Textilní průmysl hledá cesty, jak být šetrnější k životnímu prostředí

Textilní průmysl hledá cesty, jak být šetrnější k životnímu prostředí

V době, kdy nám čím dál více záleží na tom, abychom znali celý životní cyklus věcí, kterými se obklopujeme, a chceme, aby probíhal v duchu trvalé udržitelnosti a byl šetrný k životnímu prostředí, se pozornost obrací i k barvení a ustalování látek v textilním průmyslu. Tradičně totiž patří k největším znečišťovatelům. Existují ale možnosti, díky nimž je možno látky obarvit i ustálit ekologičtěji.

Až do poloviny devatenáctého století se látky barvily přírodními barvami. V roce 1856 pak přišel převratný objev mauveinu a cesta zpátky k nim se nadlouho zavřela. Syntetické barvy byly levné, nabízely pestrou škálu odstínů a jejich výroba byla poměrně jednoduchá. V současné době se pro textilní průmysl vyrobí zhruba 1,3 milionu tun barev a pigmentů ročně – a většina z nich je syntetických. Barvit a ustalovat látky je ale možné i nechemickými barvami a ustalovači. Přírodní barvy se získávají z rostlin, mořských bezobratlých, jako jsou ježovky a hvězdice (zde bychom tedy mohli narazit eticky), řas, bakterií a hub. Celý výzkum na tomto poli vedl k vývoji bylinných barev, které nejenže jsou biologicky rozložitelné, ale mají také léčivé vlastnosti. Rostliny, plody a kůry se využívají k barvení látek, jež se pak díky nim stávají antibakteriálními, protizánětlivými a antialergickými. Ovšem dosáhnout touto cestou stálosti barvy a některých odstínů je těžké.

Reaktivní barvy a žádné AZO 

Především ale tyto k životnímu prostředí ohleduplnější prostředky při procesu barvení spotřebovávají méně vody a přírodu zatěžují jen minimálně. Dobrým příkladem jsou takzvané reaktivní barvy, jež se díky vzniklé chemické reakci vážou na vlákna bavlny, hedvábí a sóji.

Nevyžadují žádná mořidla, těžké kovy, aminy ani anorganické soli, a jsou proto biologicky rozložitelné. Dále se k environmentálně přívětivému barvení látek používají barvicí směsi, které neobsahují AZO barviva (E102, E104, E110, E122, E124, E129) – složky na bázi dusíku, jež během barvení uvolňují aromatické aminy. Barvení látek pak nabízí také alternativy, jež jsou k přírodnímu prostředí šetrné už ze své podstaty. Například inkoustový tisk nanáší barvy a pigmenty přímo na látku. Jde o proces, který nespotřebovává přílišné množství vody ani na tisk samotný, ani na energii, jež jeho provedení vyžaduje. 

Peroxidové bělení 

Ekobělení nechlórovými látkami, jako je peroxid vodíku, umí látky vybělit, aniž by při tom byly do prostředí uvolňovány škodlivé chemikálie. Peroxid vodíku se při kontaktu s kyslíkem a vodou přirozeně rozloží a obarví látku na bílo. Další populární ekologické metody bělení využívají silikáty a přírodní fosfáty, jež přírodní materiály společně s kravským trusem a po vystavení slunci vybělí. Jinou možností je bělení za nízkých teplot, kdy jsou peroxidové aktivátory kontrolovaně rozkládány, čímž souběžně dochází k bělení látek. Pro tento způsob bělení není nutné využití metanových plynů, čímž se oproti běžným chemickým metodám snižují emise oxidu uhličitého až o polovinu. 

