Bře 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Jeskyně v Česku zahajují novou turistickou sezonu. Otevírají se po zimní pauze, kdy byly některé zavřené kvůli zimování netopýrů a jiné fungovaly v omezeném provozu. Třináct tuzemských zpřístupněných jeskyní bude mít od dubna otevřeno od úterý do neděle. Čtrnáctou, Na Turoldu u Mikulova, bude zatím možné navštívit po předchozí domluvě. Pravidelně bude otevřena až od května, informoval Pavel Gejdoš ze Správy jeskyní ČR.
Tuzemské jeskyně se v letošní sezoně chtějí zaměřit na školní výpravy. Každá vytvořila pracovní list, aby si školáci mohli formou kvízu ověřit znalosti získané prohlídkou. V Chýnovské jeskyni na Táborsku bude pracovní list pokřtěn spolu s otevřením nově dostavovaného návštěvnického střediska. Novinkou letošní sezony je i druhá zážitková trasa Za tajemstvím jeskyně Výpustek u Křtin, kde zájemci s baterkami a v helmách prozkoumají dosud nepřístupné prostory mezi armádním vestavěným krytem a přírodní stěnou jeskyně a v podřepu či po čtyřech nahlédnou i do Nízké chodby s tenkými krápníkovými brčky – makarony.
Osvědčený adrenalinový zážitkový okruh Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních pro starší deseti let zase doplnil nový kovový traverz po stěně jeskyně. Vznikl nad místy, která vyplavila předloňská podzimní povodeň. U Sloupsko-šošůvských jeskyní byla také obnovena a aktualizována naučná stezka od východu z jeskyní na parkoviště.
Kromě běžných prohlídek budou tuzemské jeskyně hostit řadu doprovodných akcí. Například Koněpruské jeskyně u Berouna chystají na 12. dubna program Hádanky ve tmě aneb Čtení v jeskyni. Sloupsko-šošůvské jeskyně 16. dubna po třech letech opět přesunou příchozí v čase do doby ledové při prohlídkách Velikonoce s neandrtálci.
Zatímco v letech 2016 až 2019 byla průměrná souhrnná roční návštěvnost 14 zpřístupněných jeskyní v ČR kolem 770.000 lidí, v covidových letech 2020 a 2021 to bylo i kvůli několika měsícům úplného zavření a odlivu zahraničních turistů 528.000, respektive 475.000. „Uzavření jeskyní předloni na jaře a na podzim a loni na jaře udělalo v rozpočtu příspěvkové organizace velké trhliny, protože ochranu a provoz podzemí je nutné zajišťovat i při jejich uzavření. Museli jsme bohužel odložit plánované investice do údržby a modernizace našich provozů. Jsme moc rádi, že letos můžeme otevřít v obvyklé datum,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl.
S provozní dobou krasového podzemí se mohou zájemci seznámit na webu www.caves.cz. Část prohlídek bude Správa jeskyní ČR předem nabízet v předprodeji na internetu, na další časy v otevírací době se tradičně dají získat vstupenky přímo v pokladnách jeskyní.
Autor: Správa jeskyní ČR
Zdroj: ČTK
Bře 29, 2022 | Ochrana životního prostředí
Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli dnes krajští zastupitelé.
Jediný, kdo dnes zřízení fondu v navržené podobě nepodpořil, byl náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík (Piráti). Důvodem byly právě úroky. „U všech účtů kraje zůstávají úroky, které se teď pohybují kolem 3,5 procenta ročně, příjmem krajského rozpočtu. V tomto jediném případě zůstávají na účtu Turow, za rok je to až 30 milionů korun,“ zdůvodnil své rozhodnutí. Podpořila ho ještě stranická kolegyně Daniela Weissová, podle které by tyto peníze mohly pomoci třeba při financování sociálních služeb.
„Neumím si představit, že bychom peníze, které jsme dostali od polské vlády, použili někde jinde. Myslím, že dává naopak velkou logiku prokázat, že všechny příjmy z těch peněz budou využity na základě mezivládní smlouvy, i proto si myslím, že příjmy z úroků mají být příjmy fondu,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Peníze z Polska jsou podle něj navíc jen spolufinancováním projektů. O dalších zdrojích budou podle Půty zástupci kraje a dotčených měst a obcí jednat v příštím týdnu s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL) a ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL).
