Realistické možnosti ochrany životního prostředí bez vyhraněných postojů by měla nabídnout konference (29.6.) o tom, zda musí být ekologie alarmistická. Naplánovali ji senátní výbor pro životní prostředí a místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS).
„Debata o ochraně životního prostředí se ve virtuálním prostoru ráda vyhraňuje do extrémních poloh typu: jsme na prahu klimatické apokalypsy, nebo naopak zelené totality,“ uvedl Oberfalzer. Konference má proto podle něj dát prostor pro věcnou a klidnou debatu o současných ekologických výzvách a realistických řešeních.
Organizátoři na konferenci pozvali geologa a klimatologa Václava Cílka a biologa Petra Pokorného z Akademie věd, jehož tématem jsou změny klimatu v historické perspektivě. Tématem dalšího biologa Davida Štorcha je biodiverzita. Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička si vzal za téma opatření proti suchu a povodním v české krajině.
Evropské zelené dohodě, tedy plánu Evropské komise (EK) na přeměnu Evropy v klimaticky neutrální kontinent do roku 2050, se budou věnovat europoslanec Alexandr Vondra a zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Klimatická neboli uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje například výsadbou stromů tolik emisí, kolik vyprodukuje. Plán počítá s přechodem na obnovitelné zdroje energie, zavedení uhlíkové přeshraniční daně na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší nebo zpřísnění závazků snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent.
Nová protierozní vyhláška řeší až opakovanou erozi, a nikoliv prevenci, což je problém. Dopady se tím posunou, uvedli dnes zástupci několika ekologických organizací k nové protierozní vyhlášce. Vyhlášku podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec a 24.6.2021 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnosti má nabýt v červenci. Podle ekologů je však vyhláška spíše bezzubá a bude nutná rychlá novelizace, aby ochránila půdu.
„Za nás je určitě dost zásadní to, že to říká, že když se eroze stane jednou, tak je to vlastně v pořádku. V podstatě to legalizuje erozi, což je v rozporu s tím, co říká zákon – že je zakázáno poškozovat půdu erozí a ohrožovat ji erozí,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. „Až když se (eroze) stane opakovaně, tak se řeší. Samozřejmě těch prvních událostí je většina. Odsouvají se tím dopady vyhlášky na další roky. Není to prostě ani v souladu se zákonem, který má (vyhláška) naplňovat,“ dodal Rexa. Ekologové už dříve kritizovali, že na řešení v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze.
Zástupci Hnutí Duha, České společnosti ornitologické (ČSO) a Nadace Partnerství v dnešní tiskové zprávě vyhlášku označili za bezzubou. Podle nich lze očekávat její účinky nejdříve v letech 2023 až 2024. S odkazem na údaje o škodách způsobených erozí pak uvedli, že vzhledem k tomu, že první verze vyhlášky vznikla už v roce 2017 a současný návrh pro řešení problému nestačí, budou ztráty státu v těchto letech nejméně 30 miliard korun na hodnotě půdy. „Spolu se škodami na majetku pak může jít minimálně o 70 miliard korun,“ dodaly organizace. Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.
MŽP už dříve uvedlo, že hospodaření na problematických půdách bude pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Podle ekologů je také chyba, že vyhláška opomíjí větrnou erozi. „Ta přitom v posledních letech významně narůstá. Zatímco před deseti lety bylo erozně ohroženo zhruba deset procent plochy zemědělských půd, aktuálně je to až 24 procent. Na rozdíl od vodní eroze dochází k větrné i na rovinatých pozemcích,“ uvedl zemědělský expert ČSO Václav Zámečník. Ekologové také míní, že resort nevzal v úvahu zásadní připomínky krajů, měst a obcí či akademiků.
Jako hraniční vidí organizace také toleranci ztráty ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. „Samotná strategie zemědělského resortu 2030 počítá s maximálním limitem ztráty půdy pět tun na hektar za rok,“ podotkly organizace. Rexa nicméně řekl, že bude důležité sledovat, jak se současný limit promítne do podoby eroze a případně ho v budoucnu zpřísnit. MŽP už dříve uvedlo, že nastavené limity jsou v souladu s odbornými poznatky.
