Dub 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
U Nadace Partnerství lze žádat o peníze na podzimní výsadbu stromů, podporu mohou získat jednotlivci, neziskové organizace, školy, obce i města. Zájemci mohou vybírat z několika programů, požádat mohou až o 400.000 korun. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí nadace David Kopecký.
Na menší projekty je vypsaná výzva Sázíme budoucnost do 30.000 korun. Díky ní mohou právnické osoby získat peníze na výsadbu stromů a keřů a následnou péči o ně. Financovat lze z grantu také nezbytný materiál, dopravu, nářadí nebo propagaci. Pro zájemce o středně velké projekty slouží grant Sázíme budoucnost do 150.000 Kč. V něm jako jediném mohou podporu získat i jednotlivci, kteří nemají zázemí vlastní organizace. Stačí jen prokázat vztah k místu výsadby.
„Malé granty do 30.000 korun jsou ideální pro spolky, neziskovky či menší obce, které se nechtějí pouštět do větších projektů, nemají s výsadbovými akcemi zkušenosti nebo se obávají nadměrného papírování. Na granty do 150.000 korun dosáhnou i jednotlivci, stejně jako v prvním případě ale platí, že listnáče je potřeba sázet na veřejně přístupných místech a se souhlasem vlastníka pozemku. Obě výzvy jsou otevřeny do konce července,“ uvedl grantový manažer František Brückner z Nadace Partnerství.
Pro ještě ambicióznější záměry až do 400.000 korun slouží program Sázíme budoucnost s KB Penzijní společností určený primárně na výsadbu alejí. Z něj mohou právnické osoby vedle stromů financovat také pořízení laviček, informačních a vzdělávacích panelů nebo prvků pro zvěř, jako jsou bidýlka pro dravce nebo budky pro ptáky. Žádosti v tomto programu lze podat do začátku letních prázdnin.
Aleje jsou významným krajinným prvkem, který posiluje ekologickou stabilitu daného místa, upozornil výkonný ředitel KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek. „Zamezují půdní erozi, zpomalují odtok srážek a skýtají úkryt drobným živočichům. Proto je jejich existence tak významná. Kromě ekologického hlediska má však výsadba alejí také kulturní a společenský aspekt,“ dodal.
Žádat o peníze na výsadbu lze i ze dvou dalších specifických programů, a to na novou alej svobody a také na obnovu zeleně po loňském tornádu na jihu Moravy. Více informací lze najít na www.nadacepartnerstvi.cz/granty.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Dub 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství (MZe) zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů Kč. Novinářům to po jednání meziresortní komise Voda-Sucho řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (oba KDU-ČSL).
Česko se podle Nekuly bude muset i letos potýkat se suchem, napovídá tomu aktuální hydrologická situace. Ministerstvo zemědělství chce dát více peněz na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací. „Počítáme s částkou 1,75 miliardy korun. Důležité je propojování vodárenských soustav, sem chceme nasměrovat výrazně více prostředků. V loňském roce šlo na propojování soustav 333 milionů Kč, pro letošek počítáme s 875 miliony Kč,“ uvedl Nekula.
Ministerstvo zemědělství kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody podporuje opatření, která povedou k zadržování vody v krajině – jsou to například pozemkové úpravy, revitalizované toky nebo odbahněné či nově vybudované rybníky. V letech 2019 až 2021 na to ministerstvo vynaložilo téměř 26 miliard korun, řekl Nekula.
Na adaptační opatření související se změnou klimatu v aktuálně připravovaném programovém období 2021 až 2027 Operačního programu Životní prostředí ministerstvo podle Hubáčkové vyčlenilo přes deset miliard Kč. Opatření zahrnují využití srážkové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. „Na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích,“ doplnila Hubáčková.
Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Od roku 2015 se komplexním dopadům sucha a řešením nedostatku vody kvůli změně klimatu věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena po dohodě ministrů zemědělství a životního prostředí. Hubáčková dnes uvedla, že komise se zhruba dva roky nesešla a nebyla schválena každoroční poziční zpráva. Koncepční zpráva komise má být podle ministryně předložena na vládu do konce roku.
Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 21, 2022 | Ochrana životního prostředí
Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod činila ke konci loňského roku zhruba 137,1 miliardy korun. V meziročním srovnání tak garance klesly o 154 milionů korun. Vyplývá to z materiálu, který zveřejnilo ministerstvo financí (MF).
Od roku 1991 do konce loňského roku ministerstvo uzavřelo ekologické smlouvy s garancemi za zhruba 175,7 miliardy korun. Stát ve smlouvách vlastníkům zamořených území slíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit žaloby nebo arbitráže. Platí se z peněz z privatizací.
Ve srovnání s koncem roku 2020 se podle materiálu o dva snížil počet subjektů, se kterými má MF uzavřenou smlouvu. Aktuálně tak má ministerstvo financí smlouvu se 126 firmami. Seznam společností s platnou ekologickou smlouvou zveřejňuje MF na internetu.
Autor: Ministerstvo financí
Zdroj: ČTK
Dub 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
Žadatelé o granty v životním prostředí v Praze si letos mezi sebou rozdělí 40 milionů korun, což je stejně jako v minulých letech. Magistrát podpoří 158 projektů od 95 žadatelů v sedmi oblastech, mezi kterými jsou například veřejná zeleň, vzdělávání, ochrana přírody nebo adaptace na klimatickou změnu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Přidělení dotací ještě projednají pražští zastupitelé.
Magistrát podpoří veřejnou zeleň, zelené učebny, ochranu přírody, ekologickou výchovu, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptaci na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvyšší částku město přidělí pro adaptaci na klimatickou změnu, kdy podpoří 43 žadatelů celkovou částkou 12,65 milionu korun. Druhá nejvyšší částka, osm milionů korun, půjde na ekologickou výchovu a 6,5 milionu dostanou žadatelé o dotace na výukové a vzdělávací programy pro školy.
Na magistrát dorazilo od 135 různých žadatelů celkem 239 žádostí o dotaci, z nichž následně komise vybrala ty, které město podpoří. Celková požadovaná suma dosáhla téměř 89,88 milionu korun.
Autor: Magistrát hl. m. Prahy
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká republika se nechystá ustoupit z termínů, které stanoví evropský klimatický balíček Fit for 55 i takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) o tom dnes ujistila rakouskou ministryni pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie Leonore Gewesslerovou.
Ministryně se setkaly ve Znojmě. Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu, zahájené 24. února. Špičky EU kvůli konfliktu řeší, jak snížit závislost na ropě a plynu z Ruska.
Hlavním tématem setkání české ministryně s jejím rakouským protějškem bylo blížící se české předsednictví v Radě EU a jeho priority, řekla Hubáčková. „Paní ministryni jsem pozvala zejména kvůli přípravě na evropské předsednictví ve druhé polovině tohoto roku. Co se týká prioritních témat, hodně bude záležet na tom, jak daleko se s vyjednáváním dostane francouzské předsednictví, ale předpokládám, že nás každopádně čeká balíček Fit for 55, a doufám, že jako prioritu převezmeme i legislativu k biodiverzitě a obnově ekosystému,“ uvedla Hubáčková po setkání.
Rakousko má podle Hubáčkové oproti České republice v řadě témat týkajících se životního prostředí náskok, ať už jde o plánované dosažení klimatické neutrality už do roku 2040 i menší závislosti na zemním plynu. „Paní ministryně (Gewesslerová) se zejména zajímala o to, zda Česká republika plánuje slevovat z cílů, které evropské strategie stanoví. Ujistila jsem ji, že k tomu se nechystáme. Plánované cíle chceme dodržet, ale pravděpodobně je neurychlíme tak, jak plánuje Rakousko,“ dodala Hubáčková. Rakousko je podle ní méně závislé na ruském plynu, ale odklon od jeho využívání bude muset řešit stejně jako Česko.
Například agrární komory zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, po jednání na začátku dubna požádaly, aby se přehodnotila některá opatření ze Zelené dohody v zájmu zvýšení produkce potravin v EU. Jako důvod zmínili zemědělci i válku na Ukrajině. EU minulý týden přijala kvůli válce další balík sankcí proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. Dříve nebo později bude potřeba i zákaz ruské ropy a plynu, uvedl ve středu předseda Evropské rady Charles Michel. Analytici oslovení ČTK už dříve řekli, že ruská invaze podobu Zelené dohody ohrozí.
