Lis 4, 2021 | Ochrana životního prostředí
Zdá se vám, že výroba a prodej šachtových poklopů patří spíše do kategorie všedních prací? Alexandra Vondráková však dokázala, že tento byznys není fádní, a navíc v ženském kolektivu se mu více než daří. Zajímavý podcast a článek vytvořila autorka Jitka Slezáková pro mujrozhlas.cz a my bychom vám rádi přiblížili, co že se to v Barchově nedaleko Pardubic vlastně děje.
Alexandra se k práci s poklopy dostala docela náhodou, kdy v devadesátých letech pracovala jako hosteska a v rámci veletrhu dělala firmě s poklopy zastoupení. „Projela jsem snad všechny projekční kanceláře a stavební firmy v Česku. Plastový poklop jsem vozila s sebou a přinesla ho ke stavbařům až na stůl. Tenkrát nebyl internet, mobily teprve začínaly, tak jsem jezdila s poklopem v kabelce a s papírovou mapou na volantu,“ říká ředitelka firmy Gabex Alexandra Vondráková.
V začátcích podnikání se musela potýkat s předsudky na svou osobu a překonávat nedůvěru stavebních odborníků, nicméně po čase se jí začalo velmi dařit. Nyní pracuje se svým ryze ženským vedoucím týmem na dalších inovacích. Tvrdí ale, že bez mužů by se výrobě nedařilo tak, jak má.
Alexandra nezůstala pouze u plastových poklopů, ale zabývá se i recyklací šedé vody v domácnostech. Své ekologické řešení nabízí hlavně do novostaveb a v Barchově už tak spotřebu pitné vody úspěšně snižuje. „Je to téma velmi aktuální. Dokážeme domácnosti uspořit 60 až 80 procent vody. Stačí nainstalovat do domu tzv. bytovou studnu, která připomíná tak trochu velkou lednici“, říká.
Dle ČZSO v minulém roce bylo celkem v Pardubickém kraji vyfakturováno 81,4 litru vody na hlavu na den, což sice představovalo v mezikrajském srovnání třetí nejnižší spotřebu, ale každým rokem se tato čísla zvyšují. Podle statistik spláchne jedna osoba průměrně sedmkrát denně. U čtyřčlenné domácnosti je to kolem 28 spláchnutí za den, což za jediný měsíc dělá více než 800 spláchnutí toalety. Při takovém čísle se na ceně za vodu pozitivně projeví každý litr vody, který se podaří ušetřit. A v tomto případě šetří nejen peněženka, ale i příroda.
Trendem některých domácností je s vodou šetřit, proto se Alexandra setkává i s tím, že například lidé již použitou vodu po koupání splachují do toalety, a právě na tomto principu by měla fungovat i bytová studna. Vřele doporučujeme poslechnout si celý podcast, který přináší spoustu zajímavých informací ohledně jak plastových poklopů, tak i problematiky plýtvání pitné vody.
Autor: Ekoosvěta
Říj 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ve dnech 20.-23. 10. proběhl v Brně 47. ročník MFF EKOFILM. Každoročně jsou na festivalu otevírána některá z aktuálních environmentálních témat současnosti. Tento rok byla tématem festivalu zelená architektura s claimem Adresa: Země. Festival tak chce zdůraznit, že máme jen jednu planetu pro náš společný domov nejen s dalšími lidmi, ale hlavně s přírodou.Tradičně jsou také vyhlášeny výherní snímky festivalu a EKOFILM představil své letošní vítěze.
Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho o soužití dvou mizejících civilizací na Čukotce: kmene Čukčů a majestátních velryb. Film bez zbytečných slov nabízí zamyšlení, jak lidé, kteří po generace žili v soužití s přírodou, přicházejí o svůj tradiční způsob života, který je na velrybách závislý.
Richard Vrabec vysvětlil své důvody pro udělení hlavní ceny tomuto filmu. „Na porotu i na mě udělal dokument o malé komunitě na severovýchodní Sibiři Velryba z Lorina opravdu dojem. Bez příkras ukazuje, jak a za jakou cenu je možné přežít na jednom z nejpustších míst světa. Ustát místní podmínky znamená splynout s přírodou v její nejkrutější podobě. Právě to nás motivuje, abychom přemýšleli o našem společném místě pro život, Adrese: Zemi, a hledali způsoby, jak žít ve vzájemné symbióze,“ říká.
