Opatření ohledně změny klimatu budou stát 139 mld. Kč, vláda schválila plán

Zář 14, 2021 | Ochrana životního prostředí

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.

Vyplývá to z výsledků jednání na webu kabinetu. Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny. „Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v ČR a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v ČR strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. U klíčových sektorů popisuje, jaká rizika a problémy jim v souvislosti s určitým projevem hrozí. Těmito sektory jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.

Dokument se zabývá také možnými ekonomickými nástroji pro financování adaptace a udržitelnosti, legislativou a provázaností s jinými strategickými dokumenty a osvětou. Formuluje cíle, k nimž přiřazuje rámcová adaptační opatření.

Pro adaptaci v zemědělství strategie například uvádí opatření k omezení vodní a větrné eroze půdy, posílení schopnosti půdy zadržet vodu, podporu systémů hospodaření vedoucích k vyšší odolnosti krajiny či rozvoj dostupnosti systému včasné výstrahy před meteorologickými jevy. V případě lesů je zmíněna nutnost snížení počtu spárkaté zvěře, která ničí dřeviny, podpora výsadby vhodně druhově složených lesů a zajištění přirozené obnovy lesů i kroků pro zadržení vody v lesích.

Strategie požaduje také revitalizaci vodních toků a obnovu niv a rozvoj hospodaření se srážkovou vodou v sídlech. Zdůrazňuje také potřebu adaptace budov na změnu klimatu a snížení jejich ekologické stopy či opatření pro pokles tepelného stresu obyvatel ve městech. Další z cílů zmiňuje rozvoj systému včasného varování před krizovými situacemi. Strategie uvádí také konkrétní příklady dobré praxe z různých oblastí.

Současná strategie uvádí 108 rámcových adaptačních opatření, které dále rozpracovává právě národní akční plán do souboru 323 úkolů. Na přípravě aktualizace strategie a plánu se podílelo 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Autor: MŽP

Zdroj: ČTK

Prioritou Greenpeace je klimatická kampaň a téma transformace energetiky

Zář 11, 2021 | Ochrana životního prostředí

Prioritou tuzemské pobočky organizace Greenpeace je klimatická kampaň. Ekologové chtějí zdůrazňovat témata transformace energetiky a uhelných regionů. Podle ekologa Lukáše Hrábka je problémem to, že vláda dosud neschválila přesný termín útlumu uhlí. Od vzniku Greenpeace uplyne 15. září 50 let, v Česku začala organizace fungovat před 30 lety.      

„Pro nás je prioritou klimatická kampaň, která souvisí i se změnou energetiky, s koncem uhlí,“ sdělil Hrábek. „Před volbami se chceme soustředit v klimatické kampani na to, abychom to téma zvedli. V tuto chvíli to vypadá, že volby úplně nereprezentují to, co by se mělo řešit. Což může být právě i ta otázka klimatu, snižování emisí, transformace nejen energetiky, ale i uhelných regionů, budoucího energetického mixu i restart ekonomiky a průmyslu po covidu, modernizace a další věci, kterých je obrovský balík. Budou se řešit a řeší se v celé Evropě, ale v této chvíli je tady nikdo moc nezvedá,“ míní ekolog.

Podotkl, že pobočka Greenpeace v současnosti organizuje klimatické turné zahrnující šest měst v Česku. V pondělí 13. září bude další zastávka v Praze, 21. září v Liberci a o den později v Ústí nad Labem. Jednotlivé akce akcentují závažnost klimatické změny, ale i lokální témata. Ta se týkají například transformace uhelných regionů, tak i dopadů těžby v polském dole Turów na Česko. V kampani ohledně Turówa a kritice postupu polské strany se Greenpeace angažuje dlouhodobě. Hrábek podotkl, že spolupracují s německou i polskou pobočkou hnutí a řadou dalších organizací.

