Čvc 21, 2021 | Ochrana životního prostředí
Do 47. ročníku mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí Ekofilm přihlásili letos tvůrci 207 dokumentů, přihlášek je o polovinu více než loni. Dramaturgický tým vybere 25 z nich, které postoupí do finálové soutěže. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí festivalu Vratislav Vozník. Festival se bude v Brně konat ve druhé polovině října. Loni získal hlavní cenu ruský snímek „Losos nerka. Červená ryba“.
Letos přihlášené dokumenty jsou z 34 zemí pěti světadílů. S 37 přihlášenými filmy vede Německo, tvůrci ze Spojených států přihlásili 34 filmů a zemí se třetím nejvyšším počtem je Česko se 17 snímky. Celkově nejsilnější zastoupení mají evropské filmy, nechybějí ale díla z exotických zemí, jako Austrálie, Hongkongu, Chile, Indie, Kuvajtu nebo Íránu. O ceny budou filmy soutěžit v kategoriích Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy.
„Letos jsme zaměřili festival na témata související s konkrétními problémy míst, kde se střetává člověk s přírodou, nebo jí člověk vrací její původní prostor. Planetu máme pouze jednu. Nicméně věříme, že mezi přihlášenými filmy se najde i řada těch, které se zabývají tradičními tématy přírody a klimatických změn, které by našim divákům neměly uniknout,“ uvedla vedoucí dramaturgického týmu Jitka Kotrlová.
Člen dramaturgického týmu Martin Čech uvedl, že se zdá, že filmaři reagují na ekologické problémy dneška velmi citlivě, což se odráží i v jejich tvorbě. „Vybrat jen 25 filmů bude nesmírně náročné, ale těžit z toho budou hlavně diváci a divačky Ekofilmu, protože na plátně uvidí opravdu to nejlepší, co přihlášení dokumentární tvorba o životním prostředí nabízí. Filmy také doprovodíme odbornými diskusemi, které pomohou přemýšlet hlavním tématem letošního ročníku, teda nad zelenou architekturou a chytrým plánováním měst v širším kontextu,“ uvedl Čech.
Festival je v plánu od 20. do 23. října. Loni získal hlavní cenu ruský snímek režisérů Dmitrije Špilenoka a Vladislava Grišina s názvem „Losos nerka. Červená ryba“. Zachycuje křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů. Ocenění si odnesly i další čtyři snímky v různých kategoriích. Vítěze pořadatelé vyhlásili v říjnu v on-line přenosu.
Čvc 16, 2021 | Ochrana životního prostředí
Cílem vodíkové strategie ČR je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Na mezinárodní konferenci v Praze to řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková. Strategii, která byla na akci představena, připravilo právě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Materiál se podle úřadu týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat.
Podle Jirotkové se každoročně bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií a čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které rozvíjet dál. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je podle něj ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří. Pro rozvoj vodíku plánuje Česko využít podle Jirotkové evropské i národní peníze. Vodíkovou strategii nyní dostane ke schválení vláda, podle náměstkyně ještě během letních prázdnin.
V souladu s Evropskou vodíkovou strategií rozdělilo MPO ve strategii kroky k rozvoji vodíku v ČR do tří etap. Prioritou první etapy od letoška do roku 2025 je využití vodíku v rámci takzvané čisté mobility. Podle ministerstva budou vznikat „ostrovní řešení“, protože doprava vodíku nebude ještě plně rozvinutá. Proto v tomto období budou nejvhodnější integrované projekty, kdy se budou výroba a spotřeba vodíku řešit současně, uvedl úřad. Plynárenská soustava podle něj současně začne testovat přimíchávání vodíku do směsi se zemním plynem.
Ve druhé etapě mezi roky 2026 až 2030 by mohlo podle strategie začít ověřování využití vodíku v průmyslu. MPO uvedlo, že rozsah závisí hlavně na úspěšnosti vývoje systémů pro rozklad organického odpadu a zemního plynu a na vybudování velkých solárních nebo větrných elektráren připojených k elektrolyzérům. Využila by se tzv. pyrolýza – tedy postup, při kterém je materiál, například odpad, tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.
V etapě do roku 2030 bude podle ministerstva zahájeno plánování efektivního způsoby přepravy vodíku. Strategie upozorňuje, že kvůli energetickým požadavkům průmyslu a nedostatku nízkouhlíkových zdrojů elektřiny bude Česko čistým dovozcem vodíku, stejně jako je nyní dovozcem zemního plynu a ropy. Paralelně začne testování zásobování domácností vodíkem, uvedl úřad.