Film vyvolal silné emoce i u nizozemského filmaře a architekta Jorda de Hollandera či Veroniky Khek Kubařové, která taktéž zasedla v křesle poroty. K tomuto filmu si dokonce poznamenala, že byl konec „tak hustý, že jsem to nedala“ a film se tak stal jediným, který téměř nedokoukala.
Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika si odváží slovenský dokument Zlatá země režiséra Dominika Jursy. „Považuji za důležité ukazovat, že stav životního prostředí na konkrétních místech mají ve svých rukou hlavně lidé, kteří tam bydlí. Lidé na východním Slovensku se spojili a díky vzájemné spolupráci se jim podařilo uchránit krásný kus země před velmi nešetrnou těžbou zlata. Dokázali se postarat o ten malý kousek světa, za který cítí zodpovědnost, a ukázali tak cestu nám všem,“ svěřuje se s motivacemi pro udělení ceny prezident festivalu Ladislav Miko.
Soutěžní sekci Krásy přírody vyhrál domácí snímek Český žurnál: Slepice, virus a my režiséra Filipa Remundy, natočený v koprodukci s Českou televizí. „Film je příjemné a poučné zpracování domácí reality show o soužití rodinky se slepicemi zachráněnými z klecového velkochovu aneb z klece na venkov v čase pandemie. Ukazuje velkou změnu nejen pro slepice, ale i pro rodinu. Děti se rozhodly, že nechtějí jet na prázdninový tábor, chtějí být se zachráněnými slepicemi, kterým dala rodina šanci na delší a příjemnější život,“ hodnotí slovenský režisér, producent a letošní porotce Tomáš Hulík.
Zajímá vás, jaké snímky vyhrály soutěžní sekce jako jsou například Středoevropské filmy či Nejlepší krátký film? Stačí zabrousit na stránky EKOFILM, kde jsou vítězné snímky vyhlášeny spolu s dalšími dojmy porotců.
Vítězné snímky naleznete na těchto webových stránkách.
Více informací o celém festivalu naleznete zde.
Autor: Ekoosvěta
Říj 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Léta odstavená bioplynová stanice ve Vysokém Mýtě by mohla opět začít fungovat. Město kontaktovala firma, která by měla o její provozování zájem. Jednání jsou ale na začátku, řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
„Zájemci by to rádi znovu zprovoznili s tím, že by už vyráběli a prodávali ne elektřinu, ale pouze plyn. Mohli by se napojit na vysokotlaké plynové potrubí, které je jen několik desítek metrů daleko. Zdá se jim to výhodné, ale je to dosud v počátečním stadiu, i když se o to zajímají už rok,“ uvedl Krejza.
Vysoké Mýto bioplynovou stanici vybudovalo za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod. Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun.
Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila.
Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
Budovy stanice jsou v těsném sousedství čistírny odpadních vod, podle Krejzy jsou v dobrém stavu. Město by si je raději ponechalo, zájemcům by je mohlo pronajmout.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
Říj 15, 2021 | Ochrana životního prostředí
Dnes začíná příjem žádostí o dotaci na rozvoj obcí na území národních parků v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jim na projekty k zlepšení infrastruktury a vybavenosti pro místní i turisty nabídne celkem 200 milionů korun. Oproti minulým letům je částka dvojnásobná. Peníze mohou žadatelé využít i na spolufinancování velkých projektů podpořených z evropských fondů. Nově dotace přispěje také na projektovou přípravu. Kromě obcí si mohou o peníze požádat i neziskové organizace a správy národních parků.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že úřad zvýšil vyčleněnou sumu proto, že se obce, i v důsledku pandemie, musí vyrovnat s růstem návštěvnosti. O dotaci je podle Brabce také velký zájem a loni byla „rozebrána“ během několika hodin.
Příspěvek lze využít například na parkovací plochy a odpočinková místa, opravy cest i stezek a tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství nebo obnovu zeleně a sanaci skalních masivů. Cílem programu je přispět obcím také na vypracování rozvojových dokumentů a studií či modernizaci informačních center. Správy národních parků a neziskové organizace pak mohou peníze použít na nové vzdělávací a osvětové programy. Podle MŽP výzva tentokrát nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění. Bude vyhlášena samostatně v jedné z výzev Modernizačního fondu. Nynější program nicméně podpoří projektovou přípravu modernizace osvětlení.
Dotace cílí také na podporu nákladnějších záměrů spolufinancovaných z evropských fondů. Také v těchto případech mohou obce získat peníze na projektovou přípravu budoucích žádostí.
Maximální výše podpory na jeden projekt je, stejně jako v předchozích letech, 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Kofinancování projektů podporovaných z evropských peněz dosáhne nejvýše pěti procent celkových výdajů na jeden projekt.
