Dub 3, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Narůstajícím globálním problémem je znečištění vodních zdrojů plasty a dalšími plovoucími odpadky. Nejjednodušší řešení je naštěstí někdy nejúčinnější. V Austrálii, ve městě Kwinana právě jedno takové řešení našli.
V březnu 2018 umístili dvě drenážní sítě v rezervaci Henley Reserve.
Tzv. „lapače odpadu“, tedy drenážní sítě, byly upevněny, aby omezili vypouštění plastového odpadu z drenážních systémů. Sítě jsou navrženy tak, aby zabraňovaly úniku znečišťujících látek a pevného odpadu přenášeného dešťovou vodou z místní silniční sítě do přírodních rezervací. Tyto sítě byly upevněny na výstupech dvou drenážních trubek, umístěných na hranici mezi obytnými a přírodními oblastmi. Sítě včetně výroby, instalace a stavebních prací, město stály asi 20 000 dolarů.
Ukázalo se, že tento druh nakládání s odpady je mimořádně efektivní z pohledu nákladů, protože manuální práce (pracovníci, kteří sbírali odpadky rukama) byla snížena na úplné minimum. Sítě se instalují relativně snadno a po zaplnění je seberou jeřábem. Po instalaci v březnu, během následujících 4 měsíců, sítě ulovily odpadky vážící 370 kg.
Shromážděný odpad byl odvezen do třídicího zařízení, kde byl zelený odpad přeměněn na mulč, byly odděleny recyklovatelné / nerecyklovatelné materiály a recyklovány plasty. Obyvatelé města jsou rádi, že se ukázalo, že sítě jsou tak mimořádně úspěšným projektem. Přínosem je i pro místní divokou zvěř – nejenže žije v čistší oblasti, ale lapače odpadků pro ně nejsou nebezpečné, protože dosud nebylo v žádné ze sítí chyceno žádné zvíře.
Starostka města, paní Carol Adamsová říká, že se místní komunita vždy zajímala o životní prostředí.
„Víme, že komunita města Kwinana je velmi citlivá ke globálním problémům a záleží jí na akcích, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Kdyby nebylo drenážních sítí, skončilo by v naší rezervaci 370 kg odpadků,“ dodala Adamsová.
Úspěšný byl i příspěvek města na Facebooku, za pouhých 48 hodin získal 92 tisíc „lajků“. I malé akce mohou mít velký dopad. Město Kwinana plánuje v roce 2019 instalovat další dvě drenážní sítě. Je to pro ně nejúčinnější a nákladově nejefektivnější způsob, jak udržet nízké znečištění vody. Představte si – pokud se za pouhé čtyři měsíce nashromáždilo 370 kg odpadu, kolik se toho dá vyzvednout za rok nebo dva? Doufejme, že další místa budou následovat příklad Kwinany a instalovat takovéto sítě.
Bře 29, 2021 | Ochrana životního prostředí
Do letošní Hodiny Země upozorňující na potřebu ochrany klimatu a snížení emisí se v sobotu zapojil rekordní počet účastníků. K akci se navzdory nynější epidemii koronaviru přidalo 143 obcí, 110 firem a víc než tisícovka jednotlivců. „Připojilo se o dvacet obcí víc než loni a dokonce 17 statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř dvakrát více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je dvakrát víc než loni,“ uvedl koordinátor akce Petr Ledvina (ekologický institut Veronica).
Lidé v sobotu ve 20:30h na hodinu ve svých domovech zhasli světla a vypnuli spotřebiče. Mohli si dát také vlastní ekologický závazek. „Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun oxidu uhličitého,“ poznamenal Ledvina. K akci se zájemci mohou na webu připojit ještě týden. Mohou hned zjistit, kolik kilogramů CO2 se dá při plnění závazků ušetřit.
Zapojené firmy a obce vypnuly část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Praze zhasl Karlův most, Národní divadlo, Staroměstská radnice, Petřínská rozhledna, památník na Vítkově či řada kostelů. V Brně nesvítil Špilberk, Nová radnice ani Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci se do tmy ponořila radnice a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku všechny památky ve městě.
Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě.
„Důležitější, než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou ale klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality,“ zdůraznil Ledvina. Například Brno na webu Hodiny Země oznámilo svůj závazek snížit emise CO2 o 40 procent do roku 2030. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Další klimatické závazky si podle organizátorů stanovily také další města, firmy, hotely, kavárny i školy.
Hodinu Země zavedl Světový fond na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010.
Zdroj: ČTK
Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
„Jde o úplně nový program, který nám přibyl mezi tradiční operační programy. Jeho cílem je umožnit přechod vybraným regionům na nízkouhlíkovou ekonomiku. V České republice jsou to tři kraje, Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský,“ představuje program náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí Jan Kříž.
