Správa KRNAP obnovuje síť meteorologických stanic na hřebenech Krkonoš

Správa KRNAP obnovuje síť meteorologických stanic na hřebenech Krkonoš

Kvě 3, 2021 | Ochrana životního prostředí

Správa Krkonošského Národního parku (KRNAP) na podzim instalovala na hřebenech Krkonoš na Studniční hoře a u bývalých Jestřábích bud dvě automatické meteorologické stanice a další dvě přibudou letos na jaře. Budou u Rýchorské boudy a nad bývalou Klínovou boudou. Modernizace sítě meteorologických stanic umožní lépe sledovat klima v mimořádně extrémní oblasti střední Evropy, kterou hřebeny Krkonoš jsou.

Obnova technologií je součástí projektu Vegetace krkonošské tundry – minulost, současnost a budoucnost podpořeného z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřený na vegetaci krkonošské tundry.
„Krkonoše a zejména pak jejich nejcennější, ale zároveň i nejcitlivější část, krkonošská tundra, jsou pod významným vlivem klimatických změn. V rámci projektu proběhne široký monitoring, který poskytne klíčové informace pro pochopení změn a odhad dalšího vývoje vegetace krkonošské tundry,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Správa KRNAP navázala úzkou spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), do jehož sítě budou stanice zařazeny. „Díky této spolupráci navíc Správa KRNAP získala možnost využívat unikátní databázi pro uchovávání a vyhodnocení naměřených dat, která tak budou snáze dostupná pro navazující přírodovědecký výzkum a monitoring,“ dodal Böhnisch.
Správa KRNAP při klimatologickém monitoringu obnovuje meteorologické stanice, které po více než dvacetileté službě dosluhují. „Nové profesionální plně automatické stanice jsou určeny pro měření v extrémních klimatických podmínkách krkonošských hřebenů. Měření stanic zahrnuje klasické veličiny, jako teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu či globální radiaci,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Stanice jsou vybavené také zařízením pro mikroklimatické měření přízemních a půdních teplot a vlhkostí nejen v referenčním místě stanice, ale v případě teplot i v různých typech vegetace. Stanice jsou vybaveny dálkovým přenosem dat i telemetrií umožňující jejich vzdálenou správu.
Křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš je tím nejcennějším, co nejvyšší české hory nabízejí. Tato na české poměry nezvyklé drsná krajina lišejníků, kamenných polí, smilkových trávníků či klečí má v Krkonoších tři podoby: nejvýše, tedy například na Sněžce, je lišejníková, níže travnatá a ještě níže – v ledovcových karech – je zóna květnaté tundry.

Zdroj: ČTK

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

Kvě 2, 2021 | Ochrana životního prostředí

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Předpokládají to pozměňovací návrhy, jejichž schválení doporučil Sněmovně ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin výbor pro životní prostředí. O podobě návrhu by plénum mohlo hlasovat nejdříve příští týden.

Stráž přírody by podle úpravy výboru mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Členové výboru podpořili snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Stráž navíc možná bude moci vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam, a dokonce zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.

Sněmovna by podle stanoviska výboru pro životní prostředí naopak neměla schválit pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných

rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům. Sněmovna by neměla schválit například ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chce Jan Zahradník (ODS).
Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.

V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý. Sněmovna zřejmě schválí nad rámec vládní úpravy třeba zákaz chovu jelena siky v honitbách mimo obory, který podle autora úpravy Jana Čižinského z klubu KDU-ČSL může vytlačit původního jelena evropského.

Část poslanců navrhla v novele širší úpravy lesního zákona prakticky tak, jak je Sněmovna projednává v samostatné vládní předloze. Má zejména bránit škodám způsobeným zvěří na lesních a jiných porostech a zavést elektronickou evidenci myslivosti. Výbor pro životní prostředí jejich schválení v předpisu k nepůvodním druhům nedoporučil.

Zdroj: ČTK

Hrozbě sucha a nedostatku vody se věnovali evropští ministři životního prostředí

Hrozbě sucha a nedostatku vody se věnovali evropští ministři životního prostředí

Dub 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

O problematice nedostatku vody a o potřebě adaptace na změnu klimatu dnes na neformální videokonferenci diskutovali evropští ministři životního prostředí. ČR na jednání zastupoval pan náměstek MŽP Jan Kříž.