Žádosti je možné podat elektronicky přes web www.narodniprogramzp.cz od dnešních 10:00 do 31. 1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání sumy.
Podporu obcím a subjektům na území národních parků poskytuje MŽP z rozpočtu Státního fondu životního prostředí pravidelně od roku 2010. Zatím bylo vyhlášeno osm výzev, rozděleno 472 milionů korun a podpořeno 374 projektů.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 7, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která na jaře migrují z jihu za mírnějším počasím na sever severní polokoule. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu. Kvůli tomu se zmenšuje jak populace jednotlivých druhů, tak tím mohou trpět celé ekosystémy, shrnul výsledky studie mezinárodního týmu vědců jeho vedoucí Vojtěch Kubelka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Výsledky studie jsou impulzem pro navazující výzkum a pro praktická ochranářská opatření, která mohou dopady klimatické změny a lidské činnosti zmírnit. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí instituce Hana Šprtová.
Zvířata migrují na sever odedávna kvůli rozmnožování. Ve studii se vědci zabývali sezonními přesuny například bahňáků, racků, hus, kachen, rybáků, pěvců, sobů, netopýrů, motýlů a vážek. Důvodem vždy byl dostatek dostupné potravy, menší ohrožení parazity a predátory ve srovnání se situací s oblastmi okolo rovníku. O tyto výhody zvířata postupně přicházejí. Důvodem je menší dostupnost rostlinné potravy kvůli tomu, že některé rostliny vykvétají či plodí dříve, než bylo obvyklé, nebo kvůli nedostatku hmyzí potravy, protože vrchol hmyzí hojnosti přichází v jiném období, než stěhovavá zvířata potřebují.
Kvůli globálnímu oteplování se řada parazitů rozšiřuje dále na sever, stejně tak se rozšiřuje působnost některých predátorů, jako lišky obecné. A dostupnost lidských odpadků jako potravy rozšiřuje početní stavy tzv. oportunistických predátorů. A když někteří predátoři nenajdou svoji tradiční potravu, například hraboše či lumíky, vyhledávají hnízda a mláďata migrujících živočichů jako náhradu.
„Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy včetně bahňáků, sobů nebo motýlů představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ uvedl Kubelka. Živočichové se tak hůře rozmnožují a zároveň jsou více ohroženi při samotném stěhování.
Autoři ve studii také zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách. „V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever, a pokud se situace nezlepší, mohla by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ uvedl Kubelka. Studie, která se zaměřila na ptáky, savce a hmyz, vyšla v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Pardubice chtějí nejspíš v příštím roce odbahnit jezero Čičák, které je v parku Na Špici. V minulosti od investice kvůli vysokým nákladům ustoupilo, v roce 2014 dokončilo jen opravu parku. „Současný stav není úplně ideální, byly tam v minulosti úhyny ryb. V současné době je udělaná projektová dokumentace na odbahnění,“ uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Bahno specializovaná firma odtěží, naloží na loď, která náklad odveze do lokality Hůrka. „Tam bude hmota deponová, budou se následně dělat průzkumy, chemické rozbory, aby se určilo, co s tím dál,“ řekl Nadrchal.
Čičák vznikl při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Odbahnění jezera chtělo minulé vedení radnice stihnout na podzim v roce 2013 ještě před revitalizací parku Na Špici. První dvě firmy z tendru odstoupily, třetí společnost nabídla cenu téměř devět milionů korun, což město vyhodnotilo jako drahé.
Kolem deseti milionů korun by město mělo zaplatit i teď. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce provede. „Vzhledem k tomu, jak se hýbou ceny stavebních prací, je to velmi turbuletní,“ řekl Nadrchal. Na odbahnění chce radnice získat dotaci, dodal.
Matiční jezero, které je větší a nachází se u Bubeníkových sadů, je už odbahněné. Práce za 21 milionů korun skončily po dvou letech na konci loňského roku. Jezero vzniklo v roce 1910 po oddělení slepého ramene Chrudimky. Bylo plné sedimentů a časem by zaniklo. Vytěžený materiál se neodvážel všechen pryč, část sedimentů zpevnila břehy. Jsou ve speciálních vacích. Kolem břehů jsou dřevěné palisády a mezi nimi vaky. Horní vrstvu dělníci rozřízli a plochu zatravnili. Jezero je teď proto o něco menší. Plocha Čičáku by se úpravami zmenšit neměla.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj: pardubicky.denik.cz
Zář 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN letos v Česku získal projekt duševní zdravovědy pro školáky, nástroj umožňující odhalit nehospodárné zakázky nebo osvěta o menstruaci v rozvojových zemích. Výsledky pátého ročníku Cen SDGs (Sustainable Development Goals – Cíle udržitelného rozvoje) vyhlásili organizátoři dnes večer v Černínském paláci v Praze. Ocenění získalo šest projektů vybraných odbornou porotou.
