Lis 19, 2021 | Ochrana životního prostředí
Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka. Ocenění převzal dnes v Akademii věd ČR v Praze. Letos poprvé udělili také čestnou cenu za celoživotní přínos. Jejím držitelem je ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.
Trnka je vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. Věnuje se výzkumu meteorologického a zemědělského sucha a dalších dopadů změny klimatu. Vede výzkumné týmy provozující portály intersucho.cz, klimatickazmena.cz, firerisk.cz a nejnověji agrorisk.cz. Portály jsou aktualizovány denně, poskytují zdarma veřejnosti informace o klimatické změně a slouží jako systémy včasného varování pro zemědělce a další skupiny obyvatel ČR.
Trnka je také autorem řady studií v prestižních mezinárodních časopisech. „Dlouhodobě se věnuje komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu v médiích a na veřejných fórech. Jeho zasvěcené komentáře umožňují čtenářům a posluchačům pochopit, že se globální změna týká každého z nás,“ uvedli organizátoři.
Od USČR získal Trnka 30.000 korun a Informační centrum OSN předalo jako tradičně vítězi symbolicky sazenici stromu s konví na zalévání. Před dvěma lety tuto cenu získal klimatolog Radim Tolasz, loni Ondráš Přibyla a jeho tým, kteří provozují web Fakta o klimatu.
Moldan je zakladatelem a současným zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Nové ocenění získal za celoživotní úsilí o zlepšování kvality životního prostředí, přírody a vztahů lidí k přírodě i mezi sebou. „Dále za dlouholeté úsilí o vyzdvižení problematiky změny klimatu v oblasti výzkumné a expertní, publicistické, politické i v oblasti občanské a pedagogické,“ dodali organizátoři.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 11, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vysoké Mýto chce příští rok dokončit obnovu historických parků, které tvoří prstenec zeleně kolem centra města. Jako poslední upraví Havlíčkovy sady. Vrátí se do nich opět vodní prvek, řekl dnes novinářům starosta František Jiraský (Nestraníci).
V původním parku byl kruhový bazének se stylizovanou skalkou a vodotryskem. Dnes se na jeho místě nachází moderní betonová plastika sedící postavy nazvaná Osamělý měsíc. Město ji přemístí na jiné vhodné místo do prostředí současné architektury. Nahradí ji kovová kruhová fontána o průměru 3,5 metru, ze které bude voda přepadávat přes hranu se zářezy. Uprostřed budou multifunkční trysky, které budou mít více režimů pro běžný provoz i slavnostní příležitosti.
Během zimy odborníci upraví stromy a keře v parku, na jaře přijdou na řadu stavební práce. Asfaltové cesty nahradí žulová mozaika, méně používané chodníky zůstanou mlatové. Na závěr přibudou nová zeleň, nové lavičky a odpadkové koše. Náklady dosáhnou zhruba deseti milionů korun.
Vysoké Mýto začalo revitalizovat parky v roce 2012 úpravami Jungmannových sadů. Pokračovalo přes botanickou zahradu, park na náměstí Vaňorného a naposledy před rokem město upravilo Masarykovy sady.
Autor: město Vysoké MýtoZdroj: ČTK
Lis 6, 2021 | Ochrana životního prostředí
Výdaje Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) budou příští rok činit 20,3 miliardy korun, předpokládané příjmy zhruba 21,4 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu na rok 2022 a výhled na další dva roky na dnešním zasedání schválila vláda. Informovala o tom na svém webu. V roce 2023 by měly výdaje činit 16,5 miliardy korun, příjmy 12,9 miliardy Kč, v roce 2024 pak výdaje 17,5 miliardy korun a příjmy 12,7 miliardy Kč.
Příjmy SFŽP jsou dány složkovými zákony, platbami za využívání přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí, splátkami poskytnutých půjček včetně úroků či platbami pokut za poškozovaní životního prostředí. Nově pak rozpočet výrazně navýšil Modernizační fond – SFŽP očekává příjmy z vydražených emisních povolenek ve výši osmi miliard korun. Více než devět miliard korun pak k příjmům přispěje Národní plán obnovy (NPO).
Z NPO má jít příští rok téměř šest miliard na opatření pro energetickou úsporu budov. Dvě miliardy z této položky cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s 350 miliony korun se například počítá pro projekty na využívání dešťové vody, tatáž částka má podpořit počiny proti suchu a pro protipovodňovou ochranu.
V rámci Modernizačního fondu SFŽP předpokládá v příštím roce výdaje minimálně pět miliard korun. Ty budou podle materiálu směřovat převážně na financování projektů podpořených z prvních výzev vyhlášených v roce 2021 pro oblasti teplárenství, obnovitelných zdrojů energie a modernizaci průmyslových zařízení spadajících do Evropského systému obchodování s emisemi.
Třetím největším výdajem v rozpočtu SFŽP je 4,6 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ (OPŽP) a NPO. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Pro půjčky k posílení podpory projektů dotovaných evropskými penězi z OPŽP 2014+ a 2021+ je v rozpočtu například 412 milionů korun, provoz kanceláře fondu spolkne 725 milionů korun. Výdaj 271 milionů Kč je spjatý s opatřeními k dotacím z takzvaných Norských fondů.
