Čvc 2, 2021 | Ochrana životního prostředí
Rekordní množství cenných míst, které potřebují péči, letos na jaře vykoupil Český svaz ochránců přírody (ČSOP). V rámci kampaně Místo pro přírodu získal 26 pozemků, či jejich částí, o celkové výměře téměř 10 hektarů. Je to největší nákup za tak krátkou dobu od založení veřejné sbírky v roce 2003. Pozemky svaz koupil od 12 vlastníků na šesti lokalitách. Za ČSOP o tom informoval Jan Moravec. Cenu neuvedl.
„Velký dík patří dárcům veřejné sbírky Místo pro přírodu, bez jejichž finančních darů by výkupy nebyly možné, ale i lidem z místních pozemkových spolků, na nichž převážně leží tíha vyjednávání výkupů s vlastníky a pak i následná péče o vykoupené pozemky,“ uvedli zástupci spolku.
ČSOP má nově například pozemek v lokalitě Horky na Kounicku. Podle svazu místo nemá žádnou zvláštní ochranu, přestože se tam vyskytuje řada zajímavých rostlin a hmyzu. Na jaře zde například rozkvétají ledence, na podzim kriticky ohrožené hořečky. Z motýlů zde poletují zlatohlávci či výrazný přástevník starčkový.
Svaz také nakoupil dva pozemky v údolí Dobré hory nedaleko jihomoravského Kněždubu. Ochránci chtějí v oblasti, obnovit louky a sady. Poblíž nedávno vykoupili i louku na svazích kopce Traviska – území navazující na národní přírodní rezervaci Čertoryje, známý komplex bělokarpatských květnatých luk. „Díky patnáctileté péči pozemkového spolku má tato lokalita, ve 2. polovině 20. století v důsledku nehospodaření zarostlá náletovými dřevinami, obdobný charakter jako přilehlá rezervace. Doposud zde probíhala péče na základě smluv s vlastníky pozemků, aktuálně byl první pozemek o výměře 0,2 ha vykoupen,“ popsali zástupci ochranářů. Přibyl také spoluvlastnický podíl šesti hektarů lužního lesa V Lyngu na hranicích s Polskem. Podle ČSOP jde o „úžasnou divočinu“, přírodní klenot plný starých stromů, ptáků, zajímavého hmyzu i hájových květin. Šest hektarů v této lokalitě svaz získal už dříve.
Dále ochranáři koupili část botanicky významné Velké louky ve Zbytce na Královehradecku. Soubor míst pro přírodu rozšířil také kus mokřadní louky Bělá na Prostějovsku. Podle svazu je Bělá jednou z vlajkových lodí projektu. Roste tam mnoho vzácných rostlin, jako prstenec májový, ostřice Davallova či dva druhy prvosenek, žijí modrásci bahenní a jiné zajímavé druhy. Nyní se povedlo dokoupit další dva spoluvlastnické podíly a ČSOP je už nadpolovičním vlastníkem pozemku.
Místo pro přírodu je kampaň ČSOP, jejímž cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či míst, na které se svaz snaží přírodu navracet. Za 18 let se díky finančním darům stovek dárců podařilo zachránit zhruba 170 hektarů na 44 lokalitách.
Český svaz ochránců přírody také zastřešuje pozemkové spolky, neziskové organizace pečující o přírodu a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Hnutí pozemkových spolků v Česku čítá přes 60 organizací.
Zdroj: ČTK
Čvn 29, 2021 | Ochrana životního prostředí
Středočeští zastupitelé podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro bylo 39 zastupitelů, tři proti a sedm se zdrželo. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Podle krajské radní pro životní prostředí Jany Skopalíkové (Piráti) by hejtmanství mohlo sehrát koordinační roli, o záměru chce ještě jednat se starosty. Park má zabrat zhruba 100 čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent. Podporu zastupitelů ocenil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Proti vyhlášení národního parku dnes vystoupili lesníci, například Miroslav Pecha z Lesnického parku Křivoklátsko. Odmítají mimo jiné to, že by v regionu klesala biodiverzita. Podle nich naopak lesnický park pomáhá zachovávat a zvyšovat přírodní hodnoty Křivoklátska, a tím i hodnoty lesních ekosystémů. Předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) řekl, že lesnické hospodářství v CHKO je v pořádku, a právě proto je třeba tamější přírodní hodnoty chránit.