Ve třetí etapě mezi roky 2031 až 2050 se podle MPO předpokládá, že už bude plně existovat doprava vodíku potrubím, a to bez nutnosti dotací. Začne také přestavba na vodíkové plynovody, popřípadě jejich výstavba, protože už budou etablováni velcí výrobci a spotřebitelé vodíku. V této etapě dojde ke komerčnímu nasazení vodíku v průmyslu, dodalo ministerstvo.
„Cílovým stavem, ke kterému strategie přispívá, je dosažení klimatické neutrality. Té musíme dosáhnout postupnou transformací průmyslu a změnou technologií, tak abychom neohrozili zaměstnanost, konkurenceschopnost a celkovou životní úroveň v ČR,“ řekl zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart. Jako klimatická neutralita se označuje stav společnosti, v níž jsou veškeré emise skleníkových plynů vyváženy postupy pro jejich odstranění z ovzduší, EU se k ní zavázala do roku 2050.
Strategie dále přináší přehled programů, které mohou rozvoj vodíkových technologií podporovat. MPO chce primárně využívat existující programy a schémata, jako jsou například program The Country for the Future, IPCEI – Významné projekty společného evropského zájmu či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Počítá se i s programy Technologické agentury ČR, ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, ministerstva doprava a ministerstva pro místní rozvoj, dodalo ministerstvo. V Česku letos mimo jiné vzniknou první veřejné plnící stojany s vodíkem pro dopravu. Na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina z petrochemického holdingu Orlen Unipetrol je v Praze na Barrandově a v Litvínově postaví společnost Bonett.
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2021 | Ochrana životního prostředí
Soubor klimatických návrhů Evropské komise označil premiér Andrej Babiš (ANO) před dnešní schůzkou s místopředsedou komise Fransem Timmermansem za radikálnější, než se plánovalo. Máme obavy o průmysl a zaměstnanost, řekl ČTK a televizi Nova. S textem, který má 3,5 tisíce stran se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl dnes Babiš.
Pro Česko považuje Babiš za nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu. „To znamená, my chceme jádro, potřebujeme, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce, “ vypočítal priority vyjednávání.
„Ten návrh je podstatně radikálnější a my máme obavy, že bude mít zásadně negativní vliv na náš průmysl a zaměstnanost našich lidí,“ uzavřel.
Soubor klimatických návrhů unijní exekutivy obsahuje například konec výroby benzinových a dieselových aut, zpoplatnění emisí z dopravy či vytápění budov nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.
Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by měly přijít o bezplatné povolenky.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu. Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro ČR značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Ochrana životního prostředí
Nový stavební zákon je podle asociace ekologických organizací Zelený kruh špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí, uvedli dnes na webu.
Novou stavební legislativu dnes schválili poslanci, kteří přehlasovali veto Senátu.
Podle Zeleného kruhu napsání zákona financovala Hospodářská komora. Norma podle ekologů radikálně omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí a má i další vady.
„Je to zákon, který upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou posuzovaných projektů. Je to zákon, který ignoruje fakt, že potřebujeme řešit změnu klimatu,“ uvádí Zelený kruh.
Ekologové si přejí, aby ihned po podzimních sněmovních volbách začala daty podložená debata o tom, co musí být ve stavebním zákoně, aby byl prospěšný nejen pro velké stavebníky. Budoucí verze zákona by podle nich měla přinést změny zaručující, že města budou odolná vůči klimatické změně, krajina bude chráněna před snahou vše zastavět a lidé budou mít silný hlas při územním plánování místa, v němž žijí.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon dnes večer. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Rozvoj zelené energetiky v Česku sníží škody na lidském zdraví a krajině, a to až o 6,4 miliardy korun do roku 2030. Vyplývá to ze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (UK) pro Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES), která byla dnes představena v Praze. Podle studie musí Česko pro splnění evropských cílů výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a doplnit ho dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a urychleným útlumem spalování uhlí.
„Studie potvrdila ekonomické přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů pro Česko a současně ukázala, že můžeme vybudovat až 10.000 megawattů (MW) nových solárních elektráren proti dnešním pouhým zhruba 2000 MW. Navíc zelená energetika podle expertních kalkulací přinese snížení negativních důsledků změny klimatu na zdraví a životní prostředí až o více než čtvrtinu proti dnešku,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky a výkonný ředitel AliES Martin Sedlák.
