušníků jednotlivých afrických kmenů až po věrný obraz způsobu uchycení mrtvého zvířete za autem, když manželé Adamsonovi učili lvici Elsu lovit,“ řekla.
Dodala, že výsledný komiks, který vydává opavský magistrát, bude k dostání v lednu, přesný termín zatím není znám. Příznivci Joy Adamsonové i patrioti Opavy, jejího rodného města, knihu koupí v Turistickém informačním centru Opava.
Autor: Opavský magistrát
Zdroj: ČTK
Pro 28, 2021 | Ochrana životního prostředí
Národní park Šumava (NPŠ) obnovil za dva roky díky EU mokřady na ploše 700 hektarů. Před zahájením 6,5letého projektu LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu do krajiny, trvala revitalizace tak velké plochy v rezervaci 20 let. Ročně se obnoví několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť, řekl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Letos park sanuje dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i známá místa jako Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad.
Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů Kč podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
„Stejně jako loni byla hlavní obnova pramenišť a drobných potoků. Letos jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí. Do původních zvlněných tras se za dva roky vrátilo 17 kilometrů napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště v údolí řeky Křemelné u bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou. Vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ uvedla garantka projektu Iva Bufková ze Správy NPŠ. Park podle ní obnoví každý rok zhruba šest pramenišť.
„Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr i níže pod povrchem,“ řekla. Rušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu, i když často nebývá na první pohled vidět.
„Už na první pohled je objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Ke konci projektu půjde o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v krajině,“ řekl Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehrazují prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Poté začne voda téct přirozenými koryty, která si znovu vytvoří. Do ochlazených míst se vrací původní flóra a fauna. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná se objevil na Šumavě velmi vzácný chřástal vodní. Mokřady obsazuje mizející bekasina otavní. Data nám také ukazují, jak mohou pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být přínosem hlavně pro zemědělce i další hospodáře,“ řekl Linhart.
Autor: Národní park Šumava
Zdroj: ČTK
Pro 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Jako úspěch ministerstva životního prostředí v letošním roce označil bývalý šéf úřadu Richard Brabec (ANO) spuštění Modernizačního fondu, další etapy Nové zelené úsporám či přípravu Operačního programu Životní prostředí. Naopak ho mrzí, že se zatím nepodařilo dokončit policejní vyšetřování ekologické havárie na Bečvě a dlouhá příprava protierozní vyhlášky. Vyhláška je platná od července. Jde o třetí verzi, první byla předložena už v roce 2017. „Za prvé se povedlo velmi dobře připravit nový Operační program Životní prostředí, který nahradí ten stávající program. Byl připraven ve spolupráci s Evropskou komisí a má všechny náležitosti na to, aby mohlo začít čerpání příští rok,“ uvedl Brabec. V programu, který bude do roku 2027, je pro ekologická opatření i adaptační projekty na změnu klimatu přes 60 miliard korun.
Exministra také těší to, že se vypsalo sedm výzev v letos spuštěném Modernizačního fondu. Podotkl, že do roku 2030 se v něm má postupně nahromadit možná až 400 miliard korun. „Z toho budou a už dnes jsou financovány první projekty typu restrukturalizace nebo změny palivové základny tepláren. Je tam celá řada projektů do obnovitelných zdrojů, (…) obecní fotovoltaiky a tak dále. (…) Budou to doslova tisíce projektů,“ shrnul cíle fondu Brabec. Fond, financovaný z prodeje emisních povolenek, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů.
Brabec upozornil i na novou etapu programu Nová zelená úsporám spuštěnou na podzim. Program, v němž se počítá nejméně s 39 miliardami korun, pokrývá mimo jiné úsporné renovace a stavby domů, pořízení fotovoltaiky i kotlíkové dotace pro domácnosti s běžnými příjmy.
„Letos (…) nebylo takové téma sucho. Ale přesto se podařilo pokračovat ve velkém množství projektů na zadržení vody v krajině a ve městech,“ řekl také Brabec. Dodal, že by byl rád, aby zůstal zachován národní program pro nové zdroje pitné vody v menších obcích. Podle něj se osvědčil jako doplněk nákladnějších projektů financovaných z unijních zdrojů. Exministr dále uvedl, že ho naopak mrzí to, že se za dobu jeho působení v resortu nepodařilo dokončit vyšetřování kauzy Bečva. Poznamenal, že havárii z 20. září 2020, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy a uhynuly při ní desítky tun ryb, sice vyšetřuje policie, a ne ministerstvo, jde však o dluh, který po sobě nechtěl nechat. Zdůraznil, že jde o složitý případ a policie je pod tlakem, ale přál by si, aby byla věc dořešena co nejdříve.
„A také, byť to není jen horizont letošního roku, jsem chtěl mít dříve v účinnosti protierozní vyhlášku. Tam (…) to bylo velmi komplikované a dlouhé dohadování s ministerstvem zemědělství a profesními organizacemi zemědělců – Agrární komorou, Zemědělským svazem ČR a dalšími,“ uvedl Brabec. Ke kritice ekologů a některých odborníků, že je nynější verze mírná a neslouží k dostatečné prevenci, řekl, že nešlo prosadit materiál bez shody zúčastněných stran. Brabec přesto míní, že díky vyhlášce se budou více kontrolovat a sledovat případy eroze a postihovat zemědělci, kteří se k půdě chovají „macešsky“.
„Myslím, že to bude potřebovat minimálně příští rok ještě nějaké provozní a zkušenostní praxe s tím a pak se bude rozhodovat, zda je to dostačující,“ uzavřel exministr.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
