V současnosti se na území České republiky nacházejí čtyři národní parky: Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. V následujících letech by k těmto národním parkům mohly přibýt další dva. Oznámila to koalice Spolu a Pirátů se starosty. Jedná se konkrétně o Křivoklátsko a Soutok Moravy a Dyje.
Křivoklátsko do roka
Již desítky let chráněné území cca 30 km západně od Prahy známé také jako přírodní klenot Česka, patří mezi nejnavštěvovanější přírodní oblasti. Pyšní se pestrými lesy, říčními kaňony, skálami i stepi. O zvýšení ochrany nejcennější části Křivoklátska se mluví již od roku 2008, kdy byl schválen záměr vyhlášení místa národním parkem. Místní lesníci i obce byly tehdy proti, protože stávající ochranu považovaly za dostatečnou. Zpřísnění ochrany pak o pět let později odmítli krajští radní. Místní vedení regionu ovšem letos v červu dalo najevo, že již tento postoj nezastává a svolilo k jednání.
„Národní park Křivoklátsko je připravený včetně zonace a projednání. Stačí tedy jen politické rozhodnutí a zákonem tento národní park vyhlásit. Troufnu si říci, že zde není žádná překážka, aby se tomu tak do roka nestalo,“ potvrdil expert na životní prostředí KDU-ČSL Petr Hladík.
Soutok do čtyř let
U soutoku Moravy a Dyje najdeme především říční krajinu lužních lesů a luk s mohutnými starými duby. Místo připomíná svým vzhledem prales, a díky tomu si vysloužilo přezdívku Moravská Amazonie. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny se jedná o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Útočiště tam nachází mnoho ohrožených druhů, mezi kterými se objevil koncem minulého století také orel královský. I přesto ale není místo žádným způsobem chráněno a nenajdeme tam ani jednu značenou turistickou stezku. Chráněné území totiž zažíná až za hranicemi Slovenska.
„Zde jsme tedy na začátku, ale při intenzivní práci a komunikaci je možné národní park přichystat a možná i na konci volebního období vyhlásit,“ doplňuje Petr Hladík.
Ekologické organizace požadují po novém vedení ministerstva zemědělství, aby přepracovalo návrh zemědělského strategického plánu, který připravil odcházející ministr Miroslav Toman (ČSSD). Podle něj by se měla vyvíjet česká zemědělská politika do roku 2027 a Evropské komisi se má odeslat do konce roku. Ekologové však očekávají vstřícnost komise, že pozdější odevzdání plánu vadit nebude.
Agrární komora ČR rychlé změny bez konzultace se zemědělci odmítá. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý sdělil, že snahou ministerstva je poslat materiál komisi v termínu, kvůli nástupu nové vlády ale úřad informuje komisi, že některá doplnění budou poslána až v lednu. Řízení ministerstva zemědělství se dnes ujal vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeho nástupce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by měl být se zpožděním kvůli nákaze koronavirem jmenovaný až v lednu. „Ekologické organizace upozorňují, že nastupující vláda nebude bez významné změny dotací moci naplnit své cíle. Mezi ně patří například vyčlenění deseti procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařované v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější užívání pesticidů a umělých hnojiv,“ uvedly v dopise organizace Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická.
Komise podle ekologů zaslala k předběžnému návrhu ministerstva 60 stran připomínek, očekává tak podle nich výrazné přepracování. „Strany nové vlády se dlouhodobě vymezovaly proti politice bývalé vlády a slibovaly zásadní změny v péči o naši krajinu a půdu. Zemědělské dotace jsou proto zcela klíčové. Nyní je ten okamžik, kdy musí konat. Přepracovat návrh zemědělských dotací tak, aby podpořil odpovědně hospodařící zemědělce v obnově mizející biodiverzity, v produkci zdravých a kvalitních potravin a v zastavení degradace a odnosu nenahraditelné půdy,“ uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.
„Některé části Strategického plánu budeme ještě upravovat na základě koaličního programu a priorit nové vlády,“ upozornil bez bližších podrobností mluvčí ministerstva. Podle informací ČTK se jednalo i o víkendu. „S ohledem na nástup nové vlády a také nařízenou karanténu budoucího ministra zemědělství Zdeňka Nekuly odešleme dnes Evropské komisi dopis, ve kterém ji budeme informovat, že některá doplnění Strategického plánu zašleme až dodatečně v průběhu ledna. Do konce letošního roku plánujeme také setkání se zástupci nevládních organizací, se kterými chceme probrat některé sporné body Strategického plánu,“ dodal mluvčí. Komise pak bude mít tři měsíce na zaslání připomínek, které bude ČR muset vypořádat. Následně bude plán schválen definitivně.