„Dodávky z jaderných a uhelných elektráren měl nahradit ruský levný plyn. Ten nebude a LNG (zkapalnělý zemní plyn) je třikrát dražší než ruský plyn,“ uvedl třeba Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS.
Na společné projekty ministerstev životního prostředí Česka a Rakouska nebylo kvůli celoevropským tématům při dnešním setkání moc prostoru. Ministryně ale plánují aktivnější spolupráci po skončení českého předsednictví. V příštím roce chtějí sestavit společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat ochranou přírody a národních parků
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.
Současná válka na Ukrajině může zavádění podle průzkumu zelené dohody pomoci, protože evropské státy i firmy se budou chtít zbavit závislosti na ruské ropě a plynu. „Evropská komise již prohlásila, že závislost EU na ruské ropě musí skončit výrazně dříve než v roce 2030. Potřeba přechodu na čistou energii, ke které míří Green Deal, je tak nyní ještě jasnější a urgentnější,“ uvedl partner PwC pro ESG Jan Brázda.
Řešením snížení závislosti na ruské ropě a plynu může podle něj být například větší rozvoj solárních energií, rychlejší dekarbonizace průmyslu, zvýšení produkce biometanu nebo vyšší využití vodíku. „V souvislosti s Green Dealem se mluví jen o několika tématech, například elektromobilitě. Tato témata vyvolávají často i kontroverzi. Green Deal je ale komplexní soubor pravidel a opatření vedoucích ke klimatické neutralitě Evropy a je nutné na něj pohlížet jako na celek. Jen v takovém případě jej firmy přijmou a zapracují do svých strategií,“ upozornil Brázda.
Za největší překážku příprav podle něj firmy považují nedostatek informací. „Přípravy na zavádění požadavku Green Dealu zatím v řadě firem vznikají spíše překotně, bez dostatku informací, bez celofiremní strategie, bez koordinace mezi jednotlivými útvary. Třetina firem například už začala zavádět technologická vylepšení, aniž by předem zjišťovala možnosti finanční podpory ze strany EU. Firmy proto jasně deklarují, že potřebují více informací a podporu při přípravě jeho zavádění,“ uvedl Brázda.
Dvě třetiny dotázaných firem už přitom na zavádění opatření vyčlenily investiční prostředky, tak aby byly více udržitelné již v nejbližších třech až pěti letech. Zaměřují se přitom především na využívání zelené energie (78 procent), snížení spotřeby energií (60 procent), snížení spotřeby plastů (59 procent) a snižování uhlíkových emisí (59 procent).
Autor: PwC
Zdroj: ČTK
Dub 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nechá za 17,85 milionu korun bez DPH opravit chodník od horní stanice lanovky na vrchol Sněžky, vybudovat lavičky a oplocení na vrcholovém prostranství a opravit vyhlídky. V ceně je také doprava vhodného kamene na rekonstrukci chodníku vrtulníkem na vrchol. Vyplynulo to z informací uvedených na webu ministerstva pro místní rozvoj a stavební firmy, která práce zajistí. Z výběrového řízení na stavbu vzešla jako vítěz Stavební a inženýrská firma KLIMEŠ.
„Nerezové zábradlí bychom chtěli začít budovat v květnu a dokončit do konce června, tedy ještě před zahájením hlavní turistické sezony. Půjde o 109 sloupků, mezi kterými bude nerezový řetěz. Poté vybudujeme 20 stálých třímetrových lavic,“ řekl Pavel Klimeš ze stavební firmy.
V září by měla přijít na řadu rekonstrukce vysokohorského chodníku. Práce se budou odehrávat za provozu, turistů by se to mělo dotknout minimálně. Opravovaný úsek je součástí jedné z hlavních přístupových turistických tras na Sněžku. Chodník je široký asi 12 metrů a dlouhý necelých 100 metrů, zčásti je tvořen tzv. štětem.