Plazma, enzymy a opětovné využívání vody

Velmi inovativním současným řešením je využití plazmové technologie k pěnovému ustalování. Jeho výsledkem jsou látky odolné vůči potřísnění a promáčení či přímo vodu odpuzující. Tato technologie používá pěnové stroje, které stlačí vzduch do chemických rozpouštědel a rozředí je. Tento proces zaručuje chemické napuštění látky v optimální míře a bez spotřeby obrovských množství vody. Podle všeho jde o velmi produktivní metodu, která šetří vodu a životní prostředí celkově. Další průkopnickou technologií v ustalování nabarvených látek je využití enzymů namísto chemických aditiv, čímž se opět výrazně snižují uhlíkové emise. Když se enzymů využívá k praní především pletených látek, navíc to napomáhá vyplavení nadbytečné barvy z vláken. Takový proces prý ušetří asi tunu oxidu uhličitého a 70 tisíc litrů vody na tunu barvené látky. Následné nakládání s odpadní vodou je dalším velkým soustem, se kterým se textilní průmysl bude snažit vypořádat. Začíná se přistupovat k využívání vody z barvicích van k opětovnému barvení tak, aby jedna dávka vody nebyla vázána na jednu dávku barvené látky. Barvení za studena a následné ustalování horkem i vydělávání kůže za pomoci rostlinných enzymů jsou další procesy, k nimž se textilní výrobny a barvírny uchylují, aby dokázaly vyrobit látky, jež jsou skutečně ekologické a trvale udržitelné.

Světový textilní průmysl má každoročně na svědomí vypuštění 40 až 50 tisíc tun chemikálií do vodních ekosystémů. To na sebe v posledních letech poutá velkou pozornost environmentalistů a vede to k velkému zpřísňování podmínek pro barvířský průmysl, po kterém je vyžadován ekologický a trvale udržitelný přístup v používaných technologiích. Jejich zavedení významně sníží zátěž, již tento průmysl dosud představoval pro životní prostředí.

Zdroj: MŽP, PRIORITA 3/2021, ZDE

O úspěch v soutěži snímků přírody bojují tři desítky nominovaných

O úspěch v soutěži snímků přírody bojují tři desítky nominovaných

Přes tři desítky snímků získaly nominace v 11 kategoriích pátého ročníku soutěže Czech Nature Photo. Mezinárodní porota je vybrala z 2300 fotografií, které do soutěže přihlásilo 267 autorů. Novinkou letošního ročníku bylo Czech Photo Junior, do něhož se přihlásilo 227 žáků základních a středních škol, kteří zaslali téměř tisíc fotografií. Ve spolupráci se Zoo Praha byla ještě vyhlášená kategorie Zvířata ve svém prostředí, sdělila za pořadatele Anna Vacková.

Vítězové budou oznámeni 4. května. Soutěž pořádá společnost Czech Photo, která organizuje i dlouholetou tuzemskou fotožurnalistickou soutěž Czech Press Photo. Po vyhlášení vítězů se otevře výstava oceněných a vybraných snímků, jejíž provoz se bude řídit aktuálními nařízeními vlády.
„Už více než rok plánujeme platformu pro vzdělávání dětí a mládeže v oblasti fotografie spojenou s programem ve školách. Ačkoliv nám pandemie školy uzavřela, vyhlásili jsme Czech Photo Junior při soutěži Czech Nature Photo. A jsme ohromeni. Více než dvě stovky dětí ve věku šest až 18 let poslaly téměř tisíc kvalitních fotografií. Je vidět, že děti příroda zajímá a její osud jim není lhostejný,“ uvedla Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo.

Zájemci mohli do soutěže zasílat snímky živočichů i krajiny z celého světa. Soutěží se v kategoriích Savci, Ptáci, Plazi, obojživelníci a podvodní život, Bezobratlí, Rostliny a houby, Krajina, Zvířata v lidské péči, Cena za nejlepší fotografii české přírody, Série, Příroda v Praze a Zvířata ve svém prostředí. Děti soutěžily v kategorii mladší žáci, starší žáci a studenti středních škol.

Odborná mezinárodní porota zasedala v galerii Czech Photo Centre 3. března pod vedením fotografa přírody Vladimíra Čecha ml. Společně s ním o nominacích rozhodovali izraelský wildlife fotograf Boaz Amidror, fotograf Václav Šilha, ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený a Petr Tureček ze společnosti Cewe.
„Minulý ročník Czech Nature Photo byl pro mě vůbec první zkušeností s rolí porotce, a přestože jsem k hodnocení jiných (často o dost zkušenějších fotografů) zpočátku přistupoval obezřetně, tak postupem času jsem do soutěže vnesl i svůj subjektivní pohled na fotografii zvířat a přírody. Přinejmenším v to doufám. Letošní ročník byl ovlivněný pandemickou situací a ani průběh poroty se tomu nevyhnul. Hodnocení probíhalo formou osobní komunikace části porotců přímo v galerii a části pomocí on-line přenosů. I z těchto důvodů nám letos hodnocení všech kategorií zabralo devět hodin. Další důvody byly již čistě „soutěžního“ charakteru – účast a konkurence byly obrovské a mnohdy jsme se jen těžko prodiskutovali ke třem nominovaným v jednotlivých kategoriích. Nutno ovšem zmínit, že s konečným verdiktem byla vždy celá porota spokojená a ve shodě,“ popisuje Vladimír Čech ml., předseda poroty pro ročník 2021.
Kompletní přehled nominací bude uveden na konci dokumentu. Práce českých a slovenských fotografů zachycujících přírodu doma i ve světě bylo možné zasílat od 11. ledna do 14. února prostřednictvím elektronického systému.


