Ochrana životního prostředí

Co přinese zcela nový Operační program Spravedlivá transformace?

Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

„Jde o úplně nový program, který nám přibyl mezi tradiční operační programy. Jeho cílem je umožnit přechod vybraným regionům na nízkouhlíkovou ekonomiku. V České republice jsou to tři kraje, Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský,“ představuje program náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí Jan Kříž.

Právě v těchto třech krajích pracují desítky tisíc lidí v uhelném průmyslu a k němu navázaných oborech. Také platí, že krajina je v těchto oblastech zjizvená po těžbě, jsou v ní místa kontaminovaná a s ekologickou zátěží. Operační program Spravedlivá transformace je široce rozkročený a nabídne podporu projektům z různých oblastí. „Je tam hodně aktivit, které by se měly podporovat. Mezi ně patří například měkké projekty na rekvalifikaci pracovníků, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, přímá podpora půjde i do podnikové sféry na modernizace provozů a na dekarbonizaci. Podporována bude udržitelná doprava, zejména příměstská, malé a střední podnikání, v neposlední řadě i výzkum a vývoj a další oblasti,“ vyjmenovává náměstek ministra Jan Kříž.

V programu bude k dispozici zhruba 42 miliard korun. „Program dává řadu možností, jak peníze využít. Jeden projekt může mířit do více oblastí, podnik může například ekologizovat provoz a zároveň rekvalifikovat zaměstnance,“ popisuje náměstek Jan Kříž. Ministerstvo si od programu také slibuje, že pomůže nastartovat strategické projekty a příklady dobré praxe, které pak budou sloužit jako vzor do budoucna.

Další informace se dozvíte v podcastu na stránkách DotaceEU.cz/Podcasty , kde najdete i další díly věnované jiným operačním programům, včetně Operačního programu Životní prostředí. Podcasty jsou k dispozici na klasických platformách jako Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP

Publikace radí městům s kroky k ochraně klimatu a úspory energie

Bře 25, 2021 | Ochrana životního prostředí

S možnostmi projektů pro ochranu klimatu, jejich financování i úspory energie radí městům a obcím nová publikace Centra pro dopravu a energetiku (CDE). Publikace je dostupná on-line. Jungwirth, který působí jako projektový manažer CDE a jako analytik vede klimatický tým v Asociaci pro mezinárodní otázky, uvedl, že právě sídla bezprostředně čelí dopadům změny klimatu. Je proto nutné, aby samosprávy měly dlouhodobou vizi, jak otázky klimatu i energetiky řešit, i metodologický základ a přístup k potřebným financím. Brožura podle Jungwirtha shrnuje právě možnosti podpory cílící na ekonomickou a společenskou transformaci v souladu s udržitelností. Podotkl, že v následující dekádě budou z různých zdrojů, například Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či Operačního programu Životní prostředí, k dispozici stovky miliard korun. A je třeba, aby na to byly obce připraveny, dodal.

V této souvislosti připomněl Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima, jehož cílem je podpora samospráv k zapojení do klimaticko-energetické debaty. Pakt čítá zástupce samospráv z desítek zemí. Za Česko se přidalo 25 měst, která se zavázala ke snížení emisí a zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

Zavedení a plnění Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP) podle Jungwirtha pomůže zjistit, jak je na tom město či obec z hlediska současných emisí a jaké má možnosti úspor energií. Samosprávy tak může dovést ke změně dodavatelů energie či úpravě energetického mixu, což podle Jungwirtha ušetří i obecní peníze.

„Pokud město energetiku řeší, často začne uvažovat o tom, že by mohlo vlastními zdroji, vlastními silami zapojovat do energetické produkce,“ podotkl Jungwirth. Odkázal třeba na projekty komunitní energetiky. Klíčové je podle analytika i promyšlené územní plánování a zapojení občanů třeba v různých komisích.

Centrum pro dopravu a energetiku je nevládní nezisková organizace, která se dlouhodobě zabývá vlivem dopravy a energetiky na životní prostředí, a to zejména v souvislosti s ochranou klimatu a snižováním emisí skleníkových plynů.

Zdroj: ČTK

Vědci Masarykovy univerzity se po 3 měsících vrátili z Antarktidy

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně se vrátila z Antarktidy. Téměř 14.000 kilometrů dlouhá zpáteční cesta jí trvala dva týdny, uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Pavel Žára. Osmičlenná výprava podle něj překonala na chilské vojenské lodi Lautaro až pět metrů vysoké vlny při zpáteční plavbě přes Drakeův průliv.