K pondělní klimatické zastávce v Praze Hrábek uvedl, že se bude konat také debata s politiky. Poznamenal, že se před volbami Greenpeace s dalšími ekologickými organizacemi pouští do této kampaně poprvé. V následujících týdnech organizace plánuje také zhodnocení činnosti současné vlády v oblasti ekologie.

„Po volbách v druhé polovině října budeme zveřejňovat novou verzi energetické revoluce„, pokračoval Hrábek. „Máme modely až do roku 2050 vedoucí i ke klimatické neutralitě, který pro nás zpracovával Institute for Sustainable Futures na Technické univerzitě v Sydney. A další věci, což je kompilát dvou studií, dělal energetický think thank Aurora Energy Research. Velmi detailními propočty máme podpořené, co je možné. Nebude to lehké, ale dá se to dosáhnout i se současnými technologiemi a prognózami na trhu. I v parametrech, se kterými pracuje třeba ministerstvo průmyslu a obchodu v národně energeticko – klimatickém plánu, je zahrnut referenční scénář našich útlumových křivek. Je to hodně konzervativní scénář, my máme dva progresivnější a jeden z nich ukazuje rok 2050 bez jádra a plynu,“ nastínil Hrábek.

Nejpalčivější současný problém podle Hrábka je, že se „vlastně nic neděje“. „Vláda měla dva roky uhelnou komisi a výsledek je celkem nulový. Místo toho, aby se stanovilo do kdy se bude uhlí těžit a spalovat, či ke kterému roku chtějí naplánovat ten útlum. Aby se vědělo, jestli to půjde rychleji, resp. pomalu. Vláda prostě nerozsekla, jestli to bude rok 2033 nebo 2038,“ dodal ekolog.

Podotkl, že i nejrychlejší scénář projednávaný komisí, tedy rok 2033, organizace vidí jako příliš pozdní a nereálný. Očekává, že uhlí skončí dříve. Jako další ožehavou výzvu Hrábek uvedl vybudování přiměřené plynové infrastruktury, která po útlumu uhlí v Česku má pokrýt špičky spotřeby. „Musí se nastavit pravidla, aby se ten „plyn“ postavil, ale aby se nepostavil proto, aby jel na 100 procent po celý rok. A tím pádem vytlačil obnovitelné zdroje, případně nesebral podporu, kterou by mohly mít. Takže to bude velmi palčivý problém – plyn, aby ho nebylo málo a aby ho nebylo moc. Vmanévrovat se do tohoto bude velmi zajímavé,“ řekl Hrábek.

Pobočka Greenpeace v Česku má podle Hrábka nyní zhruba tři desítky zaměstnanců na různé formy úvazku, přes 100 dobrovolníků a dlouhodobě eviduje kolem 14.000 dárců. Oslavy výročí podle Hrábka odstartují v půlce září, v následujících měsících jsou v plánu různé akce. Příští rok by také mělo vzniknout na vhodné staré budově obří graffiti s ekologickou tematikou, dodal.

Autor: Greenpeace

Zdroj: ČTK

Ekologové požadují pozastavit dotace pro rozhlednu na Králickém Sněžníku

Zář 10, 2021 | Ochrana životního prostředí

Pozastavení dotace na výstavbu nové rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku požaduje několik českých ekologických organizací, podle kterých se investice provádí v rozporu s pravidly a podmínkami pro udělení finančního příspěvku Evropské unie a České republiky i s evropskou směrnicí o stanovištích. Kvůli stavbě vznikla česko-polská expertní komise, která dnes poprvé zasedala v Olomouci. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka komise zjistila „dílčí pochybení“ investora rozhledny i dodavatele a uložila za ně pokuty. Stavba rozhledny pokračuje.

