Zář 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Závěry dnes zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě nejsou překvapivé. ČTK to sdělil Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika. Podle Repeše se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející i Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení. Ocenil, že komise a její výstupy vznikly.
„Závěrečná zpráva vyšetřovací komise potvrdila to, co jsme tvrdili od začátku. A to je, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejenže pochybila, ale od začátku postupovala velice netransparentně. A pravděpodobně i v rozporu se zákonem,“ uvedl Repeš. Ekolog vede kampaň Řeka bez jedů. Repeš podotkl, že petici po havárii podepsalo 7000 lidí. Požadovala například řádné prošetření neštěstí, ale i zpřísnění limitů pro vypouštění nebezpečných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečištění či rozšíření monitoringu látek ohrožujících kvalitu vody.
„Od začátku měla ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě, což se stalo až teď v červenci, kdy my jsme jí podali podnět spolu s rybáři, občanským sdružením a v zastoupení advokáta. To řízení bylo zahájeno v podstatě skoro až rok poté,“ dodal ekolog. Komise ohledně postupu inspekce v tomto bodě také vyjádřila pochybnosti. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.
Ekolog, stejně jako komise, zmínil i pochybení v odebrání vzorků ze všech potenciálních výustí průmyslových podniků. „A na co se ptáme dodneška, proč z Dezy nebyl odebrán ani v den havárie, ani v následujícím týdnu,“ konstatoval ekolog. Komise mimo jiné ve zprávě upozornila na to, že ve výusti z areálu společnosti Deza vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech. Deza patří do svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).
„V první řadě je dobré, že ta zpráva vznikla, protože detailně popisuje všechny ty chyby,“ řekl pak Freidinger. „Když si to člověk přečte, tak má pocit, že jediný, kdo tam svou úlohu sehrál správně, je Český rybářský svaz a pak možná hasiči. Podle všeho ostatní mají jako máslo na hlavě,“ dodal ekolog.
Freidinger podotkl, že v obsahu zprávy ho zaujaly dva momenty. První je podle něj popis komunikace z dispečery z Dezy krátce po havárii. „Oni, přestože tam měli zdokumentovanou havárii, mimořádnou událost, jak tomu říkají, zamlčeli. To ve mně pořád vzbuzuje určité pochybnosti. Myslím si, že to ilustruje nejen to, co se stalo po havárii, ale celé to vyšetřování. Že je spousta pochybností, které se nikdo nesnaží lidem vysvětlit,“ míní ekolog.
Zvláštní mu přijde i to, že dosud nesou zmapovány výusti na Bečvě. „My máme vlastně rok po havárii a nikdo to ještě pořádně nezmapoval. Což je prostě zarážející,“ konstatoval Freidinger.
Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její jednatel Oldřich Havelk však vinu odmítá.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Zář 17, 2021 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace uvedly, že znovu zjistily porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Investor a dodavatel podle nich opět ignorují pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdí na vrchol a zpět technika, uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Česko-polská expertní komise vzniklá kvůli stavbě zjistila dílčí pochybení investora rozhledny i dodavatele. Ekologové požadují, aby ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zabránilo ničení evropsky významné přírody a zastavilo poskytnutí evropských a českých dotací na rozhlednu. Podle ministerstva podmínky výstavby porušovány nejsou.
„Opět bylo zdokumentováno vozidlo Polaris, velká čtyřkolka, jak opakovaně během dne vyjíždí na vrchol hory a pak dolů na Chatu pod Sněžníkem a převáží zaměstnance. Znovu se potvrdilo to, co se všeobecně už delší dobu vědělo, nelegální přeprava materiálů po nelegální cestě na takzvané Zelené stezce,“ uvedl Bačík. Ekologové také vyfotografovali, jak velký autojeřáb začal sjíždět po nelegální cestě následovaný pásovým bagrem.
„Konstatujeme, že praktická situace je zcela jiná, než jak ji idealisticky prezentoval investor, obec Stronie Śląskie, na jednání 22. června 2021, a je v rozporu i se sliby investora z jednání expertní komise,“ uvedl Bačík. Ekologické organizace se domnívají, že údajnou rekonstrukci stezky investor využil jako vhodný způsob, jak na ni uložit odpad a materiál z budování základů rozhledny, tím se ho zdarma zbavit a de facto tak vybudovat skutečnou zpevněnou cestu na vrchol hory.
Podle MMR pohyb techniky polská strana povolila v termínech ukončení a zahájení stavební sezony. Zástupce obce Stronie Śląskie sdělil na jednání pracovní skupiny, že konstrukční práce na rozhledně skončily k 10. září a od 13. září začaly práce na rekonstrukci takzvané Zelené stezky. Nikdo z členů skupiny nevznesl námitky proti harmonogramu.
