Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem, návrh schválila vláda

Pro 8, 2024 | Ochrana životního prostředí

Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí podpořila vláda, informoval po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení Sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).

Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. Podle Hladíka však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy.
Také zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.

Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení národního parku umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.

Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí. Naopak ekologické organizace, jako je například Hnutí Duha, návrh vítají. V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Vláda také svým nařízením vymezila novou ptačí oblast v západní části Krušných hor, chce tam posílit ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Ptačí oblasti vznikají na základě evropského práva a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V Česku jsou ptačích oblastí čtyři desítky, zaujímají plochu zhruba devět procent rozlohy ČR.

Autor: MŽP

Průzkum: Drtivá většina Čechů teď neplánuje přechod na ekologické zdroje energií

Pro 8, 2024 | Ochrana životního prostředí

Drtivá většina Čechů zatím neplánuje přechod na ekologické zdroje energií. Podle průzkumu výzkumného týmu Knowlimits až 91 procent tuzemských domácností neuvažuje nyní o změně typu zdroje pro topení, vaření či ohřev vody. Hlavním důvodem jsou obavy z nárůstu cen energií. Nadpoloviční většina respondentů přitom považuje Česko za středně až těžce ekologicky znečištěné. Výsledky průzkumu, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci, zástupci Knowlimits představili.

Zhruba polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem. Na centrální vytápění, které pochází především z výtopen na fosilních paliva, funguje dalších 30 procent domácností.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ uvedl ředitel výzkumu Knowlimits Zdeněk Kubena.
Průzkum ukázal, že hlavním problémem jsou obavy domácností z vysokých nákladů, které při přechodu na jiný zdroj mohou dosahovat desítek i stovek tisíc korun, a také nárůst ceny za energie. Nejčastěji tyto obavy v průzkumu vyjadřovali muži a starší lidé. Mírně více žen uvedlo, že by rády přešly na alternativní zdroje, ale nemají na to peníze.

Průzkum se zaměřil také na zájem respondentů o takzvané zelené tarify dodavatelů, v nichž energetické firmy nabízejí dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zájem připlatit si za odběr této energie projevilo 24 procent dotázaných, nejčastěji z věkové kategorie do 24 let. Klíčová zůstává při výběru dodavatele pro většinu domácností cena, smluvní podmínky a historie dodavatele. Původ energie a environmentální aktivity naopak hrají podle průzkumu stále okrajovou roli.
Do budoucna zvažují změnu typu energie podle dat z průzkumu vysokoškolsky vzdělaní lidé (12 procent), přičemž nejčastěji uvažují o instalaci fotovoltaiky (15 procent), přechodu na plyn (13 procent) nebo využívání elektrických zdrojů (deset procent). Průzkum se uskutečnil letos mezi 1049 respondenty.

Autor: Knowlimits

Ústecký kraj navrhl zákaz stavby větrníků v ptačích oblastech Krušných hor

Pro 8, 2024 | Ochrana životního prostředí

Ústecký kraj navrhuje zákaz stavby velkých větrných elektráren ve dvou ptačích oblastech Krušných hor. V další části Krušných hor by bylo možné větrníky umístit pouze po zpracování posouzení vlivu záměru na krajinný ráz. Návrh představili jeho autoři na krajském úřadě při veřejném projednání deváté změny zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.

Nejvyšší správní soud (NSS) loni v červenci zrušil původní regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily budování vysokých elektráren na více než 99 procentech území kraje.

Kraj podle rozhodnutí soudu dostatečně nevyvažoval různé konkurující zájmy, které se pojí s větrnou energetikou. „Mnohokrát zopakoval, že převažuje veřejný zájem na ochraně přírodních hodnot, kulturně-historických hodnot a krajinářsky cenných oblastí. Veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv pak zcela odsouvá stranou,“ uvedl NSS.
Po rozhodnutí soudu kraj začal připravovat nové podmínky výstavby větrných elektráren na svém území. Nejprve oslovil obce, zda žádají nějakou regulaci ohledně větrníků. Pro regulaci se vyslovilo 25 obcí, pět ji nepožadovalo. Nově navržená regulace se týká menší plochy Krušných hor. Je to pás horského území podél hranic s Německem.

Návrh spočívá v tom, že lze umisťovat větrné elektrárny, jejichž nosný sloup je vyšší než 35 metrů, do území v části Krušných hor pouze za podmínky zpracování posouzení vlivu záměru na krajinný ráz a nelze je umisťovat do ptačích oblastí soustavy Natura 2000 Novodomské rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory. Důvodem je hlavně to, že v těch místech žije tetřívek, který je ohroženým druhem. Regulací by byla dotčena zhruba tři procenta území kraje.

