Čvc 13, 2021 | Ochrana životního prostředí
Nový stavební zákon je podle asociace ekologických organizací Zelený kruh špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí, uvedli dnes na webu.
Novou stavební legislativu dnes schválili poslanci, kteří přehlasovali veto Senátu.
Podle Zeleného kruhu napsání zákona financovala Hospodářská komora. Norma podle ekologů radikálně omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí a má i další vady.
„Je to zákon, který upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou posuzovaných projektů. Je to zákon, který ignoruje fakt, že potřebujeme řešit změnu klimatu,“ uvádí Zelený kruh.
Ekologové si přejí, aby ihned po podzimních sněmovních volbách začala daty podložená debata o tom, co musí být ve stavebním zákoně, aby byl prospěšný nejen pro velké stavebníky. Budoucí verze zákona by podle nich měla přinést změny zaručující, že města budou odolná vůči klimatické změně, krajina bude chráněna před snahou vše zastavět a lidé budou mít silný hlas při územním plánování místa, v němž žijí.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon dnes večer. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Rozvoj zelené energetiky v Česku sníží škody na lidském zdraví a krajině, a to až o 6,4 miliardy korun do roku 2030. Vyplývá to ze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (UK) pro Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES), která byla dnes představena v Praze. Podle studie musí Česko pro splnění evropských cílů výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a doplnit ho dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a urychleným útlumem spalování uhlí.
„Studie potvrdila ekonomické přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů pro Česko a současně ukázala, že můžeme vybudovat až 10.000 megawattů (MW) nových solárních elektráren proti dnešním pouhým zhruba 2000 MW. Navíc zelená energetika podle expertních kalkulací přinese snížení negativních důsledků změny klimatu na zdraví a životní prostředí až o více než čtvrtinu proti dnešku,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky a výkonný ředitel AliES Martin Sedlák.
Výzkumný tým z Centra pro otázky životního prostředí UK použil technologicky neutrální model energetického systému a rozvinul pět scénářů, jak by se mohl do roku 2030 zvýšit význam obnovitelných zdrojů v české energetice. Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu fotovoltaik do roku 2030 o zhruba pětinásobek na 12 terawatthodin ročně a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na přibližně pět terawatthodin ročně.
Takzvaný Zelený scénář by podle studie vyžadoval celkové investice do obnovitelných zdrojů 340 miliard korun a investiční podporu kolem 205 miliard korun. „Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování hnědého a černého uhlí. Na druhé straně při vyšší ceně emisních povolenek, kterou pozorujeme na trhu již nyní, může být konec uhlí mnohem rychlejší a potřeba podpory pro obnovitelné zdroje výrazně nižší,“ uvedl Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Studie reaguje na aktuální debatu o dekarbonizaci energetiky v Evropě, která je součástí naplnění klimatických závazků EU do roku 2030. Součástí je cíl pro obnovitelné zdroje, který letos projde aktualizací na základě loni přijaté strategie Zelená dohoda pro Evropu. Z ní vychází pro celou Evropu cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 38 až 40 procent do roku 2030. Na toto navýšení bude muset reagovat i Česko, které zatím počítá s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent.
„Odhadujeme, že připravované zdroje na investiční podporu obnovitelných zdrojů energie, včetně programu RES+ Modernizačního fondu ve výši 75 miliard Kč, povedou k dosažení cílů Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud by cena emisní povolenky klesla na Evropskou komisí původně předpokládanou úroveň 30 eur, tak by tento objem podpory dostatečně nestimuloval ani další rozvoj zelené energetiky, ani splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990,“ zdůraznil klíčový závěr studie hlavní autor výzkumu Lukáš Rečka.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Ochrana životního prostředí
Zlínský kraj rozdělí mezi vlastníky luk v chráněných oblastech přes 729.000 korun. Majitelé nebo nájemci peníze využijí k údržbě 31 pozemků. Poskytnutí příspěvku schválili krajští radní, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
„Finance jsou určené na posečení louky včetně odstranění sena, dále na instalaci pachových repelentů proti poškození území a okusu zvěře,“ uvedla náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti), která zodpovídá za oblasti životního prostředí, zemědělství a venkova.
Kraje mají ze zákona povinnost zajistit péči o zvláště chráněná území. Mohou uzavírat písemné dohody s vlastníky či nájemci pozemků provádějícími údržbu a poskytnout jim finanční příspěvek. Výše finančního příspěvku je ovlivněna pracností údržby, tedy velikostí udržované plochy, použitou technologií při likvidaci trávy nebo sena, množstvím a velikostí likvidovaných dřevin, členitostí terénu a podobně.
