Říj 12, 2024 | Ochrana životního prostředí
Platforma Evropský klimatický pakt otevřela nábor nových ambasadorů, kteří se chtějí aktivně podílet na řešení klimatických otázek. Zájemci se mohou registrovat na webových stránkách Evropského klimatického paktu do konce října. Pakt nabízí příležitost stát se součástí mezinárodní komunity, která propojuje odborníky a nadšence z celé Evropy s cílem podpořit udržitelnější budoucnost.
Ambasadoři Evropského klimatického paktu mají za úkol šířit povědomí o klimatických problémech a inspirovat veřejnost prostřednictvím svých aktivit a sociálních sítí. V Evropě působí více než 800 ambasadorů, kteří se aktivně zapojují do celospolečenské debaty o klimatu.
„Bez podpory lidí se ochrana klimatu neobejde. Role ambasadora je ideální pro ty, kteří chtějí o klimatické změně mluvit a šířit informace o řešeních,“ řekl pedagog Petr Daniš, který se ve vzdělávání zabývá ochranou životního prostředí. Napsal také knihu Klima je příležitost.
Ambasadoři mají možnost se po celý rok podílet na vzdělávacích aktivitách, spolupracovat s odborníky a navazovat kontakty s kolegy z různých zemí. „Spektrum aktivit v rámci ambasadorství je velmi pestré, od revitalizace rašelinišť na Šumavě až po vystoupení na konferencích,“ řekla Stanislava Tomková, projektová koordinátorka z organizace Na mysli.
Nezisková organizace Na mysli jakožto koordinátor Klimatického paktu pro Českou republiku pravidelně organizuje workshopy, přednášky a další akce, kde se jednotliví ambasadoři mohou propojit nejen mezi sebou – ale zároveň poznat i další evropské zástupce.
„Největší přínos vidím v množství neformálních setkání s podobně smýšlejícími lidmi. Získal jsem cenné zkušenosti a kontakty na akcích, jako byl například den v Evropské komisi v Bruselu,“ řekl Jakub Nekvasil, zakladatel studentského spolku Telperion a účastník programu Klimatické dny.
Evropský klimatický pakt je platforma, která propojuje jednotlivce z různých oborů v Evropě, aby společně pracovali na řešení klimatické krize a podporovali udržitelnější Evropu. Ambasadoři mají přístup k novým kontaktům, zdrojům a příležitostem pro spolupráci.
Autor: Evropský klimatický pakt
Říj 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Výzkumníci v Česku vyvíjejí nové přírodně rozložitelné pachové nosiče, které mají odpuzovat divokou zvěř a současně chránit životní prostředí. Pachové nosiče se využívají například k ochraně zahrad a silnic před divokými zvířaty, jako jsou jeleni či srnky. Současné nosiče však při rozkladu uvolňují mikroplasty a obsahují problematické látky, které škodí přírodě, informovalo o tom Národní centrum kompetence BIOCIRKL.
Cílem projektu je vyvinout ekologickou alternativu s využitím odpadních materiálů. Výsledky výzkumu se očekávají do roku 2026.
Aktuálně používané pachové nosiče jsou tvořeny polyuretanovou pěnou napuštěnou pachovou látkou a jsou umísťovány na místa, kde je třeba odpudit zvěř. Pachové nosiče v odpuzování zvěře mohou hrát klíčovou roli, nicméně jejich současná forma je podle vědců rizikem kvůli uvolňování mikroplastů. Srážky vozidel se zvěří jsou přitom podle Zdeňka Kekena z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (FŽP ČZU) závažným ekologickým, ale také finančním problémem.
Na vývoji ekologických pachových nosičů se podílí odborníci z různých institucí, včetně Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU a Ústavu chemických procesů (ÚCHP). Mezi možnými materiály pro náhradu syntetických pěn jsou takzvané taniny. Jedná se o sekundární rostlinné metabolity, což jsou látky rostliny na sebeobranu před okolním prostředím. Ty však samy o sobě nejsou schopny nést pachové látky, proto je třeba přidávat aktivní uhlí či biouhel z odpadních materiálů, jako jsou kávová sedlina nebo dřevěné palety. Tato kombinace poskytuje podle vědců levné řešení a je i ekologicky šetrná.
