Co má s koronavirem společného klimatická změna? Kvůli ní migrují netopýři

Co má s koronavirem společného klimatická změna? Kvůli ní migrují netopýři

Netopýři jsou pravděpodobným zoonotickým původem několika koronavirů (CoV), které infikují člověka, včetně SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2, které oba způsobily rozsáhlé epidemie. Počet CoV přítomných v dané oblasti silně koreluje s místní druhovou bohatostí netopýrů, která je zase ovlivněna klimatickými podmínkami, které ovlivňují geografické rozložení druhů. Zde ukážeme, že jihočínská provincie Yunnan a sousední oblasti v Myanmaru a Laosu tvoří globální hotspot zvyšování bohatství netopýrů v důsledku změny klimatu. Tato oblast se shoduje s pravděpodobným prostorovým původem předků netopýrů nesených SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2. Vzhledem k odhadovanému nárůstu v řádu 100 CoV přenášených netopýry v celém regionu mohla změna klimatu hrát klíčovou roli ve vývoji nebo přenosu dvou CoV SARS. Nová studie poskytuje důkazy o mechanismu, skrze nějž mohla změna klimatu hrát přímou roli při vzniku SARS-CoV-2, viru, který způsobil celosvětovou pandemii.

O negativních důsledcích globálního oteplování už téměř nikdo ve světě nepochybuje. V magazínu Science of the Total Environment vyšla studie, která s ním jako vůbec první spojila i vznik koronavirové pandemie. Vědci z University of Cambridge tvrdí, že globální emise skleníkových plynů v Číně podpořily růst vegetace, v níž se daří netopýrům, kteří na člověka přenesli koronavirus SARS-CoV-2.

NETOPÝŘI V LESÍCH

V jihočínské provincii Jün-nan a přilehlých oblastech v Myanmaru a Laosu došlo během minulého století k rozsáhlým vegetačním změnám, tvrdí výzkumníci z Cambridge. Příčinou prý přitom byly změny klimatické včetně zvýšení teploty vzduchu, množství slunečního světla a oxidu uhličitého v atmosféře. A právě tyto faktory ovlivnily růst rostlin a stromů. Důsledkem toho se krajina zarostlá křovinami začala proměňovat na tropické savany a listnaté lesy, čímž vzniklo vhodné prostředí pro mnoho druhů netopýrů.

A podle vědců není náhodou, že koronavirus se objevil zrovna v oblasti, v níž se zdržuje tolik různých druhů netopýrů. Do oblasti Jün-nan se podle cambridgeské studie během minulého století přestěhovalo 40 nových druhů netopýrů, kteří mohou být nositeli až stovky dalších druhů koronaviru. A právě tato oblast se, jak studie naznačuje, mohla stát místem, kde vznikl SARS-CoV-2. „Pochopení toho, jak se globální distribuce druhů netopýrů změnila v důsledku změny klimatu, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu ohniska nákazy covid-19,“ píše na stránkách magazínu Science Daily hlavní autor studie doktor Robert Beyer, který na univerzitě působí na katedře zoologie.

PŘENAŠEČŮM VIRY NEŠKODÍ

A jak k takovým výsledkům badatelé dospěli? S pomocí záznamů o teplotě, srážkách a oblačnosti vytvořili mapu světové vegetace tak, jak mohla vypadat před sto lety. Poté použili informace o vegetačních nárocích různých druhů netopýrů a vypracovali přehled celosvětového šíření každého druhu tak, jak tomu bylo na počátku 20. století. Porovnání se současnou situací jim umožnilo zjistit, jak se důsledkem klimatické změny bohatství netopýřích druhů rozrostlo.

„Kvůli změně klimatu opustily některé druhy některé oblasti a své viry odnesly s sebou. To změnilo nejen oblasti výskytu těchto virů, ale pravděpodobně umožnilo i nové interakce mezi zvířaty a lidmi, důsledkem čehož se zvýšilo riziko přenosu škodlivých virů na člověka, nebo dokonce i vývoje virů nových,“ rozvádí Beyer.