Titul Ropák roku za antiekologický čin udělili aktivisté vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Zelenou perlu za výrok má ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O výsledku ankety informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země. Havlíček v reakci uvedl, že titul získal, protože prosadil zákon, který urychluje dopravní stavby. Děti Země, které za soutěží stojí, tyto stavby dlouhodobě blokují, uvedl.
Sdružení Děti Země vyhlašuje cenu Ropák roku 2020 za antiekologický čin a Zelenou perlu za antiekologický výrok roku. Nominaci na první z cen dostali například někteří ministři, nejvíce výroků, které postoupily do finále druhé z cen, pronesl senátor Tomáš Jirsa (ODS).
U nominací na kandidáta na Ropáka roku bylo nutné uvést důvod, tedy prosazování nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na uskutečnění antiekologické stavby. Nominováno bylo 12 lidí, takže do finále postoupili všichni. U kandidáta na Zelenou perlu roku bylo nutné uvést jméno autora výroku, jeho text a zdroj. Nominováno bylo 33 výroků, ve finále jich je 18, z toho čtyři z úst senátora Jirsy.
O Ropákovi a Zelené perle rozhoduje komise, která má 102 členů. Za rok 2019 dostala antiekologickou cenu Ropák ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), a to za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Zelenou perlu za antiekologický výrok obdržel předseda vlády Andrej Babiš (ANO) za výrok o motýlech a řepce.
Havlíčkovi, který je ministrem průmyslu, obchodu a také dopravy, vyčítají ekologičtí aktivisté několik rozhodnutí či aktivit. Přičítají mu například zodpovědnost za schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Stavba bude mít podle ekologů významný negativní vliv na přírodu a krajinu. Dopravní a ekonomická hlediska podle nich nemají věrohodné opodstatnění. „Důvod je jediný, a to, že jsem prosadil liniový zákon, který zásadně urychluje výstavbu dopravní infrastruktury. Děti Země, které stojí za soutěží, již mnoho let terorizují naše obyvatele a odsouvají klíčové dopravní stavby, často o roky. Tomu jsem proti jejich vůli udělal konec, jejich reakce je tedy logická,“ řekl Havlíček.
Cenu za antiekologický výrok dostal Brabec za tvrzení, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna.“ Jde o citaci z rozhovoru na webu Novinky.cz.
Další kritiku si Havlíček vysloužil hájením pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany a prosazováním vládního návrhu novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Podle aktivistů se Havlíček dopustil také manipulace při rozhodování Uhelné komise o ukončení těžby a spalování hnědého uhlí nejpozději v roce 2038. Chyběla prý řada důležitých podkladů.
„S kanálem Dunaj-Odra-Labe je to jinak, tam jsme pouze vzali na vědomí studii proveditelnosti, která vznikala mnoho let. Dukovany jsou čistý zdroj a Uhelná komise rozhodla zcela transparentně, navíc vůči ekologickým organizacím poměrně vstřícné,“ dodal vicepremiér.
Na dalších místech v anketě Ropák roku se umístili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) za přístup k ochraně lokality Soutok – Podluží a za předložení návrhu na výstavbu nových 31 vodních nádrží a exekutor Dalimil Mika za výstavbu vodní nádrže pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem.
Druhé a třetí místo Zelené perly obsadili premiér Andrej Babiš (ANO) a bývalý prezident Václav Klaus.
Český Krkonošský národní park (KRNAP) a polský Karkonoski Park Narodowy (KPN) mají společnou strategii péče o oba národní parky. Společný postup upravuje dokument Strategie péče o národní parky Krkonoš, který podepsali ředitelé parků Robin Böhnisch a Andrzej Raj. Má přispět k účinnějších ochraně krkonošské přírody, informoval o tom Radek Drahný ze Správy KRNAP.