Celkové výdaje realizované a administrované SFŽP v roce 2022 by měly dosáhnout zhruba 33,6 miliardy korun. Tvoří je také evropské peníze z OPŽP 2014+, což je 11 miliard, a OPŽP 2021+, odkud by příští rok měly jít dvě miliardy korun. Podle materiálu se také počítá se zahájením implementace Fondu pro spravedlivou transformaci s výdaji kolem miliardy korun. Tyto finance cílí na strategické a účinné investice, které mají pomoci tzv. uhelným regionům, Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji, během útlumu těžby uhlí. Cílem je přispět na rozvoj lokální ekonomiky skrze nízkouhlíkové technologie a k růstu zaměstnanosti.
Loni schválila vláda pro SFŽP rozpočet s příjmy 3,58 miliardy korun a výdaji 5,652 miliardy korun. Zahrnoval zvýšenou alokaci na vodohospodářské projekty obcí.
Autor: SFŽPZdroj: ČTK
Říj 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ve dnech 20.-23. 10. proběhl v Brně 47. ročník MFF EKOFILM. Každoročně jsou na festivalu otevírána některá z aktuálních environmentálních témat současnosti. Tento rok byla tématem festivalu zelená architektura s claimem Adresa: Země. Festival tak chce zdůraznit, že máme jen jednu planetu pro náš společný domov nejen s dalšími lidmi, ale hlavně s přírodou.Tradičně jsou také vyhlášeny výherní snímky festivalu a EKOFILM představil své letošní vítěze.
Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho o soužití dvou mizejících civilizací na Čukotce: kmene Čukčů a majestátních velryb. Film bez zbytečných slov nabízí zamyšlení, jak lidé, kteří po generace žili v soužití s přírodou, přicházejí o svůj tradiční způsob života, který je na velrybách závislý.
Richard Vrabec vysvětlil své důvody pro udělení hlavní ceny tomuto filmu. „Na porotu i na mě udělal dokument o malé komunitě na severovýchodní Sibiři Velryba z Lorina opravdu dojem. Bez příkras ukazuje, jak a za jakou cenu je možné přežít na jednom z nejpustších míst světa. Ustát místní podmínky znamená splynout s přírodou v její nejkrutější podobě. Právě to nás motivuje, abychom přemýšleli o našem společném místě pro život, Adrese: Zemi, a hledali způsoby, jak žít ve vzájemné symbióze,“ říká.
Film vyvolal silné emoce i u nizozemského filmaře a architekta Jorda de Hollandera či Veroniky Khek Kubařové, která taktéž zasedla v křesle poroty. K tomuto filmu si dokonce poznamenala, že byl konec „tak hustý, že jsem to nedala“ a film se tak stal jediným, který téměř nedokoukala.
Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika si odváží slovenský dokument Zlatá země režiséra Dominika Jursy. „Považuji za důležité ukazovat, že stav životního prostředí na konkrétních místech mají ve svých rukou hlavně lidé, kteří tam bydlí. Lidé na východním Slovensku se spojili a díky vzájemné spolupráci se jim podařilo uchránit krásný kus země před velmi nešetrnou těžbou zlata. Dokázali se postarat o ten malý kousek světa, za který cítí zodpovědnost, a ukázali tak cestu nám všem,“ svěřuje se s motivacemi pro udělení ceny prezident festivalu Ladislav Miko.
Soutěžní sekci Krásy přírody vyhrál domácí snímek Český žurnál: Slepice, virus a my režiséra Filipa Remundy, natočený v koprodukci s Českou televizí. „Film je příjemné a poučné zpracování domácí reality show o soužití rodinky se slepicemi zachráněnými z klecového velkochovu aneb z klece na venkov v čase pandemie. Ukazuje velkou změnu nejen pro slepice, ale i pro rodinu. Děti se rozhodly, že nechtějí jet na prázdninový tábor, chtějí být se zachráněnými slepicemi, kterým dala rodina šanci na delší a příjemnější život,“ hodnotí slovenský režisér, producent a letošní porotce Tomáš Hulík.
Zajímá vás, jaké snímky vyhrály soutěžní sekce jako jsou například Středoevropské filmy či Nejlepší krátký film? Stačí zabrousit na stránky EKOFILM, kde jsou vítězné snímky vyhlášeny spolu s dalšími dojmy porotců.
Vítězné snímky naleznete na těchto webových stránkách.
Více informací o celém festivalu naleznete zde.
Autor: Ekoosvěta
Říj 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Léta odstavená bioplynová stanice ve Vysokém Mýtě by mohla opět začít fungovat. Město kontaktovala firma, která by měla o její provozování zájem. Jednání jsou ale na začátku, řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
„Zájemci by to rádi znovu zprovoznili s tím, že by už vyráběli a prodávali ne elektřinu, ale pouze plyn. Mohli by se napojit na vysokotlaké plynové potrubí, které je jen několik desítek metrů daleko. Zdá se jim to výhodné, ale je to dosud v počátečním stadiu, i když se o to zajímají už rok,“ uvedl Krejza.
Vysoké Mýto bioplynovou stanici vybudovalo za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod. Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun.
Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila.
Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
Budovy stanice jsou v těsném sousedství čistírny odpadních vod, podle Krejzy jsou v dobrém stavu. Město by si je raději ponechalo, zájemcům by je mohlo pronajmout.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