Většina evropských států podle Žáry na poslední chvíli antarktické expedice odvolala. Expedice z Brna trvala tři měsíce. Začala loni 16. prosince v Praze, odkud se výprava vydala přes Madrid a Santiago de Chile na jih Ohňové země do přístavního města Punta Arenas. „Před vyplutím chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy strávili vědci v ochranné karanténě v tomto přístavu tři týdny. Průběžně byli testováni a doprovázela je přísná hygienická opatření také po celou dobu plavby až na českou antarktickou stanici J. G. Mendela,“ uvedl Žára.

Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. Hlavním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově.

Udělali velké množství odběrů vzorků sněhu a půdy, vody z tajících ledovců i rozmrzlých sladkovodních jezer a mikrobiologických stěrů především z mořských živočichů.

Současně zabezpečovali provoz měřicí techniky, která je trvale nainstalována na dlouhodobých výzkumných plochách. Pomocí nich vědci zkoumají časové změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této okrajové části Antarktidy. Nasbíraná data umožňují hodnotit změnu klimatu a její dopady na rychlost ústupu ledovců, rozmrzání permafrostu a ovlivnění pobřežních ekosystémů Antarktidy.

Zdroj: ČTK

Textilní průmysl hledá cesty, jak být šetrnější k životnímu prostředí

Bře 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

V době, kdy nám čím dál více záleží na tom, abychom znali celý životní cyklus věcí, kterými se obklopujeme, a chceme, aby probíhal v duchu trvalé udržitelnosti a byl šetrný k životnímu prostředí, se pozornost obrací i k barvení a ustalování látek v textilním průmyslu. Tradičně totiž patří k největším znečišťovatelům. Existují ale možnosti, díky nimž je možno látky obarvit i ustálit ekologičtěji.

Až do poloviny devatenáctého století se látky barvily přírodními barvami. V roce 1856 pak přišel převratný objev mauveinu a cesta zpátky k nim se nadlouho zavřela. Syntetické barvy byly levné, nabízely pestrou škálu odstínů a jejich výroba byla poměrně jednoduchá. V současné době se pro textilní průmysl vyrobí zhruba 1,3 milionu tun barev a pigmentů ročně – a většina z nich je syntetických. Barvit a ustalovat látky je ale možné i nechemickými barvami a ustalovači. Přírodní barvy se získávají z rostlin, mořských bezobratlých, jako jsou ježovky a hvězdice (zde bychom tedy mohli narazit eticky), řas, bakterií a hub. Celý výzkum na tomto poli vedl k vývoji bylinných barev, které nejenže jsou biologicky rozložitelné, ale mají také léčivé vlastnosti. Rostliny, plody a kůry se využívají k barvení látek, jež se pak díky nim stávají antibakteriálními, protizánětlivými a antialergickými. Ovšem dosáhnout touto cestou stálosti barvy a některých odstínů je těžké.

Reaktivní barvy a žádné AZO

Především ale tyto k životnímu prostředí ohleduplnější prostředky při procesu barvení spotřebovávají méně vody a přírodu zatěžují jen minimálně. Dobrým příkladem jsou takzvané reaktivní barvy, jež se díky vzniklé chemické reakci vážou na vlákna bavlny, hedvábí a sóji.

Nevyžadují žádná mořidla, těžké kovy, aminy ani anorganické soli, a jsou proto biologicky rozložitelné. Dále se k environmentálně přívětivému barvení látek používají barvicí směsi, které neobsahují AZO barviva (E102, E104, E110, E122, E124, E129) – složky na bázi dusíku, jež během barvení uvolňují aromatické aminy. Barvení látek pak nabízí také alternativy, jež jsou k přírodnímu prostředí šetrné už ze své podstaty. Například inkoustový tisk nanáší barvy a pigmenty přímo na látku. Jde o proces, který nespotřebovává přílišné množství vody ani na tisk samotný, ani na energii, jež jeho provedení vyžaduje.