O vyhlášení národního parku ministerstvo životního prostředí i hejtmanství uvažovala už před několika lety, část obcí ale tehdy považovala nynější ochranu přírody prostřednictvím CHKO za dostatečnou. Samotný proces je na začátku a bude následovat ještě řada dalších kroků včetně dopracování odborných podkladů. „Je důležité zjistit názory v místě nyní,“ řekla Skopalíková. Místopředseda výboru pro životní prostředí a krajský zastupitel Dan Jiránek (ODS) už dříve odhadl, že na samotné vyhlášení by mohlo dojít přibližně za dva tři roky.
„Podpora Středočeského kraje je z pohledu ministerstva životního prostředí velmi vítaná. Podporu hejtmanů Středočeského kraje jsme zaznamenali již i v minulosti a znamená pro nás naději, že toto téma je pro region opět aktuální,“ napsal v reakci ministr Brabec. (ANO). „Co ale léta zdůrazňujeme a považujeme za naprosto klíčové, je podpora obcí, které jsou stěžejním partnerem na cestě k vyhlášení národního parku. Pokud bychom zaznamenali pozitivní zájem většiny obcí, dopředu ujišťujeme, že jsme připraveni odstartovat jednání k přípravám na vyhlášení,“ dodal ministr.
Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů, a to i těch, které už nejsou životaschopné, čímž by se utlumila i životaschopnost celých lesů. Samostatnou kapitolou je zvýšený turismus související s vyhlášením národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít na přírodu negativní dopad.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy přibližně šestina nynější chráněné krajinné oblasti. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi.
V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.
Zdroj: ČTK
Čvn 28, 2021 | Ochrana životního prostředí
Realistické možnosti ochrany životního prostředí bez vyhraněných postojů by měla nabídnout konference (29.6.) o tom, zda musí být ekologie alarmistická. Naplánovali ji senátní výbor pro životní prostředí a místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS).
„Debata o ochraně životního prostředí se ve virtuálním prostoru ráda vyhraňuje do extrémních poloh typu: jsme na prahu klimatické apokalypsy, nebo naopak zelené totality,“ uvedl Oberfalzer. Konference má proto podle něj dát prostor pro věcnou a klidnou debatu o současných ekologických výzvách a realistických řešeních.
Organizátoři na konferenci pozvali geologa a klimatologa Václava Cílka a biologa Petra Pokorného z Akademie věd, jehož tématem jsou změny klimatu v historické perspektivě. Tématem dalšího biologa Davida Štorcha je biodiverzita. Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička si vzal za téma opatření proti suchu a povodním v české krajině.
Evropské zelené dohodě, tedy plánu Evropské komise (EK) na přeměnu Evropy v klimaticky neutrální kontinent do roku 2050, se budou věnovat europoslanec Alexandr Vondra a zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Klimatická neboli uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje například výsadbou stromů tolik emisí, kolik vyprodukuje. Plán počítá s přechodem na obnovitelné zdroje energie, zavedení uhlíkové přeshraniční daně na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší nebo zpřísnění závazků snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent.
Zdroj: ČTK
Čvn 25, 2021 | Ochrana životního prostředí
Nová protierozní vyhláška řeší až opakovanou erozi, a nikoliv prevenci, což je problém. Dopady se tím posunou, uvedli dnes zástupci několika ekologických organizací k nové protierozní vyhlášce. Vyhlášku podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec a 24.6.2021 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnosti má nabýt v červenci. Podle ekologů je však vyhláška spíše bezzubá a bude nutná rychlá novelizace, aby ochránila půdu.
„Za nás je určitě dost zásadní to, že to říká, že když se eroze stane jednou, tak je to vlastně v pořádku. V podstatě to legalizuje erozi, což je v rozporu s tím, co říká zákon – že je zakázáno poškozovat půdu erozí a ohrožovat ji erozí,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. „Až když se (eroze) stane opakovaně, tak se řeší. Samozřejmě těch prvních událostí je většina. Odsouvají se tím dopady vyhlášky na další roky. Není to prostě ani v souladu se zákonem, který má (vyhláška) naplňovat,“ dodal Rexa. Ekologové už dříve kritizovali, že na řešení v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze.
Zástupci Hnutí Duha, České společnosti ornitologické (ČSO) a Nadace Partnerství v dnešní tiskové zprávě vyhlášku označili za bezzubou. Podle nich lze očekávat její účinky nejdříve v letech 2023 až 2024. S odkazem na údaje o škodách způsobených erozí pak uvedli, že vzhledem k tomu, že první verze vyhlášky vznikla už v roce 2017 a současný návrh pro řešení problému nestačí, budou ztráty státu v těchto letech nejméně 30 miliard korun na hodnotě půdy. „Spolu se škodami na majetku pak může jít minimálně o 70 miliard korun,“ dodaly organizace. Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.
