Úno 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí by měl letos vydat podle upraveného návrhu rozpočtu 27,55 miliardy korun. Částka je v porovnání s návrhem předchozí vlády o asi 7,2 miliardy korun vyšší. Stejně tak by o 12 miliard na 33,5 miliardy korun měly vzrůst příjmy fondu, vyplývá z materiálu nynějšího kabinetu, který bude schvalovat Sněmovna. Na loňský rok měl fond životního prostředí naplánované příjmy 3,58 miliardy korun a výdaje 5,65 miliardy korun.
Návrh letošního rozpočtu výrazně zvýšil Modernizační fond, díky němuž by měl fond dostat 20 miliard korun. Přes devět miliard obdrží fond z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí na Národní plán obnovy. Další příjmy fondu tvoří například platby za využívání přírodních zdrojů a za znečišťování životního prostředí, splátky poskytnutých půjček včetně úroků či pokuty za poškozovaní životního prostředí.
Z Modernizačního fondu předpokládá fond v letošním roce výdaje 12,8 miliardy korun. „Více než třetina prostředků je určena pro oblast modernizace teplárenství, třetina pro nové obnovitelné zdroje energie a necelá čtvrtina pro modernizaci velkých průmyslových zařízení,“ stojí v materiálu. Zbylé peníze by měly směřovat do dopravy.
V Národním plánu obnovy má fond dát téměř šest miliard na snížení energetické náročnosti budov a přes dvě miliardy korun domácnostem na přechod na obnovitelné zdroje energie. Na projekty využívání dešťové vody má mít fond 350 milionů korun, stejná částka má podpořit počiny proti suchu a pro šetrnou protipovodňovou ochranu zastavěných části Brna.
Dalším největším výdajem v návrhu rozpočtu fondu životního prostředí je 4,2 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ a k Národnímu plánu obnovy. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Úno 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Patnácté výročí slaví polární stanice J.G. Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007. Výročí si vědci připomenou i přímo na místě v rámci letošní expedice. Masarykova univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Expedice v ní našla zázemí i letos. „Letošní 15. narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě, a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární,“ uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci podle Nývlta využili každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy. „Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas,“ vysvětlil Nývlt.
Zajímavé výsledky se podle něj očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa. To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace. Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant. Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.
Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Úno 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) chtějí v obcích na Křivoklátsku s místními projednat plánované vyhlášení národního parku. Některé obce s ním nesouhlasí. Výjezdů do obcí se zúčastní také ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Některé obce si vyhlášení národního parku nepřejí, obávají se například nárůstu turistiky a s ním spojených dopadů na přírodu, pořádek i klid.
První z výjezdů bude ještě do konce února, řekla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Deset starostů z Křivoklátska v tiskové zprávě uvedlo, že na dosavadních jednáních, která byla z iniciativy Středočeského kraje, neobdrželi žádné podklady s výjimkou letáku.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení. Myšlenku už dříve podpořilo zastupitelstvo Středočeského kraje. Podle hejtmanství právě status národního parku poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany, zároveň je ale velmi důležitá komunikace s obcemi a obyvateli, a to včetně vypořádání jejich připomínek.
Podle Pospíšilové nyní přebírá iniciativu ministerstvo a obce informace dostanou. Starostové v čele se starostkou Karlovy Vsi Ivetou Kohoutovou se domnívají, že nyní ještě není na místě mluvit o zahájení procesu vyhlašování. „Takové prohlášení předjímá to, že obce byly s konkrétním návrhem uvažovaného Národního parku Křivoklátsko seznámeny a nemají k němu zásadní připomínky,“ napsali starostové. Ministerstvo totiž na konci ledna oznámilo, že v nejbližší době proces vyhlašování zahájí. „Je to ještě před startovní čarou,“ uvedla Pospíšilová.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale i rozkvět obcí v regionu. Starostka Karlovy Vsi na konci ledna řekla, že národní park vstoupí do místního venkovského života a zvýšený turismus znamená vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody. Národním parkem by se měla stát část plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit, a to v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje stávající status CHKO.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Úno 11, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Dolních Věstonicích na Břeclavsku vznikne za 45 milionů Dům přírody Pálavy, který naváže na objekt muzea. Částkou 21,6 milionu korun na něj přispěje Jihomoravský kraj, řekl Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu. Zbytek by měl uhradit Státní fond životního prostředí. Kraj chtěl původně přispět částkou 7,2 milionu. Radní ale rozhodli o zvýšení podpory na 21,6 milionu s ohledem na růst cen stavebních materiálů a prací a kvůli náročnosti realizace.