O Cenu SDGs se ucházelo 238 projektů. „Letošní ročník vynikal širokou škálou projektů, které skrze inovace řeší aktuální společenské problémy,“ uvedla Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která Ceny SDGs v Česku od roku 2017 vyhlašuje. Prvenství v kategorii Veřejná sféra si letos odnesl spolek Nevypusť duši s projektem, který učí děti i učitele, jak správně pečovat o duševní zdraví a ukazuje, kde včas vyhledat pomoc v případě nouze.
Programem dosud prošlo téměř 8500 žáků. V kategorii Byznys porota ocenila společnost Datlab. Její nástroj „Kontrola proti nehospodárným veřejným zakázkám“ hledá porušování předpisů, smlouvy s takzvanými bílými koňmi či politiky, případně firmy soutěžící o zakázku s předem domluveným vítězem jen naoko. Nástroj letos využilo několik investigativních novinářů i policie, uvedli organizátoři Cen SDGs.
Laureátem kategorie Mladí lídři se stal 24letý Tadeáš Kula stojící za projektem Reknihy, který umožňuje sdílení knih a učebnic mezi čtenáři a hledá jim nové majitele. Za dva roky fungování Reknih lidé zachránili přes 35.000 přečtených knih, čímž ušetřili okolo 21 tun papíru.
Cenu České rozvojové agentury si z Černínského paláce odnesli zástupci Diakonie Českobratrské církve evangelické. Projekt jejího Střediska humanitární a rozvojové spolupráce zaměřený na osvětu o menstruaci řeší nedostatek cenově dostupných menstruačních prostředků v rozvojových zemích pomocí znovu použitelných vložek.
Letošní ročník Cen SDGs provázelo téma vzdělávání. Vyhlášená proto byla i speciální kategorie oceňující inovativní projekty vzdělávání dětí i dospělých. Jejím vítězem se stalo centrum TEREZA s mezinárodním projektem Ekoškola, vedoucím mladé lidi k udržitelnému způsobu života. V současnosti je v Česku do Ekoškoly zapojeno přes 70.000 dětí a dospělých v mateřských, základních a středních školách.
Cenu za Reporting podle SDGs si odnesla Komerční banka. Porota ocenila, že banka ve svém nefinančním reportingu prokazuje komplexní přístup k udržitelnému rozvoji. Kromě vítězů v šesti základních kategoriích zaujala letos porotu technologická firma Refork, vyvíjející materiály z dřevní moučky pro výrobu udržitelných alternativ k plastovým výrobkům. Organizátoři Cen SDGs firmu nominovali do světového finále soutěže Moonshot Awards v New Yorku.
Sedmnáctku Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs) přijaly v září 2015 všechny členské státy OSN. Teze mají do roku 2030 pomoci vyřešit ekonomické, environmentální i sociální problémy. Přinášejí plán vedoucí k vymýcení extrémní chudoby, k boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně planety před klimatickými změnami. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti o Cílech udržitelného rozvoje už někdy slyšela více než polovina Čechů. Alespoň základní informace o nich má 29 procent lidí.
Autor: Asociace společenské odpovědnosti
Zdroj: ČTK
Zář 24, 2021 | Ochrana životního prostředí
Přes tisíc lidí dnes demonstrovalo v Praze za klima. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.
Demonstranti z řad studentů i dospělých měli s sebou transparenty s nápisy jako „Klimatická spravedlnost“, „Není čas zavírat oči“ nebo „Chceme zdravou planetu pro naše děti“. Účastnili se také zástupci ekologických organizací Greenpeace a Duha, iniciativy Milion chvilek pro demokracii a podpořit demonstraci přišli také bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan nebo někdejší ombudsmanka a chartistka Anna Šabatová. Ta zdůraznila, že nestačí spoléhat na to, že lidská práva, která s klimatem souvisejí, jsou na papíře, ale je třeba za ně neustále vynalézavě a aktivně bojovat, aby se vše v dobré obrátilo.