Zasedání, které se původně mělo konat v portugalské Évoře, proběhlo on-line. Hlavními tématy jednání byla problematika nedostatku vody a sucha v kontextu nové Adaptační strategie EU na změnu klimatu, která byla zveřejněna Evropskou komisí koncem února 2021. Strategie sleduje čtyři hlavní cíle: zrychlení přizpůsobování se změně klimatu, rozvoj znalostí o jejích dopadech, zlepšení sběru dat a podporu globálního řešení adaptace na změnu klimatu. Daná hlavní témata se projednávala ve třech panelových diskuzích.

Konferenci odstartovala ministerská diskuze k výzvám souvisejícím s problematikou zvýšeného rizika sucha v kontextu Adaptační strategie. Česká republika ústy náměstka Kříže potvrdila, že témata nedostatku vody a sucha dlouhodobě považuje za velmi důležitá, zejména pak v kontextu adaptace na změnu klimatu. „Pro nás je zároveň dobrým signálem, že Evropa začala stavět adaptaci na změnu klimatu na stejnou rovinu jako mitigace. Česká republika v současné době dokončuje aktualizaci Národní strategie přizpůsobení se změně klimatu a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. V obou dokumentech je téma vody zohledňováno mnoha různými způsoby, od udržování ekosystémových služeb vodních ekosystémů až po řešení nedostatku vody a dopadů sucha na různá odvětví a oblasti,” dodal náměstek MŽP Jan Kříž.

V druhém panelu proběhla výměna příkladů pozitivní praxe boje proti suchu v jednotlivých zemích. ČR v tomto kontextu zmínila přijetí novely vodního zákona, která zavádí instituty operativního řízení v době sucha, jako jsou plány pro sucho a ústřední a krajské komise pro sucho. Mimo novelu vodního zákona připomněla ČR i další opatření a aktivity.

Poslední diskuzní blok se zaměřil na mezinárodní aspekty nové Adaptační strategie EU. ČR v něm uvedla, že téma adaptace by mělo tvořit klíčovou část vnějších vztahů EU a stát se i důležitou součástí diskuzí u takových témat jako jsou dohody o bezpečnosti a obchodu. ČR dále zmínila nutné navýšení finanční podpory adaptace na změnu klimatu i nezbytnost upřednostnit poskytování podpory nejzranitelnějším zemím, jako jsou nejméně rozvinuté země, malé rozvojové ostrovní státy či africký region.

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP, e-mail: tiskove@mzp.cz

Co má s koronavirem společného klimatická změna? Kvůli ní migrují netopýři

Co má s koronavirem společného klimatická změna? Kvůli ní migrují netopýři

Dub 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Netopýři jsou pravděpodobným zoonotickým původem několika koronavirů (CoV), které infikují člověka, včetně SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2, které oba způsobily rozsáhlé epidemie. Počet CoV přítomných v dané oblasti silně koreluje s místní druhovou bohatostí netopýrů, která je zase ovlivněna klimatickými podmínkami, které ovlivňují geografické rozložení druhů. Zde ukážeme, že jihočínská provincie Yunnan a sousední oblasti v Myanmaru a Laosu tvoří globální hotspot zvyšování bohatství netopýrů v důsledku změny klimatu. Tato oblast se shoduje s pravděpodobným prostorovým původem předků netopýrů nesených SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2. Vzhledem k odhadovanému nárůstu v řádu 100 CoV přenášených netopýry v celém regionu mohla změna klimatu hrát klíčovou roli ve vývoji nebo přenosu dvou CoV SARS. Nová studie poskytuje důkazy o mechanismu, skrze nějž mohla změna klimatu hrát přímou roli při vzniku SARS-CoV-2, viru, který způsobil celosvětovou pandemii.