„Projekt Domu přírody Pálavy jsme podpořili již v minulosti. Původní rozpočet byl vypočítán v roce 2018 před skokovým zdražením stavebních materiálů a prací. Je proto nutné jeho financování upravit,“ uvedl hejtmanův náměstek Lukáš Dubec (Piráti).
Dům přírody Pálavy naváže na objekt muzea v Dolních Věstonicích. Vznikne novodobá přístavba vstupních prostor návštěvnického centra a rozšíří se prostor expozice. Pro návštěvníky bude nově také otevřena promítací místnost, učebna a dílna. Suterén objektu slouží jako hlavní expozice a je přístupný po hlavním schodišti a výtahem.
Areál muzea bude mít střešní zahradu, mokřad a edukační prvky. „Muzeum se v budoucnosti dozajista stane vyhledávaným turistickým cílem. Návštěvníci se v nových interaktivních expozicích dozvědí o unikátní pálavské krajině, jejím ekosystému, kultuře a historii,“ řekl Dubec.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Úno 10, 2022 | Ochrana životního prostředí
Grant v sedmém ročníku programu Zelené oázy, který pro obce a spolky vyhlašuje Nadace Partnerství, letos získalo 17 projektů z 62 přihlášených. Rozdělí si 1,44 milionu korun. V tiskové zprávě to dnes za nadaci uvedl David Kopecký. Žádat o grant mohly obce, školy, spolky a další instituce z celé republiky. Cílem programu je navrátit zeleň a vodní prvky do měst.
Zájemci podali 62 žádostí za více než 6,2 milionu korun. „Více jak polovinu úspěšných žadatelů tvoří žáci a učitelé škol – od mateřských po gymnázia. Grant získalo několik menších obcí, spolků a neziskových organizací, včetně ochránců přírody, romského střediska nebo Ekodomova,“ uvedl vedoucí grantového týmu Nadace Partnerství František Brückner.
Odborná komise hodnotila třeba míru zapojení veřejnosti nebo správnou skladbu rostlin. Co do počtu nejúspěšnější byli žadatelé z Brna a jižní Moravy. Peníze ale putovaly například i do Středočeského kraje, na Vysočinu či do Ústeckého kraje. Úspěšní žadatelé se do práce budou moci pustit už letos na jaře a své plány dokončí tento podzim.
Do předchozích šesti ročníků Zelených oáz se zapojilo přes 9686 dobrovolníků, kteří ozelenili 22.139 stromy, keři a květinami plochu přesahující 20,8 hektaru. Nadace Partnerství a firma MOL Česká republika, která program finančně podporuje, celkem podpořily 113 projektů ze 718 žádostí.
Novou možnost dostanou zájemci o grant od 1. března, kdy nadace vyhlásí několik výzev na podporu drobných výsadeb i komplexních záměrů až do 400.000 korun. Další ročník programu Zelené oázy se otevře tradičně na začátku září.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Úno 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Expozice Živá voda v Modré na Uherskohradišťsku dnes odpoledne přivítala miliontého návštěvníka. Stalo se tak po devíti letech a 116 dnech jejího provozu. V tiskové zprávě to dnes uvedla Lenka Kučerová z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM). Díky expozici se lidé mohou seznámit se životem pod vodou, několik let je její součástí také výběh s pratury.
Podle ředitelky CCRVM Zuzany Vojtové je Živá voda milionový projekt nejen kvůli kulatému počtu návštěvníků. „Živá voda je milionová, protože přináší radost i poučení všem v průběhu celého roku. Jen si vezměte, kdy rekord padl. Na začátku února, za pošmourného, ne zrovna ukázkového či příjemného dne,“ uvedla Vojtová.
Živá voda byla otevřena v roce 2012. Návštěvníkům představuje život ve sladkovodních vodách, její velkou atrakcí je podvodní tunel, díky němuž lidé mohou pozorovat prostředí pod hladinou. Expozice kromě ryb a vodních živočichů ukazuje i rostliny typické pro povodí řeky Moravy. Od roku 2018 je její součástí také výběh se dvěma pratury, které mohou návštěvníci sledovat z nadhledu díky dřevěné lávce.