Jen pro představu. Světová populace netopýrů zahrnuje asi tři tisíce různých typů koronavirů, přičemž každý druh netopýrů si průměrně nese necelé tři druhy vlastních koronavirů. Samotní netopýři jsou přitom většinou bez příznaků. Zvýšení počtu druhů netopýrů v určité oblasti způsobené změnou klimatu tak může podle vědců zvýšit pravděpodobnost, že se v nich bude vyskytovat, přenášet nebo vyvíjet koronavirus škodlivý pro člověka.

NETOPÝŘI ZŘEJMĚ INFIKOVALI LUSKOUNA

Dobrá zpráva je, že většina koronavirů přenášených netopýry na člověka přeskočit nemůže. Několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, však velmi pravděpodobně pocházejí z netopýrů, včetně tří, které mohou způsobit smrtelné následky, jak jsme viděli u infekcí MERS, koronaviru CoV, SARS, u koronaviru SARS-CoV-1 a nově i koronaviru SARS-CoV-2. V posledním případě podle studie jako hostitelé viru posloužili luskouni, kteří byli poté prodáváni na trzích ve Wu-chanu, odkud se společně s koronavirem SARS-CoV-2 dostali až k člověku. Na luskouny ale SARS-CoV-2 podle výzkumníků přeskočil právě z netopýrů.

Vědci nyní studii berou i jako výzvu, jíž apelují na politiky, aby uznali roli změny klimatu při propuknutí virových onemocnění a aby se jí zabývali také v rámci programů hospodářské obnovy po následcích pandemie nemoci covid-19. „Pandemie způsobila obrovské sociální a ekonomické škody. Vlády musí využít příležitosti ke snížení zdravotních rizik z infekčních nemocí přijetím rozhodných opatření ke zmírnění změny klimatu,“ uvádí na Science Daily profesor Andrea Manica z katedry zoologie na University of Cambridge.

„Skutečnost, že změna podnebí může urychlit přenos patogenů z volně žijících živočichů na člověka, by měla být naléhavou výzvou ke snížení globálních emisí,“ dodává na Science Daily profesor Camilo Mora z University of Hawai’i v Manoa. Vědci přitom zdůraznili konkrétně potřebu omezit expanzi městských oblastí, zemědělské půdy a lovišť do přirozeného prostředí, aby se snížil kontakt mezi lidmi a zvířaty přenášejícími choroby.

NOVÁ OHNISKA?

Studie také ukázala, že v průběhu minulého století vedly změny klimatu také k nárůstu počtu druhů netopýrů v regionech kolem střední Afriky a Střední i Jižní Ameriky. Nabízí se tedy otázka, zda tyto oblasti do budoucna nehrozí výskytem dalších člověku škodlivých koronavirů.

Zdroj: ZDE, Flowee.cz

Zbývají nám pouze 3 % nedotčené přírody

Zbývají nám pouze 3 % nedotčené přírody

Pouze na částech tropických lesů Amazonky a Konga, východosibiřských a severokanadských lesů a tundry a také na Sahaře zůstávají zbytky divoké přírody, která je dosud nedotčena lidskou činností.  Např. v Austrálii již nelze nalézt nedotčené oblasti, nepůvodní invazivní druhy (kočky, lišky, králíci, kozy a velbloudi) zásadně ovlivnily původní druhy.

Vědci proto navrhují, abychom opětovně vrátili původní druhy do některých poškozených oblastí, měli bychom dát původní přírodě podstatně více prostoru. Mohli by to být např. sloni nebo vlci, tím by se mohlo obnovit až 20 % původních ekosystémů. 

Úspěšnou transformací ekosystému bylo např. návrat vlků do Yellowstonského národního parku v USA.

Původně se odhadovalo, na základě satelitních snímků, že 20–40 % zemského povrchu je lidmi málo ovlivněno. Přestože se ale mohou zdát mnohá místa neporušená, při bližším průzkumu vědci zjistili, že na zemi chybí životně důležité druhy. Například sloni šíří semena a vytvářejí v lesích důležité mýtiny, zatímco vlci mohou snížit populace jelenů a losů.

Můžeme říct, že svět se nachází v „krizi biologické rozmanitosti“. Ubývá populace divoké zvěře – od lvů až po hmyz – hlavně z důvodu rozšiřování výstavby a zemědělské půdy. Někteří vědci si dokonce myslí, že začíná „šesté hromadné vyhynutí života na Zemi“. Na mnohých místech již nyní chybí živočišné a rostlinné druhy, které jsme ztratili kvůli lovu, invazivním druhům a chorobám. Neporušené ekosystémy, jakým je například Serengeti, jsou výjimečným místem.