„Ministerstvo pro místní rozvoj udělilo na tento kontroverzní projekt obrovskou dotaci, je to zhruba 77 milionů korun. Je to v podstatě perverzní dotace, protože z veřejných prostředků se platí poškozování evropsky výjimečné přírody, což je skandální. Vyzýváme ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj, aby dotaci zastavila a došlo k novému projednání celého projektu a řádně se posoudil dopad výstavby na evropsky významnou přírodu,“ řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

Bačík dnes s dalšími ochránci přírody zorganizoval protestní shromáždění před sídlem olomoucké pobočky dotační organizace Centrum pro regionální rozvoj, kde o stavbě rozhledny poprvé jednala česko-polská expertní komise. „Došla k závěru, že v průběhu stavby došlo k dílčím pochybením ze strany dodavatele a investora, za která byly uděleny peněžní pokuty. Jednalo se zejména o nedodržování povolení při pohybu těžké techniky či využívání čtyřkolky pro dopravu zaměstnanců na staveniště. Současně byly zesíleny kontrolní mechanismy pro další dodržování stanovených podmínek, aby bylo zabráněno jejich porušování,“ řekl Frček.

Ekologové od května do srpna podle Bačíka odhalili na stavbě rozhledny vážná pochybení a opakovaná hrubá porušení předpisů a povolení. Například stavební materiál a konstrukční díly věže se mají přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle ekologů ale neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně.

V rozporu s povolením i s projektem podle ekologů vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor, množství techniky prý výrazně převyšuje povolený počet.

Ministerstvo životního prostředí v srpnu požádalo Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna má být vysoká 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.

Autor: Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN)

Zdroj: ČTK

Zdroj foto: olomoucky.denik.cz

Ekologové: Nejkomplexněji v programu řeší ekologii Zelení a Piráti se STAN

Zář 8, 2021 | Ochrana životního prostředí

Nejkomplexnější volební program z hlediska ekologie a řešení změny klimatu mají podle ekologů Zelení a uskupení Pirátů a STAN. Ochranu životního prostředí chce naopak nejvíce oslabit koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků (TSS) a hnutí SPD, uvedli dnes na konferenci zástupci asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha. Ekologové provedli analýzu 14 témat, která vidí jako nejdůležitější pro život lidi, stav klimatu a přírody nebo jako ta, v nichž je třeba učinit důležitá rozhodnutí. Volební programy stran hodnotí od roku 2013.

Ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš dnes uvedl, že za Zelenými a koalicí Pirátů a STAN se umístila ČSSD a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Podotkl, že u nich převažují pozitivní návrhy a některé formulují velmi konkrétně. V případě sociální demokracie nicméně organizace hodnotily obsah jejích vizí do roku 2030, nikoliv volebního „desatera“.

Slabší jsou podle analýzy záměry ANO, KSČM a Přísahy. Ekologové porovnali také současné programy stran s obdobím před sněmovními volbami v roce 2017. Uvedli, že tehdy patřila k nejhorším ODS, která pak zaznamenala výrazný posun. Vstup do koalice a snaha o kompromis však naopak podle nich mírně oslabila kvalitu programu TOP 09. Vondrouš také uvedl, že se mírně zhoršilo hodnocení záměrů ANO a výrazné zlepšení zaznamenalo hnutí STAN, jehož dřívější přístup k ekologii byl velmi slabý.
Například v tématu zdravých lesů podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha nyní zmiňují konkrétní řešení programy Zelených a koalic Spolu a Pirátů/STAN. TSS, SPD a komunisté se oblasti věnují jen velmi obecně, konkrétní není ani Přísaha. Hnutí ANO Koželouh vytkl, že jejich jediným bodem je plán vysadit 350 milionů stromů. Ekolog k tomu podotkl, že je třeba dát lesu čas na přirozenou obnovu a vznik prvních dřevin. Také zdůraznil, že tak masové vysazování, byť vhodných stromů, by mělo na přírodu negativní dopad.

