Projekt Jedna příroda má před sebou další perný rok

Projekt Jedna příroda má před sebou další perný rok

Zlepšit podmínky chráněných druhů i přírodních stanovišť v chráněných územích evropské soustavy Natura 2000, zamezit úbytku biologické rozmanitosti a vyhodnotit přínosy přírody pro společnost – to jsou nemalé cíle projektu Jedna příroda spolufinancovaného z unijního programu LIFE. Prevenci ztrát rozmanitosti naší přírody představuje zavedení efektivního systému péče o vzácné a cenné lokality v České republice, které přináší prospěch lidem i samotné přírodě.

A právě na tom společně pracují partneři projektu, Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR, v. v. i. – Výzkumná infrastruktura SoWa.

„Po dvou letech intenzivní práce je skvělé sledovat, jak se daří obsahově i organizačně naplňovat náročné aktivity jednoho z největších projektů LIFE v České republice. Vznikají tak odborné materiály, metodiky i organizační nástroje a další výstupy, které budou časem pomáhat při konkrétních činnostech v terénu i ve veřejné správě,“ hodnotí dosavadní průběh projektu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski.

Víte, co je Natura 2000? Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. 

Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila vláda ČR nařízeními v letech 2004 až 2005, v roce 2007 a poslední dvě v roce 2009. Poslední změnou je doplnění orla královského jako předmětu ochrany do ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, které nabylo účinnosti 1. dubna 2019. Evropsky významné lokality jsou shrnuty do tzv. národního seznamu, který je jako celek schválen vládou a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 318/2013 Sb. Celkem je na území ČR 1 113 evropsky významných lokalit, což představuje cca 10 % území ČR. Společně s ptačími oblastmi, které jsou vymezeny na necelých 9 % území ČR, tvoří soustava Natura 2000 zhruba 14 % území ČR (ptačí oblasti a evropsky významné lokality se na mnoha místech ČR vzájemně překrývají).

Vedle pokračujícího provádění monitoringu a hodnocení stavu předmětů ochrany, tj. chráněných druhů rostlin a živočichů i jednotlivých přírodních stanovišť, české soustavy Natura 2000 bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i v roce 2021 zajišťovat management v chráněných územích. Půjde například o výsadbu i kácení dřevin, tvorbu a obnovu tůní, sečení i pastvu pomocí ovcí a koz. Ukázky opatření, jichž se v loňském roce provedlo v hodnotě téměř 20 mil. Kč, lze najít v prvním vydaném čísle Novinek projektu Jedna příroda.

K rozhodování, kam směřovat omezené množství finančních prostředků tak, aby byla zajištěna údržba všech předmětů ochrany v evropsky chráněných územích soustavy Natura 2000 u nás, by měla sloužit prioritizace aktivní péče. V praxi to znamená, že budou při péči upřednostňovány ohroženější a vzácnější společenstva, případně i vybrané druhy, jako je pěnovcový mokřad nebo louka s orchidejemi, kde bude provedena odpovídající péče, například kosení. Díky projektu Jedna příroda vznikl v roce 2020 základní návrh, který bude během několika dalších let testován a upřesňován.

Provádění samotných praktických opatření v krajině a úspěšná péče ve vybraných chráněných územích značně závisí na dobré spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků v těchto hodnotných lokalitách. Bez jejich zásadního zapojení není ochranářská péče účinná, a proto je potřeba vlastníky a uživatele informovat o nutnosti a důvodech ochrany přírody v daném místě. Pro lepší komunikaci a spolupráci s těmito aktéry vzniká v rámci projektu komplexní metodická příručka, reflektující současné trendy ve způsobech komunikace i doporučení získaná z rozhovorů s oslovenými vlastníky a též se zástupci regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kteří se s nimi nejčastěji setkávají.

Zároveň budou pracovníci CzechGlobe, Centra pro otázky životního prostředí a SoWa pokračovat ve vyhodnocování přínosů soustavy Natura 2000, včetně ekosystémových služeb, a to na základě definovaného koncepčního rámce, který nastavuje systematický a efektivní postup při posuzování socio-kulturních, ekonomických a ekologických přínosů této jedinečné soustavy evropsky chráněných území.

Všechny výše uvedené aktivity a mnohé další, jako například vzdělávání pracovníků orgánů ochrany přírody, směřují k zavedení efektivního systému péče o území soustavy Natura 2000, který spojuje vhodnou péči s odpovídajícím plánováním založeným na přesném vyhodnocení stavu a trendu předmětů ochrany, doprovázený aktivní spoluprací s vlastníky a uživateli pozemků, který současně účinně využívá pokročilé znalosti o přínosech poskytovaných společnosti těmito lokalitami a o nákladech souvisejícími se zajištěním soustavy Natura 2000.

Další informace: Novinky projektu Jedna příroda č. 1,

Zdroj: MŽP (tisková zpráva), MŽP (Natura 2000)

MŽP posílá 60 milionů korun na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů

MŽP posílá 60 milionů korun na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů

Desítky milionů korun posílá Ministerstvo životního prostředí na zlepšení stavu krajiny, především na její schopnost zadržovat vodu a pomáhat tak proti suchu. Speciálně vyhrazených je 20 milionů korun na výsadbu stromů mimo lesy ve volné krajině jako součást společné iniciativy Nadace Partnerství a MŽP s názvem Sázíme budoucnost. Ta chce během pěti let vysázet deset milionů stromů jako jedno z opatření adaptace na změnu klimatu. Ministerstvo otevírá příjem žádostí konkrétně do dvou podprogramů, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C).