Klimatická krize je další hrozbou pro funkčnost celých ekosystémů. 

OSN vyhlásilo v letošním roce Dekádu obnovy ekosystémů, která poběží do roku 2030, jejím cílem je zastavit degradaci ekosystémů a obnovit je.

Údaj o velikosti nedotčené přírody je prvním odhadem tohoto typu, vědci by se měli dále zaměřit na konkrétní regiony a podrobněji sledovat dopady na člověka, na živočišné a rostlinné druhy, detailněji identifikovat ekologicky neporušená místa. V lednu letošního rolu se proto více než 50 zemí zavázalo chránit téměř třetinu planety.

Zdroj: The Guardian
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Mezinárodní den Země

Mezinárodní den Země

Den Země byl založen v roce 1970 jako den ochrany životního prostředí, letos budeme 22. dubna slavit již 51. výročí. Letošním tématem je „Obnovit naši Zemi“, která musela v loňském roce čelit australským požárům, teplotním rekordům, nejhorší invazi kobylek v Keni a nyní i pandemii.

Počátkem šedesátých let si Američané začali uvědomovat dopady znečištění na životní prostředí. Americký senátor Gaylord Nelson, považovaný za jednoho z vůdců moderního ekologického hnutí, byl odhodlaný přesvědčit federální americkou vládu, že planeta je ohrožena, v roce 1969 rozvinul myšlenku Dne Země.

Denis Hayes, mladý aktivista, který působil jako studentský prezident na Stanfordově univerzitě, byl vybrán jako národní koordinátor Dne Země a na organizaci projektu spolupracoval s armádou studentských dobrovolníků a několika zaměstnanci Nelsonovy senátní kanceláře. Podle Nelsona „Den Země fungoval díky spontánní reakci na místní úrovni. Neměli jsme čas ani prostředky na to, abychom zorganizovali 20 milionů demonstrantů a tisíce škol a místních komunit, které se zúčastnily. To byla pozoruhodná věc na Dni Země. Zorganizovalo se to samo.“

Den Země odstartoval „environmentální dekádu třeskem“, jak to později řekl senátor Nelson. V průběhu 70. let byla v USA schválena řada důležitých právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné zákon o čistém ovzduší, zákon o zlepšování kvality vody, zákon o ohrožených druzích, zákon o kontrole toxických látek a zákon o kontrole a rekultivaci povrchové těžby.

Od roku 1971 začala Den Země organizovat OSN. V roce 1990 se k USA připojil i zbytek světa a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. 

Od roku 1990 se Den Země slaví také v České republice.

Americký prezident Joe Biden se letos rozhodl svolat klimatický summit na Den Země. Rozhodl se pozvat 40 světových lídrů včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. Virtuální klimatický summit se bude konat 22. a 23. dubna za účasti 40 světových lídrů. 

Zdroj: UN, EarthDay
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Nová výzva přináší do Česka více než 150 milionů na ekologické inovace

Nová výzva přináší do Česka více než 150 milionů na ekologické inovace

Inovativní postupy v ochraně životního prostředí či aplikaci vědecko-výzkumných projektů do praxe podpoří nová dvoukolová dotační výzva Rago, financovaná z Norských fondů. Je otevřena v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu a Státní fond životního prostředí ČR v ní má na inovace v oblasti ochrany ekosystémů a biodiverzity připraveno více než 150 milionů korun.

„Hledání a podpora inovativních způsobů v ochraně životního prostředí je společným jmenovatelem celého našeho norského programu. Není tedy překvapivé, že právě výzva Rago je z hlediska objemu prostředků největší výzvou z Norských fondů. Vysoké školy, výzkumné instituce a další žadatelé v ní mohou získat od 5,2 do 26 milionů korun na implementaci vědecko-výzkumných či inovativních projektů a přenos zahraniční dobré praxe do České republiky,“ představuje výzvu Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace zprostředkovává. 