MŽP už dříve uvedlo, že hospodaření na problematických půdách bude pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Podle ekologů je také chyba, že vyhláška opomíjí větrnou erozi. „Ta přitom v posledních letech významně narůstá. Zatímco před deseti lety bylo erozně ohroženo zhruba deset procent plochy zemědělských půd, aktuálně je to až 24 procent. Na rozdíl od vodní eroze dochází k větrné i na rovinatých pozemcích,“ uvedl zemědělský expert ČSO Václav Zámečník. Ekologové také míní, že resort nevzal v úvahu zásadní připomínky krajů, měst a obcí či akademiků.
Jako hraniční vidí organizace také toleranci ztráty ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. „Samotná strategie zemědělského resortu 2030 počítá s maximálním limitem ztráty půdy pět tun na hektar za rok,“ podotkly organizace. Rexa nicméně řekl, že bude důležité sledovat, jak se současný limit promítne do podoby eroze a případně ho v budoucnu zpřísnit. MŽP už dříve uvedlo, že nastavené limity jsou v souladu s odbornými poznatky.
Zdroj: ČTK
Čvn 25, 2021 | Ochrana životního prostředí
Titul Ropák roku za antiekologický čin udělili aktivisté vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Zelenou perlu za výrok má ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O výsledku ankety informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země. Havlíček v reakci uvedl, že titul získal, protože prosadil zákon, který urychluje dopravní stavby. Děti Země, které za soutěží stojí, tyto stavby dlouhodobě blokují, uvedl.
Sdružení Děti Země vyhlašuje cenu Ropák roku 2020 za antiekologický čin a Zelenou perlu za antiekologický výrok roku. Nominaci na první z cen dostali například někteří ministři, nejvíce výroků, které postoupily do finále druhé z cen, pronesl senátor Tomáš Jirsa (ODS).
U nominací na kandidáta na Ropáka roku bylo nutné uvést důvod, tedy prosazování nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na uskutečnění antiekologické stavby. Nominováno bylo 12 lidí, takže do finále postoupili všichni. U kandidáta na Zelenou perlu roku bylo nutné uvést jméno autora výroku, jeho text a zdroj. Nominováno bylo 33 výroků, ve finále jich je 18, z toho čtyři z úst senátora Jirsy.
O Ropákovi a Zelené perle rozhoduje komise, která má 102 členů. Za rok 2019 dostala antiekologickou cenu Ropák ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), a to za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Zelenou perlu za antiekologický výrok obdržel předseda vlády Andrej Babiš (ANO) za výrok o motýlech a řepce.
Havlíčkovi, který je ministrem průmyslu, obchodu a také dopravy, vyčítají ekologičtí aktivisté několik rozhodnutí či aktivit. Přičítají mu například zodpovědnost za schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Stavba bude mít podle ekologů významný negativní vliv na přírodu a krajinu. Dopravní a ekonomická hlediska podle nich nemají věrohodné opodstatnění.
„Důvod je jediný, a to, že jsem prosadil liniový zákon, který zásadně urychluje výstavbu dopravní infrastruktury. Děti Země, které stojí za soutěží, již mnoho let terorizují naše obyvatele a odsouvají klíčové dopravní stavby, často o roky. Tomu jsem proti jejich vůli udělal konec, jejich reakce je tedy logická,“ řekl Havlíček.
Cenu za antiekologický výrok dostal Brabec za tvrzení, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna.“ Jde o citaci z rozhovoru na webu Novinky.cz.
Další kritiku si Havlíček vysloužil hájením pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany a prosazováním vládního návrhu novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Podle aktivistů se Havlíček dopustil také manipulace při rozhodování Uhelné komise o ukončení těžby a spalování hnědého uhlí nejpozději v roce 2038. Chyběla prý řada důležitých podkladů.
„S kanálem Dunaj-Odra-Labe je to jinak, tam jsme pouze vzali na vědomí studii proveditelnosti, která vznikala mnoho let. Dukovany jsou čistý zdroj a Uhelná komise rozhodla zcela transparentně, navíc vůči ekologickým organizacím poměrně vstřícné,“ dodal vicepremiér.
Na dalších místech v anketě Ropák roku se umístili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) za přístup k ochraně lokality Soutok – Podluží a za předložení návrhu na výstavbu nových 31 vodních nádrží a exekutor Dalimil Mika za výstavbu vodní nádrže pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem.
Druhé a třetí místo Zelené perly obsadili premiér Andrej Babiš (ANO) a bývalý prezident Václav Klaus.
Zdroj: ČTK
