Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Záchranný program pro raka kamenáče, který v Česku patří mezi vzácné a kriticky ohrožené druhy, spouští ministerstvo životního prostředí společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Dlouhodobým cílem programu je s pomocí odborníků zlepšit ochranu a stav populace tohoto druhu raka na českém území a zachovat jeho výskyt na minimálně 200 kilometrech vodních toků.
V Česku se vyskytuje šest druhů raků, pouze dva z nich jsou původní. Jde o raka říčního a raka kamenáče. Rak kamenáč je vzácnější a jeho početnost klesá. K životu potřebuje potoky s kamenitým dnem, vyhovuje mu, když do vody zasahují kořeny stromů či keřů, které poskytují dostatek úkrytů. Je velmi citlivý na betonování potoků a kvalitu vody, závažným problémem jsou podle ministerstva také otravy a račí mor. Odhaduje se, že kvůli račímu moru v Česku vymřelo za posledních pět let až 20 procent z celkové populace tohoto druhu.
„Zásadní je ochrana a aktivní péče o biotop druhu, tedy místa, kde rak kamenáč dosud žije. Důležité je zachování nejen jejich rozlohy, ale i kvality prostředí. Pomůže to nejen raku kamenáčovi, ale i dalším druhům, které potřebují k životu podobné podmínky. Nový záchranný program zajistí ochranu toků, kde se rak vyskytuje, napomůže také užší spolupráci mezi orgány ochrany přírody a většímu zapojení rybářské veřejnosti a hospodářů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V Česku žijí raci kamenáči ve 38 lokalitách ve středních, severních a západních Čechách a dále v Podkrkonoší.
„Rozvoj záchranných programů, které pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů, je jednou z priorit vlády. Aktuálně je v České republice realizováno 13 záchranných programů a postupně se pracuje na dokončení dalších. Rak kamenáč je deštníkovým druhem pro společenstva přirozených vodních toků. Ačkoliv je kvůli račímu moru velmi náročné zajistit jeho adekvátní ochranu, díky záchrannému programu lze rizika šíření této nemoci snížit, a raka kamenáče tak na našem území dlouhodobě zachovat,“ řekl Hladík.
Rak kamenáč patří mezi menší druhy raků, samci obvykle dorůstají osmi až deseti centimetrů, samice jsou menší. Je samotářem s noční aktivitou, přes den se schovává pod kameny a kořeny. Živí se detritem, nánosy řas či drobnými bezobratlými živočichy. Je chráněn nejen českou legislativou jako kriticky ohrožený druh, ale i evropskými předpisy. Podle směrnice o stanovištích je takzvaným prioritním druhem a v Česku pro něj bylo vyhlášeno 13 evropsky významných lokalit.
Autor: MŽP
Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Obyvatelé Národního parku (NP) České Švýcarsko oceňují jeho práci. Spokojeno se zřízením rezervace je 80 procent z nich. Podle 77 procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, 74 procent z nich ji považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele. Vyplývá to z průzkumu Institutu 2050, který mapoval názory obyvatel dva roky po ničivém požáru. Výsledky Institut 2050 společně s ministerstvem životního prostředí a Správou NP České Švýcarsko představil novinářům na konferenci.
Národní park České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, na německé straně je o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko.
„Je to dva roky, co Národní park České Švýcarsko postihl ničivý požár, s jehož následky se budeme ještě nějakou dobu potýkat. Od začátku se snažíme najít rovnováhu mezi obnovou a ochranou přírody v národním parku a životem tamních obyvatel, podnikatelů i turistů a jejich bezpečnosti. … Přiznám se, že takto silná podpora jeho správy a ochrany přírody mě překvapila a jsem za ni opravdu rád. Potvrdilo se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
S faktem, že v Českém Švýcarsku je zřízen národní park je nespokojeno deset procent místních obyvatel. Osm procent dotázaných se domnívá, že jeho správa přírodu v parku poškozuje a devět procent ji považují za špatného souseda pro místní.