Peroxidové bělení

Ekobělení nechlórovými látkami, jako je peroxid vodíku, umí látky vybělit, aniž by při tom byly do prostředí uvolňovány škodlivé chemikálie. Peroxid vodíku se při kontaktu s kyslíkem a vodou přirozeně rozloží a obarví látku na bílo. Další populární ekologické metody bělení využívají silikáty a přírodní fosfáty, jež přírodní materiály společně s kravským trusem a po vystavení slunci vybělí. Jinou možností je bělení za nízkých teplot, kdy jsou peroxidové aktivátory kontrolovaně rozkládány, čímž souběžně dochází k bělení látek. Pro tento způsob bělení není nutné využití metanových plynů, čímž se oproti běžným chemickým metodám snižují emise oxidu uhličitého až o polovinu.

Plazma, enzymy a opětovné využívání vody

Velmi inovativním současným řešením je využití plazmové technologie k pěnovému ustalování. Jeho výsledkem jsou látky odolné vůči potřísnění a promáčení či přímo vodu odpuzující. Tato technologie používá pěnové stroje, které stlačí vzduch do chemických rozpouštědel a rozředí je. Tento proces zaručuje chemické napuštění látky v optimální míře a bez spotřeby obrovských množství vody. Podle všeho jde o velmi produktivní metodu, která šetří vodu a životní prostředí celkově. Další průkopnickou technologií v ustalování nabarvených látek je využití enzymů namísto chemických aditiv, čímž se opět výrazně snižují uhlíkové emise. Když se enzymů využívá k praní především pletených látek, navíc to napomáhá vyplavení nadbytečné barvy z vláken. Takový proces prý ušetří asi tunu oxidu uhličitého a 70 tisíc litrů vody na tunu barvené látky. Následné nakládání s odpadní vodou je dalším velkým soustem, se kterým se textilní průmysl bude snažit vypořádat. Začíná se přistupovat k využívání vody z barvicích van k opětovnému barvení tak, aby jedna dávka vody nebyla vázána na jednu dávku barvené látky. Barvení za studena a následné ustalování horkem i vydělávání kůže za pomoci rostlinných enzymů jsou další procesy, k nimž se textilní výrobny a barvírny uchylují, aby dokázaly vyrobit látky, jež jsou skutečně ekologické a trvale udržitelné.

Světový textilní průmysl má každoročně na svědomí vypuštění 40 až 50 tisíc tun chemikálií do vodních ekosystémů. To na sebe v posledních letech poutá velkou pozornost environmentalistů a vede to k velkému zpřísňování podmínek pro barvířský průmysl, po kterém je vyžadován ekologický a trvale udržitelný přístup v používaných technologiích. Jejich zavedení významně sníží zátěž, již tento průmysl dosud představoval pro životní prostředí.

Zdroj: MŽP, PRIORITA 3/2021, ZDE

O úspěch v soutěži snímků přírody bojují tři desítky nominovaných

Bře 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Přes tři desítky snímků získaly nominace v 11 kategoriích pátého ročníku soutěže Czech Nature Photo. Mezinárodní porota je vybrala z 2300 fotografií, které do soutěže přihlásilo 267 autorů. Novinkou letošního ročníku bylo Czech Photo Junior, do něhož se přihlásilo 227 žáků základních a středních škol, kteří zaslali téměř tisíc fotografií. Ve spolupráci se Zoo Praha byla ještě vyhlášená kategorie Zvířata ve svém prostředí, sdělila za pořadatele Anna Vacková.

Vítězové budou oznámeni 4. května. Soutěž pořádá společnost Czech Photo, která organizuje i dlouholetou tuzemskou fotožurnalistickou soutěž Czech Press Photo. Po vyhlášení vítězů se otevře výstava oceněných a vybraných snímků, jejíž provoz se bude řídit aktuálními nařízeními vlády.
„Už více než rok plánujeme platformu pro vzdělávání dětí a mládeže v oblasti fotografie spojenou s programem ve školách. Ačkoliv nám pandemie školy uzavřela, vyhlásili jsme Czech Photo Junior při soutěži Czech Nature Photo. A jsme ohromeni. Více než dvě stovky dětí ve věku šest až 18 let poslaly téměř tisíc kvalitních fotografií. Je vidět, že děti příroda zajímá a její osud jim není lhostejný,“ uvedla Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo.

Zájemci mohli do soutěže zasílat snímky živočichů i krajiny z celého světa. Soutěží se v kategoriích Savci, Ptáci, Plazi, obojživelníci a podvodní život, Bezobratlí, Rostliny a houby, Krajina, Zvířata v lidské péči, Cena za nejlepší fotografii české přírody, Série, Příroda v Praze a Zvířata ve svém prostředí. Děti soutěžily v kategorii mladší žáci, starší žáci a studenti středních škol.