Dokument analyzuje rozdíly a shody ve stavu a péči o území obou národních parků, ochranná pásma a jejich předměty ochrany. „Dostáváme do ruky dlouhodobou vizi ochrany horské přírody a údržby horské krajiny, která bude nejenom jedním ze základů dalších dílčích dokumentů, ale především podkladem pro praktickou realizaci opatření v péči o Krkonoše,“ uvedl Böhnisch.
Andrzej Raj připomněl, že Krkonoše jsou přeshraniční přírodní oblastí s různými formami ochrany už od počátku 20. století. Polský národní park vznikl v roce 1959 a Krkonošský národní park v roce 1963. „Abychom systematizovali dlouhodobou spolupráci mezi správami obou národních parků a dali jí nový vizionářský rozměr, vypracovali jsme novou strategii péče o přírodu národních parků v Krkonoších,“ uvedl.
Spolupráce mezi oběma národními parky se začala prohlubovat v 90. letech, nyní parky spolupracují na společných projektech například ve vědeckém výzkumu, ekologické výchově, v získávání peněz na opravy cest, v propagaci. Od roku 2013 parky používají společné logo.
Plzeňský kraj chce už během prázdnin veřejnosti částečně zpřístupnit novou přírodní rezervaci Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku, kterou vyhlásil koncem května. Kraj nedávno koupil 30 z 72 hektarů její plochy.
Zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla odpočívka pro kamiony.
Kraj chce zajistit ochranu a přirozený rozvoj mokřadního ekosystému. Do dvou let tam plánuje vybudovat 7,5 km stezek, čtyři pozorovatelny, zemní valy s průhledy, celoročně tam bude mít pět koní plemene exmoorský ponny na spásání 15 hektarů pastvin. Janovský mokřad bude prvním z desítek připravovaných projektů regionální strategie adaptačních opatření kraje, která pomohou udržet vodu v krajině, řekl ČTK náměstek hejtmanky Josef Bernard (STAN).
Třicetihektarové jádro nové rezervace, kde byl do roku 1874 asi 130hektarový rybník, vykoupil kraj od zemědělské firmy za 6,5 milionu Kč. Druhým největším vlastníkem je Plzeň. Rozsáhlý mokřad je v místě zaniklého rybníka Janov. Kromě kriticky ohrožených jeřábů popelavých, kteří už tam hnízdí třetím rokem, a chřástalů, je místo cenným biotopem pro obojživelníky a hmyz. „Průzkumy ještě nejsou dokončené a řadu druhů sem chceme díky opatřením dostat,“ řekl Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí. Území zahrnuje vodní plochu, mokřad, suché stanoviště a kulturní louku s vodotečemi. „Je na bývalé orné půdě, což je ukázka, že i intenzivní půdu lze vrátit přírodě,“ řekl Vlček. Mokřad se začal obnovovat po ukončení důlní činnosti v oblasti a díky návratu bobra evropského, jehož činnost pomohla zatopit území, jímž vedou Vejprnický a Luční potok. „Voda tak vystoupala a vznikl tu unikátní mokřad,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal. Podle šéfa krajského oddělení ochrany přírody Jana Kroupara je to 15 let neužívaná zemědělská půda. „Území vlastně vzniklo díky dálnici, která změnila odtokové poměry,“ řekl. Podle Vlčka se území podařilo zachránit „minutu před dvanáctou“ díky místním ornitologům, kteří si všimli, že se na něm pohybují bagry. Už před prázdninami tam budou základní provizorní informační tabule a bude možné chodit po šestikilometrovém obvodu. Základní část stezek by měla být hotová během prázdnin, první kraj vyznačí v létě. „Plánujeme širokou návštěvnickou infrastrukturu, aby lidé věděli, kam mohou, centrum mokřadů nebude přístupné,“ řekl Kroupar. Nástupní místa na tři okruhy budou u lesíka u Úherců, na Větrné jámě v Nýřanech a u firmy DIOSS Nýřany, kde budou informační tabule. Lidé už by se měli dostat i k bobří hrázi, která je základem pro udržení vodního režimu a stability biotopu. Kraj vybuduje do dvou let povalové chodníčky přes mokřiny, věžovou pozorovatelnu, tři posedy, zemní valy s průzory a k současným dvěma ještě čtyři tůně pro bahňáky.