Autor: CCRVM
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ve Vysokém Mýtě byla dokončena strategie, která má pomoci připravit se na změny klimatu. Adaptace měst k předpokládáním změnám klimatu je tématem, kterým se města začaly v posledních letech zabývat. Dlouhodobě se projevují dopady klimatických změn, které postupem času nabírají na intenzitě. Součástí této strategie je návrh v podobě dostatečného množství zeleně, a to jak mezi domy, tak i v krajině. Dále se například pro výstavbu a rekonstrukci budov počítá s efektivním nakládáním dešťových vod, uvedla radnice v tiskové zprávě.
„Naším hlavním cílem je zajistit dobré podmínky pro život obyvatel města, a to nejen v současnosti, ale i v podmínkách předpokládaných klimatických změn. Prioritou i do budoucna je proto komplexní a promyšlené řešení veřejných prostranství a dostatek zdravé zeleně ve městě i v okolní krajině. Mezi priority patří také udržitelná výstavba a rekonstrukce budov a efektivní nakládání s dešťovými vodami“ řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
Adaptační opatření město pro přehlednost rozdělilo celkem tří zón, modré, zelené a šedé.
Zelená opatření zahrnují přírodní oblasti ve městě, které mají další funkce a napomáhají mírnit projevy změny klimatu. Plánovaným krokem je využití zelených střech u nových budov a doplnění zeleně podél polních či cyklistických cest. “Během horkých dní poskytuje osvěžující stín, ochlazuje a zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu. Uvnitř města je potřeba zeleň zachovat, vhodně ji provázat s mobiliářem a zajistit podmínky pro její delší životnost. Do zeleně lze také svádět vodu z okolních komunikací,” řekl Štěpán Vizina z firmy Ekotoxa.
Modrá opatření zahrnují hospodaření s vodou. Cílem je například zlepšení zadržování vody či zvýšení propustnosti terénu. K lepšímu zadržení vody v krajině mohou napomoci zasakovací pásy či tůňky. “Využívat vodu jde třeba při údržbě zeleně, na zahradách nebo v domácnostech,” řekl jeden z autorů strategie Zdeněk Frélich z firmy Ekotoxa.
Šedá opatření zahrnují technické opatření, a to například v energetice. Světlejší střechy umožňují lepší odrážení slunečního záření a tím snižují přehřívání. “Město hospodaří s energiemi na svém majetku na velmi slušné úrovni, většina veřejných objektů nebo bytů je již zateplena. Výstavba nových objektů by měla probíhat optimálně v pasívním standardu s minimální spotřebou energie. Je zde pak i větší prostor pro obnovitelné zdroje,” řekl Frélich.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: Nase-voda.cz
Led 24, 2022 | Ochrana životního prostředí
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ukončil šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Novela vodního zákona je podle něj nezbytná, protože ten současný dostatečně neřeší především ohlašování havárií a kompetence úřadů při jejich zneškodňování. Se závěry šetření seznámil na dnešním jednání ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL). V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Ombudsman už loni v létě uvedl, že při řešení havárie v Bečvě se ukázala nedostatečnost vodního zákona.
Současný zákon podle ombudsmana upravuje systém ohlašování havárie velmi nepřehledně. „S určitou nadsázkou lze říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval,“ uvedl už dříve Křeček. Vítá proto, že samo ministerstvo v minulosti navrhlo, aby prvotní informace směřovaly vždy k Hasičskému záchrannému sboru a ten by následně zprávu o havárii předával dál místnímu vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí.
Problém vidí ombudsman i v tom, že vodní zákon výslovně nestanoví, který krajský úřad má zneškodňování havárie řídit, zasáhne-li území více krajů. To by měla zamýšlená novela také vyjasnit. V neposlední řadě je podle ombudsmana nutné přesněji definovat, co řízení prací při zneškodňování havárie přesně obnáší.
Bočková uvedla, že návrh novely vodního zákona, který připomínky ombudsmana zohledňoval, sice vznikl už za předchozí vlády, před volbami ho ale zákonodárci nestihli projednat.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Přerovem. Jedovaté látky do vody unikly předloni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Autor: Kancelář veřejného ochránce práv
Zdroj: ČTK
Led 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Dnes startuje lednová výzva celorepublikové kampaně Do práce na kole, kterou pořádá spolek AutoMat. Je určena pro jednotlivce, kteří by se při ní měli po celý týden dopravovat do práce a v případě home office na nákupy nebo návštěvy pěšky, klusem, na kole či koloběžce. Hodnotí se pravidelnost těchto cest.