Podle Olgy Šolcové, hlavní řešitelky projektu BIOCIRKL, je důležité, aby pachové nosiče nejen odpuzovaly zvěř, ale také se snadno rozkládaly v přírodě. Nosiče musí efektivně uvolňovat pachové látky, jako je kyselina izovalerová, která napodobuje lidský pach, a směsi jiných pachových látek.
Vědci proto vyvíjejí metodiky pro vzorkování a analýzu těchto látek. Jaromír Hradecký z FLD ČZU potvrdil, že tým úspěšně ověřil extrakci a analýzu klíčových pachových sloučenin a zjistil, že látky se z nosičů uvolňují zejména z jejich povrchu.
Výzkum také sleduje, jak nosiče při použití fungují a jak na ně reagují zvířata. Vědci chtějí zjistit optimální koncentrace pachových látek, které budou účinné pro dlouhodobé používání. Kromě ekologických benefitů se projekt zaměřuje i na omezení plýtvání chemickými látkami.
Preventivní opatření spojená s používáním pachových nosičů na silnicích v Česku stojí každoročně několik milionů korun, uvedlo Národní centrum kompetence BIOCIRKL.
Autor: Národní centrum kompetence BIOCIRKL
Zář 22, 2024 | Ochrana životního prostředí
Migrace matek s dětmi, méně času na vzdělávání či horší obživa jsou některé z důsledků klimatických změn, které dopadají podle humanitární organizace CARE ČR více na ženy než muže. Vychází z dat a zkušeností, které sbírala poslední tři roky na svých mezinárodních projektech. Její nová kampaň s názvem Klimatická změna diskriminuje se soustřeďuje na genderové aspekty a ukazuje na zhoršování nerovností mezi pohlavími. Tvrzení, že klimatické změny víc diskriminují ženy, potvrdil také ředitel Amnesty International ČR Pavel Grubner.
„Podíváme-li se na změnu klimatu z intersekcionální perspektivy, můžeme vidět, že ženy jsou postiženy nepřiměřeně. Například kvůli jejich úloze v zemědělství, což je odvětví velmi závislé na klimatu a počasí, velkému podílu neplacené práce v podobě péče o děti nebo kvůli nárůstu globálních konfliktů zvyšujících riziko genderově podmíněného násilí. Zvýšení teplot má vliv i na těhotné matky, protože ovlivňuje schopnost jejich těla regulovat tělesnou teplotu,“ uvedl Grubner.
Ženy a dívky jsou podle Grubnera často omezeny na role a zaměstnání, které je činí více závislými na přírodních zdrojích. Protože se potýkají s překážkami v přístupu k finančním nebo technickým zdrojům nebo jim je upíráno vlastnictví půdy, mají menší možnosti přizpůsobit se změně klimatu. Znamená to, že se výrazně častěji stávají oběťmi dopadů katastrof spojených s klimatickou změnou, protože mají menší možnosti se bránit a je pro ně obtížnější se ze vzniklých škod vzpamatovat.
„Naši kolegové vidí přímo na místech, kde působí, jak extrémní počasí zhoršuje kulturně danou diskriminaci žen a dívek. Příběhy a data, která jsme poslední tři roky sbírali, dojem z praxe jen potvrdily,“ uvedla Katarína Král z CARE Česká republika. Například v Somálsku musí kvůli suchu chodit dívky až sedm hodin denně pro vodu, místo aby seděly ve školních lavicích.
Organizace CARE ČR upozorňuje na několik způsobů diskriminace. S důsledky klimatických změn roste násilí na ženách. Předčasné opuštění školní docházky zvyšuje u dívek riziko dětského sňatku, obřízky nebo domácímu násilí. Horší možnost obživy podle CARE ČR dopadá více na ženy, neboť v Africe produkují ženy přibližně 70 procent všech potravin, a proto mají nepříznivé dopady změny klimatu dopad na jejich výnosy. Klimatické vysidlování kvůli extrémnímu suchu je rovněž více riskantní pro ženy.
Jako problematické vyzdvihuje organizace také nerovné zastoupení při jednáních o klimatu. Průměrné zastoupení žen v globálních orgánech, které se věnují tematice klimatu, se pohybuje kolem 33 procent. Posledním způsobem diskriminace je nevhodně volená strategie navrhovaných řešení, která nezohledňuje pohlaví.
Ve své kampani chce však CARE ČR upozornit, že ženy mohou být hybateli změn, které pomohou společnosti se změnám klimatu přizpůsobit. Cílem kampaně je to, aby ženy nebyly vnímány pouze jako oběti, ale také jako součást řešení.