O negativních důsledcích globálního oteplování už téměř nikdo ve světě nepochybuje. V magazínu Science of the Total Environment vyšla studie, která s ním jako vůbec první spojila i vznik koronavirové pandemie. Vědci z University of Cambridge tvrdí, že globální emise skleníkových plynů v Číně podpořily růst vegetace, v níž se daří netopýrům, kteří na člověka přenesli koronavirus SARS-CoV-2.

NETOPÝŘI V LESÍCH

V jihočínské provincii Jün-nan a přilehlých oblastech v Myanmaru a Laosu došlo během minulého století k rozsáhlým vegetačním změnám, tvrdí výzkumníci z Cambridge. Příčinou prý přitom byly změny klimatické včetně zvýšení teploty vzduchu, množství slunečního světla a oxidu uhličitého v atmosféře. A právě tyto faktory ovlivnily růst rostlin a stromů. Důsledkem toho se krajina zarostlá křovinami začala proměňovat na tropické savany a listnaté lesy, čímž vzniklo vhodné prostředí pro mnoho druhů netopýrů.

A podle vědců není náhodou, že koronavirus se objevil zrovna v oblasti, v níž se zdržuje tolik různých druhů netopýrů. Do oblasti Jün-nan se podle cambridgeské studie během minulého století přestěhovalo 40 nových druhů netopýrů, kteří mohou být nositeli až stovky dalších druhů koronaviru. A právě tato oblast se, jak studie naznačuje, mohla stát místem, kde vznikl SARS-CoV-2. „Pochopení toho, jak se globální distribuce druhů netopýrů změnila v důsledku změny klimatu, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu ohniska nákazy covid-19,“ píše na stránkách magazínu Science Daily hlavní autor studie doktor Robert Beyer, který na univerzitě působí na katedře zoologie.

PŘENAŠEČŮM VIRY NEŠKODÍ

A jak k takovým výsledkům badatelé dospěli? S pomocí záznamů o teplotě, srážkách a oblačnosti vytvořili mapu světové vegetace tak, jak mohla vypadat před sto lety. Poté použili informace o vegetačních nárocích různých druhů netopýrů a vypracovali přehled celosvětového šíření každého druhu tak, jak tomu bylo na počátku 20. století. Porovnání se současnou situací jim umožnilo zjistit, jak se důsledkem klimatické změny bohatství netopýřích druhů rozrostlo.

„Kvůli změně klimatu opustily některé druhy některé oblasti a své viry odnesly s sebou. To změnilo nejen oblasti výskytu těchto virů, ale pravděpodobně umožnilo i nové interakce mezi zvířaty a lidmi, důsledkem čehož se zvýšilo riziko přenosu škodlivých virů na člověka, nebo dokonce i vývoje virů nových,“ rozvádí Beyer.

Jen pro představu. Světová populace netopýrů zahrnuje asi tři tisíce různých typů koronavirů, přičemž každý druh netopýrů si průměrně nese necelé tři druhy vlastních koronavirů. Samotní netopýři jsou přitom většinou bez příznaků. Zvýšení počtu druhů netopýrů v určité oblasti způsobené změnou klimatu tak může podle vědců zvýšit pravděpodobnost, že se v nich bude vyskytovat, přenášet nebo vyvíjet koronavirus škodlivý pro člověka.

NETOPÝŘI ZŘEJMĚ INFIKOVALI LUSKOUNA

Dobrá zpráva je, že většina koronavirů přenášených netopýry na člověka přeskočit nemůže. Několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, však velmi pravděpodobně pocházejí z netopýrů, včetně tří, které mohou způsobit smrtelné následky, jak jsme viděli u infekcí MERS, koronaviru CoV, SARS, u koronaviru SARS-CoV-1 a nově i koronaviru SARS-CoV-2. V posledním případě podle studie jako hostitelé viru posloužili luskouni, kteří byli poté prodáváni na trzích ve Wu-chanu, odkud se společně s koronavirem SARS-CoV-2 dostali až k člověku. Na luskouny ale SARS-CoV-2 podle výzkumníků přeskočil právě z netopýrů.