„A já vás proto vyzývám, abyste neustávali ve svém úsilí. A doufám, že všichni společně prosadíme velký obrat ve společnosti, a to nejenom v české, ale i světové,“ řekla Šabatová. Aktivisty dopisem podpořil také bývalý premiér Petr Pithart, mimo jiné promluvila i ředitelka české Amnesty International Linda Sokačová. Uvedla, že mezi státy, které neberou klimatickou krizi vážně, patří i Česko. Zdůraznila, že problém klimatické krize souvisí s lidskými právy, jakými je třeba právo na jídlo či vodu.
Mluvčí pořádajícího hnutí FFF už v úvodu zopakovali, že budoucí vláda musí činit konkrétní kroky pro ochranu klimatu. Připomněli, že v červnu hnutí hodnotilo dosavadní činnost většiny sněmovních stran v této oblasti jako nedostatečnou. Aktivisté po budoucí vládě také žádají, aby se Česko orientovalo na udržitelnější způsob života a po volbách vznikla funkce nadstranického ministra či ministryně pro klima. Rovněž chtějí konec uhlí do roku 2030 a zdůrazňují potřebu spravedlivé transformace v uhelných regionech. Projevy dalších účastníků zdůrazňovaly potřebu občanské angažovanosti a vyzývaly k účasti v říjnových volbách.
Pochod z náměstí vyrazil po jedné hodině odpolední. Prošel přes Staroměstské náměstí, ulici Na Příkopě a kolem Národního divadla, přes Karlův most zpátky na Malostranské náměstí. Účastníci skandovali hesla „Za klima“, „Omladina do ulic, aby v zimě nebyl hic“, „Uhlí, ropa, plyn, patří do dějin“ nebo „Na co škola? Klima volá!“
V nákupním vozíku vezlo několik aktivistů také reproduktor a pouštěli hudbu. Demonstrace se obešla bez potíží a střetů a po 15:00 pokračovala na Malé Straně neformálním programem. Policejní mluvčí Jan Daněk sdělil, že podle odhadů policie se akce nakonec zúčastnilo 1000 až 1500 lidí. Do cíle pak dorazili v komornějším počtu.
Hnutí FFF se odvolává na nedávno zveřejněné části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, podle které prý stojí svět před několika body zlomu. Jeden ze scénářů podle aktivistů ale stále umožňuje udržet globální oteplení pod bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, pro to je však v nejbližších letech nutné podstatně snížit množství vypouštěných emisí skleníkových plynů.
Česká pobočka Fridays for Future v minulých letech uspořádala řadu protestů. Například v březnu 2019 prošly Prahou dva tisíce středoškoláků, kteří požadovali důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Stovky mladých dorazily na pražskou stávku také v září téhož roku. Loni a letos hnutí pořádalo kvůli opatřením proti šíření nemoci covid-19 většinou komornější akce. V období nejpřísnějších epidemických opatření aktivisté protestovali i on-line.
Studentské protesty se v minulosti konaly i v dalších městech v Česku, na dnešek byly podle FFF naplánovány demonstrace i v Brně nebo v Ostravě.
Autor: hnutí FFF
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Závěry dnes zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě nejsou překvapivé. ČTK to sdělil Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika. Podle Repeše se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející i Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení. Ocenil, že komise a její výstupy vznikly.
„Závěrečná zpráva vyšetřovací komise potvrdila to, co jsme tvrdili od začátku. A to je, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejenže pochybila, ale od začátku postupovala velice netransparentně. A pravděpodobně i v rozporu se zákonem,“ uvedl Repeš. Ekolog vede kampaň Řeka bez jedů. Repeš podotkl, že petici po havárii podepsalo 7000 lidí. Požadovala například řádné prošetření neštěstí, ale i zpřísnění limitů pro vypouštění nebezpečných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečištění či rozšíření monitoringu látek ohrožujících kvalitu vody.
„Od začátku měla ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě, což se stalo až teď v červenci, kdy my jsme jí podali podnět spolu s rybáři, občanským sdružením a v zastoupení advokáta. To řízení bylo zahájeno v podstatě skoro až rok poté,“ dodal ekolog. Komise ohledně postupu inspekce v tomto bodě také vyjádřila pochybnosti. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.
Ekolog, stejně jako komise, zmínil i pochybení v odebrání vzorků ze všech potenciálních výustí průmyslových podniků. „A na co se ptáme dodneška, proč z Dezy nebyl odebrán ani v den havárie, ani v následujícím týdnu,“ konstatoval ekolog. Komise mimo jiné ve zprávě upozornila na to, že ve výusti z areálu společnosti Deza vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech. Deza patří do svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).