Autor: CARE ČR
Zář 14, 2024 | Ochrana životního prostředí
Prodloužit termín pro námitky k záměru vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, jak chce zastupitelstvo Karlovarského kraje, podle zákona nelze, sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Na posledním jednání zastupitelstva Karlovarského kraje se proti záměru ostře ohradil starosta Božího Daru Jan Horník (STAN). Ač je jinak součástí krajské koalice, kritizoval vedení kraje, že svůj souhlas, byť s výhradami, se starosty dotčených obcí neprobralo. Návrh, aby kraj požádal o pozastavení záměru, neprošel. Zastupitelstvo ale uložilo hejtmanovi Petru Kulhánkovi (za STAN), aby usiloval o prodloužení termínu pro podání námitek. Podle ministerstva je ale lhůta daná zákonem.
Na návrh božídarského starosty Horníka zastupitelstvo uložilo, aby se hejtman pokusil prodloužit lhůtu do konce letošního roku. Veřejnou vyhlášku o oznámení o předložení záměru ministerstvo zveřejnilo 25. července. „Vlastníci nemovitostí dotčení navrhovanou ochranou, zapsaných v katastru nemovitostí, mohou uplatnit své námitky ve lhůtě 90 dnů od dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou na portálu veřejné správy,“ uvádí se ve vyhlášce.
Podle mluvčí ministerstva prodloužení termínu zákon neumožňuje. „Lhůta pro podání námitek k záměru vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory (k vymezení hranice CHKO a bližších ochranných podmínek) je 90 dní. Délku stanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny, není možné ji proto prodlužovat. Lhůta je ale dostatečně dlouhá, v tuto chvíli nejsme ještě ani v její polovině,“ uvedla Krejčí. „Díky tomu máme stále prostor pro jednání s dotčenými obcemi, což se děje a bude dít i nadále,“ doplnila.
Souběžně s tímto termínem se mohli lidé i úřady vyjadřovat k zonaci budoucího CHKO, a to do konce srpna. I to bylo terčem kritiky Božího Daru s tím, že přes prázdniny obce většinou jednání zastupitelstva nemívají. „Měsíční lhůta pro připomínkování zonace se stanovuje pro zjištění zájmu dotčených subjektů o připomínkování návrhu vymezení zón a určení okruhu osob, se kterými povede Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) další jednání v této věci. Nejedná se tedy o termín, kdy bude jednání o připomínkách zonace uzavřeno,“ doplnila mluvčí ministerstva.
Podle Horníka se záměrem nesouhlasí nejen Boží Dar, ale i další obce. „My, kteří žijeme v tom prostředí, budeme muset na cokoliv mít papír od ochránců. Když budu chtít postavit králikárnu, budu muset mít svoje vlastní stanovisko. Vy, místo abyste měli na zřeteli to, že tam žijí lidé a že to je obrovské území Karlovarského kraje, tak jste ani neměli snahu nás sezvat,“ vytknul Horník vedení kraje.
Náměstek hejtmana Karel Jakobec (ODS) upozornil, že záměr neřídí kraj, ale ministerstvo životního prostředí a AOPK. Jak řekl, osobně ve vzniku CHKO Krušné hory vidí výhodu v tom, že místo mnoha jednotlivých úřadů, které mohou mít odlišné názory, bude ochranu přírody koordinovat jeden orgán, vedení CHKO. Podle Horníka ale bude záležet na tom, kdo ho povede.
Autor: MŽP
Zář 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
České osobnosti a ekologické organizace vyzývají k ochraně přírody a životního prostředí na Slovensku. Výzvu podepsalo 43 signatářů a sedm organizací, včetně předních českých ekologů a bývalých ministrů životního prostředí. Výzva je symbolicky vydaná k 80. výročí Slovenského národního povstání. Má upozornit na situaci, která na Slovensku panuje v oblasti ochrany přírody od zářijových parlamentních voleb v roce 2023. Podobnou výzvu vydali české kulturní osobnosti k ochraně svobodné tvorby v umění na Slovensku.