Výzkumný tým z Centra pro otázky životního prostředí UK použil technologicky neutrální model energetického systému a rozvinul pět scénářů, jak by se mohl do roku 2030 zvýšit význam obnovitelných zdrojů v české energetice. Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu fotovoltaik do roku 2030 o zhruba pětinásobek na 12 terawatthodin ročně a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na přibližně pět terawatthodin ročně.
Takzvaný Zelený scénář by podle studie vyžadoval celkové investice do obnovitelných zdrojů 340 miliard korun a investiční podporu kolem 205 miliard korun. „Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování hnědého a černého uhlí. Na druhé straně při vyšší ceně emisních povolenek, kterou pozorujeme na trhu již nyní, může být konec uhlí mnohem rychlejší a potřeba podpory pro obnovitelné zdroje výrazně nižší,“ uvedl Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Studie reaguje na aktuální debatu o dekarbonizaci energetiky v Evropě, která je součástí naplnění klimatických závazků EU do roku 2030. Součástí je cíl pro obnovitelné zdroje, který letos projde aktualizací na základě loni přijaté strategie Zelená dohoda pro Evropu. Z ní vychází pro celou Evropu cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 38 až 40 procent do roku 2030. Na toto navýšení bude muset reagovat i Česko, které zatím počítá s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent.
„Odhadujeme, že připravované zdroje na investiční podporu obnovitelných zdrojů energie, včetně programu RES+ Modernizačního fondu ve výši 75 miliard Kč, povedou k dosažení cílů Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud by cena emisní povolenky klesla na Evropskou komisí původně předpokládanou úroveň 30 eur, tak by tento objem podpory dostatečně nestimuloval ani další rozvoj zelené energetiky, ani splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990,“ zdůraznil klíčový závěr studie hlavní autor výzkumu Lukáš Rečka.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Ochrana životního prostředí
Zlínský kraj rozdělí mezi vlastníky luk v chráněných oblastech přes 729.000 korun. Majitelé nebo nájemci peníze využijí k údržbě 31 pozemků. Poskytnutí příspěvku schválili krajští radní, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
„Finance jsou určené na posečení louky včetně odstranění sena, dále na instalaci pachových repelentů proti poškození území a okusu zvěře,“ uvedla náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti), která zodpovídá za oblasti životního prostředí, zemědělství a venkova.
Kraje mají ze zákona povinnost zajistit péči o zvláště chráněná území. Mohou uzavírat písemné dohody s vlastníky či nájemci pozemků provádějícími údržbu a poskytnout jim finanční příspěvek. Výše finančního příspěvku je ovlivněna pracností údržby, tedy velikostí udržované plochy, použitou technologií při likvidaci trávy nebo sena, množstvím a velikostí likvidovaných dřevin, členitostí terénu a podobně.
Zdroj: ČTK
Čvc 10, 2021 | Ochrana životního prostředí
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se zapojili do výzkumu rozvoje lázeňství, na němž současně pracují vědci ze sedmi evropských zemí. Cílem je najít řešení pro rozvoj lázeňství, který zároveň ochrání jeho zdroje, jako jsou minerální prameny, rašelina i okolní příroda. Univerzita o tom informovala na internetových stránkách.
„Lázeňství musí být šetrné k přírodním léčivým zdrojům, tedy zejména k pramenům minerálních vod, které lázně využívají. S jejich využíváním kolidují požadavky ochranářů či samotných obcí,“ uvedl Pavel Ptáček z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
V každé ze sedmi zemí, tedy kromě Česka i v Chorvatsku, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Itálii a Slovinsku, odborníci nejprve analyzují stav lázeňství v jednom z modelových území, kterých je celkem deset. V České republice je předmětem výzkumu lázeňství v Jeseníkách, a to v lázních Karlova studánka, Bludov a Velké Losiny.
„Česko má v této oblasti co nabídnout. Jeho silnou stránkou je to, že má dobře nastavený systém vzájemně provázaných opatření v souvislosti s rozvojem lázeňství i ochranou minerálních vod. Ty jsou velmi dobře chráněny před poškozením či zničením. Na druhé straně musíme v některých oblastech sami na sobě ještě zapracovat,“ dodal Ptáček. Lázeňství je v zemích, které se výzkumu účastní, vnímáno různě. Zatímco v Česku patří k lázeňství i promenády a parkové úpravy v okolí, v Maďarsku je lázeňství mnohem více zaměřeno na léčebné procedury.