„V části úseku, který se bude štětovat, začneme vyzvedávat materiál již v srpnu a tím si to připravíme. Samotné pokládání kamenů a štětování může kvůli ochraně přírody začít až po 1. září, kdy bude moci létat vrtulník a bude tam možné kámen dopravit. Letos chceme udělat co nejvíce, ale uvidíme, jak nám bude přát počasí. Máme na to ještě příští rok,“ řekl Klimeš.
Štětování je prastará metoda, kdy jsou kameny do cesty vkládány na výšku. Je to staletími prověřená technika stavby cesty, která je pak velmi odolná vůči zátěži a povětrnostním vlivům.
Jde v podstatě o pokračování rekonstrukce horského chodníku, který je součástí jedné z frekventovaných turistických tras na Sněžku. Vede od horní stanice lanovky na Růžové hoře. Firma chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou opravovala s přestávkami v letech 2018 až 2020.
Správa KRNAP chce vybudováním stálých zábran na vrcholu Sněžky zvýšit ochranu přírody v lokalitě, která patří k nejnavštěvovanějším v Krkonoších. Dosud ochranáři na vrcholu nejvyšší české hory vždy před hlavní turistickou sezonou, která v Krkonoších připadá na červenec a srpen, instalovali dočasné metr vysoké sítě, aby oddělovaly návštěvnický prostor od míst, kde nemají turisté co dělat.
Vrchol Sněžky je klidovým územím KRNAP, kde není možné chodit volným terénem a není možné vstupovat mimo značené turistické cesty a vrcholové plato. Přírodní prostředí na Sněžce je podle zástupců Správy KRNAP nenahraditelné. Nové stále oplocení vrcholového prostoru má přispět nejen k efektivnější ochraně tamních rostlin a živočichů, ale také geologických jevů.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Při jarních procházkách mohou lidé pomoci vědcům s výzkumem prvosenek jarních a prvosenek vyšších neboli petrklíčů. Experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) a Českého svazu ochránců přírody žádají, aby dobrovolníci zaznamenali vzhled květů petrklíčů i počet rostlin. Data vědcům slouží k výzkumu vlivu změn v krajině na biodiverzitu i lepšímu poznání prvosenek a dalších rostlinných druhů. O letošním ročníku mezinárodního projektu, který má původ v Estonsku, informovali zástupci Botanického ústavu AV.
„Cílem je získat informace z co největšího množství populací obou druhů – prvosenky jarní i prvosenky vyšší – v celé ČR. Případný nepoměr mezi krátkočnělečnými a dlouhočnělečnými květy může sloužit jako varovný signál, že s lokalitou není něco v pořádku a ohroženy jsou i ostatní druhy,“ uvedl Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody. „Přesná lokalizace populací umožní vyhodnotit i vliv vzdálenosti od obcí či vliv historie lokality. Pro nás neméně důležitým cílem je ale i to, že lidé půjdou do přírody a naučí se ji pozorovat,“ vysvětlil Stýblo.
Sběr dat o prvosenkách je jednoduchý. Pokud lidé najdou žlutý kvítek petrklíče, tak opatrně, bez utrhnutí rostliny, prozkoumají jeho květ. Podle vědců je právě typ květu společně s místem nálezu a počtem pozorovaných rostlin pro výzkum velmi důležitý.
Typy květu se dělí na S (short – s krátkou čnělkou) a L (long – s dlouhou čňělkou). Různé formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy třeba přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou.
Výsledek pozorování a několik pořízených fotografií mají dobrovolníci poslat odborníkům přes web www.honbazapetrklici.cz. Experti data prozkoumají a poskytnou účastníkům zpětnou vazbu. Na webu jsou také instrukce pro pozorování a k dispozici je i video s návodem.
Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019 a koordinují ji odborníci z Tartuské univerzity. Loni se podařilo nasbírat data o téměř 400.000 rostlinách z 31 zemí. Dobrovolníci z Česka pak podle Botanického ústavu patří k těm nejaktivnějším – v databázi obsahující přes 3000 záznamů pochází 400 záznamů z území Česka.
