Led 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Dialog, který má přispět k řešení ekologických i sociálních krizí, je cílem publikace Nová dohoda a z ní vyplývající výzvy. Na on-line konferenci je dnes představili zástupci Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci a jejich spolupracovníci. Publikace staví na tématech práce, přírody a péče. Zástupci iniciativy dnes hovořili o změnách, které považují za nutné pro úspěšný a sociálně spravedlivý posun k nízkouhlíkové ekonomice. Na iniciativu chtějí organizátoři v budoucnu navázat další aktivity a zapojit do ní další lidi.
Josef Patočka dnes za platformu uvedl, že společnost čelí jak ekologické krizi, tak krizi bydlení a dalším sociálním problémům, málo se však hledají odpovědi podobně propojené jako tyto potíže. „Chtěli jsme, aby různé sektory společnosti vstoupily do dialogu, máme tendenci přemýšlet škatulkovitě,“ podotkl Patočka.
Prvním z témat, na které se publikace zaměřuje, je péče. Socioložka Eva Hejzlarová k tomu uvedla, že význam pečování o blízké i význam pečovatelských profesí je ve společnosti přehlížený a práce není dostatečně zaplacená. Iniciativa proto mimo jiné požaduje vyšší zaručenou mzdu a zlepšení podmínek v těchto profesích a chce, aby tito zaměstnanci měli větší hlas například skrze odbory i lepší ocenění domácí péče.
Mluvčí za tento pilíř projektu bude bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. K tématu práce politoložka Kateřina Smejkalová uvedla, že dohoda má v této oblasti šest cílů. Prvním je důstojné ohodnocení, dalšími jsou dostatečné ohledy na zdravotní důsledky práce a smysluplnost práce. K tomuto podotkla, že absence smyslu práce může lidi dovézt například k radikalizaci. Smejkalová dále upozornila i na potřebu větší demokratizace práce, kdy by se zaměstnanci mohli více podílet na směřování podniku, dostupnosti práce a její časové přiměřenosti. Tuto část bude během aktivit spjatých s iniciativou zastupovat odborář Bohumil Čáp.
Mluvčím třetí sekce, věnované přírodě, je Petr Doubravský ze studentské iniciativy Fridays for Future. Doubravský mimo jiné řekl, že je třeba se co nejdříve „dohodnout“, jak má fungovat společnost i jaký má mít vztah k přírodě čelící klimatické krizi. Odklon od fosilních paliv je podle jeho slov třeba brát jako velkou příležitost. Ohledně možných zdrojů ekonom Jan Bittner sdělil, že je třeba postupně změnit chování producentů i spotřebitelů. K ekologičtější ekonomice by podle něj mohly přispět i zelené dluhopisy a taxonomie. K hledání nových příjmů pak Bittner podotkl, že náklady transformace by měli nejvíce nést ti, kteří se na klimatické krizi podílejí a ti, kteří mají dost finančních prostředků na její uskutečnění.
Zdroj: ČTK
Led 17, 2022 | Ochrana životního prostředí
Areál bývalé skládky pod vrchem Cvilín v Krnově na Bruntálsku tamní radnice vyhlásila přechodně chráněnou plochou. Důvodem je výskyt vzácné ropuchy krátkonohé, kterou na místě před dvěma lety na podzim našli ochránci přírody, řekla mluvčí města Dita Círová. Ochrana území by měla zajistit pro obojživelníka lepší podmínky pro život.
Ropucha krátkonohá je nejmenší a nejvzácnější ze tří druhů ropuch žijících na území České republiky. Patří v republice mezi nejohroženější obojživelníky a až do nedávna byl jeho výskyt znám pouze v Čechách, než se ho podařilo objevit v Krnově a později také ve staré pískovně nedaleko Osoblahy.
Ropucha krátkonohá je silně vázaná právě na pionýrské biotopy se spoře zarostlou půdou a s opakovaně se tvořícími periodickými tůňkami a kalužemi, kterých je však nedostatek.
Proto osídluje hlavně člověkem ovlivněná stanoviště, jako jsou pískovny, lomy a různé těžební oblasti nebo vojenská cvičiště. Na okraji Krnova žije ropucha v místě bývalé pískovny, kde se však nyní nachází naplněná a uzavřená skládka stavebního odpadu. Původní pískovna je kompletně zasypaná a v okolí se postupně rozrůstají náletové dřeviny.