Zapojení úroků do krajského rozpočtu odmítla většina přítomných. „Jsou to účelově darované peníze, proto myslím, že by i úroky měly zůstat na tomto účtu,“ řekl starosta Turnova Tomáš Hocke (Starostové pro Liberecký kraj) a jeho stranický kolega, starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka, doplnil: „Považoval bych za nemorální, kdyby peníze z úroků měly skončit v rozpočtu kraje.“ Podle starosty Hejnic Jaroslava Demčáka budou peníze navíc potřeba: „Ty ceny byly počítány v loňském roce a všichni víme, kam se od té doby posunuly ceny stavebních prací.“
Kompenzace jsou součástí česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v polském dole Turów u českých hranic. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun). Jde o kompromis, Česko původně žádalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Na transparentní krajský účet dorazily peníze na začátku února, deset milionů eur dostal český stát. O dotace z fondu budou moci žádat obce z dotčeného území a také Severočeská vodárenská společnost a Frýdlantská vodárenská.
Peníze jsou určené na výstavbu vodovodů, rozšíření úpraven pitné vody nebo zvýšení kapacity vodovodů a kanalizací v příhraničí. Výše podpory může dosáhnout až 100 procent uznatelných nákladů. Půjdou na rekonstrukci úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a výstavbu vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Na Frýdlantsku se počítá s rozšířením kapacity úpravny vody ve Frýdlantu, vybudováním vodovodních přivaděčů Frýdlant–Bulovka a Frýdlant–Dětřichov a se zvýšením kapacity vodovodních řadů a vodojemů v oblasti.
Zastupitelé dnes také zvolili 13členný výbor fondu, který bude na nakládání s prostředky dohlížet. Předsedou je krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), členy se stali starostové měst a obcí z česko-polského příhraničí, které jsou těžbou na polské straně dotčeny nejvíc.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Bře 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Snížení negativních dopadů na životní prostředí v Libereckém kraji je tématem druhého ročníku soutěže Ideathon. Řešení budou hledat v Liberci studenti středních škol a místní univerzity, budou na to mít 24 hodin. Mezi nejlepší týmy rozdělí pořadatelé 100.000 korun. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková.
Týmy budou dvou – až pětičlenné, soutěžit budou v prostorách krajského podnikatelského inkubátoru Lipo.ink od 21. do 22. dubna. Zájemci o účast se mohou hlásit do 17. dubna na portálu 1012plus. „Tři výzvy jsme postavili na reálných problémech, které tíží Technickou univerzitu v Liberci, Liberecký kraj a Statutární město Liberec. Čtvrtá výzva bude mít širší mantinely, soutěžící dostanou k dispozici otevřená data kraje a definice problému i řešení bude na nich,” uvedl Jan Mašek, vedoucí liberecké kanceláře CzechInvest, která je jedním z pořadatelů Ideathonu.
Detailní podklady k jednotlivým výzvám dostanou účastníci soutěže na začátku 24hodinové akce, tematicky budou spojené s alternativními zdroji energií, snižováním dopravní zátěže či energetickými úsporami v budovách. „Naším cílem je motivovat studenty k vytvoření životaschopných souborů opatření, která budou mít reálný dopad. Stejně, jako to bylo v loňském ročníku,“ řekl radní kraje Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj).
Loni vyhrál projekt Binner studentů liberecké univerzity (TUL) Jaroslavy Frajové, Michala Jordáka a Viliama Fedorka s chytrým řešením logistiky svozu komunálního odpadu. V obměněném složení uspěl tým i na studentské soutěži Startup TUL o půl roku později. Letos plánují pilotní projekt, ve kterém na Frýdlantsko nasadí 20 popelnic vybavených senzory. „Data ze senzorů pomohou optimalizovat cesty popelářských vozů, přístupná budou jak pro svozovou firmu, tak v aplikaci pro obce a občany. Jak celý systém nastavit co nejefektivněji, nám pomůže právě frýdlantský pilot realizovaný s odborem životního prostředí Libereckého kraje,” uvedla Frajová, doktorandka na liberecké univerzitě, která na projektu Binner aktuálně spolupracuje s programátorem Josefem Čížkem.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Bře 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na okraji Jablonného v Podještědí ve směru na Velký Valtimov skončilo tento týden hloubení 22 různě velkých tůní. Původně bylo na několika hektarech neudržované rákosí. Proměna zanedbané lokality si vyžádala skoro šest milionů korun. Oblast poslouží jak k zadržování vody v krajině, tak i k posílení místní biodiverzity, tedy různorodosti života. Ve společném projektu dvou neziskových organizací z Liberce nazvaném Mokřady Česká Ves je v plánu i vytvoření zázemí pro návštěvníky. V tiskové zprávě o tom informovali tvůrci projektu ze spolku Čmelák a Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR).