Právě v těchto třech krajích pracují desítky tisíc lidí v uhelném průmyslu a k němu navázaných oborech. Také platí, že krajina je v těchto oblastech zjizvená po těžbě, jsou v ní místa kontaminovaná a s ekologickou zátěží. Operační program Spravedlivá transformace je široce rozkročený a nabídne podporu projektům z různých oblastí. „Je tam hodně aktivit, které by se měly podporovat. Mezi ně patří například měkké projekty na rekvalifikaci pracovníků, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, přímá podpora půjde i do podnikové sféry na modernizace provozů a na dekarbonizaci. Podporována bude udržitelná doprava, zejména příměstská, malé a střední podnikání, v neposlední řadě i výzkum a vývoj a další oblasti,“ vyjmenovává náměstek ministra Jan Kříž.
V programu bude k dispozici zhruba 42 miliard korun. „Program dává řadu možností, jak peníze využít. Jeden projekt může mířit do více oblastí, podnik může například ekologizovat provoz a zároveň rekvalifikovat zaměstnance,“ popisuje náměstek Jan Kříž. Ministerstvo si od programu také slibuje, že pomůže nastartovat strategické projekty a příklady dobré praxe, které pak budou sloužit jako vzor do budoucna.
Další informace se dozvíte v podcastu na stránkách DotaceEU.cz/Podcasty , kde najdete i další díly věnované jiným operačním programům, včetně Operačního programu Životní prostředí. Podcasty jsou k dispozici na klasických platformách jako Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
Zdroj: Tiskové oddělení MŽP
Bře 25, 2021 | Ochrana životního prostředí
S možnostmi projektů pro ochranu klimatu, jejich financování i úspory energie radí městům a obcím nová publikace Centra pro dopravu a energetiku (CDE). Publikace je dostupná on-line. Jungwirth, který působí jako projektový manažer CDE a jako analytik vede klimatický tým v Asociaci pro mezinárodní otázky, uvedl, že právě sídla bezprostředně čelí dopadům změny klimatu. Je proto nutné, aby samosprávy měly dlouhodobou vizi, jak otázky klimatu i energetiky řešit, i metodologický základ a přístup k potřebným financím. Brožura podle Jungwirtha shrnuje právě možnosti podpory cílící na ekonomickou a společenskou transformaci v souladu s udržitelností. Podotkl, že v následující dekádě budou z různých zdrojů, například Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či Operačního programu Životní prostředí, k dispozici stovky miliard korun. A je třeba, aby na to byly obce připraveny, dodal.
V této souvislosti připomněl Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima, jehož cílem je podpora samospráv k zapojení do klimaticko-energetické debaty. Pakt čítá zástupce samospráv z desítek zemí. Za Česko se přidalo 25 měst, která se zavázala ke snížení emisí a zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.
Zavedení a plnění Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP) podle Jungwirtha pomůže zjistit, jak je na tom město či obec z hlediska současných emisí a jaké má možnosti úspor energií. Samosprávy tak může dovést ke změně dodavatelů energie či úpravě energetického mixu, což podle Jungwirtha ušetří i obecní peníze.
„Pokud město energetiku řeší, často začne uvažovat o tom, že by mohlo vlastními zdroji, vlastními silami zapojovat do energetické produkce,“ podotkl Jungwirth. Odkázal třeba na projekty komunitní energetiky. Klíčové je podle analytika i promyšlené územní plánování a zapojení občanů třeba v různých komisích.
Centrum pro dopravu a energetiku je nevládní nezisková organizace, která se dlouhodobě zabývá vlivem dopravy a energetiky na životní prostředí, a to zejména v souvislosti s ochranou klimatu a snižováním emisí skleníkových plynů.
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně se vrátila z Antarktidy. Téměř 14.000 kilometrů dlouhá zpáteční cesta jí trvala dva týdny, uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Pavel Žára. Osmičlenná výprava podle něj překonala na chilské vojenské lodi Lautaro až pět metrů vysoké vlny při zpáteční plavbě přes Drakeův průliv.
Většina evropských států podle Žáry na poslední chvíli antarktické expedice odvolala. Expedice z Brna trvala tři měsíce. Začala loni 16. prosince v Praze, odkud se výprava vydala přes Madrid a Santiago de Chile na jih Ohňové země do přístavního města Punta Arenas. „Před vyplutím chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy strávili vědci v ochranné karanténě v tomto přístavu tři týdny. Průběžně byli testováni a doprovázela je přísná hygienická opatření také po celou dobu plavby až na českou antarktickou stanici J. G. Mendela,“ uvedl Žára.
Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. Hlavním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově.
Udělali velké množství odběrů vzorků sněhu a půdy, vody z tajících ledovců i rozmrzlých sladkovodních jezer a mikrobiologických stěrů především z mořských živočichů.
Současně zabezpečovali provoz měřicí techniky, která je trvale nainstalována na dlouhodobých výzkumných plochách. Pomocí nich vědci zkoumají časové změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této okrajové části Antarktidy. Nasbíraná data umožňují hodnotit změnu klimatu a její dopady na rychlost ústupu ledovců, rozmrzání permafrostu a ovlivnění pobřežních ekosystémů Antarktidy.
Zdroj: ČTK