„Na skládce u Krnova se ropuchy pravděpodobně rozmnožovaly v kalužích, které zde vznikaly po pojezdu těžké mechanizace. Po jejím uzavření se však kaluže tvořily minimálně, plocha začínala zarůstat vegetací a ropuchám hrozilo, že zde brzy po objevení vyhynou,“ uvedl člen herpetologické společnosti Filip Šiffner. Aby se to nestalo, krnovský městský úřad část bývalé skládky vloni na pět let vyhlásil přechodně chráněnou plochou. Začátkem listopadu už zde pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Českého svazu ochránců přírody vzniklo deset různorodých mělkých tůní pro rozmnožování, byl stržen travní drn a navršeny hromady zeminy i kamenů jako možného úkrytu a zimoviště.
Ropucha krátkonohá však není jedinou vzácnou obyvatelkou této lokality. Vyskytují se zde i další vzácné druhy, jako jsou silně ohrožená žába blatnice skvrnitá nebo evropsky významná kuňka žlutobřichá, také zde žijí ropuchy obecná a zelená. Z plazů se zde nachází například užovky hladká a obojková, slepýš kolchický nebo kriticky ohrožená zmije obecná. „Skládka je tak mimo jiné jednou z nejvýznamnějších herpetologických lokalit na severní Moravě a ve Slezsku, co se počtu druhů týče,“ dodal Šiffner.
Autor: Město Krnov
Zdroj: ČTK
Led 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Greenwashing zní jako něco čistého a zdravého. Ve skutečnosti je to ale dost špinavá záležitost. Co to je a jak poznáme, že máme s greenwashingem tu čest?
Greenwashing je, když společnost či organizace investuje více času a peněz do toho, aby se prezentovala coby šetrná a přívětivá k životnímu prostředí než do toho, aby svůj dopad na životní prostředí co nejvíce zmírnila.
S termíny whitewashing či brainwashing se už nejspíš setkal každý z nás. Greenwashing, jehož název vznikl spojením anglického „green“ (zelený) a právě jednoho ze dvou zmíněných, až tak známý není. Jde o jednání, při kterém jsou spotřebitelé uváděni v omyl ohledně environmentálních postupů firmy nebo ekologických přínosů určitého výrobku či služby. Označení greenwashing poprvé použil environmentalista Jay Westerveld již v roce 1986 v kritické eseji inspirované ironií v hotelovém podnikání populárního hnutí zvaného „ušetři ručník“. Myšlenka greenwashingu se poprvé objevila v dobách, kdy zdrojem informací pro většinu zákazníků byla televize, rádio a tištěná periodika. K rychlému zjišťování, tzv. fast-checking, které je dnes tak běžnou součástí našich životů, tehdy neměli přístup.
Dnes stejně jako kdysi Za posledních dvacet let se greenwashing změnil, rozhodně ale nevymizel. Jak svět klade stále větší důraz na environmentální praktiky, čelí velcí korporátní hráči zvyšujícímu se přílivu žalob kvůli lživým tvrzením o ekologických zásluhách, které si neprávem připsali. V únoru 2017 zaplatil americký gigant Walmart milion dolarů za urovnání nařčení z greenwashingu poté, co pustil do prodeje plastové sáčky označené jako kompostovatelné a biologicky rozložitelné. Kalifornské, environmentálně velmi uvědomělé právo přitom stanoví, že za kompostovatelný či biologicky rozložitelný může být produkt označen pouze v případě, že je na něm jasně uvedeno, za jak dlouho se na skládce rozloží. Dokonce i při obchodování s vodou se mohou firmy přetrhnout, aby se jevily coby zelenost sama. Kolik plastových lahví pole
JAK SE VYHNOUT GREENWASHINGU
Existuje několik jasných marketingových strategií, které poukazují na to, že společnost koná greenwashing.
1. Nadnesený jazyk – používání slov a výrazů s nejasným obsahem, například „šetrné k přírodě“ (eco-friendly)
2. Zelené produkty vyrobené znečišťovatelem – například úsporné žárovky vyráběné v továrně, která znečišťuje řeku
3. Vizuální materiál, který navozuje neoprávněný dojem ekologičnosti (květiny vyrůstající z automobilového výfuku a podobně)
4. Označení „nejlepší ve svém oboru“ – naznačování, že společnost je o něco „zelenější“ než všechny ostatní
5. Označení, která nejsou vůbec věrohodná – ozeleňování nebezpečných výrobků tak, aby působily bezpečně (ekologická cigareta)
6. Přílišná odbornost – fakta, která laické veřejnosti nemohou být srozumitelná
7. Imaginární přítel – když se podle etikety zdá, že produkt podporuje ještě nějaká třetí strana, jenže je to celé vymyšlené
8. Bez důkazu – tvrzení, které by mohlo být pravdivé, ale není ničím podloženo
9. Holé lži – úplně smyšlená tvrzení a údaje
Více o greenwashingu ZDE.