Odborná mezinárodní porota zasedala v galerii Czech Photo Centre 3. března pod vedením fotografa přírody Vladimíra Čecha ml. Společně s ním o nominacích rozhodovali izraelský wildlife fotograf Boaz Amidror, fotograf Václav Šilha, ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený a Petr Tureček ze společnosti Cewe.
„Minulý ročník Czech Nature Photo byl pro mě vůbec první zkušeností s rolí porotce, a přestože jsem k hodnocení jiných (často o dost zkušenějších fotografů) zpočátku přistupoval obezřetně, tak postupem času jsem do soutěže vnesl i svůj subjektivní pohled na fotografii zvířat a přírody. Přinejmenším v to doufám. Letošní ročník byl ovlivněný pandemickou situací a ani průběh poroty se tomu nevyhnul. Hodnocení probíhalo formou osobní komunikace části porotců přímo v galerii a části pomocí on-line přenosů. I z těchto důvodů nám letos hodnocení všech kategorií zabralo devět hodin. Další důvody byly již čistě „soutěžního“ charakteru – účast a konkurence byly obrovské a mnohdy jsme se jen těžko prodiskutovali ke třem nominovaným v jednotlivých kategoriích. Nutno ovšem zmínit, že s konečným verdiktem byla vždy celá porota spokojená a ve shodě,“ popisuje Vladimír Čech ml., předseda poroty pro ročník 2021.
Kompletní přehled nominací bude uveden na konci dokumentu. Práce českých a slovenských fotografů zachycujících přírodu doma i ve světě bylo možné zasílat od 11. ledna do 14. února prostřednictvím elektronického systému.

Nominace v kategoriích CZECH NATURE PHOTO 2021:

SAVCI:

Jan Pavlíček – Myšice lesní

V období lockdownu jsem se rozhodl zmapovat pomocí fotopastí život okolo naší chalupy. Díky tomu jsem zjistil, že tato myšice navštěvuje garáž každý den mezi 1.30 a 2.30 v noci. Pak už „jen“ stačilo vyfotit. Vzhledem k její rychlosti a skákavým pohybům bylo na několik týdnů o zábavu postaráno. Místo pořízení: Garáž – Rokytnice v Orlických horách, ČR

Jan Pokluda – Bílá tma

Zubr evropský kráčející pastvinou navzdory silné sněhové vánici. Foceno poblíž Bělověžského pralesa, Polsko

Michal Stoklasa – Bratři

Pozorování liščích mláďat patří mezi mé nejkrásnější zážitky v přírodě z tohoto roku. Fotografie vznikla, když si liščata spolu hrála pod starým smrkem. Byla asi hodina před západem slunce, když je v dálce něco zaujalo a spolu zkoumala, co to je.

PTÁCI:

Ondřej Nágl – Nenasyta

Asi každý fotograf přírody a milovník ptactva si přeje vidět tento neuvěřitelný úkaz. Je známo, že kukačka snáší vajíčka do cizích hnízd a že své potomky nevychovává. Na začátku července jsem šel s dcerou na kontrolu mláďat labutí k našemu rybníku. Po chvíli jsem uslyšel zvláštní pískání z rákosí a já tajně doufal, že je to to, co si myslím. Neustále jsem hleděl do rákosí a hledal to stvoření, které tak zvláštně píská. Nakonec jsem zjistil, že sedí asi půl metru po mém pravém boku. Mládě kukačky krmí pár rákosníků obecných.

Ondřej Nágl – Poštolka vs. hraboš

V červnu mi zvoní telefon. Kamarád mi sděluje, že objevil hnízdo poštolek. V hnízdě na skalní římse zříceniny hradu jsou pěkně vidět tři mláďata. Tím, že je hnízdo na turisticky rušném místě, kde denně projde mnoho lidí, se rodiče sice nebojí, ale měl jsem zase obavu, že hnízdo někdo zničí, anebo mláďata z hnízda vybere. Času jsem moc neměl, ale někdy v polovině července jsem brzy ráno vyjel na místo. K mému překvapení bylo hnízdo stále obsazené, a to v plném počtu. Mláďata už nacvičovala odlet, a tak jsem si vyfotil jeden přílet samice s hrabošem a spokojeně odešel.