K návrhu mohou do 15 dnů ode dneška zaslat své připomínky a stanoviska obce a občané.
V Ústeckém kraji je nyní 48 vysokých větrných elektráren, z toho 21 stožárů je v Kryštofových Hamrech na Chomutovsku.

Autor: Ústecký kraj

MŽP předloží na vládě návrh zákona, který má zlepšit ochranu přírody

Pro 3, 2024 | Ochrana životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží ve středu na jednání vlády návrh zákona o předcházení ekologické újmě. Má zlepšit ochranu životního prostředí v Česku a pomoci při řešení ekologických havárií. Návrh zpřesňuje definici ekologické újmy, usnadňuje financování nápravných opatření a posiluje kompetence veřejných institucí při řešení krizí. Také reaguje na rostoucí počty kontaminovaných míst a nepoužitelnost současné legislativy, která nebyla v praxi aplikována ani v případě závažných havárií, jako byla otrava řeky Bečvy.

Návrh zákona mimo jiné zavádí nový systém hodnocení rizik, který má umožnit rychlejší zásah při ekologických haváriích, včetně využití prostředků ze Státního fondu životního prostředí, pokud není znám původce. Ministerstvo eviduje přes 10.000 kontaminovaných míst, přičemž na třech stovkách z nich jsou nutná neodkladná opatření. Náklady na sanaci těchto lokalit se odhadují na stovky milionů korun.
Ministerstvo uvádí, že havárie na řece Bečvě ukázala, jak nedostatečná současná legislativa byla – ani takto rozsáhlý případ nebyl možné podle stávajících pravidel kvalifikovat jako ekologickou újmu.
Nový zákon má také motivovat firmy, aby více investovaly do prevence a řešení ekologických škod. Ministerstvo očekává, že změny zpočátku zvýší administrativní zátěž, ale dlouhodobě uleví státnímu rozpočtu, protože větší část nákladů na nápravu ponesou přímo ti, kdo škody způsobí.
Návrh zákona vznikl i v reakci na evropské směrnice, které vyžadují efektivní nástroje pro předcházení škodám na životním prostředí. Návrh navíc harmonizuje české právo s pravidly EU, čímž snižuje riziko sankcí v budoucnu. Avšak v připomínkovém řízení zazněly obavy z možného zneužití nových pravidel nebo nevyhovění specifickým potřebám některých regionů.

Pokud návrh zákona získá podporu vlády a parlamentu, mohl by začít platit od poloviny roku 2025. Ministerstvo životního prostředí doufá, že novela zlepší stav životního prostředí a urychlí řešení ekologických havárií. Podle analýzy dopadů by změny měly přispět k efektivnějšímu využití veřejných prostředků i k ochraně lidského zdraví.

Autor: MŽP

Strategie udržitelného rozvoje Česka má aktuální verzi, schválila ji vláda

Lis 9, 2024 | Ochrana životního prostředí

Vláda schválila aktualizovanou strategii udržitelného rozvoje Česka s výhledem do roku 2050. Dokument stanovuje 27 cílů v sociální, hospodářské a environmentální oblasti. O jejich naplňování mají usilovat jednotlivá ministerstva. O schválení dokumentu informovalo ministerstvo životního prostředí.

Jádro strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) tvoří šest kapitol věnovaných klíčovým tématům, jako jsou rodina, vzdělávání, hospodářský rozvoj nebo zdravá krajina. „Původní strategický rámec ČR 2030 je z roku 2017, od té doby se svět a společnost značně proměnily – zejména v důsledku covidové pandemie, ruské agrese proti Ukrajině, uprchlické a energetické krize i akcelerace projevů změny klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Mezi nové trendy a výzvy patří podle tvůrců aktualizované koncepce nutnost odpoutat se od závislosti na nedemokratických režimech, rychlejší odchod od využívání fosilních paliv nebo naopak lepší využívání druhotných materiálů. Do budoucna se Česká republika musí vyrovnat také s tématy, jako je umělá inteligence, obnova přírody, měnící se forma rodinného soužití nebo udržitelné financování.
Aktualizace strategického rámce navazuje na zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti, kterou vláda schválila počátkem letošního roku. Z ní vyplývá, že Česko dosáhlo pokroku ve dvou třetinách cílů, mezi které patří například zaměstnanost, boj s nepůvodními invazními druhy a podpora obnovitelných zdrojů energie. Nedostatky jsou naopak zejména v oblasti rovnosti žen a mužů nebo v ochraně ekosystémů.

