Říj 15, 2021 | Ochrana životního prostředí
Dnes začíná příjem žádostí o dotaci na rozvoj obcí na území národních parků v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jim na projekty k zlepšení infrastruktury a vybavenosti pro místní i turisty nabídne celkem 200 milionů korun. Oproti minulým letům je částka dvojnásobná. Peníze mohou žadatelé využít i na spolufinancování velkých projektů podpořených z evropských fondů. Nově dotace přispěje také na projektovou přípravu. Kromě obcí si mohou o peníze požádat i neziskové organizace a správy národních parků.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že úřad zvýšil vyčleněnou sumu proto, že se obce, i v důsledku pandemie, musí vyrovnat s růstem návštěvnosti. O dotaci je podle Brabce také velký zájem a loni byla „rozebrána“ během několika hodin.
Příspěvek lze využít například na parkovací plochy a odpočinková místa, opravy cest i stezek a tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství nebo obnovu zeleně a sanaci skalních masivů. Cílem programu je přispět obcím také na vypracování rozvojových dokumentů a studií či modernizaci informačních center. Správy národních parků a neziskové organizace pak mohou peníze použít na nové vzdělávací a osvětové programy. Podle MŽP výzva tentokrát nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění. Bude vyhlášena samostatně v jedné z výzev Modernizačního fondu. Nynější program nicméně podpoří projektovou přípravu modernizace osvětlení.
Dotace cílí také na podporu nákladnějších záměrů spolufinancovaných z evropských fondů. Také v těchto případech mohou obce získat peníze na projektovou přípravu budoucích žádostí.
Maximální výše podpory na jeden projekt je, stejně jako v předchozích letech, 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Kofinancování projektů podporovaných z evropských peněz dosáhne nejvýše pěti procent celkových výdajů na jeden projekt.
Žádosti je možné podat elektronicky přes web www.narodniprogramzp.cz od dnešních 10:00 do 31. 1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání sumy.
Podporu obcím a subjektům na území národních parků poskytuje MŽP z rozpočtu Státního fondu životního prostředí pravidelně od roku 2010. Zatím bylo vyhlášeno osm výzev, rozděleno 472 milionů korun a podpořeno 374 projektů.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 7, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která na jaře migrují z jihu za mírnějším počasím na sever severní polokoule. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu. Kvůli tomu se zmenšuje jak populace jednotlivých druhů, tak tím mohou trpět celé ekosystémy, shrnul výsledky studie mezinárodního týmu vědců jeho vedoucí Vojtěch Kubelka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Výsledky studie jsou impulzem pro navazující výzkum a pro praktická ochranářská opatření, která mohou dopady klimatické změny a lidské činnosti zmírnit. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí instituce Hana Šprtová.
Zvířata migrují na sever odedávna kvůli rozmnožování. Ve studii se vědci zabývali sezonními přesuny například bahňáků, racků, hus, kachen, rybáků, pěvců, sobů, netopýrů, motýlů a vážek. Důvodem vždy byl dostatek dostupné potravy, menší ohrožení parazity a predátory ve srovnání se situací s oblastmi okolo rovníku. O tyto výhody zvířata postupně přicházejí. Důvodem je menší dostupnost rostlinné potravy kvůli tomu, že některé rostliny vykvétají či plodí dříve, než bylo obvyklé, nebo kvůli nedostatku hmyzí potravy, protože vrchol hmyzí hojnosti přichází v jiném období, než stěhovavá zvířata potřebují.
Kvůli globálnímu oteplování se řada parazitů rozšiřuje dále na sever, stejně tak se rozšiřuje působnost některých predátorů, jako lišky obecné. A dostupnost lidských odpadků jako potravy rozšiřuje početní stavy tzv. oportunistických predátorů. A když někteří predátoři nenajdou svoji tradiční potravu, například hraboše či lumíky, vyhledávají hnízda a mláďata migrujících živočichů jako náhradu.
„Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy včetně bahňáků, sobů nebo motýlů představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ uvedl Kubelka. Živočichové se tak hůře rozmnožují a zároveň jsou více ohroženi při samotném stěhování.
Autoři ve studii také zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách. „V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever, a pokud se situace nezlepší, mohla by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ uvedl Kubelka. Studie, která se zaměřila na ptáky, savce a hmyz, vyšla v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Pardubice chtějí nejspíš v příštím roce odbahnit jezero Čičák, které je v parku Na Špici. V minulosti od investice kvůli vysokým nákladům ustoupilo, v roce 2014 dokončilo jen opravu parku. „Současný stav není úplně ideální, byly tam v minulosti úhyny ryb. V současné době je udělaná projektová dokumentace na odbahnění,“ uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Bahno specializovaná firma odtěží, naloží na loď, která náklad odveze do lokality Hůrka. „Tam bude hmota deponová, budou se následně dělat průzkumy, chemické rozbory, aby se určilo, co s tím dál,“ řekl Nadrchal.
