Čvc 28, 2021 | Ochrana životního prostředí
Ústecký kraj se nebrání vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, hejtman Jan Schiller (ANO) chce ale nejprve jednat s obcemi, které by její případné vyhlášení zasáhlo. Na prověření rizik a přínosů CHKO pracuje odbor životního prostředí, řekl Schiller. Zástupci ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR měli představit návrh CHKO zástupcům kraje, setkání bylo zrušeno kvůli pracovní vytíženosti ministra Richarda Brabce (ANO).
„Návrh je diskutovaný, víceméně se jen pan ministr zmínil o tom, že bychom měli jednat s obcemi, které jsou dotčené. Myslím si, že to není úplně zavrženíhodný nápad, ale musíme to skutečně prodiskutovat ze všech stran,“ uvedl Schiller, podle kterého by mohlo vyhlášení ochrany ohrozit transformaci kraje po těžbě. „CHKO má tak přísná pravidla, že by nám to v rozvoji mohlo zabánit, ale určitě je možnost diskutovat ta pravidla tak, aby vzniklo obojí, aby vznikla chráněná krajinná oblast, a aby ještě i tam mohl nastat rozvoj,“ doplnil hejtman.
Vytvoření chráněného území požaduje ekologická organizace Greenpeace kvůli kácení lesů v blízkosti Horního Jiřetína na Mostecku. Les podle ekologů vlastní společnost I. H. Farm, která je spojená s finančníkem Pavlem Tykačem. Krajský úřad s vyhlášením požadovaného území počítá, chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. Pokud se smlouva neuzavře, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.
Smlouva zatím sjednána nebyla, krajský úřad obdržel zhruba v polovině července protinávrh, věc by chtěl vyřešit začátkem srpna. „Součástí smlouvy bude samozřejmě přesné vymezení bezzásahového území a určení minimálního objemu mrtvého dřeva, který bude nutno ponechávat v porostech, včetně způsobu, jak ho dosáhnout. Limitován bude i objem a způsob těžeb mimo bezzásahové území,“ řekl mluvčí kraje Martin Volf.
S požadavkem na vyhlášení CHKO vystoupilo uskupení Spojenci pro kraj, které je součástí krajské koalice. Za vyhlášení CHKO vznikla také petice. Ke dnešnímu dni ji na stránkách chkokrusnehory.cz podepsalo 3628 lidí nejen z Ústeckého kraje.
Krušné hory jsou územím o rozloze 6000 kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina. Česko má v současné době 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Krušné hory jsou zmiňovány v koncepčních materiálech ochrany přírody a krajiny mezi územími, která jsou pro vyhlášení CHKO vhodná. Podle organizátorů petice by si ministerstvo životního prostředí a vláda měly s přípravou a vyhlášením CHKO Krušné hory pospíšit, Krušné hory jsou podle nich jedním z mála českých pohoří bez plošné ochrany.
CHKO je způsob ochrany přírodní i kulturní krajiny, včetně historických sídel. „Ve srovnání s národními parky zaměřenými na zvláště cenná přírodní území jsou CHKO spjaty spíše s udržitelným rozvojem krajiny. Nebrání výstavbě jako takové, ale chrání území obcí před zásahy, které nerespektují charakter osídlení a narušují krajinný ráz,“ řekla před časem zastupitelka Ústeckého kraje Karolina Žákovská (Zelení), která se jako právnička specializuje na ochranu životního prostředí. Není tak podle ní třeba se obávat, že CHKO znemožní rozvoj Krušných hor.
Autor: Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Čvc 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.
Petr Horáček z Fyzikálního ústavu připomněl, že černé díry patří mezi nejznámější, ale zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Černé díry vznikají zhroucením hvězdného materiálu do malého a nesmírně hustého tělesa, které má mimořádně vysokou hmotnost. Na své okolí podle Horálka působí silným gravitačním polem, což znemožňuje jejich přímé pozorování.
Astrofyzikové se proto k určení vlastností konkrétní černé díry musí zaměřit na chování materiálu v jejím okolí. „Interakce černých děr s tímto materiálem se projevuje velmi specifickým rentgenovým zářením a fyzikové nyní přišli na to, jak je možné z jeho vlastností odhadnout hmotnost černé díry,“ uvedl Horálek.
Podle Kateřiny Klimovičové z Fyzikálního ústavu se pozorováním záření z materiálu nedaleko černých děr opavským vědcům podařilo objevit zajímavý jev, přesnou pravidelnost dávek rentgenového záření.