Signatáři ekologické výzvy upozorňují na znatelný obrat k horšímu, který podle nich nastal po nástupu Slovenské národní strany do vedení ministerstva životního prostředí a parlamentního výboru pro životní prostředí. „Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantní čistky prakticky ve všech institucích spadajících pod ministerstvo,“ uvádí výzva. Výměny kompetentních lidí na vyšších pozicích institucí, které mají chránit přírodu a prošli transparentními výběrovými řízeními, byly podle signatářů jen začátkem. Podle výzvy se také množí útoky proti nevládním ochranářským organizacím. Nyní se zastavila podpora nevládních organizací, které nahrazují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, tvrdí. Výzva proto apeluje na české organizace, instituce i jednotlivce, aby podpořili budování sítí kontaktů a společných projektů se slovenskými partnery. Upozorňuje, že „ruku je třeba podávat konkrétním lidem a podporu konkrétním projektům“.
„V této situaci se znovu ukazuje naléhavá potřeba podporovat neformální sektor, který je nositelem kontinuity v naplňování dlouhodobých strategií a v jehož rámci se kultivují základní hodnoty společnosti včetně těch, které souvisí s ochranou přírody. Je také podhoubím, na kterém vyrůstají a působí osobnosti s odbornou erudicí, bez jejichž zapojení by veškeré právní regule byly bezobsažným projevem moci,“ řekla Jana Dlouhá, místopředsedkyně České komise UNESCO. Výzva k solidaritě zůstává otevřena dalším signatářům a podporu vyjádřila řada českých osobností.
„Smysluplná a udržitelná péče o přírodu vyžaduje spolupráci napříč společností, a tedy i státní instituce, které jsou otevřené dialogu s veřejností a s experty. Kroky slovenské vlády jsou v přímém rozporu s takovým postojem, a proto máme obavu, že nejen slovenská společnost, ale i její krásná příroda jsou v ohrožení,“ míní Alena Konečná, předsedkyně hnutí Brontosaurus.
Zástupci Národního divadla v Praze vyjádřili bezvýhradnou podporu slovenským divadelníkům v jejich úsilí o zachování nezávislosti a svobodné umělecké tvorby. Podporu divadlo mimo jiné vyjádřilo i prostřednictvím otevřeného dopisu, který vedení Činohry Národního divadla poslalo premiérovi slovenské vlády Robertu Ficovi.
Autor: Česká komise UNESCO
Zář 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Vítězem letošního ročníku soutěže Cena za krajinu v Jihomoravském kraji v kategorii komplexních projektů se stala revitalizace lokálního biocentra v Běhařovicích na Znojemsku. V kategorii jednotlivých opatření uspěl Povodňový park Svratka nad Židlochovicemi. Regionální ocenění v tematicky úzce spojené celorepublikové soutěži Adapterra Awards získal projekt rozšíření podniku na výrobu čaje Sonnentor o ekologickou budovu Solis v Čejkovicích na Hodonínsku. Výsledky oznámili představitelé Jihomoravského kraje společně s Nadací Partnerství.
V Běhařovicích se podařilo do krajiny vrátit život. „Biocentrum Za kostelem bylo vždy významným útočištěm pro ptáky a jinou faunu. Kvůli vymizení vodních ploch a napřímenému korytu potoka Křepičky začala krajina strádat výkyvy počasí, povodněmi a suchem,“ uvedla starostka Běhařovic Iveta Moudrá (Občané Běhařovic). Městys vrátil potok do původního koryta, vytvořil osm mokřadů, vodní nádrž a vysázel zhruba 400 nových stromů. Díky tomu vzniklo místo k vycházkám, odpočinku nebo pozorování zvířat, kterým se podle starostky v biocentru daří.
Vítězem hlasování veřejnosti se stal projekt s názvem Návrat tradičního udržitelného hospodaření v srdci Bzenecké Doubravy na Hodonínsku. „Jsme jedna z nejteplejších a nejsušších oblastí republiky. Vytvořili jsme pastvinu pro ovce, máme sedm hektarů sadů, pěstujeme zeleninu a do budoucna chceme vybudovat také rybník,“ popsal tvůrce projektu Miroslav Blahušek.
V kategorii jednotlivých opatření převzal ocenění starosta Židlochovic Jan Vitula (Vaše Židlochovice). „Projekt povodňového parku je ukázkou toho, jak by krajina v okolí řek mohla vypadat i jinde v našem kraji,“ uvedl Vitula. Účelem podle něj není pouze zadržení většího množství vody v území, ale také zlepšení biodiverzity a rozšíření plochy pro rekreaci. Projekt nadchl také 20 okolních obcí, se kterými se Vitula dohodl na společném projektu, který zahrne vodní toky v jejich katastrech.