Čičák vznikl při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Odbahnění jezera chtělo minulé vedení radnice stihnout na podzim v roce 2013 ještě před revitalizací parku Na Špici. První dvě firmy z tendru odstoupily, třetí společnost nabídla cenu téměř devět milionů korun, což město vyhodnotilo jako drahé.
Kolem deseti milionů korun by město mělo zaplatit i teď. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce provede. „Vzhledem k tomu, jak se hýbou ceny stavebních prací, je to velmi turbuletní,“ řekl Nadrchal. Na odbahnění chce radnice získat dotaci, dodal.
Matiční jezero, které je větší a nachází se u Bubeníkových sadů, je už odbahněné. Práce za 21 milionů korun skončily po dvou letech na konci loňského roku. Jezero vzniklo v roce 1910 po oddělení slepého ramene Chrudimky. Bylo plné sedimentů a časem by zaniklo. Vytěžený materiál se neodvážel všechen pryč, část sedimentů zpevnila břehy. Jsou ve speciálních vacích. Kolem břehů jsou dřevěné palisády a mezi nimi vaky. Horní vrstvu dělníci rozřízli a plochu zatravnili. Jezero je teď proto o něco menší. Plocha Čičáku by se úpravami zmenšit neměla.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj: pardubicky.denik.cz
Zář 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN letos v Česku získal projekt duševní zdravovědy pro školáky, nástroj umožňující odhalit nehospodárné zakázky nebo osvěta o menstruaci v rozvojových zemích. Výsledky pátého ročníku Cen SDGs (Sustainable Development Goals – Cíle udržitelného rozvoje) vyhlásili organizátoři dnes večer v Černínském paláci v Praze. Ocenění získalo šest projektů vybraných odbornou porotou.
O Cenu SDGs se ucházelo 238 projektů. „Letošní ročník vynikal širokou škálou projektů, které skrze inovace řeší aktuální společenské problémy,“ uvedla Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která Ceny SDGs v Česku od roku 2017 vyhlašuje. Prvenství v kategorii Veřejná sféra si letos odnesl spolek Nevypusť duši s projektem, který učí děti i učitele, jak správně pečovat o duševní zdraví a ukazuje, kde včas vyhledat pomoc v případě nouze.
Programem dosud prošlo téměř 8500 žáků. V kategorii Byznys porota ocenila společnost Datlab. Její nástroj „Kontrola proti nehospodárným veřejným zakázkám“ hledá porušování předpisů, smlouvy s takzvanými bílými koňmi či politiky, případně firmy soutěžící o zakázku s předem domluveným vítězem jen naoko. Nástroj letos využilo několik investigativních novinářů i policie, uvedli organizátoři Cen SDGs.
Laureátem kategorie Mladí lídři se stal 24letý Tadeáš Kula stojící za projektem Reknihy, který umožňuje sdílení knih a učebnic mezi čtenáři a hledá jim nové majitele. Za dva roky fungování Reknih lidé zachránili přes 35.000 přečtených knih, čímž ušetřili okolo 21 tun papíru.
Cenu České rozvojové agentury si z Černínského paláce odnesli zástupci Diakonie Českobratrské církve evangelické. Projekt jejího Střediska humanitární a rozvojové spolupráce zaměřený na osvětu o menstruaci řeší nedostatek cenově dostupných menstruačních prostředků v rozvojových zemích pomocí znovu použitelných vložek.
Letošní ročník Cen SDGs provázelo téma vzdělávání. Vyhlášená proto byla i speciální kategorie oceňující inovativní projekty vzdělávání dětí i dospělých. Jejím vítězem se stalo centrum TEREZA s mezinárodním projektem Ekoškola, vedoucím mladé lidi k udržitelnému způsobu života. V současnosti je v Česku do Ekoškoly zapojeno přes 70.000 dětí a dospělých v mateřských, základních a středních školách.
Cenu za Reporting podle SDGs si odnesla Komerční banka. Porota ocenila, že banka ve svém nefinančním reportingu prokazuje komplexní přístup k udržitelnému rozvoji. Kromě vítězů v šesti základních kategoriích zaujala letos porotu technologická firma Refork, vyvíjející materiály z dřevní moučky pro výrobu udržitelných alternativ k plastovým výrobkům. Organizátoři Cen SDGs firmu nominovali do světového finále soutěže Moonshot Awards v New Yorku.