Zdroj: SFŽP
Led 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Středočeský kraj bude i letos vyplácet dotace na výstavbu cyklostezek nebo na opravy silnic po pokládkách inženýrských sítí. Obce budou moci žádat také o příspěvky na výsadbu stromů a připraveny budou i dotace na podporu paliativní a hospicové péče. Celkem chce hejtmanství na tyto účely uvolnit 103 milionů korun. Dotační programy dnes projednali krajští radní, schválit je ještě musejí zastupitelé, informoval mluvčí kraje David Šíma.
Hejtmanství v březnu počítá s otevřením čtyř fondů – cyklistické infrastruktury, na podporu výsadby stromů, takzvané homogenizace krajské dopravní infrastruktury a humanitárního fondu pro oblast zdravotnictví. „Obce, města či sdružení si mohou žádat o finanční podporu na zkvalitňování života svých občanů. Nově chceme nabídnout také podporu poskytovatelům paliativní a hospicové péče, protože i lidé na konci svého života si zaslouží co nejlepší péči,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Nejvíc peněz, 75 milionů korun, půjde do fondu homogenizace dopravní infrastruktury. Účelem tohoto programu je mimo jiné uvedení silnic do původního stavu po pokládkách inženýrských sítí. Dvacet milionů by mělo být ve fondu cyklistické infrastruktury.
V humanitárním fondu pro zdravotnictví bude šest milionů korun. Žadatelé je mohou využít na aktivity a programy na podporu paliativní a hospicové péče a péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacientů. Zlepšení životního prostředí je cílem fondu na podporu výsadby stromů, v němž budou dva miliony korun.
Autor: Středočeský kraj
Zdroj: ČTK
Led 12, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. „Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme,“ uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.
Lesy ČR spravují asi 38.000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.
Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. „Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád,“ uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.
Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.
Autor: Lesy České republik
Zdroj: ČTK
Led 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Na sklonku roku 2021 uspořádal Goethe-Institut ve spolupráci se školami z pěti evropských zemí hru „Klimaticky neutrální město“. Zadáním bylo vypracovat efektivní návrh na snížení emisí CO2 do roku 2030 na polovinu, a to pro fiktivní město. Vítězi českého kola mezinárodní soutěže se stali žáci a žákyně z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
„Změna klimatu představuje globální problém, jehož důsledky dnešní mladá generace pocítí na vlastní kůži,“ komentuje projektový vedoucí Daniel Vodrážka z Goethe-Institutu. „I proto jsme ve spolupráci se školami uspořádali mezi 15. listopadem a 12. prosincem 2021 soutěžní plánovací hru s tématem klimatické neutrality ve městech,“ dodává Vodrážka. Soutěže se zúčastnily školy z Litvy, Lotyšska, Estonska, Ruska a České republiky, kterou zastupovala gymnázia v Olomouci a v Domažlicích.
Ve hře se žáci a žákyně ve věku 14-19 let stali starosty, členy spolku Fridays for Future nebo zástupci průmyslových svazů vymyšleného města. Coby účastníci fiktivního kulatého stolu měli za úkol zpracovat návrh, jak do roku 2030 snížit emise CO2 svého města na polovinu. Aby tohoto cíle dosáhli, museli hráči/hráčky přijímat (často nepopulární) rozhodnutí a společně dojít k požadovanému výsledku. Ten pak představili formou krátkého videa. Mezinárodní porota hodnotila navrhovaná řešení i jejich prezentaci.
Cílem hry „Klimaneutrale Stadt“ (Klimaticky neutrální město) bylo informovat mladistvé o změnách klimatu, rozvíjet jejich dovednosti v oblasti argumentace, umožnit jim nazírat téma z řady rozličných úhlů pohledu, naučit je konstruktivnímu chování v případě konfliktů a povzbudit je ke společenské angažovanosti. Z českých a moravských škol, které se zapojily, toto nejlépe zvládla skupina z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a obsadila tak první místo. „Líbí se nám německo-české projekty a účastníme se proto mnoha aktivit. Tato hra pro nás byla novou výzvou i novou zkušeností,“ komentovala pedagožka Petra Váchalová z vítězného Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
Bližší informace o hře Klimaticky neutrální město na www.goethe.de/planspiel (německy/anglicky).