V regionálním kole Adapterra Awards se na první příčce umístil projekt rozšíření firmy Sonnentor, která se zabývá zpracováním čajů, koření a bylin z ekologického zemědělství. Podnik postavil ekologickou budovu Solis. Porota na vítězném projektu ocenila především komplexní řešení firemního areálu a udržitelný způsob podnikání v mnoha směrech – energie z vlastních zdrojů, podpora malých zemědělců nebo akumulace a využití dešťové vody.
Cílem obou soutěží je upozornit na příklady dobré praxe, jak se lze adaptovat na klimatickou změnu, a oceňování těch, kteří se o krajinu starají. Vítěze Ceny za krajinu letos porota vybrala z 15 přihlášených projektů. Aktuálně mohou lidé podpořit jihomoravské projekty také v celostátním kole Adapterra Awards, kde se hlasy sbírají až do poloviny října.
Autor: Nadace Partnerství
Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ekologická organizace Greenpeace ČR má několik výhrad k návrhu ministerstva životního prostředí na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle ekologů některá území, na nichž se vyskytuje vzácná příroda, nejsou do návrhu zahrnuty. Další území, kde jsou vzácné bučiny, nejsou zařazeny do prvních zón možné CHKO, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Jako problém vnímají i to, že vyhlášení je naplánováno až na rok 2026, neboť do té doby mohou některé zásahy poškodit tamní přírodu už nyní.
Své připomínky Greenpeace ČR zašle ministerstvu v následujících dnech. Bude v nich apelovat na to, aby se ochrana vzácné přírody v Krušných horách ještě zlepšila a aby byla CHKO vyhlášena o rok dříve.
„Nezačlenění některých oblastí se vzácnou přírodou do vznikající CHKO Krušné hory se dá ospravedlnit jen v případě, že se díky tomu CHKO vyhlásí rychleji. Následně pak může nově vzniklá Správa CHKO začít dlouhodobou a detailní diskusi s místními samosprávami, které mají k začlenění svého katastrálního území do CHKO výhrady či z něho mají obavy, o tom, jaké území a za jakých podmínek je možné ještě do CHKO přidat. Nedává ale žádný smysl ustoupit jakékoli kritice a nastavit termín vyhlášení CHKO až na rok 2026,“ uvedl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Podle organizace nejvíce zjevný nedostatek nově vyhlašované CHKO už v minulosti čelil kritice. Ministerstvo ustoupilo místnímu skiareálu a některým místním obcím, které nechtěly v CHKO být, a ve finálním návrhu tak chybí i místa se vzácnou přírodou, které by měly být do CHKO zařazeny, například okolí Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor.
Mimo nezahrnutí některé oblasti do první zóny, návrh CHKO také ignoruje vyhlášené ptačí oblasti podle Natury 2000 včetně cenných ploch pro tetřívka obecného. Ekologům vadí to, že návrh nezajišťuje dostatečnou ochranu evropsky významných lokalit jako Krušnohorské plató ve třetí zóně a lokalita Rudné ve čtvrté zóně. Tam lze téměř bez omezení hospodařit.
Větší míru ochrany by si podle Greenpeace zasloužily i další oblasti, například bývalý vojenský prostor Tisá, oblast někdejší obce Rýžovna, okolí obce Český Jiřetín, okolí obce Loučná, okolí vodní nádrže Přísečnice či horního toku potoka Slatina. Nedostatečná je také ochrana bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, které jsou podle Greenpeace ČR unikátní pro své stáří i rozlohu.
Podle ekologů je nyní také nutné zajistit, aby ještě před vyhlášením CHKO nebyly povolovány záměry, které mohou tamní vzácnou přírodu nevratně poškodit. Například Lesy ČR nyní usilují o pokácení více než 15.000 stromů v lokalitách kolem Litvínova či Oseka, kde se nachází staré porosty. Téměř 7000 z nich jim už Krajský úřad Ústeckého kraje podle vyjádření firmy povolil pokácet.