„Stavba rozhledny je realizovaná dle separátního povolení, jehož podmínky dodržovány jsou,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK mluvčí MMR Vilém Frček. Rekonstrukce zelené turistické trasy, která začala tento týden, nespadá do projektu financovaného z programu přeshraniční spolupráce Interreg. Povolení k rekonstrukci stezky vydal polský orgán ochrany přírody Regionalny Dyrekcja Ochrony Środowiska (RDOŚ).
„Dotčená Zelená stezka je řešena jako součást naplňování podmínky řešit usměrnění turistické zátěže, která byla stanovena RDOŚ v souvislosti s obnovou rozhledny,“ uvedl Frček.
Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Stroje podle nich ničí arkto-alpinskou tundru i mimo oplocený stavební prostor, množství techniky výrazně převyšuje povolený počet.
Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis odešel v polovině srpna, reakci Evropské komise lze očekávat během jednoho až tří měsíců.
Ekologové v otevřeném dopise vyzvali ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. Požadují také udělení vysoké sankce investorovi, zveřejnění všech vydaných platných rozhodnutí k výstavbě rozhledny a také k „rekonstrukci“ zelené stezky. Chtějí rovněž nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena.
Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
Autor: ČTKZdroj: ČTK
Zář 14, 2021 | Ochrana životního prostředí
Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.
Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.
Vyplývá to z výsledků jednání na webu kabinetu. Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny. „Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun,“ píše se ve zprávě.
Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v ČR a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v ČR strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. U klíčových sektorů popisuje, jaká rizika a problémy jim v souvislosti s určitým projevem hrozí. Těmito sektory jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.
Dokument se zabývá také možnými ekonomickými nástroji pro financování adaptace a udržitelnosti, legislativou a provázaností s jinými strategickými dokumenty a osvětou. Formuluje cíle, k nimž přiřazuje rámcová adaptační opatření.
Pro adaptaci v zemědělství strategie například uvádí opatření k omezení vodní a větrné eroze půdy, posílení schopnosti půdy zadržet vodu, podporu systémů hospodaření vedoucích k vyšší odolnosti krajiny či rozvoj dostupnosti systému včasné výstrahy před meteorologickými jevy. V případě lesů je zmíněna nutnost snížení počtu spárkaté zvěře, která ničí dřeviny, podpora výsadby vhodně druhově složených lesů a zajištění přirozené obnovy lesů i kroků pro zadržení vody v lesích.
Strategie požaduje také revitalizaci vodních toků a obnovu niv a rozvoj hospodaření se srážkovou vodou v sídlech. Zdůrazňuje také potřebu adaptace budov na změnu klimatu a snížení jejich ekologické stopy či opatření pro pokles tepelného stresu obyvatel ve městech. Další z cílů zmiňuje rozvoj systému včasného varování před krizovými situacemi. Strategie uvádí také konkrétní příklady dobré praxe z různých oblastí.
Současná strategie uvádí 108 rámcových adaptačních opatření, které dále rozpracovává právě národní akční plán do souboru 323 úkolů. Na přípravě aktualizace strategie a plánu se podílelo 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 11, 2021 | Ochrana životního prostředí
Prioritou tuzemské pobočky organizace Greenpeace je klimatická kampaň. Ekologové chtějí zdůrazňovat témata transformace energetiky a uhelných regionů. Podle ekologa Lukáše Hrábka je problémem to, že vláda dosud neschválila přesný termín útlumu uhlí. Od vzniku Greenpeace uplyne 15. září 50 let, v Česku začala organizace fungovat před 30 lety.
„Pro nás je prioritou klimatická kampaň, která souvisí i se změnou energetiky, s koncem uhlí,“ sdělil Hrábek. „Před volbami se chceme soustředit v klimatické kampani na to, abychom to téma zvedli. V tuto chvíli to vypadá, že volby úplně nereprezentují to, co by se mělo řešit. Což může být právě i ta otázka klimatu, snižování emisí, transformace nejen energetiky, ale i uhelných regionů, budoucího energetického mixu i restart ekonomiky a průmyslu po covidu, modernizace a další věci, kterých je obrovský balík. Budou se řešit a řeší se v celé Evropě, ale v této chvíli je tady nikdo moc nezvedá,“ míní ekolog.
Podotkl, že pobočka Greenpeace v současnosti organizuje klimatické turné zahrnující šest měst v Česku. V pondělí 13. září bude další zastávka v Praze, 21. září v Liberci a o den později v Ústí nad Labem. Jednotlivé akce akcentují závažnost klimatické změny, ale i lokální témata. Ta se týkají například transformace uhelných regionů, tak i dopadů těžby v polském dole Turów na Česko. V kampani ohledně Turówa a kritice postupu polské strany se Greenpeace angažuje dlouhodobě. Hrábek podotkl, že spolupracují s německou i polskou pobočkou hnutí a řadou dalších organizací.
K pondělní klimatické zastávce v Praze Hrábek uvedl, že se bude konat také debata s politiky. Poznamenal, že se před volbami Greenpeace s dalšími ekologickými organizacemi pouští do této kampaně poprvé. V následujících týdnech organizace plánuje také zhodnocení činnosti současné vlády v oblasti ekologie.