Vědci nyní studii berou i jako výzvu, jíž apelují na politiky, aby uznali roli změny klimatu při propuknutí virových onemocnění a aby se jí zabývali také v rámci programů hospodářské obnovy po následcích pandemie nemoci covid-19. „Pandemie způsobila obrovské sociální a ekonomické škody. Vlády musí využít příležitosti ke snížení zdravotních rizik z infekčních nemocí přijetím rozhodných opatření ke zmírnění změny klimatu,“ uvádí na Science Daily profesor Andrea Manica z katedry zoologie na University of Cambridge.

„Skutečnost, že změna podnebí může urychlit přenos patogenů z volně žijících živočichů na člověka, by měla být naléhavou výzvou ke snížení globálních emisí,“ dodává na Science Daily profesor Camilo Mora z University of Hawai’i v Manoa. Vědci přitom zdůraznili konkrétně potřebu omezit expanzi městských oblastí, zemědělské půdy a lovišť do přirozeného prostředí, aby se snížil kontakt mezi lidmi a zvířaty přenášejícími choroby.

NOVÁ OHNISKA?

Studie také ukázala, že v průběhu minulého století vedly změny klimatu také k nárůstu počtu druhů netopýrů v regionech kolem střední Afriky a Střední i Jižní Ameriky. Nabízí se tedy otázka, zda tyto oblasti do budoucna nehrozí výskytem dalších člověku škodlivých koronavirů.

Zdroj: ZDE, Flowee.cz

Zbývají nám pouze 3 % nedotčené přírody

Zbývají nám pouze 3 % nedotčené přírody

Dub 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Pouze na částech tropických lesů Amazonky a Konga, východosibiřských a severokanadských lesů a tundry a také na Sahaře zůstávají zbytky divoké přírody, která je dosud nedotčena lidskou činností.  Např. v Austrálii již nelze nalézt nedotčené oblasti, nepůvodní invazivní druhy (kočky, lišky, králíci, kozy a velbloudi) zásadně ovlivnily původní druhy.

Vědci proto navrhují, abychom opětovně vrátili původní druhy do některých poškozených oblastí, měli bychom dát původní přírodě podstatně více prostoru. Mohli by to být např. sloni nebo vlci, tím by se mohlo obnovit až 20 % původních ekosystémů. 

Úspěšnou transformací ekosystému bylo např. návrat vlků do Yellowstonského národního parku v USA.

Původně se odhadovalo, na základě satelitních snímků, že 20–40 % zemského povrchu je lidmi málo ovlivněno. Přestože se ale mohou zdát mnohá místa neporušená, při bližším průzkumu vědci zjistili, že na zemi chybí životně důležité druhy. Například sloni šíří semena a vytvářejí v lesích důležité mýtiny, zatímco vlci mohou snížit populace jelenů a losů.

Můžeme říct, že svět se nachází v „krizi biologické rozmanitosti“. Ubývá populace divoké zvěře – od lvů až po hmyz – hlavně z důvodu rozšiřování výstavby a zemědělské půdy. Někteří vědci si dokonce myslí, že začíná „šesté hromadné vyhynutí života na Zemi“. Na mnohých místech již nyní chybí živočišné a rostlinné druhy, které jsme ztratili kvůli lovu, invazivním druhům a chorobám. Neporušené ekosystémy, jakým je například Serengeti, jsou výjimečným místem.

Klimatická krize je další hrozbou pro funkčnost celých ekosystémů. 

OSN vyhlásilo v letošním roce Dekádu obnovy ekosystémů, která poběží do roku 2030, jejím cílem je zastavit degradaci ekosystémů a obnovit je.

Údaj o velikosti nedotčené přírody je prvním odhadem tohoto typu, vědci by se měli dále zaměřit na konkrétní regiony a podrobněji sledovat dopady na člověka, na živočišné a rostlinné druhy, detailněji identifikovat ekologicky neporušená místa. V lednu letošního rolu se proto více než 50 zemí zavázalo chránit téměř třetinu planety.

Zdroj: The Guardian
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Mezinárodní den Země

Mezinárodní den Země

Dub 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Den Země byl založen v roce 1970 jako den ochrany životního prostředí, letos budeme 22. dubna slavit již 51. výročí. Letošním tématem je „Obnovit naši Zemi“, která musela v loňském roce čelit australským požárům, teplotním rekordům, nejhorší invazi kobylek v Keni a nyní i pandemii.