Zlepšování krajiny

V podprogramu PPK B, který slouží širokému okruhu žadatelů, včetně měst a obcí, místních spolků, neziskových organizací, fyzických a právnických osob, mohu zájemci žádat o dotace na obnovu a tvorbu tůní a mokřadů, obnovu starých krajinných struktur v podobě alejí nebo remízů, opatření na podporu zvláště chráněných druhů a jejich biotopů či likvidaci invazních druhů rostlin. Podpořené projekty pomáhají zlepšit zadržování vody v krajině nebo utváření mikroklimatu. A tím pomáhají boji se suchem i s erozí. 

MŽP prostřednictvím Programu péče o krajinu již od roku 1996 přispívá každoročně stovkami projektů k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny, v posledních letech pomáhá financovat především adaptaci na klimatickou změnu a sucho.

Program poskytuje prostředky na jednoletá neinvestiční opatření menšího rozsahu až do výše 100 %, maximálně ale 250 000 Kč. Jen za posledních sedm let bylo v rámci PPK B zrealizováno více než 7,5 tisíce projektů za více než 350 milionů korun.

Péče o ohrožené a handicapované živočichy

Žadatelem v Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C) může být fyzická či právnická osoba, která zajistí naplnění podprogramu prostřednictvím akreditované záchranné stanice. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % uznaných nákladů.

Žádosti bude možné podávat do 29. března 2021 na místně příslušná regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Aktuální výzvu včetně všech dokumentů najdete na webu MŽP

Zdroj: MŽP

ČR podala žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole turów

ČR podala žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole turów

Jak jsme vás již informovali, stát plánoval podat žalobu na Polsko, kvůli těžbě na dole Turów. A dnes se plán stal skutečností. Dnes byla Českou republikou k Soudnímu dvoru EU podána žaloba proti Polské republice. ČR Polsku vytýká, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Součástí žaloby je také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje.

Česká republika dnes odeslala žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli těžbě na dole Turów. „Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu. Pro ochranu našich občanů je ale v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které v souvislosti s ochranou životního prostředí na naší straně klademe. V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,“ komentuje aktuální situaci ministr životního prostředí Richard Brabec

Polsko nejenom že po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí – tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení. České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii.

„Soudní dvůr v Lucemburku není vázaný lhůtami, a proto nevíme, kdy rozhodne. Ale vzhledem k závažnosti situace věříme, že to bude co nejdříve. Zástupci MŽP, MZV a Libereckého kraje jsou nadále připraveni s Polskem jednat, a to především o kompenzacích dopadů těžby. Česko-polská bilaterální jednání mohou běžet souběžně s řízením před Soudním dvorem EU. Mimosoudní vyřešení problémů způsobených těžbou na dole Turów tak ještě nemusí být zcela vyloučené,“ dodává náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž, který na jednáních za Českou republiku zastupuje MŽP.

Zdroj (i obrázku): MŽP

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Chcete vidět, jaké je znečištění vodních toků na území ČR? Nebo jaký ke podíle ekologického zemědělství na zemědělském půdním fondu? Chcete se dozvědět, kolik je podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie?
Vybrali jsme pro vás nejzajímavější infografiky z dílny CENIA.

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Vláda dnes na svém jednání odsouhlasila podání žaloby na Polsko kvůli rozšíření těžby na dole Turów. Ve společném materiálu to vládě doporučilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zahraničních věcí. Pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje a Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise.

„Dosavadní jednání s polskou stranou, především ohledně kompenzace nákladů na vybudování nových zdrojů pitné vody nepřineslo uspokojivé záruky, proto přistupujeme k podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru EU. Součástí žaloby bude také návrh na tzv. předběžné opatření o zastavení těžební činnosti v polském dole Turów do okamžiku rozhodnutí Soudního dvora. Pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v České republice, takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné. Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,“ komentuje krok České republiky ministr životního prostředí Richard Brabec.

Polsko usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Vzhledem k tomu, že důl se nachází v těsné blízkosti hranic s ČR, celá problematika se ČR (a zejména Libereckého kraje) úzce dotýká z hlediska možných negativních vlivů na složky životního prostředí i na českém území. Polsko při povolování těžby porušilo několik unijních směrnic, především v oblastech spolupráce a poskytování informací vyplývajících ze smlouvy o EU nebo kvůli neumožnění přístupy veřejnosti do některých řízení.

Odborná ani diplomatická jednání ČR s Polskem nepřinesla ve sporu o pokračování těžby na dole Turów zatím uspokojivé výsledky. Česká republika, respektive Liberecký kraj, mj. požaduje finanční kompenzace za úbytek vody v oblasti Uhelné, vybudování náhradních zdrojů pitné vody v postižených oblastech a vytvoření fondu, ze kterého se budou financovat ochranné projekty v krajině.

Zdroj: TZ MŽP, celé znění ZDE.