Autor: MŽP

Válka kontaminuje půdu i vodu kovy a zbytky výbušnin, upozornili experti

Říj 27, 2024 | Ochrana životního prostředí

S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Střelivo nebo exploziva využívaná v bojích kontaminují životní prostředí organickými látkami a toxickými kovy. Problematická je vyhozená munice, nevybuchlá munice a rezidua munice. Příkladem znečišťovatelů je například olovo obsažené ve střelivu. Kov je přitom kumulativní jed hromadící se v kostech. Trinitrotoluen (TNT) přítomný ve výbušninách je toxický, ovlivňuje játra a imunitu a může být karcinogenní.

Přírodu znečišťuje podle Cajthamla i provoz vojenské techniky, například vytékající pohonné hmoty, havárie anebo servis techniky. Válka má environmentální dopady, když se naruší infrastruktura jako budovy chemického průmyslu, ropovody a podobně. „Musíme se obávat toxických kovů, zbytků výbušnin a ropných produktů, kterými jsou vojenské oblasti kontaminovány,“ řekl Cajthaml.

Podle Lukasze Chrzanowského z polské Technické univerzity v Poznani je odstraňování kontaminace v přírodě ve vojenských oblastech velice drahé. „Čím více máme moderní vojenskou techniku, tím větší mívá dopady na životní prostředí,“ řekl.

Cajthaml připomněl dřívější nečekané problémy, které vznikaly po válce. „Například se zjistilo, že beryllium je velmi toxické, má mutagenní a karcinogenní účinek s latentní periodou až několik let. Za druhé světové války bylo ale normou ho využívat ve vojenském průmyslu,“ přiblížil. Ve válce ve Vietnamu vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny, které patří mezi jedny z nejjedovatějších organických znečišťovatelů. Kontaminovaly půdu, vody a sedimenty. Po válce v Zálivu až 210.000 vojáků mělo chronickou multisymptomatickou poruchu s vytrvalými bolestmi hlavy, poruchami vnímání, únavou, vyrážkami a podobně. Dodnes není uspokojivě vysvětlená.

Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vysvětlila, že z pohledu práva neexistuje žádná univerzální úmluva, ale stovky dílčích úmluv na ochranu životní prostředí. Problémem je ale to, že nemají většinou žádné sankce nebo donucovací mechanismy při porušení.

„Mluví se o takzvané ekocidě, která je navrhována mezi trestní mezinárodní zločiny, ale zatím nemůže být oficiálně stíhaná,“ vysvětlila Müllerová. Dodala, že Mezinárodní trestní soud v Haagu může soudit pouze jednotlivce, ne státy, a ne každá podaná stížnost je řešena. Podmínkou trestní odpovědnosti je úmysl a znalost věci, což je u životního prostředí náročné prokázat.

Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

MŽP navrhne vyhlášení dvou nových národních přírodních památek v Brdech

Říj 20, 2024 | Ochrana životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží na jednání vlády návrhy na vyhlášení dvou nových národních přírodních památek Tok a Jordán, které se nacházejí v oblasti Brd ve Středočeském kraji. Cílem obou vyhlášek je zajistit ochranu cenných přírodních území, která zahrnují mokřadní ekosystémy, horská vřesoviště, lesní ekosystémy a paleontologicky významné útvary. Tento krok naplňuje závazky vyplývající z národní i evropské legislativy o ochraně přírody a krajiny. V Česku se nachází aktuálně 125 národních přírodních památek, patří mezi ně například Barrandovské skály, Jánský Vrch, Pravčická brána, Venušiny misky nebo Zlatý vrch.

Národní přírodní památka Tok se rozkládá na přibližně 407 hektarech území obce Obecnice. To se vyznačuje především mozaikou podhorských vřesovišť a rašelinišť, která představují přírodní rozmanitost střední Evropy. Tok je rovněž důležitou lokalitou pro vědecký výzkum, zejména kvůli výskytu geomorfologických a paleontologických jevů vzniklých za doby ledové. Příkladem jsou skalní výchozy křemenných slepenců a tůně způsobené táním podzemního ledu.