Počátkem šedesátých let si Američané začali uvědomovat dopady znečištění na životní prostředí. Americký senátor Gaylord Nelson, považovaný za jednoho z vůdců moderního ekologického hnutí, byl odhodlaný přesvědčit federální americkou vládu, že planeta je ohrožena, v roce 1969 rozvinul myšlenku Dne Země.

Denis Hayes, mladý aktivista, který působil jako studentský prezident na Stanfordově univerzitě, byl vybrán jako národní koordinátor Dne Země a na organizaci projektu spolupracoval s armádou studentských dobrovolníků a několika zaměstnanci Nelsonovy senátní kanceláře. Podle Nelsona „Den Země fungoval díky spontánní reakci na místní úrovni. Neměli jsme čas ani prostředky na to, abychom zorganizovali 20 milionů demonstrantů a tisíce škol a místních komunit, které se zúčastnily. To byla pozoruhodná věc na Dni Země. Zorganizovalo se to samo.“

Den Země odstartoval „environmentální dekádu třeskem“, jak to později řekl senátor Nelson. V průběhu 70. let byla v USA schválena řada důležitých právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné zákon o čistém ovzduší, zákon o zlepšování kvality vody, zákon o ohrožených druzích, zákon o kontrole toxických látek a zákon o kontrole a rekultivaci povrchové těžby.

Od roku 1971 začala Den Země organizovat OSN. V roce 1990 se k USA připojil i zbytek světa a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. 

Od roku 1990 se Den Země slaví také v České republice.

Americký prezident Joe Biden se letos rozhodl svolat klimatický summit na Den Země. Rozhodl se pozvat 40 světových lídrů včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. Virtuální klimatický summit se bude konat 22. a 23. dubna za účasti 40 světových lídrů. 

Zdroj: UN, EarthDay
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Nová výzva přináší do Česka více než 150 milionů na ekologické inovace

Nová výzva přináší do Česka více než 150 milionů na ekologické inovace

Dub 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Inovativní postupy v ochraně životního prostředí či aplikaci vědecko-výzkumných projektů do praxe podpoří nová dvoukolová dotační výzva Rago, financovaná z Norských fondů. Je otevřena v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu a Státní fond životního prostředí ČR v ní má na inovace v oblasti ochrany ekosystémů a biodiverzity připraveno více než 150 milionů korun.

„Hledání a podpora inovativních způsobů v ochraně životního prostředí je společným jmenovatelem celého našeho norského programu. Není tedy překvapivé, že právě výzva Rago je z hlediska objemu prostředků největší výzvou z Norských fondů. Vysoké školy, výzkumné instituce a další žadatelé v ní mohou získat od 5,2 do 26 milionů korun na implementaci vědecko-výzkumných či inovativních projektů a přenos zahraniční dobré praxe do České republiky,“ představuje výzvu Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace zprostředkovává. 

Zaměření výzvy umožňuje podpořit například opatření, která jsou výsledkem ukončených výzkumných projektů evidovaných v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, provozovaném Radou pro výzkum, vývoj a inovativní přístupy. Mohou to být ale také pilotní inovativní projekty, které byly již úspěšně zrealizovány v jiných lokalitách, případně v zahraničí. ¨

Podmínkou je, aby navrhovaná opatření nebylo možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí a měla prokazatelný přínos z pohledu zlepšování stavu ekosystémů a ochrany biodiverzity v České republice. Výzva Rago, která uchazečům uhradí až 90 % způsobilých výdajů na projekt, je vyhlašována jako dvoukolová. V prvním kole výzvy mohou žadatelé předkládat své projektové záměry, které shrnují základní myšlenku připravovaného projektu. „Obdržené projektové záměry budou posouzeny expertní komisí složenou ze zástupců odborných institucí, která rozhodne, zda bude projekt doporučen k podpoře z programu Norských fondů. Úspěšní žadatelé z prvního kola budou následně vyzváni k dopracování projektového záměru do podoby žádosti o podporu,“ popisuje mechanismus hodnocení výzvy Petr Valdman. Výzva je svým charakterem určena zejména univerzitním, vědeckým či výzkumným institucím, své projektové záměry ale mohou předkládat i samosprávy a jakékoliv soukromé, veřejnoprávní či neziskové organizace založené v Česku jako právnické osoby. Příjem žádostí probíhá online prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR (AIS SFŽP ČR), a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Zdroj: Priorita 4, str. 4