Komora naopak změny odmítá s tím, že se současný návrh strategického plánu projednával více než rok jak se zemědělskou, tak s nezemědělskou veřejností. „Následně jej v řádném termínu na konci října schválila vláda s tím, že Evropská komise stanovila jako nejzazší termín konec letošního roku. Změny provedené těsně před odesláním Evropské komisi bez další potřebné diskuse se samotnými zemědělci by podle našeho názoru mohly mít vážné dopady na fungování agrárního sektoru v ČR,“ uvedl prezident komory Jan Doležal. Za zásadní považuje, aby bylo spolufinancování Programu rozvoje venkova na 65 procentech, pokud by bylo nižší, nebude podle něj možné plnit ekologické požadavky EU. „Současně souhlasíme s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni deseti procent, čímž ve výsledku dosáhneme vyšší podpory menších zemědělců bez extrémního dopadu na podniky, které se v ČR věnují stále ohroženější živočišné a speciální rostlinné výrobě,“ dodal. Komora také odmítá zavedení limitů pro dotace pro farmu, tzv. zastropování.
Ve Šluknovském výběžku je nová přírodní památka Vlčice. Zřídil ji Ústecký kraj na návrh odboru životního prostředí. Řekl to hejtman Jan Schiller (ANO). V dané oblasti je množství starých lesních porostů, kde se vyskytuje velký počet ohrožených druhů živočichů a hub.
Vrch Vlčice a jeho okolí patří do katastru obce Staré Křečany. „Zřízení přírodní památky Vlčice je navrhováno k ochraně fragmentu přirozených bučin s unikátním podílem stromů starších 250 let. Taková věková struktura potvrzuje mimořádnou kontinuitu lesního prostředí a pro hospodářský les je výjimkou i v celostátním měřítku,“ je uvedeno v záměru k vyhlášení zvláště chráněného území. Rozloha památky je zhruba 27 hektarů. Plocha má vysoký podíl mrtvého dřeva a odumírajících stromů, kde žije velké množství hmyzu a ohrožené druhy. „Stanovili jsme podmínky ochrany tohoto území. Z naší strany by mělo jít o signál směrem k obyvatelům, že máme zájem na ochraně přírody,“ uvedl Schiller.
Na území Ústeckého kraje je Národní park České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. Uvažuje se o zřízení CHKO Krušné hory. „V tomto případě kraj nabízí, že bude prostředníkem mezi vládou a lidmi, kterým vysvětlí, co by to znamenalo. Teď musíme počkat, jak se k tomu záměru nová vláda postaví,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).
Krušné hory jsou územím o rozloze 6000 kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina. Česko má 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Krušné hory jsou zmiňovány v koncepčních materiálech ochrany přírody a krajiny mezi územími, která jsou pro vyhlášení CHKO vhodná.
Vědci z Masarykovy univerzity dnes ráno vyrazili na další výpravu do Antarktidy. Plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu, informovala univerzita v tiskové zprávě.
Výprava vyrazila z Brna nejprve autobusem do Vídně. Poté se skupina přepraví letadlem do Chile. Později, po karanténě, bude pokračovat až na základnu Johanna Gregora Mendela. S letošní výpravou začíná nový výzkumný projekt Junior Star. „Jde o pětiletý projekt, který je detailnější a komplexnější. Počítáme se zahrnutím lokalit z jiných částí Antarktického poloostrova. Budeme na tom spolupracovat s kolegy ze Španělska a Portugalska, kteří mají vlastní stanice,“ řekl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček. Na podobné expedici byl už šestkrát, v roli vedoucího jede poprvé. Tým chce zároveň pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování ledovců, půdy a odledněného území. Zoologické výzkumy se budou týkat především ptáků a savců, žijících v Antarktidě. K tomu přibude studie stresu, kdy budou vědci zkoumat, jakým způsobem reaguje lidské tělo na polární podmínky.