„V první řadě je dobré, že ta zpráva vznikla, protože detailně popisuje všechny ty chyby,“ řekl pak Freidinger. „Když si to člověk přečte, tak má pocit, že jediný, kdo tam svou úlohu sehrál správně, je Český rybářský svaz a pak možná hasiči. Podle všeho ostatní mají jako máslo na hlavě,“ dodal ekolog.
Freidinger podotkl, že v obsahu zprávy ho zaujaly dva momenty. První je podle něj popis komunikace z dispečery z Dezy krátce po havárii. „Oni, přestože tam měli zdokumentovanou havárii, mimořádnou událost, jak tomu říkají, zamlčeli. To ve mně pořád vzbuzuje určité pochybnosti. Myslím si, že to ilustruje nejen to, co se stalo po havárii, ale celé to vyšetřování. Že je spousta pochybností, které se nikdo nesnaží lidem vysvětlit,“ míní ekolog.
Zvláštní mu přijde i to, že dosud nesou zmapovány výusti na Bečvě. „My máme vlastně rok po havárii a nikdo to ještě pořádně nezmapoval. Což je prostě zarážející,“ konstatoval Freidinger.
Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její jednatel Oldřich Havelk však vinu odmítá.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Zář 17, 2021 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace uvedly, že znovu zjistily porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Investor a dodavatel podle nich opět ignorují pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdí na vrchol a zpět technika, uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Česko-polská expertní komise vzniklá kvůli stavbě zjistila dílčí pochybení investora rozhledny i dodavatele. Ekologové požadují, aby ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zabránilo ničení evropsky významné přírody a zastavilo poskytnutí evropských a českých dotací na rozhlednu. Podle ministerstva podmínky výstavby porušovány nejsou.
„Opět bylo zdokumentováno vozidlo Polaris, velká čtyřkolka, jak opakovaně během dne vyjíždí na vrchol hory a pak dolů na Chatu pod Sněžníkem a převáží zaměstnance. Znovu se potvrdilo to, co se všeobecně už delší dobu vědělo, nelegální přeprava materiálů po nelegální cestě na takzvané Zelené stezce,“ uvedl Bačík. Ekologové také vyfotografovali, jak velký autojeřáb začal sjíždět po nelegální cestě následovaný pásovým bagrem.
„Konstatujeme, že praktická situace je zcela jiná, než jak ji idealisticky prezentoval investor, obec Stronie Śląskie, na jednání 22. června 2021, a je v rozporu i se sliby investora z jednání expertní komise,“ uvedl Bačík. Ekologické organizace se domnívají, že údajnou rekonstrukci stezky investor využil jako vhodný způsob, jak na ni uložit odpad a materiál z budování základů rozhledny, tím se ho zdarma zbavit a de facto tak vybudovat skutečnou zpevněnou cestu na vrchol hory.
Podle MMR pohyb techniky polská strana povolila v termínech ukončení a zahájení stavební sezony. Zástupce obce Stronie Śląskie sdělil na jednání pracovní skupiny, že konstrukční práce na rozhledně skončily k 10. září a od 13. září začaly práce na rekonstrukci takzvané Zelené stezky. Nikdo z členů skupiny nevznesl námitky proti harmonogramu.
„Stavba rozhledny je realizovaná dle separátního povolení, jehož podmínky dodržovány jsou,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK mluvčí MMR Vilém Frček. Rekonstrukce zelené turistické trasy, která začala tento týden, nespadá do projektu financovaného z programu přeshraniční spolupráce Interreg. Povolení k rekonstrukci stezky vydal polský orgán ochrany přírody Regionalny Dyrekcja Ochrony Środowiska (RDOŚ).
„Dotčená Zelená stezka je řešena jako součást naplňování podmínky řešit usměrnění turistické zátěže, která byla stanovena RDOŚ v souvislosti s obnovou rozhledny,“ uvedl Frček.
Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Stroje podle nich ničí arkto-alpinskou tundru i mimo oplocený stavební prostor, množství techniky výrazně převyšuje povolený počet.
Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis odešel v polovině srpna, reakci Evropské komise lze očekávat během jednoho až tří měsíců.
Ekologové v otevřeném dopise vyzvali ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. Požadují také udělení vysoké sankce investorovi, zveřejnění všech vydaných platných rozhodnutí k výstavbě rozhledny a také k „rekonstrukci“ zelené stezky. Chtějí rovněž nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena.
Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
Autor: ČTKZdroj: ČTK
