Zář 8, 2021 | Ochrana životního prostředí
Nejkomplexnější volební program z hlediska ekologie a řešení změny klimatu mají podle ekologů Zelení a uskupení Pirátů a STAN. Ochranu životního prostředí chce naopak nejvíce oslabit koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků (TSS) a hnutí SPD, uvedli dnes na konferenci zástupci asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha. Ekologové provedli analýzu 14 témat, která vidí jako nejdůležitější pro život lidi, stav klimatu a přírody nebo jako ta, v nichž je třeba učinit důležitá rozhodnutí. Volební programy stran hodnotí od roku 2013.
Ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš dnes uvedl, že za Zelenými a koalicí Pirátů a STAN se umístila ČSSD a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Podotkl, že u nich převažují pozitivní návrhy a některé formulují velmi konkrétně. V případě sociální demokracie nicméně organizace hodnotily obsah jejích vizí do roku 2030, nikoliv volebního „desatera“.
Slabší jsou podle analýzy záměry ANO, KSČM a Přísahy. Ekologové porovnali také současné programy stran s obdobím před sněmovními volbami v roce 2017. Uvedli, že tehdy patřila k nejhorším ODS, která pak zaznamenala výrazný posun. Vstup do koalice a snaha o kompromis však naopak podle nich mírně oslabila kvalitu programu TOP 09. Vondrouš také uvedl, že se mírně zhoršilo hodnocení záměrů ANO a výrazné zlepšení zaznamenalo hnutí STAN, jehož dřívější přístup k ekologii byl velmi slabý.
Například v tématu zdravých lesů podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha nyní zmiňují konkrétní řešení programy Zelených a koalic Spolu a Pirátů/STAN. TSS, SPD a komunisté se oblasti věnují jen velmi obecně, konkrétní není ani Přísaha. Hnutí ANO Koželouh vytkl, že jejich jediným bodem je plán vysadit 350 milionů stromů. Ekolog k tomu podotkl, že je třeba dát lesu čas na přirozenou obnovu a vznik prvních dřevin. Také zdůraznil, že tak masové vysazování, byť vhodných stromů, by mělo na přírodu negativní dopad.
Podobná situace je podle Koželouha také v zemědělství, které komplexněji pojaly Spolu a Piráti se STAN, Zelení a KSČM. Zmínil, že uvádějí třeba omezení tlaku na produkci plodin, nutnost reformy zemědělských dotací či rozvoj přírodních prvků v zemědělské krajině. U SPD Koželouh podotkl, že hnutí hovoří o dílčích pozitivních krocích. ANO podle něj nabízí jen „technická řešení“, například omezení pesticidů, ale opomíjí otázku krajinné struktury. Jako velmi obecné označil i body TSS, Přísaha pak k ekologické stránce zemědělství neuvádí téměř nic
Koželouh také konstatoval, že většina stran akceptuje budoucí odklon od uhlí, liší se jen v očekávaných letech útlumu. Nejrychlejší odklon, tedy do roku 2030, chtějí Zelení a nepřímo ČSSD, Piráti a STAN v programu hovoří o roku 2033 a ANO o roku 2038, s možností dřívějšího konce využívání uhlí. Zástupci ekologů požadují odklon od uhlí nejpozději do roku 2033, počítají však i s jeho dřívějším koncem. Negativně Koželouh dnes zhodnotil například požadavek TSS na dotěžení zásob. Spolu, SPD a Přísaha podle ekologa s odklonem zjevně počítají, ale detailněji se tématu nevěnují.
Koželouh také podotkl, že jediní Zelení se přímo vyjádřili proti výstavbě nových jaderných reaktorů. ČSSD se tématu vyhnula. V tiskové zprávě organizací později kritizoval „fascinaci jadernou energetikou“ například Edward Sequens. U obnovitelných zdrojů energie (OZE) Koželouh uvedl, že většina sledovaných koalic a stran je pro jejich rozvoj. K ANO však ekolog poznamenal, že hnutí uvádí velmi ambiciózní cíle, aniž by naznačilo, jak jich chce dosáhnout. K bodům SPD Koželouh poznamenal, že se hnutí staví proti dotacím na OZE v době, kdy bude mít Česko k dispozici desítky až stovky miliard korun z různých evropských zdrojů. Pro hodnocené strany je podle ekologa příznačné také to, že se spíše vyhýbají tématu účasti občanů v posuzování stavebních a jiných záměrů. Sdělil, že například Piráti, STAN a KSČM uvádí, že tuto účast podporují, ale nezmiňují, jak ji posílit.