Téměř polovinu šestnáctičlenné výpravy tvoří zástupci oboru fyzické geografie. Kromě toho s nimi jede například jeden mikrobiolog a fyziolog rostlin. Skupinu čeká cestou několik testů. Nevyhnou se ani týdenní karanténě, Vánoce tak stráví na hotelu. „V nejhorším scénáři bude každý sám na pokoji, ale snad budeme mít možnost se sejít aspoň na společnou večeři. Uvidíme, co vyhlásí místní hygiena,“ uvedl Hrbáček. Z expedice se skupina vrátí v březnu.
Hartecká stezka je dlouhodobý projekt na pozemcích, které dříve byly využívány jako pole intenzivně obhospodařovaná konvenčním zemědělcem. V roce 2010 začala Hartecká stezka pomalu vznikat. Již během několika málo let se díky změně způsobu hospodaření, začal na pozemky pomalu vracet život. Bylo vysázeno mnoho druhů rostlin, podmáčené jílovité půdy byly přeměněny na různá jezírka a tůně. V důsledku těchto změn se na zahradě objevila řada druhů zvířat, mezi nimi i Ještěrka obecná, Slepýš křehký, Kuňka obecná a Čolek horský. Uvedené druhy patří mezi silně ohrožené dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jelikož se na zahradě objevily právě výše zmíněné druhy živočichů, tak jsme požádali o grant z Norských fondů a začal se pomalu rozvíjet projekt „Hartecká stezka – rozšíření populace sině ohrožených obojživelníků a plazů“.
Díky projektu došlo k vytvoření vhodných biotopů pro uvedené druhy. Ve prospěch rozšíření populace ještěrky obecné a slepýše obecného vznikl pás ručně skládané suché zídky z opukového kamene a ve prospěch rozšíření kuňky obecné a čolka obecného dojde k vytvoření dvou podlouhlých tůní.Tůně budou neprůtočné až částečně obtočné. Celková rozloha dvou nově vyhloubených tůní je 200 m2, přičemž jedna tůně je rozlehlá 120 m2 a druhá 80 m2, a to z důvodu vyšší stability proti suchu a zamrzání. Hloubka tůní je různorodá, ale v nejhlubším bodě 1,2 m s postupně se svažujícím dnem. Skládané zídky budou přirozeným biotopem pro chráněné plazy. Jejich celková délka je 230 m.
Po dokončení realizace projektu, očekáváme v roce 2022 první obyvatele ze z výše uvedených druhů živočichů.
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“ „Supported by grant from the people of Norway.“
Kontakt: Společnost pro zachování a obnovu biodiverzity z.ú., Voštice 129, 566 01 Vysoké Mýto +420 731 518 418 info@scrb.org www.scrb.org
Autor: Společnost pro zachování a obnovu biodiverzity z.ú.
Středočeský kraj začal jednat s obcemi, jichž se dotkne vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Cílem je poskytnout starostům maximum informací. V plánu mají zástupci kraje také setkání s veřejností, řekl mluvčí hejtmanství David Šíma. Zřízení národního parku podpořili letos v červnu středočeští zastupitelé. Má zabrat zhruba 100 kilometrů čtverečních z nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent. Jeho vyhlášení musí předcházet dopracování odborných podkladů, konečné slovo bude mít Sněmovna.
Zástupci kraje zatím navštívili obce Račice či Kublov a v nejbližší době se chystají do Karlovy Vsi nebo do Hracholusk. Například v Račicích mnozí lidé sledují přípravy na vyhlášení parku s obavami. „Bojí se, že nebudou moci topit dřevem, že nebudou moci chodit na procházku, že už nebudou moci jezdit po lesní cestě na kole. Z toho mají strach,“ řekla starostka Račic Pavlína Plimlová (nez.). Na schůzce se zástupci kraje byla ujišťována, že jsou obavy místních zbytečné.
„Až se uvidíme se zástupci všech obcí na Křivoklátsku, návštěvy vyhodnotíme a získáme tak podklady pro další práci. Kromě toho připravíme besedy s občany,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Spolu s ní se návštěv obcí účastní předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) a Jaroslav Obermajer z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů včetně neživotaschopných, čímž by se podle nich utlumila i životaschopnost celých lesů. Samostatnou kapitolou je možný nárůst turismu po vyhlášení národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít negativní dopad na přírodu.