Zaměření výzvy umožňuje podpořit například opatření, která jsou výsledkem ukončených výzkumných projektů evidovaných v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, provozovaném Radou pro výzkum, vývoj a inovativní přístupy. Mohou to být ale také pilotní inovativní projekty, které byly již úspěšně zrealizovány v jiných lokalitách, případně v zahraničí. ¨

Podmínkou je, aby navrhovaná opatření nebylo možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí a měla prokazatelný přínos z pohledu zlepšování stavu ekosystémů a ochrany biodiverzity v České republice. Výzva Rago, která uchazečům uhradí až 90 % způsobilých výdajů na projekt, je vyhlašována jako dvoukolová. V prvním kole výzvy mohou žadatelé předkládat své projektové záměry, které shrnují základní myšlenku připravovaného projektu. „Obdržené projektové záměry budou posouzeny expertní komisí složenou ze zástupců odborných institucí, která rozhodne, zda bude projekt doporučen k podpoře z programu Norských fondů. Úspěšní žadatelé z prvního kola budou následně vyzváni k dopracování projektového záměru do podoby žádosti o podporu,“ popisuje mechanismus hodnocení výzvy Petr Valdman. Výzva je svým charakterem určena zejména univerzitním, vědeckým či výzkumným institucím, své projektové záměry ale mohou předkládat i samosprávy a jakékoliv soukromé, veřejnoprávní či neziskové organizace založené v Česku jako právnické osoby. Příjem žádostí probíhá online prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR (AIS SFŽP ČR), a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Zdroj: Priorita 4, str. 4

Největší monitorovací systém pod vodní hladinou

Největší monitorovací systém pod vodní hladinou

Velká Británie v příštích několika měsících nainstaluje největší síť monitorovacích systémů, které budou sledovat život v oceánech. Síť kamer na tyčích z uhlíkových vláken bude monitorovat více než 4 miliony čtverečních kilometrů oceánu. Projekt bude stát britskou vládu 2 miliony britských liber, bude trvat čtyři roky. Je to největší akce svého druhu, kterou financuje jakákoliv vláda.

Cílem projektu je překlenout mezeru ve znalostech toho, co se děje i v těch částech oceánu daleko od pobřeží, které jsme mohli dříve jen obtížně sledovat. Bude probíhat v okolí britských zámořských území včetně Kajmanských ostrovů, ostrova Svatá Helena a Anguilla.

Síť kamer navazuje na celosvětovou iniciativu, ve které se země po celém světě, včetně USA, Velké Británie a Kanady zavázaly, že budou usilovat o ochranu alespoň 30 procent světových oceánů do roku 2030. Iniciativa zřizuje mořské parky a další speciální oceánské zóny, kde lidé nesmějí lovit ryby.  

Tento projekt bude využívat technologii Baited Remote Underwater Video Systems, neboli BRUVS, k natáčení a fotografování populací divokých mořských živočichů daleko od pobřeží. Systém se skládá z více kamer, které jsou umístěny na rámech z uhlíkových vláken 10 metrů pod vodou v oblastech hlubokého oceánu.  Lze tak shromáždit až 100 vzorků během sedmi až deseti dnů v určité oblasti na moři a získat snímek toho, jak vypadají populace ryb a dalších mořských živočichů v určitém časovém okamžiku. V průběhu času budou moci týmy, které pracují na tomto projektu, porovnávat velikosti a počty živočichů z různých vzorků, aby zjistily, zda úsilí o zvýšení populací ryb a mořských živočichů, například 30 ku 30, funguje.

„Špičková technologie, jako jsou tyto kamery, bude zásadní v našem tažení na ochranu klimatu,“ uvedl ve svém prohlášení předseda britské vlády Boris Johnson. „Naši oceánští odborníci jsou světovými lídry v ochraně oceánu a nesčetných druhů, které v něm žijí.“ Úsilí Spojeného království o zachování mořského života je zvláště důležité pro místní a pobřežní ekonomiky na jejích zámořských územích.

Určitého pokroku v ochraně oceánů bylo již dosaženo. Tím místem jsou korálové útesy, snad to není jen tím, že zde lidé mohou šnorchlovat, potápět se. Je třeba ale něco dělat i pro zbylých 70 % planety, kterou nazýváme modrou!

Zdroj: NBC News (vč. úvodního foto)
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)