Výsledkem společného výzkumu by mohl být interaktivní nástroj využitelný při plánování rozvoje lázní. „Do systému se již při plánování rozšíření kapacit lázní vloží data o dané lokalitě, a to od vydatnosti pramenů léčivých minerálních vod až po ubytovací kapacitu budoucího zařízení. Aplikace pak chytře poukáže i na další náklady, s nimiž je nutné počítat, a to v souvislosti s celkovou infrastrukturou. To může pomoci předejít některým původně nepředvídaným potížím,“ dodal Ptáček.
Zdroj: ČTK
Čvc 8, 2021 | Ochrana životního prostředí
Členové Českého svazu ochránců přírody se snaží zachránit mizející orchideje na stolové hoře Vladař v Karlovarském kraji. Jde o jednu z posledních lokalit, kde se ještě vyskytuje zákonem chráněná orchidej vstavač kukačka. Dříve hojně rozšířených orchidejí je dnes na Vladaři už jen několik set, informoval o tom Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody.
Zatímco v devadesátých letech minulého století zde byly vstavače kukačky ještě v tisících exemplářů, v roce 2020 jich zde ochránci přírody našli již jen posledních 300. O lokalitu na Vladaři proto pečují již několik let členové místní organizace Českého svazu ochránců přírody, kteří si založili pozemkový spolek Vladař. Kromě sledování výskytu orchidejí začali s vyřezáváním dřevin a kosením, náletové dřeviny postupně vyřezávají, vyřezanou hmotu pak štěpkují a odvážejí pryč. Z lokality se tak odstraní hmota, která by byla zdrojem živin pro vegetaci, jež orchideje utlačuje. Podobně i ostatní vegetaci ochránci kosí a odvážejí jinam.
V letošním roce je naplánováno kosení a vyřezávání náletových dřevin na rozloze zhruba 1200 čtverečných metrů. Provedená péče pomůže vstavačům kukačkám, ale i řadě dalších ubývajících či vzácných druhů, jako jsou například další druhy orchidejí – vstavač bledý či vemeník dvoulistý.
Vstavač kukačka dříve patřil k nejhojnějším orchidejím v Česku, ale s postupujícími změnami ve využívání krajiny začal mizet. Úbytek byl tak razantní, že podle zákona o ochraně přírody a krajiny byla tato rostlina vyhlášena jako zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený a Česká botanická společnost ji vyhlásila letos dokonce jako rostlinu roku. V České republice se nyní nachází na posledních několika lokalitách na Moravě, v Pošumaví a v západních Čechách.
Zdroj: ČTK
Čvc 2, 2021 | Ochrana životního prostředí
Rekordní množství cenných míst, které potřebují péči, letos na jaře vykoupil Český svaz ochránců přírody (ČSOP). V rámci kampaně Místo pro přírodu získal 26 pozemků, či jejich částí, o celkové výměře téměř 10 hektarů. Je to největší nákup za tak krátkou dobu od založení veřejné sbírky v roce 2003. Pozemky svaz koupil od 12 vlastníků na šesti lokalitách. Za ČSOP o tom informoval Jan Moravec. Cenu neuvedl.
„Velký dík patří dárcům veřejné sbírky Místo pro přírodu, bez jejichž finančních darů by výkupy nebyly možné, ale i lidem z místních pozemkových spolků, na nichž převážně leží tíha vyjednávání výkupů s vlastníky a pak i následná péče o vykoupené pozemky,“ uvedli zástupci spolku.
ČSOP má nově například pozemek v lokalitě Horky na Kounicku. Podle svazu místo nemá žádnou zvláštní ochranu, přestože se tam vyskytuje řada zajímavých rostlin a hmyzu. Na jaře zde například rozkvétají ledence, na podzim kriticky ohrožené hořečky. Z motýlů zde poletují zlatohlávci či výrazný přástevník starčkový.