Plzeňský kraj spravuje 120 přírodních rezervací, ale tato je první, v níž má majetkovou účast, a zároveň je jednou z největších.
Pražský magistrát letos rozdělí na dotacích pro životní prostředí 40 milionů korun, což je stejně jako loni. Podpoří 179 projektů od 110 žadatelů. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Peníze půjdou na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Nejvíc projektů, které město finančně podpoří, se týká ekologické výchovy.
Část žádostí, kdy žadatelé dostanou méně než 200.000 korun, už schválili pražští radní.
Žadatelé se mohli o dotace přihlásit v šesti oblastech, kterými jsou veřejná zeleň, zelené učebny, ochrana přírody, ekologická výchova, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptace na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvíc peněz půjde na adaptaci na klimatickou změnu, kdy město dá na 39 projektů 11,81 milionu korun. Druhá nejvyšší částka je určena na ekologickou výchovu. Mezi 48 projektů bude rozděleno zhruba 7,85 milionu Kč. Naopak nejnižší částka půjde na zelené učebny, a to 1,22 milionu korun.
Z projektů do 200.000 korun bude například podpořen projekt Azylové farmy Jarikhanda na městský holubník, Česká ornitologická stanice dostane peníze na řešení problému nárazů ptáků do prosklených staveb nebo bude podpořena péče o staré ovocné sady. Salvia-ekologický institut dostane peníze na průzkum v Troji a spolek Srdcevčele na pořádání včelařských kroužků. Společnost Ekodomov pak obdrží finance na akci Miss Kompost 2021. Praha podpoří také Klub českých turistů při obnově turistického značení.
Někteří opoziční zastupitelé v rozpravě navrhli snížit navržené částky organizacím Arnika a Automat. Jedním z důvodů, který zazněl, je to, že svou činností jdou proti záměrům města. Naopak dalším projektům navrhli peníze přidat. Tento návrh zastupitelé nakonec odmítli.
Na magistrát dorazilo od 173 žadatelů 295 žádostí o dotaci, z nichž město vybíralo projekty, které podpoří. Celková požadovaná částka dosáhla více než 109,59 milionu korun.
Od 1. června se turistům znovu otevře 14 zpřístupněných jeskyní v Česku, které byly dosud zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19. Skupinové prohlídky podzemí budou omezené na maximálně 30 lidí včetně průvodce. Návštěvníci budou muset mít nasazený respirátor, dodržovat rozestupy a před vstupem si vydezinfikovat ruce.
O obnovení turistického provozu dnes v tiskové zprávě informovala Správa jeskyní ČR.
Zájemci o návštěvu jeskyní musí mít nanejvýš týden starý negativní PCR test nebo antigenní test dělaný maximálně 72 hodin předem. Uznávat se budou i testy provedené na pracovišti či ve škole, doložené čestným prohlášením.
Další možností, jak se dostat na prohlídku podzemí, je být nejméně 22 dnů po první aplikaci dvoudávkového očkování proti covidu nebo alespoň dva týdny po jednodávkové vakcíně. Do jeskyní se také dostane návštěvník, který prodělal v uplynulém půlroce laboratorně potvrzený covid-19 a je již po povinné izolaci.
„V případech organizovaných školních zájezdů nebo skupin, přijíždějících společně hromadným dopravním prostředkem, je možné individuální doklady nahradit čestným prohlášením školy nebo organizátora, že všichni účastníci splňují podmínky podle některého z uvedených bodů,“ uvedl ředitel Správy jeskyní Lubomír Přibyl. K takovéto organizované skupině nebude možné připojit na prohlídku nikoho dalšího, upozornil.