Před rokem, v době přísných protikoronavirových opatření, se lednové výzvy zúčastnilo 1550 lidí, kteří si zapsali 31.700 kilometrů překonaných na kole či koloběžce, 11.200 kilometrů pešky nebo poklusem, 3200 cest na kole, 2800 cest pěšky, uvedli organizátoři na webu. Podle nich kolo a chůzi jako dopravní prostředky využívá po celý rok stále více lidí. Konkrétně v Praze vzrostl počet průjezdů na kole v porovnání v obdobím před pandemií covidu-19, která začala na počátku roku 2020, o 50 procent.
„Aktivní cesta do práce řeší několik problémů najednou. Ušetříte čas, který byste strávili cestováním třeba do posilovny, pravidelný pohyb je zásadní faktor prevence proti kardiovaskulárním onemocněním a depresi. Navíc pomůžete svému městu tím, že nevytváříte dopravní zácpy a napomáháte lepší atmosféře měst i místní ekonomice,“ uvedla Anna Kociánová ze spolku AutoMat k důvodům, proč by se lidé měli do práce či za zábavou dopravovat „bezmotorově“.
Tradiční květnová výzva Do práce na kole se letos bude konat po dvanácté. Na rozdíl od lednové akce trvá celý měsíc a účastnit se jí mohou jednotlivci i soutěžní týmy rodin, kolegů či přátel. Registrace do jarní výzvy začne 1. února.
Autor: AutoMat
Zdroj: ČTK
Led 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace nezajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zásob vody pro obyvatele příhraničí. Aktivisté dnes uvedli, že uzavření dohody by byla chyba. Požadují také, aby Česko neustupovalo polským požadavkům, například ohledně snížení kompenzací škod, které provoz dolu způsobí na českém území. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) dnes bude poprvé od nástupu do vedení resortu jednat o Turówu a stanovení náhrady škod s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.
„Považujeme možnost uzavření smlouvy s Polskem o dole Turów za chybu. Polsko nejenomže nepřijímá odpovědnost za své chování, ale dokonce chce další a další ústupky z české strany, což je ve chvíli, kdy polský důl může způsobit ztrátu vody pro tisíce lidí, neuvěřitelné,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.
„Polsko nerespektuje rozhodnutí evropského soudu, neplatí pokuty, které mu za to byly vyměřeny, a dokonce nyní vyhrožuje Česku žalobou k arbitrážnímu soudu, která je založena na neexistujících českých pochybeních. Jediným správným řešením situace je co nejrychlejší uzavření dolu Turów a spravedlivá transformace regionu, která přinese pracovní místa pro místní obyvatele,“ dodala aktivistka.
Podle zástupců Greenpeace by bylo uzavření mezivládní dohody předčasné, zopakovali, že Česko nemá záruky, že ji Polsko bude plnit. Jako problematický ekologové vidí i dokument, o kterém v pondělí informoval server Business Insider. Varšava v něm podle portálu vytýká Praze, že český důl ČSM u hranic s Polskem pokračuje v těžbě bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany.
Aktivisté míní, že by tím Polsko mohlo donutit českou stranu k ústupkům. Hubáčková v pondělí v České televizi uvedla, že u dolu ČSM nedochází k žádné změně podmínek pro těžbu či k prodloužení těžby.
Dnešního jednání se s ministryní zúčastní také český tým, v němž bude hejtman Libereckého kraje Martin Půta, zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva zahraničí.
Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti rozšíření dolu, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Důl Turów uhlím zásobuje elektrárnu, která se nachází v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Polsko-česká jednání se zastavila na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy, jedno setkání se pak konalo v listopadu, kdy byl v čele MŽP Richard Brabec (ANO).
Hubáčková ve čtvrtek řekla, že se bude jednat o původní smlouvě, kde se například mluvilo o odškodnění do 50 milionů eur pro českou stranu. Polská média však před několika dny uvedla, že Varšava chce jednat o výrazně nižších kompenzacích a uvažuje o tom, že se kvůli sporu o Turów obrátí na arbitrážní soud ve Stockholmu.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