Zdroj: ČTK
Čvc 10, 2021 | Ochrana životního prostředí
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se zapojili do výzkumu rozvoje lázeňství, na němž současně pracují vědci ze sedmi evropských zemí. Cílem je najít řešení pro rozvoj lázeňství, který zároveň ochrání jeho zdroje, jako jsou minerální prameny, rašelina i okolní příroda. Univerzita o tom informovala na internetových stránkách.
„Lázeňství musí být šetrné k přírodním léčivým zdrojům, tedy zejména k pramenům minerálních vod, které lázně využívají. S jejich využíváním kolidují požadavky ochranářů či samotných obcí,“ uvedl Pavel Ptáček z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
V každé ze sedmi zemí, tedy kromě Česka i v Chorvatsku, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Itálii a Slovinsku, odborníci nejprve analyzují stav lázeňství v jednom z modelových území, kterých je celkem deset. V České republice je předmětem výzkumu lázeňství v Jeseníkách, a to v lázních Karlova studánka, Bludov a Velké Losiny.
„Česko má v této oblasti co nabídnout. Jeho silnou stránkou je to, že má dobře nastavený systém vzájemně provázaných opatření v souvislosti s rozvojem lázeňství i ochranou minerálních vod. Ty jsou velmi dobře chráněny před poškozením či zničením. Na druhé straně musíme v některých oblastech sami na sobě ještě zapracovat,“ dodal Ptáček. Lázeňství je v zemích, které se výzkumu účastní, vnímáno různě. Zatímco v Česku patří k lázeňství i promenády a parkové úpravy v okolí, v Maďarsku je lázeňství mnohem více zaměřeno na léčebné procedury.
Výsledkem společného výzkumu by mohl být interaktivní nástroj využitelný při plánování rozvoje lázní. „Do systému se již při plánování rozšíření kapacit lázní vloží data o dané lokalitě, a to od vydatnosti pramenů léčivých minerálních vod až po ubytovací kapacitu budoucího zařízení. Aplikace pak chytře poukáže i na další náklady, s nimiž je nutné počítat, a to v souvislosti s celkovou infrastrukturou. To může pomoci předejít některým původně nepředvídaným potížím,“ dodal Ptáček.
Zdroj: ČTK
Čvc 8, 2021 | Ochrana životního prostředí
Členové Českého svazu ochránců přírody se snaží zachránit mizející orchideje na stolové hoře Vladař v Karlovarském kraji. Jde o jednu z posledních lokalit, kde se ještě vyskytuje zákonem chráněná orchidej vstavač kukačka. Dříve hojně rozšířených orchidejí je dnes na Vladaři už jen několik set, informoval o tom Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody.
Zatímco v devadesátých letech minulého století zde byly vstavače kukačky ještě v tisících exemplářů, v roce 2020 jich zde ochránci přírody našli již jen posledních 300. O lokalitu na Vladaři proto pečují již několik let členové místní organizace Českého svazu ochránců přírody, kteří si založili pozemkový spolek Vladař. Kromě sledování výskytu orchidejí začali s vyřezáváním dřevin a kosením, náletové dřeviny postupně vyřezávají, vyřezanou hmotu pak štěpkují a odvážejí pryč. Z lokality se tak odstraní hmota, která by byla zdrojem živin pro vegetaci, jež orchideje utlačuje. Podobně i ostatní vegetaci ochránci kosí a odvážejí jinam.
V letošním roce je naplánováno kosení a vyřezávání náletových dřevin na rozloze zhruba 1200 čtverečných metrů. Provedená péče pomůže vstavačům kukačkám, ale i řadě dalších ubývajících či vzácných druhů, jako jsou například další druhy orchidejí – vstavač bledý či vemeník dvoulistý.
Vstavač kukačka dříve patřil k nejhojnějším orchidejím v Česku, ale s postupujícími změnami ve využívání krajiny začal mizet. Úbytek byl tak razantní, že podle zákona o ochraně přírody a krajiny byla tato rostlina vyhlášena jako zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený a Česká botanická společnost ji vyhlásila letos dokonce jako rostlinu roku. V České republice se nyní nachází na posledních několika lokalitách na Moravě, v Pošumaví a v západních Čechách.
Zdroj: ČTK