Nové tůně jsou vyhloubené v katastrálním území Česká Ves. „Lokalita byla v minulosti odvodněna za účelem obhospodařování, proto muselo být součástí hloubení tůní i přerušení odvodňovacích melioračních trubek. Někde nebylo snadné trubky objevit, nakonec se to ale snad podařilo. Odměnou je, když vidíte, jak se nové tůně začínají plnit vodou, která by jinak z lokality odtekla,“ řekla Dagmar Najmanová z IPUR.
Hotová je zatím první část projektu, která spočívala právě v přerušení meliorací, vyhloubení tůní a v terénních úpravách. Ekologové přehradili také otevřený meliorační kanál, čímž vzniklo několik dalších menších průtočných tůní. „Nyní nás čekají ještě výsadby vodních a mokřadních rostlin, osetí louky, úpravy břehů a příprava návštěvnické infrastruktury. Když půjde všechno podle plánu, lokalita by se pro veřejnost mohla otevřít příští jaro,“ uvedl za Čmelák Jan Korytář.
Projekt podpořily norské fondy, Liberecký kraj i Státní fond životního prostředí v rámci operačního programu. Vytvářená lokalita s tůněmi volně navazuje na nedaleký areál Mokřady Jablonné. Obě sousedící oblasti mají rozlohu téměř deset hektarů, což z nich dělá významné biocentrum v jinak intenzivně obhospodařované krajině.
Také Mokřady Jablonné na okraji historické části města u zámku Nový Falkenburk byly v minulosti zanedbanou plochou s černými skládkami. Na úpravě tohoto území, kde jsou podmáčené louky, mokřady a lužní olšový luh včetně dvou potoků, pracuje Čmelák od roku 2006. Vytvořil tam soustavu osmi tůní a mokřady vede naučná stezka s interaktivními prvky. Na trojrozměrných modelech si návštěvníci mohou například vyzkoušet, jak při záplavách působí rovné a jak klikaté koryto řeky. Mokřady lze projít takzvaně suchou nohou díky tomu, že tam je 435 metrů haťových chodníků, 40 dubových šlapáků, tři štěrkové náspy i dřevěná a kamenná mola.
Autor: IPUR
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto, zdroj: ekolist.cz
Bře 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Krkonoších dnes kvůli ochraně ohroženého tetřívka a dalších živočichů začala platit uzávěra jedenácti turistických cest nebo jejich částí. Zákaz vstupu na cesty potrvá do konce května. Opatření souvisí s vyhlášením osmi takzvaných klidových území v Krkonoších v roce 2020. Omezení platilo poprvé loni. V terénu je zákaz vstupu na cesty vyznačen cedulemi.
„Většinu uzavřených tras budou moci turisté obejít po sousedních turisticky značených cestách,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správci parku se uzavřením cest snaží zabránit rušení tetřívka obecného. Lidé se od úterý vyhnou místům, které tetřívci pravidelně využívají jako tokaniště, a to v nejcitlivějším období jejich toku a rozmnožování.
Uzavřená je například žlutě značená turistická cesta ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku, zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka a část modré turistické cesty z Davidových bud na Špindlerovku. Turisté nemohou vstoupit ani na zimní, tyčemi značenou cestu z Malého Šišáku k Luční boudě. Uzavřena je i část naučné stezky Černohorské rašeliniště nebo část zelené turistické cesty z Tetřevích bud k Hrnčířským boudám.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Bře 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí letos vydá podle upraveného rozpočtu 27,55 miliardy korun. Částka je v porovnání s návrhem předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) asi o 7,2 miliardy korun vyšší. Stejně tak vzrostou o 12 miliard na 33,5 miliardy korun příjmy fondu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu fondu, jak jej předložil kabinet Petra Fialy (ODS). Dnes jej schválila Sněmovna. Na loňský rok měl fond životního prostředí naplánované příjmy 3,58 miliardy korun a výdaje 5,65 miliardy korun.
Návrh letošního rozpočtu výrazně zvýšil Modernizační fond, díky němuž by měl fond dostat 20 miliard korun. Přes devět miliard obdrží fond z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí na Národní plán obnovy. Další příjmy fondu tvoří například platby za využívání přírodních zdrojů a za znečišťování životního prostředí, splátky poskytnutých půjček včetně úroků či pokuty za poškozovaní životního prostředí.