Autor: Greenpeace
Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Státní podnik Lesy České republiky v roce 2018 včas nevykácel a neodvezl stromy napadené kůrovcem u Chabičovic na Českokrumlovsku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost podniku, a potvrdil tak pokutu 500.000 korun, kterou mu uložila Česká inspekce životního prostředí. Kvůli nedůslednému postupu lesníků se mohl kůrovec dál šířit. Lesy ČR uvedly, že vyčerpaly všechny dostupné opravné prostředky a rozhodnutí soudu respektují. „Jsme ale přesvědčeni, že s ohledem na tehdejší situaci a rozsah kalamity rozsudek není spravedlivý,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Uvedla, že se kůrovcové stromy nacházely ve svažitém a těžko přístupném terénu. „V daném místě a čase se nepodařilo sehnat smluvního partnera, který by disponoval potřebnými technologiemi a byl schopen napadené dříví včas vytěžit,“ uvedla mluvčí. Poukázala na to, že se jednalo pouze o 421 metrů krychlových neasanovaného dříví, zatímco podnik v roce 2018 jen v jižních Čechách zpracoval 668.837 metrů krychlových kůrovcového dříví a v celé ČR přes šest milionů metrů krychlových.
Jde o druhý podobný verdikt. Loni NSS potvrdil pokutu 3,5 milionu korun za nedostatečná opatření na Olomoucku, Bruntálsku, Frýdecko-Místecku a Jesenicku. V obou případech Lesy ČR s pokutami nesouhlasily a uváděly, že činily vše, co bylo za daných okolností možné, a to s ohledem na klimatické podmínky a lidské i technické kapacity. Podle aktuálního rozsudku NSS však podnik neprokázal, že vynaložil „veškeré úsilí“.
Lesy ČR neuspěly ani s poukazem na nepřiměřenou výši pokuty a s kritikou údajné diskriminace. S jinými vlastníky lesů prý inspekce takto přísně nezacházela.
Jouklová k tomu uvedla, že sama inspekce ve své výroční zprávě za rok 2019 konstatovala, že zpracování porostů napadených kůrovci v souladu s právními předpisy bylo v roce 2019 objektivně velmi obtížné, ne-li dokonce nemožné. „Současně uvedla, že v roce 2019 se jedná o přetrvávající stav, tj. lze dovodit, že minimálně v roce 2018 byla situace obdobná,“ uvedla mluvčí.
„Stěžovatel je státním podnikem, který se zaměřuje na lesní hospodářství. Lze tedy očekávat, že má odborné, organizační a technické předpoklady, aby řádně a včas plnil zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů,“ stojí v rozhodnutí NSS. „Nelze tak přisvědčit ani povzdechům stěžovatele, že ostatní majitelé lesa nejsou za obdobné jednání činěni odpovědnými. Jak uvádí i sám stěžovatel, tito majitelé se nachází ve zcela jiné situaci,“ pokračuje rozhodnutí.
LČR uvedly, že při standardních podmínkách jsou schopny včas plnit zákonné povinnosti v ochraně lesů. Při kalamitě to však již na 100 procent možné není. „Jsou-li v kalamitní situaci omlouvány menší subjekty a fyzické osoby, které mají stejné zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů jako LČR a své povinnosti neplní vůbec, pak by měly být omluveny i LČR, pokud svým povinnostem nedostojí pouze z nepatrné části,“ uvedla mluvčí.
Už v předešlém řízení u NSS, které se týkalo pokuty 3,5 milionu korun, Lesy ČR poukazovaly na to, že za šířením kůrovce byly především nepříznivé klimatické podmínky. Soud ale tehdy připomněl, že inspekce to zohlednila jako polehčující okolnost a státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.
„Po stěžovateli se nechtělo, aby vymýtil kůrovcovou kalamitu, nýbrž to, aby alespoň zbrzdil šíření kůrovce, a zmírnil tak škodlivé následky,“ stálo ve starším rozsudku NSS.
Autor: Lesy ČR
Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci, obce i vlastníci půdy mohou od státu získat na stavbu krajinných prvků od 10.000 do pěti milionů korun z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, větší projekty za částku přesahující pět milionů podpoří Státní fond životního prostředí. Cílem podpory je kromě jiného vrátit druhovou pestrost do krajiny. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to řekli ministři životního prostředí Petr Hladík a zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL). Každý zemědělec, který postaví například mokřad nebo vysadí stromořadí, dostane na základě žádosti podle Výborného navíc finanční podporu zhruba 9000 korun na hektar jako součást takzvané ekoplatby.