Zájem o prohlídku veřejnosti přístupných jeskyní bývá v jarních měsících velký. Od března do června je za normálních okolností navštíví kolem 160.000 lidí. Letos ale byly všechny jeskyně v turisticky silné měsíce zavřené kvůli koronavirové epidemii. Negativně se to projevilo mimo jiné v rozpočtu Správy jeskyní. „Uzavření jeskyní a absence platících návštěvníků už loni na jaře udělalo v rozpočtu příspěvkové organizace velké trhliny, protože ochranu a provoz podzemí je nutné zajišťovat i při uzavření,“ uvedl Přibyl.
Návštěvníci se přesto mohou těšit na několik novinek. Provozní budova jeskyně Na Špičáku na Jesenicku prošla do letošního jara rozsáhlou rekonstrukcí, která zachovala její historickou podobu. U Koněpruských jeskyní u Berouna a Chýnovské jeskyně na Táborsku vznikají i díky evropským dotacím environmentální vzdělávací centra.
U příležitosti letošního Mezinárodního roku jeskyní a krasu správa připravuje výstavy o ochraně krasového podzemí ve vstupních budovách Punkevních jeskyní v Moravském krasu a Bozkovských dolomitových jeskyní na Semilsku. Postupně také každá z jeskyní získává pracovní list, díky kterému si školáci budou moci formou kvízu ověřit znalosti, které získali na prohlídce.
Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
„V ochraně životního prostředí potřebujeme další výzkum v celé řadě tematických oblastí. Nejen v ochraně půdy a vůbec přírody a krajiny, ale i v takzvané technické ochraně prostředí. Stále větší pozornost věnujeme i společenskovědním aspektům. Zajímá nás například hodnocení příspěvku různých veřejných výdajů na dosahování cílů udržitelného rozvoje nebo pojištění environmentálních rizik zejména ve spojitosti s dopady změny klimatu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Pátá veřejná soutěž programu Prostředí pro život je otevřena pro podprogram 1 – Operativní výzkum ve veřejném zájmu. Jeho cílem je zjednodušit a zefektivnit veřejnou správu a zkvalitnit řízení a regulaci v oblasti životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí upřesnilo témata v 32 prioritních výzkumných cílech. Osm z nich je přímo zaměřeno na sucho a další problematiku změny klimatu a další desítka pak nepřímo na dílčí technické a společenské problémy jak adaptace na změnu klimatu, tak na omezování příspěvku ke změně klimatu (mitigace).
Výstupy programu mají pomáhat nejen samotnému ministerstvu, ale i dalším orgánům ochrany životního prostředí na celostátní, krajské i obecní úrovni. V minulosti získal podporu například projekt, který pomáhá snížit množství vzniklého stavebního a demoličního odpadu a také jeho opětovné využití. Další výzkum se zaměřil na praktické možnosti, jak snížit negativní dopady intenzivního zemědělství na včely a čmeláky jako opylovače. Jiný projekt se zase zabýval dopadem možných daní a poplatků na snižování emisí ze silniční dopravy do roku 2030.
Do veřejné soutěže se mohou hlásit jednotliví uchazeči nebo jejich konsorcia. Nemusejí to být jen výzkumné organizace, ale i podniky a neziskové organizace. Důležité je doložit, že výsledky projektu bude některý orgán veřejné správy, případně správce veřejného majetku využívat ve své konkrétní činnosti ve prospěch životního prostředí.
„Výzkum, vývoj a inovace jsou důležité nástroje ochrany životního prostředí, proto se snažíme získat další prostředky do programu Prostředí pro život nejen ze státního rozpočtu, ale například i z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF) prostřednictvím Národního plánu obnovy České republiky,“ připomíná Jan Kříž, který řídí sekci fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů.
Zájemci o podporu se mohou hlásit s návrhy výzkumných projektů až do 30. června 2021, a to prostřednictví informačního systému ISTA. Zadávací dokumentace včetně formálních náležitostí je zveřejněna na webu TA ČR.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP letos zpracovává aktualizaci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 pro léta 2022-2023 a Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030, který bude ČR v červenci prezentovat na Politickém fóru OSN. Oba tyto strategické dokumenty by měly odrážet i názory veřejnosti, proto spouštíme veřejnou participaci. Zapojit se může každý, a to buď prostřednictvím dotazníku, který je možný během vyplnit během května a/nebo účasti na kulatých stolech, jež budou probíhat online během června a září.