Z Modernizačního fondu předpokládá fond v letošním roce výdaje 12,8 miliardy korun. „Více než třetina prostředků je určena pro oblast modernizace teplárenství, třetina pro nové obnovitelné zdroje energie a necelá čtvrtina pro modernizaci velkých průmyslových zařízení,“ stojí v materiálu. Zbylé peníze by měly směřovat do dopravy.
V Národním plánu obnovy má fond dát téměř šest miliard na snížení energetické náročnosti budov a přes dvě miliardy korun domácnostem na přechod na obnovitelné zdroje energie. Na projekty využívání dešťové vody má mít fond 350 milionů korun, stejná částka má podpořit počiny proti suchu a pro šetrnou protipovodňovou ochranu zastavěných části Brna.
Dalším největším výdajem v návrhu rozpočtu fondu životního prostředí je 4,2 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ a k Národnímu plánu obnovy. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Bře 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Energetické štítky budou mít nově i mobilní telefony a tablety. Počítá s tím chystané evropské nařízení, které by Evropská komise měla schvalovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to z informací na webu komise. Cílem opatření je, aby výrobci při navrhování mobilních přístrojů zohledňovali jejich energetickou účinnost a dlouhou životnost, opravitelnost, možnost modernizace, údržbu, opětovné použití a recyklaci.
Od loňského března platí v Česku i EU nové energetické štítky pro velké bílé spotřebiče a televizory, od září pak i pro svítidla. Jsou přehlednější a pomáhají spotřebitelům šetřit náklady na provoz a energii. Díky zavedení nové stupnice značení se uvolnilo místo v nejvyšší energetické třídě A, která je nově určená jen pro ty energeticky nejúspornější výrobky.
„Energetický štítek po obsahové stránce vystavují výrobci. Ti mají zodpovědnost za obsah dat na něm uvedených. Prodejci mají povinnost energetické štítky zákazníkům vystavit tak, aby se mohli na základě dat na štítku rozhodovat o tom, jaký spotřebič zakoupí. Konkrétní pravidla se vztahuji třeba i na katalogy, reklamy a další propagaci výrobků,“ uvedl generální ředitel sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ Radek Hacaperka.
Aktuálně rostoucí ceny energie podle organizace SEVEn, The Energy Efficiency Center zvyšují i potenciál úspor energie a při výběru nového modelu spotřebiče je proto o to důležitější snažit se vyhledat energeticky úsporný model. „Správnost zavedení nové stupnice a nových štítků se nám záhy potvrdila nástupem nových produktů s výrazně nižší spotřebou, které spotřebitelům snižují náklady na energie a jsou zároveň jedním z nástrojů k zajištění energetické nezávislosti,“ dodal ředitel SEVEn Juraj Krivošík.
Správnost všech údajů na energetickém štítku a jeho dostupnost v prodejní síti kontroluje dozorový orgán, který je v každé členské zemi EU. V ČR je dozorovým orgánem Státní energetická inspekce. „Energetický štítek je v celé grafické a obsahové podobě závazný v rámci celé EU. Díky tomu mají jak spotřebitelé, tak i výrobci výhody většího trhu s jednotnou legislativou,“ uvedl ústřední ředitel inspekce Pavel Gebauer.
Pro další kategorie výrobků, které také mají energetický štítek, se aktualizace a sjednocení připravuje. Nebude to ale letos. Týká se to například sušiček prádla, digestoří, trub, klimatizací a ohřívačů vody a kotlů.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Bře 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Europoslanci Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík z hnutí ANO vyzvali předsedkyni evropské komise Ursulu von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Charlese Michela a další členy Evropské komise, aby vyhodnotili dopady válečného konfliktu na Ukrajině na Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a evropský energetický sektor. Hnutí to uvedlo v dnešní tiskové zprávě. Součástí výzvy je i žádost o předložení nutných změn v platné i projednávané legislativě.
„Nová geopolitická situace vyžaduje, aby se Evropa stala energeticky soběstačnou. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů musíme využít všechny dostupné čisté zdroje energie včetně jádra a zaměřit se na energetickou účinnost,“ uvedl Hlaváček.
Europoslanci uvedli, že vedoucí představitelé EU i lídři členských států aktuálně volají po snížení závislosti na dovozu fosilních paliv ze států mimo Evropskou unii, a to zejména z Ruska. To je ale podle ANO v rozporu s energetickými plány některých států včetně Česka.
„Plány na splnění klimatických cílů jsou dnes postaveny na přechodu z uhlí na zemní plyn a následně plyn nízkoemisní. Od tohoto záměru má být ustoupeno, což by ale znamenalo místo zrychleného uhelného útlumu nutnost i nadále využívat uhlí až do roku 2038, jak ostatně doporučila i uhelná komise. S útlumem uhlí ale počítá nově projednávaná evropská zelená legislativa,“ poznamenali europoslanci.