Největší monitorovací systém pod vodní hladinou

Největší monitorovací systém pod vodní hladinou

Dub 11, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Velká Británie v příštích několika měsících nainstaluje největší síť monitorovacích systémů, které budou sledovat život v oceánech. Síť kamer na tyčích z uhlíkových vláken bude monitorovat více než 4 miliony čtverečních kilometrů oceánu. Projekt bude stát britskou vládu 2 miliony britských liber, bude trvat čtyři roky. Je to největší akce svého druhu, kterou financuje jakákoliv vláda.

Cílem projektu je překlenout mezeru ve znalostech toho, co se děje i v těch částech oceánu daleko od pobřeží, které jsme mohli dříve jen obtížně sledovat. Bude probíhat v okolí britských zámořských území včetně Kajmanských ostrovů, ostrova Svatá Helena a Anguilla.

Síť kamer navazuje na celosvětovou iniciativu, ve které se země po celém světě, včetně USA, Velké Británie a Kanady zavázaly, že budou usilovat o ochranu alespoň 30 procent světových oceánů do roku 2030. Iniciativa zřizuje mořské parky a další speciální oceánské zóny, kde lidé nesmějí lovit ryby.  

Tento projekt bude využívat technologii Baited Remote Underwater Video Systems, neboli BRUVS, k natáčení a fotografování populací divokých mořských živočichů daleko od pobřeží. Systém se skládá z více kamer, které jsou umístěny na rámech z uhlíkových vláken 10 metrů pod vodou v oblastech hlubokého oceánu.  Lze tak shromáždit až 100 vzorků během sedmi až deseti dnů v určité oblasti na moři a získat snímek toho, jak vypadají populace ryb a dalších mořských živočichů v určitém časovém okamžiku. V průběhu času budou moci týmy, které pracují na tomto projektu, porovnávat velikosti a počty živočichů z různých vzorků, aby zjistily, zda úsilí o zvýšení populací ryb a mořských živočichů, například 30 ku 30, funguje.

„Špičková technologie, jako jsou tyto kamery, bude zásadní v našem tažení na ochranu klimatu,“ uvedl ve svém prohlášení předseda britské vlády Boris Johnson. „Naši oceánští odborníci jsou světovými lídry v ochraně oceánu a nesčetných druhů, které v něm žijí.“ Úsilí Spojeného království o zachování mořského života je zvláště důležité pro místní a pobřežní ekonomiky na jejích zámořských územích.

Určitého pokroku v ochraně oceánů bylo již dosaženo. Tím místem jsou korálové útesy, snad to není jen tím, že zde lidé mohou šnorchlovat, potápět se. Je třeba ale něco dělat i pro zbylých 70 % planety, kterou nazýváme modrou!

Zdroj: NBC News (vč. úvodního foto)
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Australské město přichází s geniálním způsobem zastavení znečištění vody

Australské město přichází s geniálním způsobem zastavení znečištění vody

Dub 3, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Narůstajícím globálním problémem je znečištění vodních zdrojů plasty a dalšími plovoucími odpadky. Nejjednodušší řešení je naštěstí někdy nejúčinnější. V Austrálii, ve městě Kwinana právě jedno takové řešení našli.

V březnu 2018 umístili dvě drenážní sítě v rezervaci Henley Reserve.

Tzv. „lapače odpadu“, tedy drenážní sítě, byly upevněny, aby omezili vypouštění plastového odpadu z drenážních systémů. Sítě jsou navrženy tak, aby zabraňovaly úniku znečišťujících látek a pevného odpadu přenášeného dešťovou vodou z místní silniční sítě do přírodních rezervací. Tyto sítě byly upevněny na výstupech dvou drenážních trubek, umístěných na hranici mezi obytnými a přírodními oblastmi. Sítě včetně výroby, instalace a stavebních prací, město stály asi 20 000 dolarů. 