„Periodicita je to přitom doslova kosmicky rychlá, a to v řádu desítek až stovek hertzů. Představme si, že by toto záření vysílal nějaký otáčející se maják. V takovém případě by se musel za jednu sekundu otočit stokrát. Astrofyzikové porovnali pozorování tohoto jevu u několika lokalizovaných černých děr v naší galaxii a zjistili, že děj způsobující změnu dávek rentgenového záření probíhá velmi blízko černé díry, v oblastech s velmi silným gravitačním polem. Měřením těchto dávek pak lze zjistit vlastnosti samotných děr,“ vysvětlila Klimovičová.
Co je příčinou pravidelných rentgenových záblesků v blízkosti černých děr, vědci zatím nevědí. Tým vědců pod vedením Marka Abramowicze ale jevu využil a pokusil se naměřit hodnoty pravidelných změn rentgenového záření v okolí černých děr v centrech velkých galaxií. „U těchto černých děr byla frekvence výrazně nižší. Řádově v jednotkách minut až hodin. Vědci z pozorování tohoto jevu u různých černých děr navrhli způsob, jak určit jejich hmotnosti,“ doplnila Klimovičová.
Astrofyzikové pak touto metodou určovali hmotnosti několika černých děr. Ty se obvykle rovnaly váze statisíců či milionů Sluncí. Narazili i na jeden váhový unikát. „Změřili jsme frekvenci změny rentgenového záření u aktivního galaktického jádra v souhvězdí Pastýře a byli jsme opravdu překvapeni. Odhad hmotnosti, jehož nepřesnost je dána neznámou vzdáleností pozorovaných rentgenových dávek od černé díry, se pohybuje někde mezi deseti miliony až jednou miliardou hmotností Slunce,“ uvedla Klimovičová. Dodala, že jde o jednu z nejhmotnějších černých děr, kterou se vědcům podařilo zvážit.
Zdroj: ČTK
Autor: Slezská univerzita v Opavě
Čvc 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Do 47. ročníku mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí Ekofilm přihlásili letos tvůrci 207 dokumentů, přihlášek je o polovinu více než loni. Dramaturgický tým vybere 25 z nich, které postoupí do finálové soutěže. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí festivalu Vratislav Vozník. Festival se bude v Brně konat ve druhé polovině října. Loni získal hlavní cenu ruský snímek „Losos nerka. Červená ryba“.
Letos přihlášené dokumenty jsou z 34 zemí pěti světadílů. S 37 přihlášenými filmy vede Německo, tvůrci ze Spojených států přihlásili 34 filmů a zemí se třetím nejvyšším počtem je Česko se 17 snímky. Celkově nejsilnější zastoupení mají evropské filmy, nechybějí ale díla z exotických zemí, jako Austrálie, Hongkongu, Chile, Indie, Kuvajtu nebo Íránu. O ceny budou filmy soutěžit v kategoriích Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy.
„Letos jsme zaměřili festival na témata související s konkrétními problémy míst, kde se střetává člověk s přírodou, nebo jí člověk vrací její původní prostor. Planetu máme pouze jednu. Nicméně věříme, že mezi přihlášenými filmy se najde i řada těch, které se zabývají tradičními tématy přírody a klimatických změn, které by našim divákům neměly uniknout,“ uvedla vedoucí dramaturgického týmu Jitka Kotrlová.
Člen dramaturgického týmu Martin Čech uvedl, že se zdá, že filmaři reagují na ekologické problémy dneška velmi citlivě, což se odráží i v jejich tvorbě. „Vybrat jen 25 filmů bude nesmírně náročné, ale těžit z toho budou hlavně diváci a divačky Ekofilmu, protože na plátně uvidí opravdu to nejlepší, co přihlášení dokumentární tvorba o životním prostředí nabízí. Filmy také doprovodíme odbornými diskusemi, které pomohou přemýšlet hlavním tématem letošního ročníku, teda nad zelenou architekturou a chytrým plánováním měst v širším kontextu,“ uvedl Čech.
Festival je v plánu od 20. do 23. října. Loni získal hlavní cenu ruský snímek režisérů Dmitrije Špilenoka a Vladislava Grišina s názvem „Losos nerka. Červená ryba“. Zachycuje křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů. Ocenění si odnesly i další čtyři snímky v různých kategoriích. Vítěze pořadatelé vyhlásili v říjnu v on-line přenosu.
Čvc 16, 2021 | Ochrana životního prostředí
Cílem vodíkové strategie ČR je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Na mezinárodní konferenci v Praze to řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková. Strategii, která byla na akci představena, připravilo právě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Materiál se podle úřadu týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat.