Nominace v kategoriích CZECH NATURE PHOTO 2021:

SAVCI:

Jan Pavlíček – Myšice lesní

V období lockdownu jsem se rozhodl zmapovat pomocí fotopastí život okolo naší chalupy. Díky tomu jsem zjistil, že tato myšice navštěvuje garáž každý den mezi 1.30 a 2.30 v noci. Pak už „jen“ stačilo vyfotit. Vzhledem k její rychlosti a skákavým pohybům bylo na několik týdnů o zábavu postaráno. Místo pořízení: Garáž – Rokytnice v Orlických horách, ČR

Jan Pokluda – Bílá tma

Zubr evropský kráčející pastvinou navzdory silné sněhové vánici. Foceno poblíž Bělověžského pralesa, Polsko

Michal Stoklasa – Bratři

Pozorování liščích mláďat patří mezi mé nejkrásnější zážitky v přírodě z tohoto roku. Fotografie vznikla, když si liščata spolu hrála pod starým smrkem. Byla asi hodina před západem slunce, když je v dálce něco zaujalo a spolu zkoumala, co to je.

PTÁCI:

Ondřej Nágl – Nenasyta

Asi každý fotograf přírody a milovník ptactva si přeje vidět tento neuvěřitelný úkaz. Je známo, že kukačka snáší vajíčka do cizích hnízd a že své potomky nevychovává. Na začátku července jsem šel s dcerou na kontrolu mláďat labutí k našemu rybníku. Po chvíli jsem uslyšel zvláštní pískání z rákosí a já tajně doufal, že je to to, co si myslím. Neustále jsem hleděl do rákosí a hledal to stvoření, které tak zvláštně píská. Nakonec jsem zjistil, že sedí asi půl metru po mém pravém boku. Mládě kukačky krmí pár rákosníků obecných.

Ondřej Nágl – Poštolka vs. hraboš

V červnu mi zvoní telefon. Kamarád mi sděluje, že objevil hnízdo poštolek. V hnízdě na skalní římse zříceniny hradu jsou pěkně vidět tři mláďata. Tím, že je hnízdo na turisticky rušném místě, kde denně projde mnoho lidí, se rodiče sice nebojí, ale měl jsem zase obavu, že hnízdo někdo zničí, anebo mláďata z hnízda vybere. Času jsem moc neměl, ale někdy v polovině července jsem brzy ráno vyjel na místo. K mému překvapení bylo hnízdo stále obsazené, a to v plném počtu. Mláďata už nacvičovala odlet, a tak jsem si vyfotil jeden přílet samice s hrabošem a spokojeně odešel.

Michal Stoklasa – Pavarotti

Na fotografii je chřástal polní, jenž patří mezi skrytě žijící druhy ptáků, kteří o sobě dávají vědět pronikavým, řehtavým zvukem. Ten se nese do dálav a chřástalové jím upozorňují na svou přítomnost v revíru.

PLAZI, OBOJŽIVELNÍCI A PODVODNÍ ŽIVOT: 

Petr Bambousek – Bazilišek zelený 

Před odjezdem do Kostariky jsem měl v plánu se věnovat hledání a focení bazilišků. Přestože jsem potkal velké množství zejména mladých jedinců, dospělí samci se dobře skrývali v porostu kolem laguny. Při jedné z obchůzek biotopu mě upoutal samec, který seděl na vysoké větvi a prudkými pohyby hlavy se snažil „něčemu“ imponovat. Snažil jsem se dopátrat, co je tou příčinou, a nakonec jsem objevil druhého samce, který opodál odpočíval na padlém kmenu zpola ponořen do vody. Kostarika

Martin Ertner – Barvy podzimu a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Příklad toho, jak může výstražné zbarvení mloka působit i jako maskovací, a to na podkladu opadaného podzimního listí.