Národní přírodní památka Jordán by se rozkládala na území obcí Obecnice, Malá Víska a Zaječov. Území Jordán je známé svými travinnými ekosystémy nížinných a horských vřesovišť, mokřadními slatinnými a přechodovými rašeliništi a lesními ekosystémy smrčin a rašelinných lesů. Díky tomu má Jordán podle ministerstva nejen národní, ale také mezinárodní ekologický, vědecký a estetický význam. Ministerstvo navrhuje pro Jordán stanovit bližší ochranné podmínky, které by zahrnovaly i ochranné pásmo vymezené v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Tato opatření mají zajistit udržení přirozených procesů v oblasti, která čelí rostoucím ekologickým tlakům.
Odhadované náklady na péči o území Tok v rámci plánu platného na devět let činí přibližně 7,5 milionu korun, přičemž budou využity jak národní, tak evropské dotační programy. Péče o území Jordán dosahuje za stejnou dobu osm milionů korun. Součástí plánované péče je například odstranění náletových dřevin a revitalizace rašelinišť.

Vyhlášení národních přírodních památek Tok a Jordán posiluje snahy České republiky o ochranu přírodních hodnot a splňuje závazky vyplývající z evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť a druhů. Ochrana těchto území přispěje k zachování jedinečné biodiverzity pro budoucí generace. Ochrana přírody má v českém právním řádu několik stupňů. Vedle národních parků a chráněných krajinných oblastní, které se vztahují na celostátně významná území s větší rozlohou, existují také menší chráněná území s lokálním významem. Jejich prvním stupněm je přírodní památka, následuje národní přírodní památka, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace.

Autor: MŽP

Ministr Hladík: CHKO Krušné hory by mohla být zřízena od roku 2026

Říj 20, 2024 | Ochrana životního prostředí

Zřízení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory je reálné od roku 2026, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), řekl po setkání se starosty obcí na Teplicku.

Připomínky k návrhu na vyhlášení a rozdělení území do zón ochrany mohou obce, vlastníci lesů a další dotčení posílat do konce října. Hladík uvedl, že ministerstvo se bude snažit připomínky zohlednit. Zástupci obcí ho pozvali, aby si vyslechl, co jim na předloženém návrhu vadí.

„Nám se nelíbil způsob projednání. Dostali jsme nějakou malůvku, pak čtyři nebo pět měsíců nic, pak se vystřelil na úřední desky návrh CHKO o prázdninách, v tichosti, v době dovolených,“ uvedl starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná). Obce podle něj chápou, že CHKO vznikne. „Nechceme to brzdit, ale vystříhat z toho sporné body,“ uvedl. Návrh podle Svády počítá například s tím, že ve sportovním areálu na hřebeni Krušných hor na Teplicku by nemohlo sportovat víc než 500 lidí, předpokládá také 2. zónu CHKO metr od parkoviště u sídliště nebo zákaz solení silnic. „Ministr slíbil, že se to bude řešit a bude možné měnit navržené zóny ke shodě všech,“ uvedl Sváda.
Návrh CHKO zahrnuje území v Krupce, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO společně s dalšími památkami jako Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge. „Nám vadí dvojí ochrana. Lidi, kteří tu bydlí, se budou muset vypořádávat s připomínkami památkářů a CHKO, to je nadbytečná byrokracie,“ řekl místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (Krupka náš domov). „Navíc máme v Krupce lyžařský areál, který chceme rozvíjet,“ dodal.

Vyhlášení CHKO by podle Hladíka rozvoji obcí nemělo bránit, ale naopak mu pomáhat. „Je to velká příležitost pro cestovní ruch, na druhou stranu sem lidé jezdí za přírodními hodnotami, které je potřeba chránit,“ uvedl. Jednání bylo podle něj velmi příjemné. „Nebyl tu žádný starosta, který by odmítal CHKO, z toho mám velkou radost. Zazněly obavy, připomínky, které budeme zpracovávat,“ řekl ministr.

Starosta Moldavy David Leitermann (SPOLU) uvedl, že CHKO sjednotí a zpřehlední ochranu. „V tom vidím přínos, dneska už stejně je každý metr čtvereční našeho území pod nějakou ochranou. Nespatřuji v tom drastické omezení pro rozvoj obce. Už před rokem zastupitelstvo schválilo usnesení, v němž souhlasí s vyhlášením CHKO,“ uvedl. Starosta Moldavy věří, že CHKO pomůže zabránit vzniku nevhodných developerských projektů na hřebeni Krušných hor.

CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník v Ústeckém kraji. Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu.

Autor: MŽP