Michal Stoklasa – Pavarotti

Na fotografii je chřástal polní, jenž patří mezi skrytě žijící druhy ptáků, kteří o sobě dávají vědět pronikavým, řehtavým zvukem. Ten se nese do dálav a chřástalové jím upozorňují na svou přítomnost v revíru.

PLAZI, OBOJŽIVELNÍCI A PODVODNÍ ŽIVOT:

Petr Bambousek – Bazilišek zelený

Před odjezdem do Kostariky jsem měl v plánu se věnovat hledání a focení bazilišků. Přestože jsem potkal velké množství zejména mladých jedinců, dospělí samci se dobře skrývali v porostu kolem laguny. Při jedné z obchůzek biotopu mě upoutal samec, který seděl na vysoké větvi a prudkými pohyby hlavy se snažil „něčemu“ imponovat. Snažil jsem se dopátrat, co je tou příčinou, a nakonec jsem objevil druhého samce, který opodál odpočíval na padlém kmenu zpola ponořen do vody. Kostarika

Martin Ertner – Barvy podzimu a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Příklad toho, jak může výstražné zbarvení mloka působit i jako maskovací, a to na podkladu opadaného podzimního listí.

Radim Hlaváč – Skokan a komár

Skokan hnědý a sající komár…

BEZOBRATLÍ:

Petr Bambousek – Mravenec Atta

Mravenci Atta jsou typickými obyvateli kostarických pralesů. Přenášejí lístky rostlin do svého hnízda, kde na nich pěstují houbu, kterou se poté živí. Jeden večer jsem strávil nedaleko aktivní kolonie mravenců a pomocí delšího času v kombinaci s bleskem zaznamenal jejich pohyb. Ze série jsem vybral mravence, který nese barevně zajímavý lístek. Boca Tapada, Kostarika

Stanislav Macík – Oči, které tě sledují

Mikrosvět banánové plantáže Zanzibaru. Miniaturní skákavka druhu Thyene inflata sledující dění okolo.

Vít Lukáš – Ohrožený král dubového lesa

Roháč obecný (Lucanus cervus) je největší evropský brouk. Jedná se o druh ohrožený zejména ztrátou větších listnatých lesů se spoustou starých stromů, hnijících kmenů a pařezů. Během dne roháči zůstávají v korunách stromů a létat začínají při západu slunce. Sledoval jsem tohoto samce asi 20 minut, jak pochodoval po kmeni sem a tam, a nakonec se mi ho podařilo vyfotit těsně před odletem širokoúhlým objektivem, aby vynikl nejen on, ale také jeho biotop při západu slunce. Kralupy n. V., Česká republika

ROSTLINY A HOUBY:

Vojtěch Herout – Předsunutá jednotka

Během dopoledne, plného nevlídného počasí, jsem při pohledu do korun stromů spatřil toto seskupení hub.

Zdeněk Jakl – Střevičník pantoflíček

Tuto nádhernou a vzácnou českou orchidej se mi podařilo vyfotit na jedné východočeské lokalitě poblíž Hradce Králové.

Luboš Prchal – Krušnohorský samotář

Krušné hory jsou plné osamocených stromů na loukách a pláních. Když se povedou podmínky, může vzniknout i hezká fotka.

KRAJINA:

Jiří Benda – Ledovcová jeskyně

Další ze splněných snů. Dlouho jsem plánoval tuto fotografii a konečně se to podařilo. Byl jsem překvapený, jaké to uvnitř vlastně je. Padalo tam totiž hodně vody, jak jeskyně tála. Byl jsem promoklý na kost, ale stálo to za to.

Daniel Franc – Cesta do nebe

Podzimní barevné cákance mezi rybníky na Třeboňsku z ptačí perspektivy.

Tomáš Frolec – Passo Giau #2

Západ slunce v Passo Giau v italských Dolomitech. Snažil jsem se toto často fotografované místo podat v trochu odlišné perspektivě, než je běžné, a přitom zakrýt nevzhledné parkoviště. Jako jedna z variant mě napadlo řešení s kamerou přilepenou téměř na zem s výrazným popředím. Foceno s filtrem ND1000. Nafialovělý nádech z filtru se mi líbil, a proto jsem ho ponechal.