V případě klimatické politiky EU je podle Koželouha patrné, že u všech stran není politika na evropské úrovni silné téma. Vondrouš shrnul, že strany svými programy sice zareagovaly na sílící téma ochrany přírody a klimatu, stále však mají tendenci vyhýbat se věcem, které považují za kontroverzní. Podotkl, že například v tématu odklonu od uhlí „všichni trošku čekají, že uhlí skončí samo“ a obávají se deklarovat velké politické kroky.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2021 | Ochrana životního prostředí
Opravu nádrže ve Vranově u Brna, obnovu rybníka v Kuřimském Jestřábí či výsadbu stromů u cesty v Letovicích podpoří Jihomoravský kraj při boji proti suchu. V dotačním programu na podobné projekty vyčlenil 20 milionů korun a podpořil už zhruba 150 žadatelů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.
Opravu nádrže ve Vranově u Brna, obnovu rybníka v Kuřimském Jestřábí či výsadbu stromů u cesty v Letovicích podpoří Jihomoravský kraj při boji proti suchu. V dotačním programu na podobné projekty vyčlenil 20 milionů korun a podpořil už zhruba 150 žadatelů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.
V prvním kole kraj podpořil 118 žádostí téměř 13 miliony korun, nyní rozdělil ve druhém kole 4,1 milionu na 31 projektů. Například 400.000 korun dostane Vranov u Brna na opravu vodní nádrže, 386.000 korun Kuřimské Jestřábí na Brněnsku na obnovu rybníčku v lokalitě Mezižlábí nebo 96.000 korun Letovice na Blanensku na Alej Na vrších, kde bude 85 různých druhů ovocných stromů.
Kraj vypíše i třetí kolo žádostí o dotace, které se zaměří na podporu projektových dokumentací.
„Kvalitní projektová činnost vždy významným způsobem sníží náklady a čas potřebný k realizaci díla. Chceme, aby před startem nových výzev byla v Jihomoravském kraji připravena půda pro vznik co možná největšího počtu projektů,“ uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Podávat žádosti bude možné od 4. do 15. října.
Autor: Jihomoravský kraj
Zdroj: ČTK
Zář 1, 2021 | Ochrana životního prostředí
Studentské klimatické hnutí Fridays For Future (FFF) plánuje na 24. září na Malostranském náměstí v Praze stávku své tuzemské pobočky. Aktivisté z Česka se jí připojí ke globálnímu protestu. Demonstrací chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu. Zástupci FFF to řekli na dnešní tiskové konferenci. Aktivisté také informovali o zveřejnění sbírky na pomoc členům z afghánské odnože hnutí.
Petr Doubravský z FFF představil hlavní požadavky hnutí na budoucí vládu. Podle Doubravského je třeba, aby se Česko podílelo na udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia proti teplotám před průmyslovou revolucí a tvorbě klimaticky i sociálně spravedlivé společnosti. Podotkl, že zatímco část lidí na klimatické změně profituje, například zisky z fosilního průmyslu, její dopady pociťují všichni, včetně lidí, kteří jsou už tak znevýhodněni.
Žádost hnutí cílí také na to, aby se Česko orientovalo na udržitelnější způsob života a po volbách vznikla funkce nadstranického ministra či ministryně pro klima. K demonstraci aktivisté uvedli, že součástí bude například průvod městem, další informace a požadavky zveřejní později.
Mluvčí FFF Klára Bělíčková podotkla, že nová vláda by měla dělat vše pro to, aby byla v zemi klimatická krize náležitě reflektovaná. Z činnosti současného kabinetu jsou podle ní členové hnutí zklamaní. Připomněla, že na konci června FFF symbolicky ohodnotilo činnost většiny stran, v tématu ochrany klimatu, špatnými známkami.
Doubravský dnes také vyzval k solidaritě s členy Fridays For Future v Afghánistánu. Uvedl, že tamní aktivisté jsou nyní terčem radikálního islamistického hnutí Tálibán. Mezinárodní krizový štáb hnutí podle Doubravského zahájil akci, která je má dostat do bezpečí. Doubravský upozornil na sbírku, kterou česká pobočka hnutí zveřejnila v pondělí. Podle hnutí je potřeba pomoci více než 250 lidem.
Česká pobočka Fridays for Future v minulých letech uspořádala řadu protestů, včetně některých s vysokou účastí. Například v březnu 2019 prošly Prahou dva tisíce středoškoláků, kteří požadovali důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Stovky mladých lidí dorazily také na pražskou stávku v září téhož roku. Studentské protesty se v minulosti konaly i v dalších městech v Česku, také letos v září by podle FFF měly být i mimo Prahu.
Loni i letos, v důsledku opatření kvůli pandemii, hnutí pořádalo zpravidla komornější akce. V období nejpřísnějších protipandemických opatření aktivisté protestovali i on-line. FFF spolupracuje také s dalšími ekologickými organizacemi.