Podobná situace je podle Koželouha také v zemědělství, které komplexněji pojaly Spolu a Piráti se STAN, Zelení a KSČM. Zmínil, že uvádějí třeba omezení tlaku na produkci plodin, nutnost reformy zemědělských dotací či rozvoj přírodních prvků v zemědělské krajině. U SPD Koželouh podotkl, že hnutí hovoří o dílčích pozitivních krocích. ANO podle něj nabízí jen „technická řešení“, například omezení pesticidů, ale opomíjí otázku krajinné struktury. Jako velmi obecné označil i body TSS, Přísaha pak k ekologické stránce zemědělství neuvádí téměř nic

Koželouh také konstatoval, že většina stran akceptuje budoucí odklon od uhlí, liší se jen v očekávaných letech útlumu. Nejrychlejší odklon, tedy do roku 2030, chtějí Zelení a nepřímo ČSSD, Piráti a STAN v programu hovoří o roku 2033 a ANO o roku 2038, s možností dřívějšího konce využívání uhlí. Zástupci ekologů požadují odklon od uhlí nejpozději do roku 2033, počítají však i s jeho dřívějším koncem. Negativně Koželouh dnes zhodnotil například požadavek TSS na dotěžení zásob. Spolu, SPD a Přísaha podle ekologa s odklonem zjevně počítají, ale detailněji se tématu nevěnují.

Koželouh také podotkl, že jediní Zelení se přímo vyjádřili proti výstavbě nových jaderných reaktorů. ČSSD se tématu vyhnula. V tiskové zprávě organizací později kritizoval „fascinaci jadernou energetikou“ například Edward Sequens. U obnovitelných zdrojů energie (OZE) Koželouh uvedl, že většina sledovaných koalic a stran je pro jejich rozvoj. K ANO však ekolog poznamenal, že hnutí uvádí velmi ambiciózní cíle, aniž by naznačilo, jak jich chce dosáhnout. K bodům SPD Koželouh poznamenal, že se hnutí staví proti dotacím na OZE v době, kdy bude mít Česko k dispozici desítky až stovky miliard korun z různých evropských zdrojů. Pro hodnocené strany je podle ekologa příznačné také to, že se spíše vyhýbají tématu účasti občanů v posuzování stavebních a jiných záměrů. Sdělil, že například Piráti, STAN a KSČM uvádí, že tuto účast podporují, ale nezmiňují, jak ji posílit.

V případě klimatické politiky EU je podle Koželouha patrné, že u všech stran není politika na evropské úrovni silné téma. Vondrouš shrnul, že strany svými programy sice zareagovaly na sílící téma ochrany přírody a klimatu, stále však mají tendenci vyhýbat se věcem, které považují za kontroverzní. Podotkl, že například v tématu odklonu od uhlí „všichni trošku čekají, že uhlí skončí samo“ a obávají se deklarovat velké politické kroky.

Autor: ČTK

Zdroj: ČTK

Jihomoravský kraj podpoří při boji proti suchu obnovu rybníka či výsadbu stromů

Zář 2, 2021 | Ochrana životního prostředí

Opravu nádrže ve Vranově u Brna, obnovu rybníka v Kuřimském Jestřábí či výsadbu stromů u cesty v Letovicích podpoří Jihomoravský kraj při boji proti suchu. V dotačním programu na podobné projekty vyčlenil 20 milionů korun a podpořil už zhruba 150 žadatelů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.

Opravu nádrže ve Vranově u Brna, obnovu rybníka v Kuřimském Jestřábí či výsadbu stromů u cesty v Letovicích podpoří Jihomoravský kraj při boji proti suchu. V dotačním programu na podobné projekty vyčlenil 20 milionů korun a podpořil už zhruba 150 žadatelů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.

V prvním kole kraj podpořil 118 žádostí téměř 13 miliony korun, nyní rozdělil ve druhém kole 4,1 milionu na 31 projektů. Například 400.000 korun dostane Vranov u Brna na opravu vodní nádrže, 386.000 korun Kuřimské Jestřábí na Brněnsku na obnovu rybníčku v lokalitě Mezižlábí nebo 96.000 korun Letovice na Blanensku na Alej Na vrších, kde bude 85 různých druhů ovocných stromů.
Kraj vypíše i třetí kolo žádostí o dotace, které se zaměří na podporu projektových dokumentací.