Radim Hlaváč – Skokan a komár

Skokan hnědý a sající komár…

BEZOBRATLÍ: 

Petr Bambousek – Mravenec Atta

Mravenci Atta jsou typickými obyvateli kostarických pralesů. Přenášejí lístky rostlin do svého hnízda, kde na nich pěstují houbu, kterou se poté živí. Jeden večer jsem strávil nedaleko aktivní kolonie mravenců a pomocí delšího času v kombinaci s bleskem zaznamenal jejich pohyb. Ze série jsem vybral mravence, který nese barevně zajímavý lístek. Boca Tapada, Kostarika

Stanislav Macík – Oči, které tě sledují

Mikrosvět banánové plantáže Zanzibaru. Miniaturní skákavka druhu Thyene inflata sledující dění okolo.

Vít Lukáš – Ohrožený král dubového lesa

Roháč obecný (Lucanus cervus) je největší evropský brouk. Jedná se o druh ohrožený zejména ztrátou větších listnatých lesů se spoustou starých stromů, hnijících kmenů a pařezů. Během dne roháči zůstávají v korunách stromů a létat začínají při západu slunce. Sledoval jsem tohoto samce asi 20 minut, jak pochodoval po kmeni sem a tam, a nakonec se mi ho podařilo vyfotit těsně před odletem širokoúhlým objektivem, aby vynikl nejen on, ale také jeho biotop při západu slunce. Kralupy n. V., Česká republika

ROSTLINY A HOUBY:

Vojtěch Herout – Předsunutá jednotka

Během dopoledne, plného nevlídného počasí, jsem při pohledu do korun stromů spatřil toto seskupení hub.

Zdeněk Jakl – Střevičník pantoflíček

Tuto nádhernou a vzácnou českou orchidej se mi podařilo vyfotit na jedné východočeské lokalitě poblíž Hradce Králové.

Luboš Prchal – Krušnohorský samotář

Krušné hory jsou plné osamocených stromů na loukách a pláních. Když se povedou podmínky, může vzniknout i hezká fotka.

KRAJINA: 

Jiří Benda – Ledovcová jeskyně

Další ze splněných snů. Dlouho jsem plánoval tuto fotografii a konečně se to podařilo. Byl jsem překvapený, jaké to uvnitř vlastně je. Padalo tam totiž hodně vody, jak jeskyně tála. Byl jsem promoklý na kost, ale stálo to za to.

Daniel Franc – Cesta do nebe

Podzimní barevné cákance mezi rybníky na Třeboňsku z ptačí perspektivy.

Tomáš Frolec – Passo Giau #2

Západ slunce v Passo Giau v italských Dolomitech. Snažil jsem se toto často fotografované místo podat v trochu odlišné perspektivě, než je běžné, a přitom zakrýt nevzhledné parkoviště. Jako jedna z variant mě napadlo řešení s kamerou přilepenou téměř na zem s výrazným popředím. Foceno s filtrem ND1000. Nafialovělý nádech z filtru se mi líbil, a proto jsem ho ponechal.

ZVÍŘATA V LIDSKÉ PÉČI: 

Roman Jaroš – Pozorovatel

ZOO Ostrava

Vít Lukáš – Kontrola vajíček

V letošním roce dokumentuji pro Národní muzeum kompletní vývoj vzácné šípové žáby pralesničky barvířské „Tumucumaque“ (Dendrobates tinctorius „Tumucumaque“). Na tomto snímku je zachycena kontrola 5 dní starých vajíček v rukou jejich chovatele Jana Thumy. Vyvíjející se embrya mají v tomto stadiu znatelnou hlavu, ocas a externí žábry. Jejich velikost je 4 mm.

Matyáš Slavík – Vlčí láska

CENA ZA NEJLEPŠÍ FOTOGRAFII ČESKÉ PŘÍRODY:

Igor Mikula – Rhinolophus

Dvanáct dní strávených na jednom místě. Neustálé pozorování chování, letových tras a celkové aktivity těchto nádherných tvorů. Nekonečné nastavování kompozice, umístění fotoaparátu a správné vzdálenosti čidla. Poslední večer v 18.00 zahajuji finální pokus. Sednu si k ohni a poslouchám strašidelné zvuky plchů v korunách stromů nad mojí hlavou. 19.00. Zamyslím se, vypnul jsem mód sleep? Radši se na to ještě podívám. Čidlo je aktivní, zkontroluji tedy display a na něm vidím tuto fotku.