Podle Jirotkové se každoročně bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií a čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které rozvíjet dál. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je podle něj ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří. Pro rozvoj vodíku plánuje Česko využít podle Jirotkové evropské i národní peníze. Vodíkovou strategii nyní dostane ke schválení vláda, podle náměstkyně ještě během letních prázdnin.
V souladu s Evropskou vodíkovou strategií rozdělilo MPO ve strategii kroky k rozvoji vodíku v ČR do tří etap. Prioritou první etapy od letoška do roku 2025 je využití vodíku v rámci takzvané čisté mobility. Podle ministerstva budou vznikat „ostrovní řešení“, protože doprava vodíku nebude ještě plně rozvinutá. Proto v tomto období budou nejvhodnější integrované projekty, kdy se budou výroba a spotřeba vodíku řešit současně, uvedl úřad. Plynárenská soustava podle něj současně začne testovat přimíchávání vodíku do směsi se zemním plynem.
Ve druhé etapě mezi roky 2026 až 2030 by mohlo podle strategie začít ověřování využití vodíku v průmyslu. MPO uvedlo, že rozsah závisí hlavně na úspěšnosti vývoje systémů pro rozklad organického odpadu a zemního plynu a na vybudování velkých solárních nebo větrných elektráren připojených k elektrolyzérům. Využila by se tzv. pyrolýza – tedy postup, při kterém je materiál, například odpad, tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.
V etapě do roku 2030 bude podle ministerstva zahájeno plánování efektivního způsoby přepravy vodíku. Strategie upozorňuje, že kvůli energetickým požadavkům průmyslu a nedostatku nízkouhlíkových zdrojů elektřiny bude Česko čistým dovozcem vodíku, stejně jako je nyní dovozcem zemního plynu a ropy. Paralelně začne testování zásobování domácností vodíkem, uvedl úřad.
Ve třetí etapě mezi roky 2031 až 2050 se podle MPO předpokládá, že už bude plně existovat doprava vodíku potrubím, a to bez nutnosti dotací. Začne také přestavba na vodíkové plynovody, popřípadě jejich výstavba, protože už budou etablováni velcí výrobci a spotřebitelé vodíku. V této etapě dojde ke komerčnímu nasazení vodíku v průmyslu, dodalo ministerstvo.
„Cílovým stavem, ke kterému strategie přispívá, je dosažení klimatické neutrality. Té musíme dosáhnout postupnou transformací průmyslu a změnou technologií, tak abychom neohrozili zaměstnanost, konkurenceschopnost a celkovou životní úroveň v ČR,“ řekl zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart. Jako klimatická neutralita se označuje stav společnosti, v níž jsou veškeré emise skleníkových plynů vyváženy postupy pro jejich odstranění z ovzduší, EU se k ní zavázala do roku 2050.
Strategie dále přináší přehled programů, které mohou rozvoj vodíkových technologií podporovat. MPO chce primárně využívat existující programy a schémata, jako jsou například program The Country for the Future, IPCEI – Významné projekty společného evropského zájmu či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Počítá se i s programy Technologické agentury ČR, ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, ministerstva doprava a ministerstva pro místní rozvoj, dodalo ministerstvo. V Česku letos mimo jiné vzniknou první veřejné plnící stojany s vodíkem pro dopravu. Na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina z petrochemického holdingu Orlen Unipetrol je v Praze na Barrandově a v Litvínově postaví společnost Bonett.
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2021 | Ochrana životního prostředí
Soubor klimatických návrhů Evropské komise označil premiér Andrej Babiš (ANO) před dnešní schůzkou s místopředsedou komise Fransem Timmermansem za radikálnější, než se plánovalo. Máme obavy o průmysl a zaměstnanost, řekl ČTK a televizi Nova. S textem, který má 3,5 tisíce stran se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl dnes Babiš.
Pro Česko považuje Babiš za nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu. „To znamená, my chceme jádro, potřebujeme, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce, “ vypočítal priority vyjednávání.
„Ten návrh je podstatně radikálnější a my máme obavy, že bude mít zásadně negativní vliv na náš průmysl a zaměstnanost našich lidí,“ uzavřel.
Soubor klimatických návrhů unijní exekutivy obsahuje například konec výroby benzinových a dieselových aut, zpoplatnění emisí z dopravy či vytápění budov nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.
Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by měly přijít o bezplatné povolenky.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu. Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro ČR značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat.
Zdroj: ČTK