Sedmnáctku Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs) přijaly v září 2015 všechny členské státy OSN. Teze mají do roku 2030 pomoci vyřešit ekonomické, environmentální i sociální problémy. Přinášejí plán vedoucí k vymýcení extrémní chudoby, k boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně planety před klimatickými změnami. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti o Cílech udržitelného rozvoje už někdy slyšela více než polovina Čechů. Alespoň základní informace o nich má 29 procent lidí.
Autor: Asociace společenské odpovědnosti
Zdroj: ČTK
Zář 24, 2021 | Ochrana životního prostředí
Přes tisíc lidí dnes demonstrovalo v Praze za klima. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.
Demonstranti z řad studentů i dospělých měli s sebou transparenty s nápisy jako „Klimatická spravedlnost“, „Není čas zavírat oči“ nebo „Chceme zdravou planetu pro naše děti“. Účastnili se také zástupci ekologických organizací Greenpeace a Duha, iniciativy Milion chvilek pro demokracii a podpořit demonstraci přišli také bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan nebo někdejší ombudsmanka a chartistka Anna Šabatová. Ta zdůraznila, že nestačí spoléhat na to, že lidská práva, která s klimatem souvisejí, jsou na papíře, ale je třeba za ně neustále vynalézavě a aktivně bojovat, aby se vše v dobré obrátilo.
„A já vás proto vyzývám, abyste neustávali ve svém úsilí. A doufám, že všichni společně prosadíme velký obrat ve společnosti, a to nejenom v české, ale i světové,“ řekla Šabatová. Aktivisty dopisem podpořil také bývalý premiér Petr Pithart, mimo jiné promluvila i ředitelka české Amnesty International Linda Sokačová. Uvedla, že mezi státy, které neberou klimatickou krizi vážně, patří i Česko. Zdůraznila, že problém klimatické krize souvisí s lidskými právy, jakými je třeba právo na jídlo či vodu.
Mluvčí pořádajícího hnutí FFF už v úvodu zopakovali, že budoucí vláda musí činit konkrétní kroky pro ochranu klimatu. Připomněli, že v červnu hnutí hodnotilo dosavadní činnost většiny sněmovních stran v této oblasti jako nedostatečnou. Aktivisté po budoucí vládě také žádají, aby se Česko orientovalo na udržitelnější způsob života a po volbách vznikla funkce nadstranického ministra či ministryně pro klima. Rovněž chtějí konec uhlí do roku 2030 a zdůrazňují potřebu spravedlivé transformace v uhelných regionech. Projevy dalších účastníků zdůrazňovaly potřebu občanské angažovanosti a vyzývaly k účasti v říjnových volbách.
Pochod z náměstí vyrazil po jedné hodině odpolední. Prošel přes Staroměstské náměstí, ulici Na Příkopě a kolem Národního divadla, přes Karlův most zpátky na Malostranské náměstí. Účastníci skandovali hesla „Za klima“, „Omladina do ulic, aby v zimě nebyl hic“, „Uhlí, ropa, plyn, patří do dějin“ nebo „Na co škola? Klima volá!“
V nákupním vozíku vezlo několik aktivistů také reproduktor a pouštěli hudbu. Demonstrace se obešla bez potíží a střetů a po 15:00 pokračovala na Malé Straně neformálním programem. Policejní mluvčí Jan Daněk sdělil, že podle odhadů policie se akce nakonec zúčastnilo 1000 až 1500 lidí. Do cíle pak dorazili v komornějším počtu.
Hnutí FFF se odvolává na nedávno zveřejněné části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, podle které prý stojí svět před několika body zlomu. Jeden ze scénářů podle aktivistů ale stále umožňuje udržet globální oteplení pod bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, pro to je však v nejbližších letech nutné podstatně snížit množství vypouštěných emisí skleníkových plynů.
Česká pobočka Fridays for Future v minulých letech uspořádala řadu protestů. Například v březnu 2019 prošly Prahou dva tisíce středoškoláků, kteří požadovali důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Stovky mladých dorazily na pražskou stávku také v září téhož roku. Loni a letos hnutí pořádalo kvůli opatřením proti šíření nemoci covid-19 většinou komornější akce. V období nejpřísnějších epidemických opatření aktivisté protestovali i on-line.
Studentské protesty se v minulosti konaly i v dalších městech v Česku, na dnešek byly podle FFF naplánovány demonstrace i v Brně nebo v Ostravě.
Autor: hnutí FFF
Zdroj: ČTK