Svaz také nakoupil dva pozemky v údolí Dobré hory nedaleko jihomoravského Kněždubu. Ochránci chtějí v oblasti, obnovit louky a sady. Poblíž nedávno vykoupili i louku na svazích kopce Traviska – území navazující na národní přírodní rezervaci Čertoryje, známý komplex bělokarpatských květnatých luk. „Díky patnáctileté péči pozemkového spolku má tato lokalita, ve 2. polovině 20. století v důsledku nehospodaření zarostlá náletovými dřevinami, obdobný charakter jako přilehlá rezervace. Doposud zde probíhala péče na základě smluv s vlastníky pozemků, aktuálně byl první pozemek o výměře 0,2 ha vykoupen,“ popsali zástupci ochranářů. Přibyl také spoluvlastnický podíl šesti hektarů lužního lesa V Lyngu na hranicích s Polskem. Podle ČSOP jde o „úžasnou divočinu“, přírodní klenot plný starých stromů, ptáků, zajímavého hmyzu i hájových květin. Šest hektarů v této lokalitě svaz získal už dříve.
Dále ochranáři koupili část botanicky významné Velké louky ve Zbytce na Královehradecku. Soubor míst pro přírodu rozšířil také kus mokřadní louky Bělá na Prostějovsku. Podle svazu je Bělá jednou z vlajkových lodí projektu. Roste tam mnoho vzácných rostlin, jako prstenec májový, ostřice Davallova či dva druhy prvosenek, žijí modrásci bahenní a jiné zajímavé druhy. Nyní se povedlo dokoupit další dva spoluvlastnické podíly a ČSOP je už nadpolovičním vlastníkem pozemku.
Místo pro přírodu je kampaň ČSOP, jejímž cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či míst, na které se svaz snaží přírodu navracet. Za 18 let se díky finančním darům stovek dárců podařilo zachránit zhruba 170 hektarů na 44 lokalitách.
Český svaz ochránců přírody také zastřešuje pozemkové spolky, neziskové organizace pečující o přírodu a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Hnutí pozemkových spolků v Česku čítá přes 60 organizací.
Zdroj: ČTK
Čvn 29, 2021 | Ochrana životního prostředí
Středočeští zastupitelé podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro bylo 39 zastupitelů, tři proti a sedm se zdrželo. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Podle krajské radní pro životní prostředí Jany Skopalíkové (Piráti) by hejtmanství mohlo sehrát koordinační roli, o záměru chce ještě jednat se starosty. Park má zabrat zhruba 100 čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent. Podporu zastupitelů ocenil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Proti vyhlášení národního parku dnes vystoupili lesníci, například Miroslav Pecha z Lesnického parku Křivoklátsko. Odmítají mimo jiné to, že by v regionu klesala biodiverzita. Podle nich naopak lesnický park pomáhá zachovávat a zvyšovat přírodní hodnoty Křivoklátska, a tím i hodnoty lesních ekosystémů. Předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) řekl, že lesnické hospodářství v CHKO je v pořádku, a právě proto je třeba tamější přírodní hodnoty chránit.
O vyhlášení národního parku ministerstvo životního prostředí i hejtmanství uvažovala už před několika lety, část obcí ale tehdy považovala nynější ochranu přírody prostřednictvím CHKO za dostatečnou. Samotný proces je na začátku a bude následovat ještě řada dalších kroků včetně dopracování odborných podkladů. „Je důležité zjistit názory v místě nyní,“ řekla Skopalíková. Místopředseda výboru pro životní prostředí a krajský zastupitel Dan Jiránek (ODS) už dříve odhadl, že na samotné vyhlášení by mohlo dojít přibližně za dva tři roky.
„Podpora Středočeského kraje je z pohledu ministerstva životního prostředí velmi vítaná. Podporu hejtmanů Středočeského kraje jsme zaznamenali již i v minulosti a znamená pro nás naději, že toto téma je pro region opět aktuální,“ napsal v reakci ministr Brabec. (ANO). „Co ale léta zdůrazňujeme a považujeme za naprosto klíčové, je podpora obcí, které jsou stěžejním partnerem na cestě k vyhlášení národního parku. Pokud bychom zaznamenali pozitivní zájem většiny obcí, dopředu ujišťujeme, že jsme připraveni odstartovat jednání k přípravám na vyhlášení,“ dodal ministr.
Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů, a to i těch, které už nejsou životaschopné, čímž by se utlumila i životaschopnost celých lesů. Samostatnou kapitolou je zvýšený turismus související s vyhlášením národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít na přírodu negativní dopad.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy přibližně šestina nynější chráněné krajinné oblasti. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi.
V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.
Zdroj: ČTK
