Zveme na veřejnou konzultaci k Implementačnímu plánu ČR 2030 a Národnímu dobrovolnému přezkumu Agendy 2030.

Zveme na veřejnou konzultaci k Implementačnímu plánu ČR 2030 a Národnímu dobrovolnému přezkumu Agendy 2030.

Kvě 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP letos zpracovává aktualizaci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 pro léta 2022-2023 a Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030, který bude ČR v červenci prezentovat na Politickém fóru OSN. Oba tyto strategické dokumenty by měly odrážet i názory veřejnosti, proto spouštíme veřejnou participaci. Zapojit se může každý, a to buď prostřednictvím dotazníku, který je možný během vyplnit během května a/nebo účasti na kulatých stolech, jež budou probíhat online během června a září.

Aktualizace Implementačního plánu ČR 2030

Strategický rámec Česká republika 2030 z roku 2017 představuje vizi, jaká byla měla naše země být na konci tohoto desetiletí. 27 cílů a 97 specifických cílů je rozděleno do 6 klíčových oblastí, které pokrývají důležité výzvy, kterým čelíme a budeme čelit. Z České republiky 2030 proto vycházejí další strategie, které dále upřesňují, jak docílit daných cílů. Implementační plán rozpracovává dlouhodobé cíle do podoby řady konkrétních opatření a doporučení ( více zde). Proto, abychom nalezli nejvhodnější a nejvýznamnější opatření, potřebujeme znát i váš názor. Zapojit se můžete prostřednictvím dotazníkové šetření a/nebo účastí na online kulatých stolech k jednotlivých klíčovým oblastem ČR 2030. Dotazník k aktualizaci Implementačního plánu ČR 2030 je možné vyplnit od 13. května do 6. června 2021. Kulaté stoly k jednotlivým oblastem budou probíhat v červnu a v září 2021.

Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030

Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 (VNR) je příležitostí pro každý stát informovat o plnění globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Česká republika se přezkumu poprvé zúčastnila v roce 2017, národní zprávu si můžete přečíst zde. V roce 2021 bude Česká republika prezentovat svůj druhý dobrovolný přezkum, který zhodnotí vývoj v uplynulých čtyřech letech. Do konzultací k VNR se můžete zapojit prostřednictvím dotazníkového šetření soustředěného na vyhodnocení důležitosti jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku. Výstupy dotazníkového šetření k Cílům udržitelného rozvoje doplní národní přezkum o pohled veřejnosti a poskytnou cenné informace pro plánování národní politiky udržitelného rozvoje. Dotazník k Cílům udržitelného rozvoje bude možné vyplnit od 13. do 21. května 2021.

Jak se zapojit?

K vybraným aktivitám se můžete registrovat prostřednictvím formuláře od středy 5. května do úterý 11. května. Den na to, ve středu 12. května obdržíte unikátní odkaz s přístupem k dotazníkům. Více informací a registrační formulář k účasti naleznete na webu cesko-udrzitelne.cz.

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP

Jaký vliv má změna klimatu na většinu savců?

Jaký vliv má změna klimatu na většinu savců?

Kvě 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Většina studií, které zkoumají vliv klimatických změn na suchozemské savce, ukazuje jen dílčí obrazy těchto vlivů. Téměř 25 % druhům savců hrozí vyhynutí, toto riziko je ještě zhoršováno změnami klimatu. Různé environmentální změny mají různé vlivy na život zvířat, ať už se jedná o jejich reprodukci, přežití nebo další aspekty jejich života. My přitom nevíme, jak bude většina savců reagovat na změnu klimatu.

Například vyšší teploty by mohly snížit počet mláďat savců, ale pokud mají mláďata větší šanci na přežití díky menší konkurenci, konečná velikost populace nemusí být nutně ovlivněna.

Nelze ale pominout fakt, že vyšší teploty snižují reprodukci i přežití, mají vliv na populaci savců. Například o levhartech sněžných máme jen málo údajů a to přesto, že se jedná o ojedinělý druh. 

Máme málo údajů o vlivech změn klimatu především v nejzranitelnějších oblastech, v regionech, které jsou nejvíce ohrožené. Týká se to vysokohorských savců, kdy lze očekávat, že změna klimatu bude ve vyšších nadmořských výškách významná.
Ještě větší mezery máme v údajích o skupinách zvířat, která jsou ve výzkumech opomíjena, jako jsou hmyz a obojživelníci. 

Shromažďování údajů o vlivech změn klimatu vyžaduje dlouhodobé investice, které ale nepřinášejí okamžitý výnos, jsou také logisticky náročné. Je proto důležité podporovat výzkum v oblastech, které jsou ohrožené změnou klimatu, především v zemích s nedostatečně financovanou infrastrukturou pro dlouhodobý ekologický výzkum.

Zdroj: British Ecological Society
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Správa KRNAP obnovuje síť meteorologických stanic na hřebenech Krkonoš

Správa KRNAP obnovuje síť meteorologických stanic na hřebenech Krkonoš

Kvě 3, 2021 | Ochrana životního prostředí

Správa Krkonošského Národního parku (KRNAP) na podzim instalovala na hřebenech Krkonoš na Studniční hoře a u bývalých Jestřábích bud dvě automatické meteorologické stanice a další dvě přibudou letos na jaře. Budou u Rýchorské boudy a nad bývalou Klínovou boudou. Modernizace sítě meteorologických stanic umožní lépe sledovat klima v mimořádně extrémní oblasti střední Evropy, kterou hřebeny Krkonoš jsou.

