Český Krkonošský národní park (KRNAP) a polský Karkonoski Park Narodowy (KPN) mají společnou strategii péče o oba národní parky. Společný postup upravuje dokument Strategie péče o národní parky Krkonoš, který podepsali ředitelé parků Robin Böhnisch a Andrzej Raj. Má přispět k účinnějších ochraně krkonošské přírody, informoval o tom Radek Drahný ze Správy KRNAP.
Dokument analyzuje rozdíly a shody ve stavu a péči o území obou národních parků, ochranná pásma a jejich předměty ochrany. „Dostáváme do ruky dlouhodobou vizi ochrany horské přírody a údržby horské krajiny, která bude nejenom jedním ze základů dalších dílčích dokumentů, ale především podkladem pro praktickou realizaci opatření v péči o Krkonoše,“ uvedl Böhnisch.
Andrzej Raj připomněl, že Krkonoše jsou přeshraniční přírodní oblastí s různými formami ochrany už od počátku 20. století. Polský národní park vznikl v roce 1959 a Krkonošský národní park v roce 1963. „Abychom systematizovali dlouhodobou spolupráci mezi správami obou národních parků a dali jí nový vizionářský rozměr, vypracovali jsme novou strategii péče o přírodu národních parků v Krkonoších,“ uvedl.
Spolupráce mezi oběma národními parky se začala prohlubovat v 90. letech, nyní parky spolupracují na společných projektech například ve vědeckém výzkumu, ekologické výchově, v získávání peněz na opravy cest, v propagaci. Od roku 2013 parky používají společné logo.
Plzeňský kraj chce už během prázdnin veřejnosti částečně zpřístupnit novou přírodní rezervaci Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku, kterou vyhlásil koncem května. Kraj nedávno koupil 30 z 72 hektarů její plochy.
Zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla odpočívka pro kamiony.
Kraj chce zajistit ochranu a přirozený rozvoj mokřadního ekosystému. Do dvou let tam plánuje vybudovat 7,5 km stezek, čtyři pozorovatelny, zemní valy s průhledy, celoročně tam bude mít pět koní plemene exmoorský ponny na spásání 15 hektarů pastvin. Janovský mokřad bude prvním z desítek připravovaných projektů regionální strategie adaptačních opatření kraje, která pomohou udržet vodu v krajině, řekl ČTK náměstek hejtmanky Josef Bernard (STAN).
Třicetihektarové jádro nové rezervace, kde byl do roku 1874 asi 130hektarový rybník, vykoupil kraj od zemědělské firmy za 6,5 milionu Kč. Druhým největším vlastníkem je Plzeň. Rozsáhlý mokřad je v místě zaniklého rybníka Janov. Kromě kriticky ohrožených jeřábů popelavých, kteří už tam hnízdí třetím rokem, a chřástalů, je místo cenným biotopem pro obojživelníky a hmyz. „Průzkumy ještě nejsou dokončené a řadu druhů sem chceme díky opatřením dostat,“ řekl Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí. Území zahrnuje vodní plochu, mokřad, suché stanoviště a kulturní louku s vodotečemi. „Je na bývalé orné půdě, což je ukázka, že i intenzivní půdu lze vrátit přírodě,“ řekl Vlček. Mokřad se začal obnovovat po ukončení důlní činnosti v oblasti a díky návratu bobra evropského, jehož činnost pomohla zatopit území, jímž vedou Vejprnický a Luční potok. „Voda tak vystoupala a vznikl tu unikátní mokřad,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal. Podle šéfa krajského oddělení ochrany přírody Jana Kroupara je to 15 let neužívaná zemědělská půda. „Území vlastně vzniklo díky dálnici, která změnila odtokové poměry,“ řekl. Podle Vlčka se území podařilo zachránit „minutu před dvanáctou“ díky místním ornitologům, kteří si všimli, že se na něm pohybují bagry. Už před prázdninami tam budou základní provizorní informační tabule a bude možné chodit po šestikilometrovém obvodu. Základní část stezek by měla být hotová během prázdnin, první kraj vyznačí v létě. „Plánujeme širokou návštěvnickou infrastrukturu, aby lidé věděli, kam mohou, centrum mokřadů nebude přístupné,“ řekl Kroupar. Nástupní místa na tři okruhy budou u lesíka u Úherců, na Větrné jámě v Nýřanech a u firmy DIOSS Nýřany, kde budou informační tabule. Lidé už by se měli dostat i k bobří hrázi, která je základem pro udržení vodního režimu a stability biotopu. Kraj vybuduje do dvou let povalové chodníčky přes mokřiny, věžovou pozorovatelnu, tři posedy, zemní valy s průzory a k současným dvěma ještě čtyři tůně pro bahňáky.