Výzvu k vyhodnocení dopadů války na Ukrajině podle hnutí ANO podpořili poslanci z Polska, Německa, Rumunska, Dánska, Lotyšska, Švédska a Slovenska.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Úno 25, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česko i další unijní země by v důsledku ruské invaze na Ukrajinu měly začít s urychlenou přestavbou energetiky na domácí a evropsky obnovitelné zdroje a posílit rozvoj přeshraničních energetických sítí. Ekologická organizace Hnutí Duha dnes uvedla návrhy, kterými lze podle ní postupně ukončit závislost na ruském plynu. Žádá i změnu některých českých zákonů.
„Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
„Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce,“ dodal.
Podle ekologů je třeba nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech.
„Návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny, je očividně nutné přepracovat,“ upozornili ekologové. Podle nich je třeba začít i „seriózní debatu“ o územích pro nové větrné elektrárny.
Ekologové apelují i na zateplení domů a stavbu energeticky pasivních obydlí. „Solární panely by měly být na každé vhodně střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. (…) Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek,“ dodali. Podle organizace je pak třeba nastavit varianty programů podpory zateplování a solárních střech, tak aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Uvedla také, že k dostatečné podpoře komunitní energetiky musí být přijat nový energetický zákon. Hnutí Duha dále požaduje limitování výstavby a využití plynových zdrojů, snižování spotřeby tepla v budovách, rozvoj obnovitelných zdrojů tepla, jako využívání tepla z odpadních vod či bioplynových stanice na odpady, a s tím spojené důsledné třídění bioodpadu, a rozvoj technologií k akumulaci energie – třeba v podobě vodíku či syntetického metanu.
Podle ekologů potřebuje Česko také rozsáhlejší spolupráci v energetice s ostatními unijními státy, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z OZE a dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. „Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU,“ dodala organizace. Za důležité označila i investice do hromadné dopravy a nízkoemisních vozidel.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Úno 24, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí dnes jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v lesích. Obce chtějí podrobnější informace, řekla po dnešním jednání se zástupci obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Starostové po setkání novinářům řekli, že proti vyhlášení národního parku je 17 obcí. Současná ochrana je podle nich dostačující a podle nich chybí studie, které by prokazovaly nezbytnost vyhlášení národního parku, uvedl starosta Bělče na Kladensku Lukáš Kocman.
Ministerstvo chce v červnu zahájit proces vyhlašování národního parku, cílem by měla být ochrana rozmanitých lesů, skal, údolí a kaňonu řeky Berounky včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů, kteří zde žijí. Proces může podle Hubáčkové trvat přibližně dva či tři roky.
Některé obce se vyhlášení národního parku obávají kvůli nárůstu turistiky, podle jejich starostů je zajištění ochrany přírody prostřednictvím chráněné krajinné oblasti dostatečné, další turisté k ochraně nepřispějí, místní obyvatelé preferují klidnější venkovský život. „Já si myslím, že se ministerstvu nás nepodařilo přesvědčit,“ uvedl Kocman. Dodal, že obce teď platí daň za to, že dokázaly přírodu zachovat, a nemají vliv na to, zda bude záměr vyhlášen.
Podle Hubáčkové se podařilo vyvrátit obavy, že do národního parku nebude možné chodit například na houby nebo pro klestí. „Některé obavy jsme možná i trošku rozptýlili, některé zůstávají a budeme je zapracovávat do dalších dokumentů,“ řekla Hubáčková. Dodala, že ministerstvo například prověří, zda by plánovaný rozvoj obcí byl v souladu s plánem péče o území národního parku. Zdůraznila ale, že valná většina území parku bude lesní území. Vyhlášení národního parku nepřinese podle ministerstva pro veřejnost omezení vstupu oproti současnému stavu.
Ministryně řekla, že na rozvojové aktivity budou dotační programy určené pro obce v národním parku. Podle Kocmana obec nyní nepotřebuje například stavět parkoviště pro turisty, ale dlouhodobě ji trápí například nedostavěný vodovod.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení. Stát by se jím mělo 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje status CHKO. Plocha národního parku by měla zabírat 12.000 hektarů, z toho 96 procent pozemků patří státu. Dotýká se katastru 19 obcí, více než polovinu katastrálního území v budoucím parku by mělo mít osm obcí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