Igor Mikula – Kos černý (Turdus merula)

Další generace tohoto druhu, která žije na záchodovém okně na chatě mého přítele. Sledoval jsem jejich chování po mnoho hodin a přítomnost kamery jim nevadila ani při krmení.

Vít Lukáš – Pod vodou, nad listem

Mloci skvrnití (Salamandra salamandra) jsou vejcoživorodí. To znamená, že samice nekladou do vody vajíčka, nýbrž rodí již vylíhnuté larvy. Ty mají vnější žábry a žijí ve vodě, dokud se nepromění do konečné suchozemské podoby mloka. Často je můžete pozorovat na okraji tůní, kde na listech těsně pod hladinou číhají na svou kořist. Tato fotografie byla pořízena na okraji tůňky pomocí dvou blesků, umístěných pod vodní hladinou. Její pořízení mi trvalo zhruba tři týdny, jelikož larvy jsou velmi plaché a při sebemenším vyrušení se rychle schovají do bahna či pod listí. Praha, Česká republika

SÉRIE: 

Zuzana a Matěj Dolinayovi – Zmijí šupiny

Skupina zmijovitých hadů úspěšně osídlila mnoho různých prostředí v tropické části světa kromě Austrálie. Šupiny každého druhu se liší a prozrazují informace o jeho životním prostředí. Většina druhů má šupiny kýlnaté, tedy s vystouplým kýlem uprostřed šupiny.

Lukáš Veselý – Významné stromy pod noční oblohou

Série je věnována památným a dalším dominantním stromům v krajině fotografovaným v noci pod jasnou oblohou. Motivem byla skutečnost, že se mi osamocené a staré stromy vždy líbily jako magický prvek v krajině. Také jsem chtěl poukázat na to, že kvůli stále většímu světelnému znečištění je pozorování přírodní noční oblohy těžší a těžší. Lidé vidí v noci černobíle a pouze fotoaparátem lze docílit barevné noční oblohy a mnohem více detailů. Bez tak enormního světelného znečištění v celém Česku by vizuální pozorování také odkrylo mnohem více tajů noční oblohy.

Martin Veselý, Mafra, a. s. – Uzavřená zoo

Koronavirová epidemie si vyžádala sérii přísných opatření i v Safari parku Dvůr Králové, který byl od poloviny března pro návštěvníky uzavřený. V rámci reportáže z prázdné zoo jsem zde pořizoval snímky ošetřovatelů v rouškách při krmení a momentky zvědavých zvířat, která jako by byla šťastná, že zase vidí návštěvníka. Otevření Safari parku je zatím v nedohlednu.

PŘÍRODA V PRAZE: 

Martin Divíšek, EPA – Krmení racků u Karlova mostu

Žena krmí racky z okna u Karlova mostu v Praze, Česká republika, 12. ledna 2021

Viktoriya Dobrobabenko – Zimní procházka

Kráčející březí samice nutrie. Břeh Vltavy na Malé Straně u Karlova mostu

Michaela Pupíková – Okno…

Mufloni se v nemocnici pohybují bez omezení. Dokonale se adaptovali na podmínky velkoměsta.

ZVÍŘATA VE SVÉM PROSTŘEDÍ:

Matej Ferenčík – V doprovodu

Rozpad korunové etáže nepředstavuje pro les a jeho obyvatele žádnou hrozbu. Vědí o tom také hlušci, pro které je karpatský smrkový prales domovem. V mrazivém listopadovém dni takhle pózovali před objektivem bezmála hodinu. Také několikrát v doprovodu hejna křivek. Lokalita: Orava, Slovensko

Jiří Hřebíček – Neklidné moře

Hejno racků nad neklidným mořem norského fjordu.