Plzeňský kraj spravuje 120 přírodních rezervací, ale tato je první, v níž má majetkovou účast, a zároveň je jednou z největších.
Pražský magistrát letos rozdělí na dotacích pro životní prostředí 40 milionů korun, což je stejně jako loni. Podpoří 179 projektů od 110 žadatelů. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Peníze půjdou na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Nejvíc projektů, které město finančně podpoří, se týká ekologické výchovy.
Část žádostí, kdy žadatelé dostanou méně než 200.000 korun, už schválili pražští radní.
Žadatelé se mohli o dotace přihlásit v šesti oblastech, kterými jsou veřejná zeleň, zelené učebny, ochrana přírody, ekologická výchova, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptace na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvíc peněz půjde na adaptaci na klimatickou změnu, kdy město dá na 39 projektů 11,81 milionu korun. Druhá nejvyšší částka je určena na ekologickou výchovu. Mezi 48 projektů bude rozděleno zhruba 7,85 milionu Kč. Naopak nejnižší částka půjde na zelené učebny, a to 1,22 milionu korun.
Z projektů do 200.000 korun bude například podpořen projekt Azylové farmy Jarikhanda na městský holubník, Česká ornitologická stanice dostane peníze na řešení problému nárazů ptáků do prosklených staveb nebo bude podpořena péče o staré ovocné sady. Salvia-ekologický institut dostane peníze na průzkum v Troji a spolek Srdcevčele na pořádání včelařských kroužků. Společnost Ekodomov pak obdrží finance na akci Miss Kompost 2021. Praha podpoří také Klub českých turistů při obnově turistického značení.
Někteří opoziční zastupitelé v rozpravě navrhli snížit navržené částky organizacím Arnika a Automat. Jedním z důvodů, který zazněl, je to, že svou činností jdou proti záměrům města. Naopak dalším projektům navrhli peníze přidat. Tento návrh zastupitelé nakonec odmítli.
Na magistrát dorazilo od 173 žadatelů 295 žádostí o dotaci, z nichž město vybíralo projekty, které podpoří. Celková požadovaná částka dosáhla více než 109,59 milionu korun.
Od 1. června se turistům znovu otevře 14 zpřístupněných jeskyní v Česku, které byly dosud zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19. Skupinové prohlídky podzemí budou omezené na maximálně 30 lidí včetně průvodce. Návštěvníci budou muset mít nasazený respirátor, dodržovat rozestupy a před vstupem si vydezinfikovat ruce.
O obnovení turistického provozu dnes v tiskové zprávě informovala Správa jeskyní ČR.
Zájemci o návštěvu jeskyní musí mít nanejvýš týden starý negativní PCR test nebo antigenní test dělaný maximálně 72 hodin předem. Uznávat se budou i testy provedené na pracovišti či ve škole, doložené čestným prohlášením.
Další možností, jak se dostat na prohlídku podzemí, je být nejméně 22 dnů po první aplikaci dvoudávkového očkování proti covidu nebo alespoň dva týdny po jednodávkové vakcíně. Do jeskyní se také dostane návštěvník, který prodělal v uplynulém půlroce laboratorně potvrzený covid-19 a je již po povinné izolaci.
„V případech organizovaných školních zájezdů nebo skupin, přijíždějících společně hromadným dopravním prostředkem, je možné individuální doklady nahradit čestným prohlášením školy nebo organizátora, že všichni účastníci splňují podmínky podle některého z uvedených bodů,“ uvedl ředitel Správy jeskyní Lubomír Přibyl. K takovéto organizované skupině nebude možné připojit na prohlídku nikoho dalšího, upozornil.