Kontakt:
Tomáš Moravec
Goethe-Institut
e-mail: tomas.moravec@goethe.de
www.goethe.de/cesko
Autor: Goethe-Institut
Led 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mělník zmapoval místa, která jsou nejvíce ohrožená změnou klimatu. Město tak získalo podklady, podle kterých může připravit investice, jež omezí dopady klimatické změny. Získaná data a mapy využívají experti pro tvorbu takzvané Adaptační strategie pro Mělník, jsou přístupné i veřejnosti, informovala dnes Lucie Sitarová za společnost Asitis, která strategii zpracovává.
Jedenáct map vzniklo analýzou dat z družicových snímků. Popisují zeleň, vlhkost povrchu nebo teplotu v území a zobrazují rozmístění citlivých skupin obyvatelstva, jako jsou senioři, děti a nemocní ve zdravotnických zařízeních. Do tvorby strategie se zapojili při veřejných projednání i občané. „Adaptace na změnu klimatu je pro Mělník jednou z klíčových priorit a jsme rádi, že Adaptační strategie pro město Mělník nám pomůže identifikovat hlavní hrozby, prioritní projekty i možnosti financování. Chceme zachovat kvalitu života v našem městě i přes negativní efekty klimatické změny a díky strategii bude plánování akčních kroků a praktických změn mnohem jednodušší,“ uvedl starosta Ctirad Mikeš (Mé město).
Podle Agnieszky Buchtové z Asitisu analýza už ukázala, že je v Mělníku ohrožení přívalovými povodněmi v porovnání s jinými městy nízké, ale kvůli klimatické změně je třeba se zaměřit na území zranitelná vůči vlnám horka. Strategie mimo jiné mapuje možnosti, jak se město může přizpůsobit dopadům klimatické změny a jak může město méně přispívat ke klimatické změně. Pomůže nejen s výběrem vhodných opatření, ale například i s využitím dotací. S dokumentem bude Mělník moci pracovat při plánování investičních projektů města nebo úprav územního plánu.
Autor: Město Mělník
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Depositphotos
Led 3, 2022 | Ochrana životního prostředí
Osobnost opavské rodačky, spisovatelky, malířky a ochránkyně zvířat Joy Adamsonové má především mladší generaci představit komiks autorského dua Zuzana Beranová a Oldřich Hyvnar. Adamsonovou proslavila hlavně kniha Příběh lvice Elsy. Kniha Dlouhé safari z Opavy do Keni vychází v těchto dnech. Beranová je autorkou prvního životopisu světoznámé ochránkyně přírody. Tentokrát spojila síly s Hyvnarem, ilustrátorem, jehož kresby znají děti z několika evropských zemí.
„Největší výzvou pro mě bylo převést košatý a bohatý život Joy Adamsonové do textů v bublinách. Neznamená to zjednodušení. Příběh jsem musela pečlivě vystavět na omezeném prostoru tak, abych podchytila i hluboké motivy,“ uvedla Beranová. Dodala, že úzká spolupráce s kreslířem byla nedílnou součástí celého kreativního procesu.
Hyvnar autorce podle Žanety Motlové z tiskového odboru opavského magistrátu někdy její představy vrátil, že jsou nepřekreslitelné, jindy sám vymyslel originální řešení. „Kladl důraz na každý detail od přesného vyobrazení oděvů příslušníků jednotlivých afrických kmenů až po věrný obraz způsobu uchycení mrtvého zvířete za autem, když manželé Adamsonovi učili lvici Elsu lovit,“ řekla.
Dodala, že výsledný komiks, který vydává opavský magistrát, bude k dostání v lednu, přesný termín zatím není znám. Příznivci Joy Adamsonové i patrioti Opavy, jejího rodného města, knihu koupí v Turistickém informačním centru Opava.
Autor: Opavský magistrát
Zdroj: ČTK
Pro 28, 2021 | Ochrana životního prostředí
Národní park Šumava (NPŠ) obnovil za dva roky díky EU mokřady na ploše 700 hektarů. Před zahájením 6,5letého projektu LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu do krajiny, trvala revitalizace tak velké plochy v rezervaci 20 let. Ročně se obnoví několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť, řekl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Letos park sanuje dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i známá místa jako Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad.
Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů Kč podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
„Stejně jako loni byla hlavní obnova pramenišť a drobných potoků. Letos jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí. Do původních zvlněných tras se za dva roky vrátilo 17 kilometrů napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště v údolí řeky Křemelné u bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou. Vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ uvedla garantka projektu Iva Bufková ze Správy NPŠ. Park podle ní obnoví každý rok zhruba šest pramenišť.
„Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr i níže pod povrchem,“ řekla. Rušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu, i když často nebývá na první pohled vidět.
„Už na první pohled je objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Ke konci projektu půjde o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v krajině,“ řekl Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehrazují prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Poté začne voda téct přirozenými koryty, která si znovu vytvoří. Do ochlazených míst se vrací původní flóra a fauna. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná se objevil na Šumavě velmi vzácný chřástal vodní. Mokřady obsazuje mizející bekasina otavní. Data nám také ukazují, jak mohou pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být přínosem hlavně pro zemědělce i další hospodáře,“ řekl Linhart.
Autor: Národní park Šumava
Zdroj: ČTK
Pro 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Jako úspěch ministerstva životního prostředí v letošním roce označil bývalý šéf úřadu Richard Brabec (ANO) spuštění Modernizačního fondu, další etapy Nové zelené úsporám či přípravu Operačního programu Životní prostředí. Naopak ho mrzí, že se zatím nepodařilo dokončit policejní vyšetřování ekologické havárie na Bečvě a dlouhá příprava protierozní vyhlášky. Vyhláška je platná od července. Jde o třetí verzi, první byla předložena už v roce 2017. „Za prvé se povedlo velmi dobře připravit nový Operační program Životní prostředí, který nahradí ten stávající program. Byl připraven ve spolupráci s Evropskou komisí a má všechny náležitosti na to, aby mohlo začít čerpání příští rok,“ uvedl Brabec. V programu, který bude do roku 2027, je pro ekologická opatření i adaptační projekty na změnu klimatu přes 60 miliard korun.
Exministra také těší to, že se vypsalo sedm výzev v letos spuštěném Modernizačního fondu. Podotkl, že do roku 2030 se v něm má postupně nahromadit možná až 400 miliard korun. „Z toho budou a už dnes jsou financovány první projekty typu restrukturalizace nebo změny palivové základny tepláren. Je tam celá řada projektů do obnovitelných zdrojů, (…) obecní fotovoltaiky a tak dále. (…) Budou to doslova tisíce projektů,“ shrnul cíle fondu Brabec. Fond, financovaný z prodeje emisních povolenek, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů.
Brabec upozornil i na novou etapu programu Nová zelená úsporám spuštěnou na podzim. Program, v němž se počítá nejméně s 39 miliardami korun, pokrývá mimo jiné úsporné renovace a stavby domů, pořízení fotovoltaiky i kotlíkové dotace pro domácnosti s běžnými příjmy.
„Letos (…) nebylo takové téma sucho. Ale přesto se podařilo pokračovat ve velkém množství projektů na zadržení vody v krajině a ve městech,“ řekl také Brabec. Dodal, že by byl rád, aby zůstal zachován národní program pro nové zdroje pitné vody v menších obcích. Podle něj se osvědčil jako doplněk nákladnějších projektů financovaných z unijních zdrojů. Exministr dále uvedl, že ho naopak mrzí to, že se za dobu jeho působení v resortu nepodařilo dokončit vyšetřování kauzy Bečva. Poznamenal, že havárii z 20. září 2020, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy a uhynuly při ní desítky tun ryb, sice vyšetřuje policie, a ne ministerstvo, jde však o dluh, který po sobě nechtěl nechat. Zdůraznil, že jde o složitý případ a policie je pod tlakem, ale přál by si, aby byla věc dořešena co nejdříve.
„A také, byť to není jen horizont letošního roku, jsem chtěl mít dříve v účinnosti protierozní vyhlášku. Tam (…) to bylo velmi komplikované a dlouhé dohadování s ministerstvem zemědělství a profesními organizacemi zemědělců – Agrární komorou, Zemědělským svazem ČR a dalšími,“ uvedl Brabec. Ke kritice ekologů a některých odborníků, že je nynější verze mírná a neslouží k dostatečné prevenci, řekl, že nešlo prosadit materiál bez shody zúčastněných stran. Brabec přesto míní, že díky vyhlášce se budou více kontrolovat a sledovat případy eroze a postihovat zemědělci, kteří se k půdě chovají „macešsky“.
„Myslím, že to bude potřebovat minimálně příští rok ještě nějaké provozní a zkušenostní praxe s tím a pak se bude rozhodovat, zda je to dostačující,“ uzavřel exministr.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