Průzkum také zjišťoval názory na turistický ruch v regionu. Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního parku je spokojena s tím, kolik cest je v současné době otevřeno. Podle 53 procent tak akorát, podle 22 procent dostatek a podle 14 procent nedostatek. Zřízený národní park na území podle 54 procent místních obyvatel zvyšuje turistickou návštěvnost v regionu. „Většina, konkrétně 60 procent, by si přitom přála, aby turistická návštěvnost v jejich obci zůstala na loňské úrovni, 25 procent by si ji přálo větší a 15 procent menší. Podle 68 procent může krajina po požáru přitáhnout mnoho turistů,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.
Ředitel Správy NP České Švýcarsko Petr Kříž řekl, že chce do budoucna vytvářet další příležitosti pro osobní setkávání s lidmi v regionu. Chce cíleněji vysvětlovat postupy v ochraně přírody místním obyvatelům. Před dvěma roky, 24. července 2022, vypukl dosud nejrozsáhlejší požár v ČR v Českém Švýcarsku. Jeho uhašení trvalo 20 dní. Obyvatelé několika obcí se tehdy museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: NP České Švýcarsko
Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Venkovní výstava Udržitelnost a civilizace, kterou připravil se svými spolupracovníky archeolog a egyptolog Miroslav Bárta, má podle tvůrců donutit lidi k zamyšlení se nad dnešním životním stylem a nadužíváním výhod globální civilizace. Výstava slavnostně začala v Českém Krumlově. Expozice nabídne 39 ucelených témat na solárně nasvícených panelech, které jsou přístupné 24 hodin denně zdarma do 30. července, informovala Andrea Hakenová.
„Myšlenka udržitelnosti v této výstavě představuje především vizi fungování světa a každého z nás, která nás může nasměrovat k lepšímu, čistšímu a udržitelnějšímu světu,“ řekl Bárta. Expozici, která klade důraz mimo jiné na téma migrace a udržitelnosti, mohli zájemci navštívit již v loňském roce na pražské Kampě.
Nad výstavou poskytlo záštitu ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu. „O nutnosti proměnit naši civilizaci na udržitelnou se diskutuje mnoho desetiletí, v posledních letech se nám důsledky našeho neudržitelného chování ukazují všude ve světě,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj je nezbytné najít rovnováhu v životě současných generací tak, aby nerostné suroviny zůstaly i pro budoucí populaci.
Záštitu nad výstavou poskytl také českokrumlovský starosta Alexandr Nogrády (ANO 2011). „Jednou ze základních životních potřeb současné generace je zejména dostupné bydlení. Věříme, že vytvořením atraktivních míst pro bydlení formou citlivých a nenásilných rekonstrukcí vznikne nová příležitost pro obyvatele města v souladu s udržitelným rozvojem,“ uvedl Nogrády.
Bárta, který působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK, získal loni významné mezinárodní uznání. Americká akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences) jej přijala se čtyřicítkou nových čestných zahraničních členů. Bárta vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu, je nositelem mnoha mezinárodních cen za svou činnost ve vědě.
Autor: Město Český Krumlov
Čvc 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci budou moct od podzimu žádat o podporu na vytváření remízků nebo stromořadí na orné půdě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na zakládání nových krajinných prvků vyčlení půl miliardy korun. Úřad o tom informoval společně s ministerstvem zemědělství. Cílem podpory je zvýšit odolnost zemědělské krajiny ke změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jednodušší vytváření krajinných prvků v hospodářské krajině má podle ministerstev umožnit také novela o ochraně zemědělského půdního fondu.
Mezi krajinné prvky na orné půdě, které oba úřady finančně podporují, patří příkop, mez, mokřad, skalka, skupina dřevin, izolovaně rostoucí dřevina, stromořadí, terasa nebo travnatý svah ke snižování nebezpečí eroze.