Ukázalo se, že tento druh nakládání s odpady je mimořádně efektivní z pohledu nákladů, protože manuální práce (pracovníci, kteří sbírali odpadky rukama) byla snížena na úplné minimum. Sítě se instalují relativně snadno a po zaplnění je seberou jeřábem. Po instalaci v březnu, během následujících 4 měsíců, sítě ulovily odpadky vážící 370 kg.

Shromážděný odpad byl odvezen do třídicího zařízení, kde byl zelený odpad přeměněn na mulč, byly odděleny recyklovatelné / nerecyklovatelné materiály a recyklovány plasty. Obyvatelé města jsou rádi, že se ukázalo, že sítě jsou tak mimořádně úspěšným projektem. Přínosem je i pro místní divokou zvěř – nejenže žije v čistší oblasti, ale lapače odpadků pro ně nejsou nebezpečné, protože dosud nebylo v žádné ze sítí chyceno žádné zvíře.

Starostka města, paní Carol Adamsová říká, že se místní komunita vždy zajímala o životní prostředí. 
„Víme, že komunita města Kwinana je velmi citlivá ke globálním problémům a záleží jí na akcích, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Kdyby nebylo drenážních sítí, skončilo by v naší rezervaci 370 kg odpadků,“ dodala Adamsová.

Úspěšný byl i příspěvek města na Facebooku, za pouhých 48 hodin získal 92 tisíc „lajků“. I malé akce mohou mít velký dopad. Město Kwinana plánuje v roce 2019 instalovat další dvě drenážní sítě. Je to pro ně nejúčinnější a nákladově nejefektivnější způsob, jak udržet nízké znečištění vody. Představte si – pokud se za pouhé čtyři měsíce nashromáždilo 370 kg odpadu, kolik se toho dá vyzvednout za rok nebo dva? Doufejme, že další místa budou následovat příklad Kwinany a instalovat takovéto sítě. 

Zdroj: boredpanda.com
Foto: Storm Water Systems, Old Castle Infrastructure, Facebook: City Of Kwinana  
Překlad: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Do letošní hodiny země se v česku zapojilo rekordních 253 účastníků, Ekoosvěta byla mezi nimi

Do letošní hodiny země se v česku zapojilo rekordních 253 účastníků, Ekoosvěta byla mezi nimi

Bře 29, 2021 | Ochrana životního prostředí

Do letošní Hodiny Země upozorňující na potřebu ochrany klimatu a snížení emisí se v sobotu zapojil rekordní počet účastníků. K akci se navzdory nynější epidemii koronaviru přidalo 143 obcí, 110 firem a víc než tisícovka jednotlivců. „Připojilo se o dvacet obcí víc než loni a dokonce 17 statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř dvakrát více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je dvakrát víc než loni,“ uvedl koordinátor akce Petr Ledvina (ekologický institut Veronica).

Lidé v sobotu ve 20:30h na hodinu ve svých domovech zhasli světla a vypnuli spotřebiče. Mohli si dát také vlastní ekologický závazek. „Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun oxidu uhličitého,“ poznamenal Ledvina. K akci se zájemci mohou na webu připojit ještě týden. Mohou hned zjistit, kolik kilogramů CO2 se dá při plnění závazků ušetřit.
Zapojené firmy a obce vypnuly část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Praze zhasl Karlův most, Národní divadlo, Staroměstská radnice, Petřínská rozhledna, památník na Vítkově či řada kostelů. V Brně nesvítil Špilberk, Nová radnice ani Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci se do tmy ponořila radnice a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku všechny památky ve městě.
Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě.

„Důležitější, než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou ale klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality,“ zdůraznil Ledvina. Například Brno na webu Hodiny Země oznámilo svůj závazek snížit emise CO2 o 40 procent do roku 2030. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Další klimatické závazky si podle organizátorů stanovily také další města, firmy, hotely, kavárny i školy.

Hodinu Země zavedl Světový fond na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010.

Zdroj: ČTK