Zástupci kraje si podle Skopalíkové chtějí vyslechnout názory místních a dát jim maximum informací o tom, co obnáší být součástí národního parku. „Někdo v tom vidí výhody, kromě ochrany přírody například rozvoj šetrné turistiky nebo možnost čerpání speciálních dotací. A někdo se naopak bojí toho, že lesy budou nepřístupné a lidé nebudou moci chodit na houby, což je samozřejmě nesmysl,“ uvedla radní. Zároveň se podle ní musejí vést jednání s ministerstvem životního prostředí, které deklarovalo, že na cestě k vyhlášení národního parku je důležitá podpora většiny obcí na Křivoklátsku.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi. V ČR jsou zatím čtyři národní parky. Nejstarší je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladší České Švýcarsko a nejmenší Podyjí.
Asi každý z nás zná Black Friday a nákupní horečku, která pravidelně každý rok zchvacuje svět. Málokdo ale ví, jaká akce se koná vždy v úterý poté. Štědré úterý neboli Giving Tuesday je Světový den štědrosti a dobrých skutků, který se koná každoročně od roku 2012 po celém světě. Letos akce připadá na 30. listopadu. Hnutí vzniklo původně v New Yorku v reakci na již zmiňovaný Black Friday, ze kterého se rozrostlo takřka do celého světa. V České republice je akce zastřešena od roku 2016 Asociací společenské odpovědnosti. Giving Tuesday spojuje miliony lidí, kteří podporují aktivity, iniciativy a společenství, kterým věří, a ve kterých žijí. A nyní pár zajímavostí o tomto dni v číslech za rok 2020.
Za pět let se v rámci Giving Tuesday v Česku podařilo na charitativní účely vybrat více než 180 milionů korun, darovat desítky tun oblečení a potravin lidem v nouzi, a hlavně vykonat bezpočet dobrých skutků. Štědré úterý zkrátka dostálo svého jména a pro firmy i širokou veřejnost existuje spousta možností, jak se do konání dobra zapojit také. Nabízí se jedinečná možnost navštívit české stránky Giving Tuesday zaštiťující projekty, které stojí za to podpořit, a to finančně nebo dobrovolnou činností. Na stránkách je také možné založit svou vlastní dobročinnou kampaň a shromažďovat na její účely potřebné finance.
Přispět můžete i na projekty působící v Pardubickém kraji. Letos se zde sešly dva. První výzva s názvem „Místo křídel 4 kola” má za cíl vybrat finance potřebné k nákupu vozu pro personál Domácího hospice sv. Michaela. Druhou výzvu zadal CEDR Pardubice, o.p.s., kde vybrané finanční prostředky pomohou v budování zahrádky a zooterapie pro dobrou náladu. Smyslem projektu založení komunitní zahrádky v kombinaci se zooterapií je vytvořit klientům se zkušeností s duševním onemocněním příjemný venkovní prostor. Naleznete zde i projekty z oblasti životního prostředí jako je sbírka starých telefonů či sázení stromů. Pomoc je vítána nejen v tento den, ale i po celý rok. Pojďme společně změnit svět.
Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka. Ocenění převzal dnes v Akademii věd ČR v Praze. Letos poprvé udělili také čestnou cenu za celoživotní přínos. Jejím držitelem je ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.
Trnka je vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. Věnuje se výzkumu meteorologického a zemědělského sucha a dalších dopadů změny klimatu. Vede výzkumné týmy provozující portály intersucho.cz, klimatickazmena.cz, firerisk.cz a nejnověji agrorisk.cz. Portály jsou aktualizovány denně, poskytují zdarma veřejnosti informace o klimatické změně a slouží jako systémy včasného varování pro zemědělce a další skupiny obyvatel ČR.
Trnka je také autorem řady studií v prestižních mezinárodních časopisech. „Dlouhodobě se věnuje komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu v médiích a na veřejných fórech. Jeho zasvěcené komentáře umožňují čtenářům a posluchačům pochopit, že se globální změna týká každého z nás,“ uvedli organizátoři.
Od USČR získal Trnka 30.000 korun a Informační centrum OSN předalo jako tradičně vítězi symbolicky sazenici stromu s konví na zalévání. Před dvěma lety tuto cenu získal klimatolog Radim Tolasz, loni Ondráš Přibyla a jeho tým, kteří provozují web Fakta o klimatu.
Moldan je zakladatelem a současným zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Nové ocenění získal za celoživotní úsilí o zlepšování kvality životního prostředí, přírody a vztahů lidí k přírodě i mezi sebou. „Dále za dlouholeté úsilí o vyzdvižení problematiky změny klimatu v oblasti výzkumné a expertní, publicistické, politické i v oblasti občanské a pedagogické,“ dodali organizátoři.