„Předběžné výsledky ukázaly, že oproti očekávání neexistuje rovnováha mezi dvěma typy petrklíčů. Obvykle je četnost květů typů S a L stejná. To je klíčové pro nalezení vhodného partnera pro opylování, a tak zvýšení stability populace,“ uvedla Hana Pánková, koordinátorka projektu v Česku. „Zahraniční data také naznačují, že populace petrklíčů v blízkosti městských oblastí bývají menší a méně vyrovnané než v přírodních oblastech, což ukazuje na negativní působení člověka. Pro analýzu v ČR však zatím nemáme dostatek dat,“ dodala vědkyně, která pracuje v Botanickém ústavu AV.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Středočeské hejtmanství rozdělí jako dotaci pro životní prostředí téměř 30 milionů korun, hlavně na obnovu rybníků. Podpoří zadržování vody v krajině i ekologickou osvětu. Dotaci získá 55 projektů, rozhodli dnes středočeští krajští radní. Rozhodnutí ještě musejí potvrdit zastupitelé, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství David Šíma.
„Nejčastěji budeme vyplácet částku jeden milion korun, a to na rekonstrukce a revitalizace rybníků a menších vodních nádrží. Také podpoříme například výstavbu tůní v Líšnici u Prahy nebo v meandru Šternberského potoka ve Slaném – Kvíci,“ uvedla radní pro životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Opatření podle ní zajistí lepší zadržování vody v krajině a zabrání nežádoucímu vysušování.
Vzdělávání v oboru životního prostředí hejtmanství podpoří například příspěvkem 500.000 korun na druhu etapu projektu Ekologického centra Orlov, který je věnovaný Národnímu geoparku Barrandien. Dotace poputují také na pořádání soutěže pro mladé přírodovědce či vybudování Lesního centra pro Environmentální vzdělávání a výchovu dětí základní a mateřské školy v Kojeticích.
Autor: Středočeské hejtmanství
Zdroj: ČTK
Dub 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Letošní Den Země na Kraví hoře v Brně se zaměří na téma klimatické změny. Akci po pandemické přetržce znovu uspořádá školské zařízení Lipka, které se dlouhodobě věnuje environmentálním tématům, a to 23. dubna. V parku na Kraví hoře zároveň vyhlásí vítěze soutěže Připrav Brno, která má stejné téma jako Den Země – snížení emisí CO2.
„Podíváme se na zoubek změně klimatu tak, aby jí snadno porozuměli dospělí i děti,“ uvedla organizátorka akce Adéla Hurtová v tiskové zprávě. Návštěvníci se například dozví to, jak je móda ekologicky náročná a jak pomoci stromům ve městě.
Na místě bude obří kostka CO2, která znázorňuje, kolik oxidu uhličitého vyprodukuje průměrný Čech za měsíc. Park ozdobí také desetimetrový model planety Země. Letos se tam poprvé objeví i „klimatický strom“, kam může každý napsat svůj klimatický závazek nebo přání. V plánu je také celodenní hra s poznávacími úkoly pro rodiny s dětmi, stejně jako ekotrh, občerstvení šetrné k přírodě i zdraví, divadelní představení, koncerty a přednášky.
„Na stanovištích celodenní hry si účastníci uvaří jídlo s nízkou uhlíkovou stopou, vyzkouší, jak můžou šetřit planetu drobnými změnami v domácnosti i v práci nebo omrknou možnosti ekologického cestování,“ doplnila Hurtová.
Do akce se zapojí 20 spřátelených organizací včetně brněnské zoo nebo Rezekvítku. Objeví se tam i modely z brněnského vědeckého zábavního centra Vida! „Na několika modelech návštěvníci vyzkouší, jak funguje větrná nebo solární elektrárna. Pokusí se zapojit generátory tak, aby rozjely autíčko, nebo propojit solární panely a dostat z nich co největší napětí,“ řekl Šimon Benda z centra VIDA!
Den Země se každoročně slaví po celém světě kolem 22. dubna. Cílem oslavy je propagace a podpora ochrany životního prostředí. Poprvé se Den Země slavil v roce 1970 ve Spojených státech amerických. Od roku 1990 jej připomínají také ochránci přírody v České republice.
Autor: Adéla Hurtová, Kraví hora v Brně
Zdroj: ČTK