„Nám se podařilo ve spolupráci ministerstev vytvořit novelu zákona o půdním fondu, která umožní kamkoliv do volné krajiny beztrestně, bez zbytečné administrativy, bez nutnosti něco platit dostat krajinné prvky,“ řekl Hladík. Jeho úřad vyčlení na zakládání nových krajinných prvků půl miliardy korun. Zemědělci mohou dostat peníze na stavbu příkopů, mezí, mokřadů, skalek, teras či na výsadbu skupin dřevin, stromořadí či travnatých svahů.
Cílem podpory je motivovat hospodáře, spolky, obce a vlastníky půdy, aby tvořili nové krajinné prvky. Česká krajina se podle Hladíka za posledních 80 až 90 let velmi změnila a vymizelo z ní spoustu druhů opylovačů, živočichů, květin i ptáků. „Krajinné prvky zvyšují odolnost krajiny vůči suchu a dalším extrémům, podporují vsákávání vody do půdy a zlepšují její kvalitu a úrodnost,“ dodal Výborný.
Zemědělci navíc po stavbě krajinných prvků mohou získat úlevu v podmínkách zemědělských dotací a dostat 9000 korun na hektar nově upravené plochy jako takzvanou ekoplatbou, uvedl Výborný. O platbu budou moci zemědělci žádat prostřednictvím Portálu farmáře.
Dotace na krajinné prvky ve výši do pěti milionů korun bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků. Na větší projekty nad pět milionů korun lze podat žádost o podporu na Státní fond životního prostředí. Ministři zároveň řekli, že by chtěli vytvořit opatření, které by finančně pomohlo také s údržbou krajinných prvků.
Autor: MŽP
Čvc 23, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace vnímají rozhodnutí o výstavbě pouze dvou jaderných reaktorů v Dukovanech jako pozitivní. Podle nich je díky tomu větší prostor pro rozvíjení energetiky směrem k obnovitelným zdrojům energie. Výstavba čtyř reaktorů by podle ekologů bylo megalomanské rozhodnutí, které by Česko nemuselo finančně zvládnout. Ekologové navíc míní, že odklon od uhlí nastoupí v tuzemsku pravděpodobně dříve, než budou reaktory dokončené, a proto chtějí rozvoj udržitelnějších zdrojů energie.
Vláda oznámila, že nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF.
„My v současné době věnujeme přehnanou pozornost celému jadernému tendru, přitom ale potřebujeme řešit náhradu uhelných elektráren. A v tomhle smyslu vnímáme, že vláda všechny kapacity příliš věnuje jaderné problematice,“ řekl Jan Bican z Greenpeace ČR.
Bican uvedl, že rozhodnutí o výstavbě dvou bloků jaderných reaktorů v Dukovanech vnímá organizace pozitivně. „Ve chvíli, kdy by se u nás stavěly všechny čtyři bloky, tak to opravdu vnímáme jako velký nerealistický megalomanský projekt, který odvádí pozornost někam jinam od obnovitelných zdrojů energie. V následujících letech budeme odstavovat uhelné elektrárny a musíme řešit tu náhradu teď a tady,“ dodal s tím, že reaktory budou odhadem dostavěné až ve 40. letech.
„Rozhodnutí spěje k možným problémům s přípravou jádra. První společná věc pro kteréhokoli ze dvou soutěžících dodavatelů je ten, že se jedná o prototyp a nový typ reaktoru. K výrokům, že to bude postavené včas a mají pojistky, máme pochybnosti. Otázka také je, jak bude vyřešena cena za to zpoždění,“ řekl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. Podle něho je navíc projekt ohrožen probíhající arbitráží mezi KHNP a Westinghouse, když Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu a chtějí se kvůli tomu právně bránit. Dalším problémem může být rozdílná kultura projektování.
Ačkoliv ekologové vnímají pozitivně rozhodnutí o výstavbě pouze dvou reaktorů, přesto se obávají, že pozornost na obnovitelné zdroje energie není dostatečná. Odklon od uhlí podle nich nastoupí dříve, než budou reaktory v Dukovanech vystavěné.
„Problém vidíme v tom, že o jaderných reaktorech se rozhoduje v opačné posloupnosti. Nemodeluje se to férově – nejdříve rozhodneme o reaktorech a poté až řešíme strategickou koncepci. V tom vnímáme špatný přístup. Pokud chceme místní energetiku transformovat, tak rozhodně musíme řešit také obnovitelné zdroje energie, neboť reaktory se dostaví pravděpodobně později, než se budeme muset vzdát uhlí,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Autor: Greenpeace ČR