„Pokud zemědělci a další vlastníci či nájemci půdy tyto krajinné prvky v hospodářské krajině obnoví a vhodně tak pole rozčlení, mohou problém s erozí, nedostatečnou kvalitou půdy a úbytkem celkové pestrosti a rozmanitosti v krajině vyřešit. Umožní to také lepší zadržování vody v krajině nebo ukládání uhlíku díky vzniklé biomase,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
MŽP podporu spustí na podzim, dotace na krajinné prvky bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků. Ministerstvo zemědělství aktuálně na obnovu a tvorbu mezí či skalek poskytuje takzvané plošné platby, plánuje ale také novou podporu prostřednictvím zvláštní platby na plochu nově vzniklého prvku.
Zakládání příkopů nebo mokřadů se má navíc podle Hladíka zjednodušit. Pokud chtěl dosud hospodář vysadit stromořadí nebo vytvořit terasy, musel úsek půdy vyjmout ze zemědělského půdního fondu. „Nově nebudou muset o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky budou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,” doplnil Hladík.
Zákon o půdním fondu od 1. července mimo jiné usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Novela zkrátila vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními z tří na půl metr, což vytvoří podle Hladíka prostor pro sázení nových stromů.
Novelu, která slibuje vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy, podepsal s výhradami 17. června prezident Petr Pavel. Na nejkvalitnější zemědělské půdě tak nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.
Autor: MŽP
Čvc 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v České republice s rozlohou okolo 1200 kilometrů čtverečních. V Jáchymově na Karlovarsku to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Záměr vítá ekologická organizace Greenpeace.
„AOPK vedl více než 100 jednání se zástupci samospráv a také s velkými vlastníky (pozemků). Celý tento proces předjednání děláme nad rámec zákona. Samozřejmě nejsme asi nikdy schopni zajistit stoprocentní soulad, ale na základě toho, že jsme se dohodli s celou řadou samospráv, které měly na začátku spíše odmítavý postoj, tak je patrné, že jsme k dohodě dospěli, a tudíž můžeme přistoupit k tomu formálnímu procesu vyhlašování,“ uvedl Hladík.
Při jednáních o rozsahu CHKO obce nejčastěji požadovaly, aby se netýkala jejich zastavěného území nebo rozvojových lokalit. Tomu se snažila AOPK vyhovět. Podobný přístup měl například Jáchymov, který sice ochranu přírody podporoval, nechtěl ale, aby to omezilo rozvoj města. To se podle místostarostky Lady Baranek (nez.) nakonec povedlo dohodnout, takže CHKO se Jáchymova dotkne v přírodně cenných lokalitách, nikoli v samotném městě.
AOPK jednala se zástupci 67 obcí a měst a dvěma krajskými úřady, Karlovarského a Ústeckého kraje. CHKO Krušné hory by se měla rozpínat po celém vrcholu Krušných hor zhruba od Kraslic až po Petrovice, které chtějí, aby byly do chráněného území také zahrnuty. Podle Hladíka by jednání s obcemi mohla být dokončena do několika týdnů. Už v létě by ale mohl být záměr formálně vyhlášen. Následně budou mít obce a všichni dotčení účastníci 90 dnů na zaslání svých vyjádření nebo výhrad. Po jejich zpracování by mohl jít návrh na vládu, která je orgánem, který CHKO vyhlašuje. Podle Hladíka by to mohlo trvat zhruba rok.
Posun vítá organizace Greenpeace, která v minulosti upozorňovala na případy kácení ve starých lesích Krušných horách. „Nyní by se situace mohla změnit, ale bude nesmírně důležité, jak bude nakonec vypadat zonace chráněného území. Je žádoucí, aby CHKO Krušné hory nebyla jen velká svojí rozlohou, ale aby měla i výraznou část území v režimu přísné ochrany. Evropská unie – včetně Česka – se zavázala, že do roku 2030 ochrání 30 procent svého území, a třetinu z toho přísně. Právě Krušné hory by k tomuto cíli mohly na českém území výrazně přispět,“ uvedl v zaslaném prohlášení mluvčí organizace Lukáš Hrábek.
Ministr Hladík kromě jiného zdůraznil i to, že ochranu přírody mělo dosud v této oblasti na starosti 11 správních orgánů. Jejich roli by pak měl převzít jeden úřad správy CHKO.