Zájem o prohlídku veřejnosti přístupných jeskyní bývá v jarních měsících velký. Od března do června je za normálních okolností navštíví kolem 160.000 lidí. Letos ale byly všechny jeskyně v turisticky silné měsíce zavřené kvůli koronavirové epidemii. Negativně se to projevilo mimo jiné v rozpočtu Správy jeskyní. „Uzavření jeskyní a absence platících návštěvníků už loni na jaře udělalo v rozpočtu příspěvkové organizace velké trhliny, protože ochranu a provoz podzemí je nutné zajišťovat i při uzavření,“ uvedl Přibyl.
Návštěvníci se přesto mohou těšit na několik novinek. Provozní budova jeskyně Na Špičáku na Jesenicku prošla do letošního jara rozsáhlou rekonstrukcí, která zachovala její historickou podobu. U Koněpruských jeskyní u Berouna a Chýnovské jeskyně na Táborsku vznikají i díky evropským dotacím environmentální vzdělávací centra.
U příležitosti letošního Mezinárodního roku jeskyní a krasu správa připravuje výstavy o ochraně krasového podzemí ve vstupních budovách Punkevních jeskyní v Moravském krasu a Bozkovských dolomitových jeskyní na Semilsku. Postupně také každá z jeskyní získává pracovní list, díky kterému si školáci budou moci formou kvízu ověřit znalosti, které získali na prohlídce.
Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
„V ochraně životního prostředí potřebujeme další výzkum v celé řadě tematických oblastí. Nejen v ochraně půdy a vůbec přírody a krajiny, ale i v takzvané technické ochraně prostředí. Stále větší pozornost věnujeme i společenskovědním aspektům. Zajímá nás například hodnocení příspěvku různých veřejných výdajů na dosahování cílů udržitelného rozvoje nebo pojištění environmentálních rizik zejména ve spojitosti s dopady změny klimatu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Pátá veřejná soutěž programu Prostředí pro život je otevřena pro podprogram 1 – Operativní výzkum ve veřejném zájmu. Jeho cílem je zjednodušit a zefektivnit veřejnou správu a zkvalitnit řízení a regulaci v oblasti životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí upřesnilo témata v 32 prioritních výzkumných cílech. Osm z nich je přímo zaměřeno na sucho a další problematiku změny klimatu a další desítka pak nepřímo na dílčí technické a společenské problémy jak adaptace na změnu klimatu, tak na omezování příspěvku ke změně klimatu (mitigace).
Výstupy programu mají pomáhat nejen samotnému ministerstvu, ale i dalším orgánům ochrany životního prostředí na celostátní, krajské i obecní úrovni. V minulosti získal podporu například projekt, který pomáhá snížit množství vzniklého stavebního a demoličního odpadu a také jeho opětovné využití. Další výzkum se zaměřil na praktické možnosti, jak snížit negativní dopady intenzivního zemědělství na včely a čmeláky jako opylovače. Jiný projekt se zase zabýval dopadem možných daní a poplatků na snižování emisí ze silniční dopravy do roku 2030.
Do veřejné soutěže se mohou hlásit jednotliví uchazeči nebo jejich konsorcia. Nemusejí to být jen výzkumné organizace, ale i podniky a neziskové organizace. Důležité je doložit, že výsledky projektu bude některý orgán veřejné správy, případně správce veřejného majetku využívat ve své konkrétní činnosti ve prospěch životního prostředí.
„Výzkum, vývoj a inovace jsou důležité nástroje ochrany životního prostředí, proto se snažíme získat další prostředky do programu Prostředí pro život nejen ze státního rozpočtu, ale například i z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF) prostřednictvím Národního plánu obnovy České republiky,“ připomíná Jan Kříž, který řídí sekci fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů.
Zájemci o podporu se mohou hlásit s návrhy výzkumných projektů až do 30. června 2021, a to prostřednictví informačního systému ISTA. Zadávací dokumentace včetně formálních náležitostí je zveřejněna na webu TA ČR.