Jan Stria – Mořský vysavač

Dugong žije v teplých mořských zátokách a živí se hlavně vodními rostlinami. Pokud se poštěstí, nejlepší pozorování je brzy ráno. Vyfoceno při potápění na nádech. Egypt

NOMINACE CZECH PHOTO JUNIOR 2021:

Kategorie mladší žáci:

Jana Andresová (10 let) – Varhany

Kryštof Červinka (10 let) – Karlův most

Michal Vaicenbacher (7 let) – Brhlík lesní

Kategorie starší žáci: 

Kristýna Coufalová (15 let) – Skokaní pohled – fotografie pořízena u rybníka Vidlák, V Pískovně

Adam Kőszegi (14 let) – Na lovu

Eva Svrčková (14 let) – Křižák pruhovaný

Kategorie studenti středních škol:

Jana Chalupníková (18 let) – Jsou cesty, které nevidíme

Ondřej Labaš (17 let) – Ve stínu lesa

Michal Vais (18 let) – Časovaná bomba

Zdroj: Kontakty a další informace: www.czechphoto.org
PR – Anna Vacková, +420 777 093 690, vackova@czechphoto.org

České banky podepsali Memorandum: závazek k udržitelnému rozvoji

České banky podepsali Memorandum: závazek k udržitelnému rozvoji

Deset tuzemských bank, včetně těch největších, podepsalo Memorandum České bankovní asociace pro udržitelné finance. V něm se banky přihlásily k vytváření udržitelného podnikatelského prostředí. Součástí je závazek bank spolupracovat s veřejnou správou v rámci řešení specifické situace ČR při spolufinancování projektů realizovaných za pomoci EU fondů. Jako příklad, čeho se iniciativa týká, ČBA uvedla digitalizaci činností a přechod na bezpapírové procesy, snižování uhlíkové stopy v provozech nebo tvorbu úvěrových a investičních portfolií, které zohledňují udržitelnost a ochranu životního prostředí.

Banky působící na českém trhu se otevřeně přihlásily k posilování ekologického a společensky odpovědného podnikání v Česku. Banky se chtějí podílet na vytváření takového podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země. Principy, které jsou k dosažení tohoto cíle nezbytné, se zároveň banky zavázaly zohledňovat i ve svých činnostech.

Celkem deset bank podepsalo na půdě České bankovní asociace (ČBA) Memorandum ČBA pro udržitelné finance, ve kterém potvrdilo výše uvedený závazek. 

Iniciativa domácího bankovního sektoru přichází v době, kdy EU zdůraznila plnění závazků v oblasti životního prostředí a sociálních podmínek a promítla je i do cílů programového období na léta 2021-2027. Jednou z výdajových priorit pro rozpočet EU pro toto období, jehož celkový objem dosáhne EUR 1,8 bilionu, je ochrana životního prostředí a klimatu a udržitelný rozvoj. 

Banky jsou rovněž připraveny pomoci spolufinancovat ve spolupráci se státem strategické projekty co nejefektivnějším způsobem tak, aby jejich realizace co nejvíce přispěla k udržitelnému rozvoji naší země. 

Členské banky ČBA zároveň založily Komisi pro udržitelné finance, která se bude dlouhodobě zabývat tím, jak mohou banky konkrétně přispívat k vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj Česka.

Tyto kroky navazují na dlouhodobé aktivity domácích bank směřující k posilování udržitelné prosperity Česka. Jako příklad lze uvést digitalizaci činností a přechod na „bezpapírové“ procesy, snižování uhlíkové stopy ve vlastních provozech, anebo tvorbu úvěrových a investičních portfolií zohledňujících aspekty udržitelnosti a ochrany životního prostředí.

 K Memorandu ČBA pro udržitelné finance se (ke dni vydání tohoto tiskového sdělení) připojily tyto banky: 

Air Bank
Česká spořitelna
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)
Československá obchodní banka (ČSOB)
Hello bank!
ING Bank
Komerční banka
MONETA Money Bank
Raiffeisenbank
UniCredit Bank

Zdroj: TZ ČBA, více ZDE

Téma letošní přehlídky Ekofilm zní Adresa: Země

Téma letošní přehlídky Ekofilm zní Adresa: Země

Tématem mezinárodního filmového festivalu Ekofilm, který se má v Brně uskutečnit ve druhé polovině října, bude Adresa: Země. Tvůrci už mohou své snímky přihlašovat, soutěžit se bude ve třech kategoriích. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí festivalu Vratislav Vozník. Loni hlavní cenu získal ruský snímek s názvem „Losos nerka. Červená ryba“.