I podle Petra Zemana, jednatele Skiareálu Klínovec, by tato změna mohla přinést zrychlení a zprůhlednění povolovacích procesů. Jak řekl, samotnou ochranu přírody největší rekreační areál v Krušných horách podporuje. I podle jejich průzkumu mezi návštěvníky je příroda jedním z důvodů, proč do areálu jezdí.
Autor: MŽP
Čvn 25, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvu životního prostředí se podařilo vyčerpat 70 miliard korun z evropských peněz na projekty zaměřené na zlepšení životního prostředí pro období 2014 až 2020. Peníze dal úřad například na obnovu řek a potoků či výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Zájemci o ně podávali žádosti v dotačním programu Životní prostředí (OPŽP), ministerstvo program spravovalo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
„Podpora směřovala na oblast zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, také do oblastí zlepšování kvality ovzduší, odpadového hospodářství, ochrany a péče o přírodu a krajinu, energetických úspor a v závěru programu i na projekty na podporu zranitelných domácností, které byly negativně zasaženy zvýšením cen energií,“ uvedl ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.
Do konce období dotačního programu se mimo jiné podařilo vybudovat přes 2.000 kilometrů kanalizací a více než 180.000 obyvatel pomoct s připojením k zlepšenému čištění odpadních vod. Vzniklo také téměř 500 kilometrů vodovodů.
OPŽP pro období 2014 až 2020 schválila Evropská komise v dubnu 2015, přičemž první výzvy pro příjem žádostí o dotace ministerstvo spustilo od 14. srpna 2015. Za celé období úřad podpořil více než 10.000 projektů. Letos ministerstvo program finančně uzavřelo.
„Využívání finanční podpory z OPŽP jednoznačně pomohlo a pomáhá k lepšímu zadržování vody v krajině, rozvoji biodiverzity, nakládání s odpady, čistšímu ovzduší nebo lepšímu čištění vody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že program také pomohl obcím a lidem ušetřit peníze na energie například ve školách, nemocnicích, obecních úřadech nebo desítkách tisíc domácností při výměně zastaralých kotlů.
Díky programu podle ministerstva domácnosti vyměnily více než 90.000 starých kotlů na tuhá paliva za moderní a ekologicky šetrné alternativy. Přispělo to podle úřadu ke zlepšení kvality ovzduší na celonárodní úrovni.
Zvedla se kapacita pro recyklaci odpadů o 314.000 tun za rok, uvedlo ministerstvo. Zlepšila se podle něj i péče o krajinu a přírodu. Například díky obnově 70 kilometrů řek a potoků nebo opatřením na podporu zvláště chráněných území a lokalit Natura 2000 na ploše 1,5 milionu hektarů, sdělil úřad. Program podle něj pomohl snížit rovněž emise skleníkových plynů a spotřebu energií.
Autor: MŽP
Čvn 9, 2024 | Ochrana životního prostředí
Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a zároveň spravedlivá. Dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti zejména v bydlení a dopravě, uvedli analytici. Ze současných pobídek k udržitelnějšímu bydlení profitují bohatší domácnosti. Elektroautomobily mohou být po určitou dobu pro zranitelné skupiny příliš drahé. Sociálně citlivá klimatická politika bude podle expertů jednou z výzev pro Česko.
„Důležité je, aby měla klimatická politika rozměr klimatické spravedlnosti, a teda, aby vedla k propojení sociální politiky s ochranou klimatu. Toho příkladem je na evropské úrovni zřízení Sociálně klimatického fondu, který vznikl za účelem řešení sociálních dopadů, způsobených zařazením budov a silniční dopravy do evropského systému emisního obchodování,“ uvedla Miriam Macúrová z organizace Greenpeace ČR. Zásadní podle ní ale je, aby v něm bylo dostatek peněz a aby byly smysluplně použity tam, kde budou nejvíce potřebné.