Autor: Studentské klimatické hnutí Fridays For Future (FFF)
Zdroj: ČTK
Srp 30, 2021 | Ochrana životního prostředí
Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.
Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření. V posledních letech vysychaly také kvůli počasí. V programu LIFE for MIRES bude celkem na české straně revitalizováno 1672 hektarů odvodněných mokřadů a obnovena budou dvě rašeliniště zničená průmyslovou těžbou. Projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů potoků. „Hladina podzemní vody se zvýší na úroveň blízkou stavu před odvodněním,“ řekl Lukáš Linhart z NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Voda poté začne téct přirozenými koryty, která si po více než 200 letech znovu vytvoří. Do současné doby už bylo podle Linharta obnoveno 680 hektarů mokřadů a pět kilometrů horských potoků. Do těchto míst už se podle Bufkové vrací původní flóra a fauna. Sondy vědců Jihočeské univerzity na obnovených plochách potvrzují, že se zvyšuje hladina podzemní vody a ochlazuje se prostředí. „V minulých dvou letech jsme revitalizovali 13 lokalit a letos jich dalších 15 přibude. Vybíráme místa, která jsou v kritickém stavu a kde bude mít zásah nejúčinnější dopad na krajinu,“ uvedla. Podle Bufkové zahrnují celé území Šumavy od Železné Rudy až k Lipnu.
„Obnovujeme mokřady už přes 20 let. První dvě etapy hradil park a tuto třetí EU,“ řekla. „Voda je krev Šumavy. Zhruba 200 let jsme Šumavu měnili, odvodňovali ji, vysušovali. Teď je na čase, jí vodu vrátit,“ uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený.
Oba parky, český i německý, budou usilovat o další dotace. Podle Bufkové není projekt jen o obnovení vodního režimu v krajině, tedy o terénních pracích, ale jeho důležitou součástí je poučení veřejnosti. Parky se také snaží, aby model převzali zemědělci a lesníci ve volné krajině. „Třeba tady v Malém Boru u Prášil, kde revitalizujeme 32hektarové prameniště, vidíme, že se třeba vyjme jen část pastviny a přizná se vodě, a na zbytku může zemědělec dále hospodařit. Ukazujeme to také Lesům ČR a Vojenským lesům a statkům,“ uvedla Bufková.
Plzeňský kraj chápe projekt jako dobrý příklad, podle něhož by měli postupovat další organizace hospodařící v krajině. „Máme projekt Zdravá krajina, který zmapuje celé území Plzeňského kraje. A chtěli bychom podobně postupovat ve volné krajině, která se buď obdělává, nebo jsou to volné lesy,“ řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).
Autor: Národní park Šumava
Zdroj: ČTK
Srp 22, 2021 | Ochrana životního prostředí
Pro čtenáře, kterým není lhostejný osud přírody a krajiny, vznikl ještě před pádem komunistické totality časopis Veronica. Letos slaví 35 let. V současnosti vychází čtyřikrát ročně nejméně na 48 stranách. O výročí časopisu založeného v roce 1986 informovala šéfredaktorka Bohdana Fabiánová.
Veronica se snaží popularizovat ekologická témata, seznamovat čtenáře s kauzami ohrožujícími biodiverzitu a rovnováhu v přírodě a upozorňovat na nešvary politiků i správců lesních či zemědělských ploch, stejně jako na dobré počiny a rozhodnutí.
Jednotlivá čísla jsou obvykle z poloviny zaměřená tematicky, třeba na vodu, houby či ovocnářství. Ekologická a přírodovědná témata doplňuje také kultura, stejně jako rozhovory, recenze nebo poezie. Každý ročník charakterizují autorské obálky současných výtvarníků.
Když časopis vznikal, snažili se jeho zakladatelé poukazovat na megalomanské plány minulého režimu. „Bohužel, uplynulých 30 let nenaplnilo očekávání, která byla do nové doby vkládána. Minulé křivdy v krajině a ochraně přírody zůstaly začasté nevyřešeny a přibyly k nim nové, neméně nebezpečné. Proto je hlas časopisu Veronica stále potřebný,“ uvedl v tiskové zprávě někdejší šéfredaktor Václav Štěpánek.
Časopis vydává základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, která letos slaví i další kulatá výročí. Před 30 lety vznikla ekologická poradna Veronica, stejně jako brněnský biojarmark. Před 15 lety se podařilo vybudovat pasivní budovy Centra Veronica v Hostětíně na Uherskohradišťsku.
Autor: Český svaz ochránců přírody Veronica
Zdroj: ČTK