Vysoké Mýto chce příští rok dokončit obnovu historických parků, které tvoří prstenec zeleně kolem centra města. Jako poslední upraví Havlíčkovy sady. Vrátí se do nich opět vodní prvek, řekl dnes novinářům starosta František Jiraský (Nestraníci).
V původním parku byl kruhový bazének se stylizovanou skalkou a vodotryskem. Dnes se na jeho místě nachází moderní betonová plastika sedící postavy nazvaná Osamělý měsíc. Město ji přemístí na jiné vhodné místo do prostředí současné architektury. Nahradí ji kovová kruhová fontána o průměru 3,5 metru, ze které bude voda přepadávat přes hranu se zářezy. Uprostřed budou multifunkční trysky, které budou mít více režimů pro běžný provoz i slavnostní příležitosti.
Během zimy odborníci upraví stromy a keře v parku, na jaře přijdou na řadu stavební práce. Asfaltové cesty nahradí žulová mozaika, méně používané chodníky zůstanou mlatové. Na závěr přibudou nová zeleň, nové lavičky a odpadkové koše. Náklady dosáhnou zhruba deseti milionů korun. Vysoké Mýto začalo revitalizovat parky v roce 2012 úpravami Jungmannových sadů. Pokračovalo přes botanickou zahradu, park na náměstí Vaňorného a naposledy před rokem město upravilo Masarykovy sady.
Výdaje Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) budou příští rok činit 20,3 miliardy korun, předpokládané příjmy zhruba 21,4 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu na rok 2022 a výhled na další dva roky na dnešním zasedání schválila vláda. Informovala o tom na svém webu. V roce 2023 by měly výdaje činit 16,5 miliardy korun, příjmy 12,9 miliardy Kč, v roce 2024 pak výdaje 17,5 miliardy korun a příjmy 12,7 miliardy Kč.
Příjmy SFŽP jsou dány složkovými zákony, platbami za využívání přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí, splátkami poskytnutých půjček včetně úroků či platbami pokut za poškozovaní životního prostředí. Nově pak rozpočet výrazně navýšil Modernizační fond – SFŽP očekává příjmy z vydražených emisních povolenek ve výši osmi miliard korun. Více než devět miliard korun pak k příjmům přispěje Národní plán obnovy (NPO).
Z NPO má jít příští rok téměř šest miliard na opatření pro energetickou úsporu budov. Dvě miliardy z této položky cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s 350 miliony korun se například počítá pro projekty na využívání dešťové vody, tatáž částka má podpořit počiny proti suchu a pro protipovodňovou ochranu.
V rámci Modernizačního fondu SFŽP předpokládá v příštím roce výdaje minimálně pět miliard korun. Ty budou podle materiálu směřovat převážně na financování projektů podpořených z prvních výzev vyhlášených v roce 2021 pro oblasti teplárenství, obnovitelných zdrojů energie a modernizaci průmyslových zařízení spadajících do Evropského systému obchodování s emisemi.
Třetím největším výdajem v rozpočtu SFŽP je 4,6 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ (OPŽP) a NPO. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Pro půjčky k posílení podpory projektů dotovaných evropskými penězi z OPŽP 2014+ a 2021+ je v rozpočtu například 412 milionů korun, provoz kanceláře fondu spolkne 725 milionů korun. Výdaj 271 milionů Kč je spjatý s opatřeními k dotacím z takzvaných Norských fondů.
Celkové výdaje realizované a administrované SFŽP v roce 2022 by měly dosáhnout zhruba 33,6 miliardy korun. Tvoří je také evropské peníze z OPŽP 2014+, což je 11 miliard, a OPŽP 2021+, odkud by příští rok měly jít dvě miliardy korun. Podle materiálu se také počítá se zahájením implementace Fondu pro spravedlivou transformaci s výdaji kolem miliardy korun. Tyto finance cílí na strategické a účinné investice, které mají pomoci tzv. uhelným regionům, Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji, během útlumu těžby uhlí. Cílem je přispět na rozvoj lokální ekonomiky skrze nízkouhlíkové technologie a k růstu zaměstnanosti.
Loni schválila vláda pro SFŽP rozpočet s příjmy 3,58 miliardy korun a výdaji 5,652 miliardy korun. Zahrnoval zvýšenou alokaci na vodohospodářské projekty obcí.