„Když se podíváme na spoustu událostí a politik poslední doby, například energetická krize, zrušení superhrubé mzdy nebo rozdávání zelených fondů jako Nová zelená úsporám, tak mají na společnost nějakým způsobem nerovný dopad,“ řekla Krisitýna Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Jako příklad uvedla program Nová zelená úsporám, ze kterého mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Program podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice. „Pokud máme dělat klimatickou politiku a dekarbonizovat budovy, je třeba myslet na nízkopříjmové domácnosti,“ dodala.
Zranitelné domácnosti podle Zindulkové mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost. „V případě, že klimatická politika má být spravedlivá, tak současné pobídky nejsou dostačující. Rozdělila bych to na dvě skupiny. Jedna z věcí pro to nezbytná jsou regulace energetického standardu metodou cukr a bič. Nastavit například, že do určitého roku musíme zateplit všechny budovy se stupněm energetické náročnosti G,“ řekla Zindulková. Druhým faktorem by měla být například určitá ochrana nájemníků.
Česko bude mít přístup k Sociálnímu klimatickému fondu EU od roku 2026. „Hlavní výzvou je, že jednak změna klimatu jako taková má největší dopad na sociálně nejzranitelnější část obyvatelstva, ale také opatření, která zvyšují cenu energie, mají na tyto skupiny největší dopad, zejména v oblasti bydlení a dopravy. Pro Česko je zásadní vypracovat podrobný plán pro zemi k způsobu podpory slabších skupin,“ uvedl Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle Brauna bude největší výzvou doprava. „Elektromobily, i když budou podporovány, mohou být pro část populace po určitou dobu příliš drahé. Dostupnější model by mohl najít inspiraci v Německu a snížení cen jízdenek na vlak a velké investice do železniční a hromadné dopravy,“ míní.
Autor: Greenpeace
Čvn 2, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava opětovně upozorňují na šíření invazní rostliny klejichy hedvábné. V případě zjištění jejího výskytu je podle nich potřebné zakročit neprodleně. Správa CHKO o tom informovala na webu.
„Na první pohled sympatická okrasná a medonosná bylina klejicha hedvábná původem ze Severní Ameriky je ve skutečnosti úporný invazní druh s potenciálem ničit biodiverzitu původních ekosystémů, způsobovat ekonomické škody a nebezpečně působit na lidské zdraví,“ uvedli ochránci. Na Pálavě její plošnější šíření evidují od loňského roku, a to v polích, vinohradech a zahradách na jižním úpatí mikulovského Svatého kopečku a v Klentnici.
V teplých oblastech Moravy a Čech se klejicha šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků, dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole. Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyráží z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.
„V případě zjištěného výskytu klejichy hedvábné je potřebné zakročit neprodleně, a to 5 % postřikem herbicidu na bázi glyfosátu, který se aplikuje bodově na její listy – prvně v červnu před vykvetením a pak v srpnu před uložením asimilátů do kořenů. Stejným roztokem lze ošetřit i mladé jedince pajasanu žláznatého, a sice nátěrem oloupaných kmínků. Zásahy je nezbytné trpělivě opakovat několik let až do odstranění celé populace invazního druhu,“ uvedli ochránci.
Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: CHKO Pálava
Zdroj foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klejicha_hedv%C3%A1bn%C3%A1#/media/Soubor:Asclepias_syriaca01.jpg
Kvě 26, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
„Živá zeleň pomáhá městům, obcím a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíc citelná je pomoc v době veder. Vzhledem ke klimatickým změnám je to navíc stále naléhavější a potřebujeme, aby byla města i v budoucnu obyvatelná a příjemná pro žití. Stromy a stromořadí jsou důležitá pro člověka i ostatní přírodu, a proto musí mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura – elektřina, vodovod či plynovod. Proto jsme na ministerstvu připravili návrh, který to má změnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
U novely v současné době skončilo připomínkové řízení. Jejím hlavním cílem je podle ministerstva zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejných prostranstvích sídel. Podle návrhu by každé stromořadí tvořené pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě mělo získat ochranné pásmo. To by mělo být široké tři metry na každou stranu od osy stromořadí.
„Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ uvedl Hladík.
Součástí novely je také omezení kácení zdravých vzrostlých stromů. Pokud se kvůli stavbě musí kácet, důsledně se bude muset zajistit náhrada stromů. Týká se to výhradně větších staveb, které vyžadují povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Nově by tak neměla nastat situace, že kvůli nedostatku vhodných ploch pro výsadbu nebude muset investor či developer pokácené stromy nahradit. Pro tyto případy je proto zavedena i alternativní možnost ukládat za kácené dřeviny poplatky, která je však až poslední možností. „Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů – tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu,“ přiblížil ministr.
Autor: MŽP
Kvě 26, 2024 | Ochrana životního prostředí
V údolí pod pražským Nuselským mostem se nachází nevšední a stále pro mnoho lidí neznámá Umělecká zahrada, která vznikla před sto lety okolo prosperující sochařské dílny. Na úzkém pozemku podél železniční trati doplňují stromy, keře, trávníky a záhony s květinami desítky uměleckých děl – sochy, busty a reliéfy, vstupní portály, sloupy, fontány či altány s posezením. Pozoruhodnou i pohnutou historii tohoto místa připomíná nově otevřená výstava v galerii zahrady, která mapuje umění sochařů a štukatérů z přelomu 19. a 20. století. Areál je veřejnosti přístupný do konce října, a to každou středu a sobotu od 10:00 do 16:00, řekl majitel Umělecké zahrady Vojtěch Haluza, který stojí za její novodobou obnovou.
Školy či jiné organizované skupiny si mohou domluvit komentované prohlídky. Přístup do zahrady je z ulice Křesomyslova nedaleko tramvajové zastávky Svatoplukova. Příběh zahrady začal v roce 1924, odkdy na tomto místě fungoval ateliér prvorepublikového sochaře Karla Nováka. Vznikla zde nejen jeho díla, ale i sochy dalších významných umělců té doby, hlavně modely velkých figurálních návrhů. Novákova nuselská dílna se podílela například na alegorické postavě Vltavy a jejích čtyř přítoků při zdymadle u Dětského ostrova na Smíchově nebo na památníku Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy. Vznikaly tu modely a součásti i pro Husův pomník na Staroměstském náměstí nebo Žižkovu sochu na Vítkově.
Po znárodnění sochařského závodu začátkem 50. let minulého století v areálu fungovala provozovna podniku Krátký film Praha. Tým filmových výtvarníků kolem Břetislava Pojara v areálu natočil legendární pohádky jako Pane, pojďte si hrát, Kocour Mikeš, Pat a Mat, Dášenka nebo O zvířátkách pana Krbce.
Zahrada mezitím chátrala, zkázu ji přinesla na přelomu 60. a 70. let výstavba Nuselského mostu, během níž sloužil areál jako zázemí stavebních firem. Většina uměleckých děl byla během stavby zničena, zasypána sutí nebo skončila v betonových základech mostní konstrukce. Začátkem 90. let se zdevastovaný prostor v restituci vrátil potomkům původního majitele, kteří ho prodali staviteli Vojtěchu Haluzovi. Ten v něm zřídil sídlo své stavební firmy, s několika spolupracovníky začal postupně obnovovat zchátralé pozemky i budovy a zahradě v Nuselském údolí vracet původní genius loci.
Z areálu bylo třeba vyvézt hromady suti, nalezená díla z Novákova ateliéru restaurovat nebo podle fotografií znovu odlít, na zahradě podle dobových snímků obnovit cesty, schodiště, opěrné zídky, drobnou architekturu či vstupní zahradní domek a prostor osázet zelení. Uprostřed velkoměsta tak lidé najdou ojedinělé lapidárium pod širým nebem. Haluza vytvořil prostor, kde se podle něj potkává minulost se současností. I proto vedle děl prvorepublikových umělců jsou v zahradě také instalace současných tvůrců a práce žáků Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích na Jičínsku.
Autor: Město Praha