„Po volbách v druhé polovině října budeme zveřejňovat novou verzi energetické revoluce„, pokračoval Hrábek. „Máme modely až do roku 2050 vedoucí i ke klimatické neutralitě, který pro nás zpracovával Institute for Sustainable Futures na Technické univerzitě v Sydney. A další věci, což je kompilát dvou studií, dělal energetický think thank Aurora Energy Research. Velmi detailními propočty máme podpořené, co je možné. Nebude to lehké, ale dá se to dosáhnout i se současnými technologiemi a prognózami na trhu. I v parametrech, se kterými pracuje třeba ministerstvo průmyslu a obchodu v národně energeticko – klimatickém plánu, je zahrnut referenční scénář našich útlumových křivek. Je to hodně konzervativní scénář, my máme dva progresivnější a jeden z nich ukazuje rok 2050 bez jádra a plynu,“ nastínil Hrábek.
Nejpalčivější současný problém podle Hrábka je, že se „vlastně nic neděje“. „Vláda měla dva roky uhelnou komisi a výsledek je celkem nulový. Místo toho, aby se stanovilo do kdy se bude uhlí těžit a spalovat, či ke kterému roku chtějí naplánovat ten útlum. Aby se vědělo, jestli to půjde rychleji, resp. pomalu. Vláda prostě nerozsekla, jestli to bude rok 2033 nebo 2038,“ dodal ekolog.
Podotkl, že i nejrychlejší scénář projednávaný komisí, tedy rok 2033, organizace vidí jako příliš pozdní a nereálný. Očekává, že uhlí skončí dříve. Jako další ožehavou výzvu Hrábek uvedl vybudování přiměřené plynové infrastruktury, která po útlumu uhlí v Česku má pokrýt špičky spotřeby. „Musí se nastavit pravidla, aby se ten „plyn“ postavil, ale aby se nepostavil proto, aby jel na 100 procent po celý rok. A tím pádem vytlačil obnovitelné zdroje, případně nesebral podporu, kterou by mohly mít. Takže to bude velmi palčivý problém – plyn, aby ho nebylo málo a aby ho nebylo moc. Vmanévrovat se do tohoto bude velmi zajímavé,“ řekl Hrábek.
Pobočka Greenpeace v Česku má podle Hrábka nyní zhruba tři desítky zaměstnanců na různé formy úvazku, přes 100 dobrovolníků a dlouhodobě eviduje kolem 14.000 dárců. Oslavy výročí podle Hrábka odstartují v půlce září, v následujících měsících jsou v plánu různé akce. Příští rok by také mělo vzniknout na vhodné staré budově obří graffiti s ekologickou tematikou, dodal.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
Zář 10, 2021 | Ochrana životního prostředí
Pozastavení dotace na výstavbu nové rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku požaduje několik českých ekologických organizací, podle kterých se investice provádí v rozporu s pravidly a podmínkami pro udělení finančního příspěvku Evropské unie a České republiky i s evropskou směrnicí o stanovištích. Kvůli stavbě vznikla česko-polská expertní komise, která dnes poprvé zasedala v Olomouci. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka komise zjistila „dílčí pochybení“ investora rozhledny i dodavatele a uložila za ně pokuty. Stavba rozhledny pokračuje.
„Ministerstvo pro místní rozvoj udělilo na tento kontroverzní projekt obrovskou dotaci, je to zhruba 77 milionů korun. Je to v podstatě perverzní dotace, protože z veřejných prostředků se platí poškozování evropsky výjimečné přírody, což je skandální. Vyzýváme ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj, aby dotaci zastavila a došlo k novému projednání celého projektu a řádně se posoudil dopad výstavby na evropsky významnou přírodu,“ řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Bačík dnes s dalšími ochránci přírody zorganizoval protestní shromáždění před sídlem olomoucké pobočky dotační organizace Centrum pro regionální rozvoj, kde o stavbě rozhledny poprvé jednala česko-polská expertní komise. „Došla k závěru, že v průběhu stavby došlo k dílčím pochybením ze strany dodavatele a investora, za která byly uděleny peněžní pokuty. Jednalo se zejména o nedodržování povolení při pohybu těžké techniky či využívání čtyřkolky pro dopravu zaměstnanců na staveniště. Současně byly zesíleny kontrolní mechanismy pro další dodržování stanovených podmínek, aby bylo zabráněno jejich porušování,“ řekl Frček.
Ekologové od května do srpna podle Bačíka odhalili na stavbě rozhledny vážná pochybení a opakovaná hrubá porušení předpisů a povolení. Například stavební materiál a konstrukční díly věže se mají přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle ekologů ale neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně.
V rozporu s povolením i s projektem podle ekologů vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor, množství techniky prý výrazně převyšuje povolený počet.
Ministerstvo životního prostředí v srpnu požádalo Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna má být vysoká 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
Autor: Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN)
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: olomoucky.denik.cz