Obnova technologií je součástí projektu Vegetace krkonošské tundry – minulost, současnost a budoucnost podpořeného z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřený na vegetaci krkonošské tundry.
„Krkonoše a zejména pak jejich nejcennější, ale zároveň i nejcitlivější část, krkonošská tundra, jsou pod významným vlivem klimatických změn. V rámci projektu proběhne široký monitoring, který poskytne klíčové informace pro pochopení změn a odhad dalšího vývoje vegetace krkonošské tundry,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Správa KRNAP navázala úzkou spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), do jehož sítě budou stanice zařazeny. „Díky této spolupráci navíc Správa KRNAP získala možnost využívat unikátní databázi pro uchovávání a vyhodnocení naměřených dat, která tak budou snáze dostupná pro navazující přírodovědecký výzkum a monitoring,“ dodal Böhnisch.
Správa KRNAP při klimatologickém monitoringu obnovuje meteorologické stanice, které po více než dvacetileté službě dosluhují. „Nové profesionální plně automatické stanice jsou určeny pro měření v extrémních klimatických podmínkách krkonošských hřebenů. Měření stanic zahrnuje klasické veličiny, jako teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu či globální radiaci,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Stanice jsou vybavené také zařízením pro mikroklimatické měření přízemních a půdních teplot a vlhkostí nejen v referenčním místě stanice, ale v případě teplot i v různých typech vegetace. Stanice jsou vybaveny dálkovým přenosem dat i telemetrií umožňující jejich vzdálenou správu.
Křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš je tím nejcennějším, co nejvyšší české hory nabízejí. Tato na české poměry nezvyklé drsná krajina lišejníků, kamenných polí, smilkových trávníků či klečí má v Krkonoších tři podoby: nejvýše, tedy například na Sněžce, je lišejníková, níže travnatá a ještě níže – v ledovcových karech – je zóna květnaté tundry.

Zdroj: ČTK

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

Kvě 2, 2021 | Ochrana životního prostředí

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Předpokládají to pozměňovací návrhy, jejichž schválení doporučil Sněmovně ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin výbor pro životní prostředí. O podobě návrhu by plénum mohlo hlasovat nejdříve příští týden.

Stráž přírody by podle úpravy výboru mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Členové výboru podpořili snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Stráž navíc možná bude moci vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam, a dokonce zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.

Sněmovna by podle stanoviska výboru pro životní prostředí naopak neměla schválit pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných

rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům. Sněmovna by neměla schválit například ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chce Jan Zahradník (ODS).
Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.

V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý. Sněmovna zřejmě schválí nad rámec vládní úpravy třeba zákaz chovu jelena siky v honitbách mimo obory, který podle autora úpravy Jana Čižinského z klubu KDU-ČSL může vytlačit původního jelena evropského.

Část poslanců navrhla v novele širší úpravy lesního zákona prakticky tak, jak je Sněmovna projednává v samostatné vládní předloze. Má zejména bránit škodám způsobeným zvěří na lesních a jiných porostech a zavést elektronickou evidenci myslivosti. Výbor pro životní prostředí jejich schválení v předpisu k nepůvodním druhům nedoporučil.

Zdroj: ČTK

Hrozbě sucha a nedostatku vody se věnovali evropští ministři životního prostředí

Hrozbě sucha a nedostatku vody se věnovali evropští ministři životního prostředí

Dub 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

O problematice nedostatku vody a o potřebě adaptace na změnu klimatu dnes na neformální videokonferenci diskutovali evropští ministři životního prostředí. ČR na jednání zastupoval pan náměstek MŽP Jan Kříž.

Zasedání, které se původně mělo konat v portugalské Évoře, proběhlo on-line. Hlavními tématy jednání byla problematika nedostatku vody a sucha v kontextu nové Adaptační strategie EU na změnu klimatu, která byla zveřejněna Evropskou komisí koncem února 2021. Strategie sleduje čtyři hlavní cíle: zrychlení přizpůsobování se změně klimatu, rozvoj znalostí o jejích dopadech, zlepšení sběru dat a podporu globálního řešení adaptace na změnu klimatu. Daná hlavní témata se projednávala ve třech panelových diskuzích.

Konferenci odstartovala ministerská diskuze k výzvám souvisejícím s problematikou zvýšeného rizika sucha v kontextu Adaptační strategie. Česká republika ústy náměstka Kříže potvrdila, že témata nedostatku vody a sucha dlouhodobě považuje za velmi důležitá, zejména pak v kontextu adaptace na změnu klimatu. „Pro nás je zároveň dobrým signálem, že Evropa začala stavět adaptaci na změnu klimatu na stejnou rovinu jako mitigace. Česká republika v současné době dokončuje aktualizaci Národní strategie přizpůsobení se změně klimatu a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. V obou dokumentech je téma vody zohledňováno mnoha různými způsoby, od udržování ekosystémových služeb vodních ekosystémů až po řešení nedostatku vody a dopadů sucha na různá odvětví a oblasti,” dodal náměstek MŽP Jan Kříž.

V druhém panelu proběhla výměna příkladů pozitivní praxe boje proti suchu v jednotlivých zemích. ČR v tomto kontextu zmínila přijetí novely vodního zákona, která zavádí instituty operativního řízení v době sucha, jako jsou plány pro sucho a ústřední a krajské komise pro sucho. Mimo novelu vodního zákona připomněla ČR i další opatření a aktivity.

Poslední diskuzní blok se zaměřil na mezinárodní aspekty nové Adaptační strategie EU. ČR v něm uvedla, že téma adaptace by mělo tvořit klíčovou část vnějších vztahů EU a stát se i důležitou součástí diskuzí u takových témat jako jsou dohody o bezpečnosti a obchodu. ČR dále zmínila nutné navýšení finanční podpory adaptace na změnu klimatu i nezbytnost upřednostnit poskytování podpory nejzranitelnějším zemím, jako jsou nejméně rozvinuté země, malé rozvojové ostrovní státy či africký region.

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP, e-mail: tiskove@mzp.cz