„Pro 47. ročník Ekofilmu jsme zvolili téma Adresa: Země. Chceme tak zdůraznit, že máme jen jednu planetu pro náš společný domov nejen s dalšími lidmi, ale hlavně s přírodou. V posledních stoletích jsou to především lidé, kdo planetu nejvíc přetváří a upravují pro své použití. Bez zdravé krajiny, bez prostoru pro živočichy i rostliny nebo bez přírodních zdrojů bude ale naše planeta jen těžko místem, kterému můžeme říkat domov,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo festival spolupořádá.

Filmaři mohou přihlašovat své snímky prostřednictvím portálu www.filmfreeway.com, a to do 31. května. Do soutěžní části festivalu, který se v Brně má uskutečnit 20. až 23. října, vybere dramaturgie 25 nejlepších filmů. Budou soutěžit ve třech kategoriích – krásy přírody, středoevropské filmy a krátké filmy. Udělovat se bude i cena prezidenta festivalu, a především hlavní cena ministra životního prostředí.

„Letos dostanou na festivalu prostor témata jako zelená architektura, městské plánování, komunitní život nebo chytré technologie. Budeme se o nich bavit na úvodní besedě a prostoupí i celým doprovodným programem festivalu,“ uvedl odborný garant festivalu Bohuslav Binka, vedoucí Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Loni hlavní cenu festivalu získal ruský snímek režisérů Dmitrije Špilenoka a Vladislava Grišina s názvem „Losos nerka. Červená ryba“. Zachycuje křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů. Festival poznamenala protikoronavirová opatření, kdy se v polovině října uskutečnil jen v omezené míře. V sálech se ani nemohly promítat soutěžní filmy. Organizátoři ale zajistili alespoň možnost zhlédnout je později on-line.

Zdroj: ČTK

Od 8.3. Začíná distribuce plně recyklovatelných lahví Pilsner Urquell

Od 8.3. Začíná distribuce plně recyklovatelných lahví Pilsner Urquell

Pijete rádi pivo? A víte, že se ikonická lahev Pilsner Urquell mění? Hliníkovou folii nahradí plně recyklovatelná zlatá etiketa. Pilsner Urquell představuje další důležitý krok na cestě k udržitelnosti. Ikonické vratné lahve Pilsner Urquell projdou proměnou – od března 2021 aluminiové folie a plastové nálepky nahradí papírové etikety. Díky tomu budou skleněné lahve plně recyklovatelné a pivovar tak ušetří více než sto tun odpadu za rok. Novou podobu lahví doplní Pilsner Urquell dalšími unikátními prvky, navíc dojde ke sjednocení designu lahví pro tuzemský trh i export.

Náhrada hliníkových folií a plastových nálepek na lahvích piva Pilsner Urquell je dalším krokem pivovaru, kterým snižuje dopady podnikání na životní prostředí. „Kromě nezanedbatelného ekologického přínosu jsme citlivě inovovali i design lahví. Ten teď ještě více zvýrazňuje výjimečnost piva Pilsner Urquell. Lahve jsme opatřili reliéfní ražbou zvanou embossing, která zdůrazňuje symboly značky. Tato technika je poprvé použita i v propracovaném a na trhu unikátním korunkovém uzávěru. Nový design také sjednocuje podobu lahví Pilsner Urquell ve všech zemích – lidé tak snadno poznají naše pivo v obchodech a restauracích po celém světě,“ říká Zuzana Dudová, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Díky této změně budou skleněné lahve Pilsner Urquell nyní plně recyklovatelné, čímž se ročně ušetří 106 tun nerecyklovatelného odpadu. Dříve užívané hliníkové folie a plastové nálepky znehodnocovaly papírový odpad z etiket odstraněných při mytí lahví. Každá tuna recyklovatelného papíru výrazně přispívá k ochraně životního prostředí, snižuje produkci CO2 a ušetří přibližně sedmnáct stromů. „Na všech našich lahvích končíme s alobalem a plastem. Pro naše zákazníky se to může zdát jako drobná změna na lahvi, ale přínos tohoto rozhodnutí pro životní prostředí je obrovský,“ doplňuje ke změně etiket Václav Berka, emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell.

Zdroj (text a foto): TZ prazdroj.cz