„Kvalitní projektová činnost vždy významným způsobem sníží náklady a čas potřebný k realizaci díla. Chceme, aby před startem nových výzev byla v Jihomoravském kraji připravena půda pro vznik co možná největšího počtu projektů,“ uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Podávat žádosti bude možné od 4. do 15. října.

Autor: Jihomoravský kraj

Zdroj: ČTK

Aktivisté žádají, aby budoucí vláda měla klima jako prioritu, plánují stávku

Zář 1, 2021 | Ochrana životního prostředí

Studentské klimatické hnutí Fridays For Future (FFF) plánuje na 24. září na Malostranském náměstí v Praze stávku své tuzemské pobočky. Aktivisté z Česka se jí připojí ke globálnímu protestu. Demonstrací chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu. Zástupci FFF to řekli na dnešní tiskové konferenci. Aktivisté také informovali o zveřejnění sbírky na pomoc členům z afghánské odnože hnutí.

Petr Doubravský z FFF představil hlavní požadavky hnutí na budoucí vládu. Podle Doubravského je třeba, aby se Česko podílelo na udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia proti teplotám před průmyslovou revolucí a tvorbě klimaticky i sociálně spravedlivé společnosti. Podotkl, že zatímco část lidí na klimatické změně profituje, například zisky z fosilního průmyslu, její dopady pociťují všichni, včetně lidí, kteří jsou už tak znevýhodněni.

Žádost hnutí cílí také na to, aby se Česko orientovalo na udržitelnější způsob života a po volbách vznikla funkce nadstranického ministra či ministryně pro klima. K demonstraci aktivisté uvedli, že součástí bude například průvod městem, další informace a požadavky zveřejní později.
Mluvčí FFF Klára Bělíčková podotkla, že nová vláda by měla dělat vše pro to, aby byla v zemi klimatická krize náležitě reflektovaná. Z činnosti současného kabinetu jsou podle ní členové hnutí zklamaní. Připomněla, že na konci června FFF symbolicky ohodnotilo činnost většiny stran, v tématu ochrany klimatu, špatnými známkami.

Doubravský dnes také vyzval k solidaritě s členy Fridays For Future v Afghánistánu. Uvedl, že tamní aktivisté jsou nyní terčem radikálního islamistického hnutí Tálibán. Mezinárodní krizový štáb hnutí podle Doubravského zahájil akci, která je má dostat do bezpečí. Doubravský upozornil na sbírku, kterou česká pobočka hnutí zveřejnila v pondělí. Podle hnutí je potřeba pomoci více než 250 lidem.

Česká pobočka Fridays for Future v minulých letech uspořádala řadu protestů, včetně některých s vysokou účastí. Například v březnu 2019 prošly Prahou dva tisíce středoškoláků, kteří požadovali důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Stovky mladých lidí dorazily také na pražskou stávku v září téhož roku. Studentské protesty se v minulosti konaly i v dalších městech v Česku, také letos v září by podle FFF měly být i mimo Prahu.

Loni i letos, v důsledku opatření kvůli pandemii, hnutí pořádalo zpravidla komornější akce. V období nejpřísnějších protipandemických opatření aktivisté protestovali i on-line. FFF spolupracuje také s dalšími ekologickými organizacemi.

Autor: Studentské klimatické hnutí Fridays For Future (FFF)

Zdroj: ČTK

Šumavský park obnovil díky EU 13 mokřadů a rašelinišť ze 47 plánovaných

Srp 30, 2021 | Ochrana životního prostředí

Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.

Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření. V posledních letech vysychaly také kvůli počasí. V programu LIFE for MIRES bude celkem na české straně revitalizováno 1672 hektarů odvodněných mokřadů a obnovena budou dvě rašeliniště zničená průmyslovou těžbou. Projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů potoků. „Hladina podzemní vody se zvýší na úroveň blízkou stavu před odvodněním,“ řekl Lukáš Linhart z NPŠ.

Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Voda poté začne téct přirozenými koryty, která si po více než 200 letech znovu vytvoří. Do současné doby už bylo podle Linharta obnoveno 680 hektarů mokřadů a pět kilometrů horských potoků. Do těchto míst už se podle Bufkové vrací původní flóra a fauna. Sondy vědců Jihočeské univerzity na obnovených plochách potvrzují, že se zvyšuje hladina podzemní vody a ochlazuje se prostředí. „V minulých dvou letech jsme revitalizovali 13 lokalit a letos jich dalších 15 přibude. Vybíráme místa, která jsou v kritickém stavu a kde bude mít zásah nejúčinnější dopad na krajinu,“ uvedla. Podle Bufkové zahrnují celé území Šumavy od Železné Rudy až k Lipnu.

„Obnovujeme mokřady už přes 20 let. První dvě etapy hradil park a tuto třetí EU,“ řekla. „Voda je krev Šumavy. Zhruba 200 let jsme Šumavu měnili, odvodňovali ji, vysušovali. Teď je na čase, jí vodu vrátit,“ uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený.

Oba parky, český i německý, budou usilovat o další dotace. Podle Bufkové není projekt jen o obnovení vodního režimu v krajině, tedy o terénních pracích, ale jeho důležitou součástí je poučení veřejnosti. Parky se také snaží, aby model převzali zemědělci a lesníci ve volné krajině. „Třeba tady v Malém Boru u Prášil, kde revitalizujeme 32hektarové prameniště, vidíme, že se třeba vyjme jen část pastviny a přizná se vodě, a na zbytku může zemědělec dále hospodařit. Ukazujeme to také Lesům ČR a Vojenským lesům a statkům,“ uvedla Bufková.

Plzeňský kraj chápe projekt jako dobrý příklad, podle něhož by měli postupovat další organizace hospodařící v krajině. „Máme projekt Zdravá krajina, který zmapuje celé území Plzeňského kraje. A chtěli bychom podobně postupovat ve volné krajině, která se buď obdělává, nebo jsou to volné lesy,“ řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).

Autor: Národní park Šumava

Zdroj: ČTK

Časopis na ochranu přírody a krajiny Veronica slaví 35 let

Srp 22, 2021 | Ochrana životního prostředí

Pro čtenáře, kterým není lhostejný osud přírody a krajiny, vznikl ještě před pádem komunistické totality časopis Veronica. Letos slaví 35 let. V současnosti vychází čtyřikrát ročně nejméně na 48 stranách. O výročí časopisu založeného v roce 1986 informovala šéfredaktorka Bohdana Fabiánová.

Veronica se snaží popularizovat ekologická témata, seznamovat čtenáře s kauzami ohrožujícími biodiverzitu a rovnováhu v přírodě a upozorňovat na nešvary politiků i správců lesních či zemědělských ploch, stejně jako na dobré počiny a rozhodnutí.

Jednotlivá čísla jsou obvykle z poloviny zaměřená tematicky, třeba na vodu, houby či ovocnářství. Ekologická a přírodovědná témata doplňuje také kultura, stejně jako rozhovory, recenze nebo poezie. Každý ročník charakterizují autorské obálky současných výtvarníků.

Když časopis vznikal, snažili se jeho zakladatelé poukazovat na megalomanské plány minulého režimu. „Bohužel, uplynulých 30 let nenaplnilo očekávání, která byla do nové doby vkládána. Minulé křivdy v krajině a ochraně přírody zůstaly začasté nevyřešeny a přibyly k nim nové, neméně nebezpečné. Proto je hlas časopisu Veronica stále potřebný,“ uvedl v tiskové zprávě někdejší šéfredaktor Václav Štěpánek.