Aktualizace Implementačního plánu ČR 2030
Strategický rámec Česká republika 2030 z roku 2017 představuje vizi, jaká byla měla naše země být na konci tohoto desetiletí. 27 cílů a 97 specifických cílů je rozděleno do 6 klíčových oblastí, které pokrývají důležité výzvy, kterým čelíme a budeme čelit. Z České republiky 2030 proto vycházejí další strategie, které dále upřesňují, jak docílit daných cílů. Implementační plán rozpracovává dlouhodobé cíle do podoby řady konkrétních opatření a doporučení ( více zde). Proto, abychom nalezli nejvhodnější a nejvýznamnější opatření, potřebujeme znát i váš názor. Zapojit se můžete prostřednictvím dotazníkové šetření a/nebo účastí na online kulatých stolech k jednotlivých klíčovým oblastem ČR 2030. Dotazník k aktualizaci Implementačního plánu ČR 2030 je možné vyplnit od 13. května do 6. června 2021. Kulaté stoly k jednotlivým oblastem budou probíhat v červnu a v září 2021.
Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030
Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 (VNR) je příležitostí pro každý stát informovat o plnění globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Česká republika se přezkumu poprvé zúčastnila v roce 2017, národní zprávu si můžete přečíst zde. V roce 2021 bude Česká republika prezentovat svůj druhý dobrovolný přezkum, který zhodnotí vývoj v uplynulých čtyřech letech. Do konzultací k VNR se můžete zapojit prostřednictvím dotazníkového šetření soustředěného na vyhodnocení důležitosti jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku. Výstupy dotazníkového šetření k Cílům udržitelného rozvoje doplní národní přezkum o pohled veřejnosti a poskytnou cenné informace pro plánování národní politiky udržitelného rozvoje. Dotazník k Cílům udržitelného rozvoje bude možné vyplnit od 13. do 21. května 2021.
Jak se zapojit?
K vybraným aktivitám se můžete registrovat prostřednictvím formuláře od středy 5. května do úterý 11. května. Den na to, ve středu 12. května obdržíte unikátní odkaz s přístupem k dotazníkům. Více informací a registrační formulář k účasti naleznete na webu cesko-udrzitelne.cz.
Většina studií, které zkoumají vliv klimatických změn na suchozemské savce, ukazuje jen dílčí obrazy těchto vlivů. Téměř 25 % druhům savců hrozí vyhynutí, toto riziko je ještě zhoršováno změnami klimatu. Různé environmentální změny mají různé vlivy na život zvířat, ať už se jedná o jejich reprodukci, přežití nebo další aspekty jejich života. My přitom nevíme, jak bude většina savců reagovat na změnu klimatu.
Například vyšší teploty by mohly snížit počet mláďat savců, ale pokud mají mláďata větší šanci na přežití díky menší konkurenci, konečná velikost populace nemusí být nutně ovlivněna.
Nelze ale pominout fakt, že vyšší teploty snižují reprodukci i přežití, mají vliv na populaci savců. Například o levhartech sněžných máme jen málo údajů a to přesto, že se jedná o ojedinělý druh.
Máme málo údajů o vlivech změn klimatu především v nejzranitelnějších oblastech, v regionech, které jsou nejvíce ohrožené. Týká se to vysokohorských savců, kdy lze očekávat, že změna klimatu bude ve vyšších nadmořských výškách významná. Ještě větší mezery máme v údajích o skupinách zvířat, která jsou ve výzkumech opomíjena, jako jsou hmyz a obojživelníci.
Shromažďování údajů o vlivech změn klimatu vyžaduje dlouhodobé investice, které ale nepřinášejí okamžitý výnos, jsou také logisticky náročné. Je proto důležité podporovat výzkum v oblastech, které jsou ohrožené změnou klimatu, především v zemích s nedostatečně financovanou infrastrukturou pro dlouhodobý ekologický výzkum.
Zdroj: British Ecological Society Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
