Co má s koronavirem společného klimatická změna? Kvůli ní migrují netopýři
Netopýři jsou pravděpodobným zoonotickým původem několika koronavirů (CoV), které infikují člověka, včetně SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2, které oba způsobily rozsáhlé epidemie. Počet CoV přítomných v dané oblasti silně koreluje s místní druhovou bohatostí netopýrů, která je zase ovlivněna klimatickými podmínkami, které ovlivňují geografické rozložení druhů. Zde ukážeme, že jihočínská provincie Yunnan a sousední oblasti v Myanmaru a Laosu tvoří globální hotspot zvyšování bohatství netopýrů v důsledku změny klimatu. Tato oblast se shoduje s pravděpodobným prostorovým původem předků netopýrů nesených SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2. Vzhledem k odhadovanému nárůstu v řádu 100 CoV přenášených netopýry v celém regionu mohla změna klimatu hrát klíčovou roli ve vývoji nebo přenosu dvou CoV SARS. Nová studie poskytuje důkazy o mechanismu, skrze nějž mohla změna klimatu hrát přímou roli při vzniku SARS-CoV-2, viru, který způsobil celosvětovou pandemii.
O negativních důsledcích globálního oteplování už téměř nikdo ve světě nepochybuje. V magazínu Science of the Total Environment vyšla studie, která s ním jako vůbec první spojila i vznik koronavirové pandemie. Vědci z University of Cambridge tvrdí, že globální emise skleníkových plynů v Číně podpořily růst vegetace, v níž se daří netopýrům, kteří na člověka přenesli koronavirus SARS-CoV-2.
NETOPÝŘI V LESÍCH
V jihočínské provincii Jün-nan a přilehlých oblastech v Myanmaru a Laosu došlo během minulého století k rozsáhlým vegetačním změnám, tvrdí výzkumníci z Cambridge. Příčinou prý přitom byly změny klimatické včetně zvýšení teploty vzduchu, množství slunečního světla a oxidu uhličitého v atmosféře. A právě tyto faktory ovlivnily růst rostlin a stromů. Důsledkem toho se krajina zarostlá křovinami začala proměňovat na tropické savany a listnaté lesy, čímž vzniklo vhodné prostředí pro mnoho druhů netopýrů.
A podle vědců není náhodou, že koronavirus se objevil zrovna v oblasti, v níž se zdržuje tolik různých druhů netopýrů. Do oblasti Jün-nan se podle cambridgeské studie během minulého století přestěhovalo 40 nových druhů netopýrů, kteří mohou být nositeli až stovky dalších druhů koronaviru. A právě tato oblast se, jak studie naznačuje, mohla stát místem, kde vznikl SARS-CoV-2. „Pochopení toho, jak se globální distribuce druhů netopýrů změnila v důsledku změny klimatu, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu ohniska nákazy covid-19,“ píše na stránkách magazínu Science Daily hlavní autor studie doktor Robert Beyer, který na univerzitě působí na katedře zoologie.
PŘENAŠEČŮM VIRY NEŠKODÍ
A jak k takovým výsledkům badatelé dospěli? S pomocí záznamů o teplotě, srážkách a oblačnosti vytvořili mapu světové vegetace tak, jak mohla vypadat před sto lety. Poté použili informace o vegetačních nárocích různých druhů netopýrů a vypracovali přehled celosvětového šíření každého druhu tak, jak tomu bylo na počátku 20. století. Porovnání se současnou situací jim umožnilo zjistit, jak se důsledkem klimatické změny bohatství netopýřích druhů rozrostlo.
„Kvůli změně klimatu opustily některé druhy některé oblasti a své viry odnesly s sebou. To změnilo nejen oblasti výskytu těchto virů, ale pravděpodobně umožnilo i nové interakce mezi zvířaty a lidmi, důsledkem čehož se zvýšilo riziko přenosu škodlivých virů na člověka, nebo dokonce i vývoje virů nových,“ rozvádí Beyer.
Jen pro představu. Světová populace netopýrů zahrnuje asi tři tisíce různých typů koronavirů, přičemž každý druh netopýrů si průměrně nese necelé tři druhy vlastních koronavirů. Samotní netopýři jsou přitom většinou bez příznaků. Zvýšení počtu druhů netopýrů v určité oblasti způsobené změnou klimatu tak může podle vědců zvýšit pravděpodobnost, že se v nich bude vyskytovat, přenášet nebo vyvíjet koronavirus škodlivý pro člověka.
NETOPÝŘI ZŘEJMĚ INFIKOVALI LUSKOUNA
Dobrá zpráva je, že většina koronavirů přenášených netopýry na člověka přeskočit nemůže. Několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, však velmi pravděpodobně pocházejí z netopýrů, včetně tří, které mohou způsobit smrtelné následky, jak jsme viděli u infekcí MERS, koronaviru CoV, SARS, u koronaviru SARS-CoV-1 a nově i koronaviru SARS-CoV-2. V posledním případě podle studie jako hostitelé viru posloužili luskouni, kteří byli poté prodáváni na trzích ve Wu-chanu, odkud se společně s koronavirem SARS-CoV-2 dostali až k člověku. Na luskouny ale SARS-CoV-2 podle výzkumníků přeskočil právě z netopýrů.
Vědci nyní studii berou i jako výzvu, jíž apelují na politiky, aby uznali roli změny klimatu při propuknutí virových onemocnění a aby se jí zabývali také v rámci programů hospodářské obnovy po následcích pandemie nemoci covid-19. „Pandemie způsobila obrovské sociální a ekonomické škody. Vlády musí využít příležitosti ke snížení zdravotních rizik z infekčních nemocí přijetím rozhodných opatření ke zmírnění změny klimatu,“ uvádí na Science Daily profesor Andrea Manica z katedry zoologie na University of Cambridge.
„Skutečnost, že změna podnebí může urychlit přenos patogenů z volně žijících živočichů na člověka, by měla být naléhavou výzvou ke snížení globálních emisí,“ dodává na Science Daily profesor Camilo Mora z University of Hawai’i v Manoa. Vědci přitom zdůraznili konkrétně potřebu omezit expanzi městských oblastí, zemědělské půdy a lovišť do přirozeného prostředí, aby se snížil kontakt mezi lidmi a zvířaty přenášejícími choroby.
NOVÁ OHNISKA?
Studie také ukázala, že v průběhu minulého století vedly změny klimatu také k nárůstu počtu druhů netopýrů v regionech kolem střední Afriky a Střední i Jižní Ameriky. Nabízí se tedy otázka, zda tyto oblasti do budoucna nehrozí výskytem dalších člověku škodlivých koronavirů.
Zdroj: ZDE, Flowee.cz