Časopis vydává základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, která letos slaví i další kulatá výročí. Před 30 lety vznikla ekologická poradna Veronica, stejně jako brněnský biojarmark. Před 15 lety se podařilo vybudovat pasivní budovy Centra Veronica v Hostětíně na Uherskohradišťsku.

Autor: Český svaz ochránců přírody Veronica

Zdroj: ČTK

Kraj se nebrání vyhlášení CHKO Krušné hory, hejtman chce jednat se starosty obcí

Čvc 28, 2021 | Ochrana životního prostředí

Ústecký kraj se nebrání vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, hejtman Jan Schiller (ANO) chce ale nejprve jednat s obcemi, které by její případné vyhlášení zasáhlo. Na prověření rizik a přínosů CHKO pracuje odbor životního prostředí, řekl Schiller. Zástupci ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR měli představit návrh CHKO zástupcům kraje, setkání bylo zrušeno kvůli pracovní vytíženosti ministra Richarda Brabce (ANO).                                              

„Návrh je diskutovaný, víceméně se jen pan ministr zmínil o tom, že bychom měli jednat s obcemi, které jsou dotčené. Myslím si, že to není úplně zavrženíhodný nápad, ale musíme to skutečně prodiskutovat ze všech stran,“ uvedl Schiller, podle kterého by mohlo vyhlášení ochrany ohrozit transformaci kraje po těžbě. „CHKO má tak přísná pravidla, že by nám to v rozvoji mohlo zabánit, ale určitě je možnost diskutovat ta pravidla tak, aby vzniklo obojí, aby vznikla chráněná krajinná oblast, a aby ještě i tam mohl nastat rozvoj,“ doplnil hejtman.

Vytvoření chráněného území požaduje ekologická organizace Greenpeace kvůli kácení lesů v blízkosti Horního Jiřetína na Mostecku. Les podle ekologů vlastní společnost I. H. Farm, která je spojená s finančníkem Pavlem Tykačem. Krajský úřad s vyhlášením požadovaného území počítá, chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. Pokud se smlouva neuzavře, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.

Smlouva zatím sjednána nebyla, krajský úřad obdržel zhruba v polovině července protinávrh, věc by chtěl vyřešit začátkem srpna. „Součástí smlouvy bude samozřejmě přesné vymezení bezzásahového území a určení minimálního objemu mrtvého dřeva, který bude nutno ponechávat v porostech, včetně způsobu, jak ho dosáhnout. Limitován bude i objem a způsob těžeb mimo bezzásahové území,“ řekl mluvčí kraje Martin Volf.

S požadavkem na vyhlášení CHKO vystoupilo uskupení Spojenci pro kraj, které je součástí krajské koalice. Za vyhlášení CHKO vznikla také petice. Ke dnešnímu dni ji na stránkách chkokrusnehory.cz podepsalo 3628 lidí nejen z Ústeckého kraje.

Krušné hory jsou územím o rozloze 6000 kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina. Česko má v současné době 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Krušné hory jsou zmiňovány v koncepčních materiálech ochrany přírody a krajiny mezi územími, která jsou pro vyhlášení CHKO vhodná. Podle organizátorů petice by si ministerstvo životního prostředí a vláda měly s přípravou a vyhlášením CHKO Krušné hory pospíšit, Krušné hory jsou podle nich jedním z mála českých pohoří bez plošné ochrany.
CHKO je způsob ochrany přírodní i kulturní krajiny, včetně historických sídel. „Ve srovnání s národními parky zaměřenými na zvláště cenná přírodní území jsou CHKO spjaty spíše s udržitelným rozvojem krajiny. Nebrání výstavbě jako takové, ale chrání území obcí před zásahy, které nerespektují charakter osídlení a narušují krajinný ráz,“ řekla před časem zastupitelka Ústeckého kraje Karolina Žákovská (Zelení), která se jako právnička specializuje na ochranu životního prostředí. Není tak podle ní třeba se obávat, že CHKO znemožní rozvoj Krušných hor.

Autor: Ústecký kraj

Zdroj: ČTK