ZVÍŘATA V LIDSKÉ PÉČI:

Roman Jaroš – Pozorovatel

ZOO Ostrava

Vít Lukáš – Kontrola vajíček

V letošním roce dokumentuji pro Národní muzeum kompletní vývoj vzácné šípové žáby pralesničky barvířské „Tumucumaque“ (Dendrobates tinctorius „Tumucumaque“). Na tomto snímku je zachycena kontrola 5 dní starých vajíček v rukou jejich chovatele Jana Thumy. Vyvíjející se embrya mají v tomto stadiu znatelnou hlavu, ocas a externí žábry. Jejich velikost je 4 mm.

Matyáš Slavík – Vlčí láska

CENA ZA NEJLEPŠÍ FOTOGRAFII ČESKÉ PŘÍRODY:

Igor Mikula – Rhinolophus

Dvanáct dní strávených na jednom místě. Neustálé pozorování chování, letových tras a celkové aktivity těchto nádherných tvorů. Nekonečné nastavování kompozice, umístění fotoaparátu a správné vzdálenosti čidla. Poslední večer v 18.00 zahajuji finální pokus. Sednu si k ohni a poslouchám strašidelné zvuky plchů v korunách stromů nad mojí hlavou. 19.00. Zamyslím se, vypnul jsem mód sleep? Radši se na to ještě podívám. Čidlo je aktivní, zkontroluji tedy display a na něm vidím tuto fotku.

Igor Mikula – Kos černý (Turdus merula)

Další generace tohoto druhu, která žije na záchodovém okně na chatě mého přítele. Sledoval jsem jejich chování po mnoho hodin a přítomnost kamery jim nevadila ani při krmení.

Vít Lukáš – Pod vodou, nad listem

Mloci skvrnití (Salamandra salamandra) jsou vejcoživorodí. To znamená, že samice nekladou do vody vajíčka, nýbrž rodí již vylíhnuté larvy. Ty mají vnější žábry a žijí ve vodě, dokud se nepromění do konečné suchozemské podoby mloka. Často je můžete pozorovat na okraji tůní, kde na listech těsně pod hladinou číhají na svou kořist. Tato fotografie byla pořízena na okraji tůňky pomocí dvou blesků, umístěných pod vodní hladinou. Její pořízení mi trvalo zhruba tři týdny, jelikož larvy jsou velmi plaché a při sebemenším vyrušení se rychle schovají do bahna či pod listí. Praha, Česká republika

SÉRIE:

Zuzana a Matěj Dolinayovi – Zmijí šupiny

Skupina zmijovitých hadů úspěšně osídlila mnoho různých prostředí v tropické části světa kromě Austrálie. Šupiny každého druhu se liší a prozrazují informace o jeho životním prostředí. Většina druhů má šupiny kýlnaté, tedy s vystouplým kýlem uprostřed šupiny.

Lukáš Veselý – Významné stromy pod noční oblohou

Série je věnována památným a dalším dominantním stromům v krajině fotografovaným v noci pod jasnou oblohou. Motivem byla skutečnost, že se mi osamocené a staré stromy vždy líbily jako magický prvek v krajině. Také jsem chtěl poukázat na to, že kvůli stále většímu světelnému znečištění je pozorování přírodní noční oblohy těžší a těžší. Lidé vidí v noci černobíle a pouze fotoaparátem lze docílit barevné noční oblohy a mnohem více detailů. Bez tak enormního světelného znečištění v celém Česku by vizuální pozorování také odkrylo mnohem více tajů noční oblohy.

Martin Veselý, Mafra, a. s. – Uzavřená zoo

Koronavirová epidemie si vyžádala sérii přísných opatření i v Safari parku Dvůr Králové, který byl od poloviny března pro návštěvníky uzavřený. V rámci reportáže z prázdné zoo jsem zde pořizoval snímky ošetřovatelů v rouškách při krmení a momentky zvědavých zvířat, která jako by byla šťastná, že zase vidí návštěvníka. Otevření Safari parku je zatím v nedohlednu.

PŘÍRODA V PRAZE:

Martin Divíšek, EPA – Krmení racků u Karlova mostu

Žena krmí racky z okna u Karlova mostu v Praze, Česká republika, 12. ledna 2021

Viktoriya Dobrobabenko – Zimní procházka

Kráčející březí samice nutrie. Břeh Vltavy na Malé Straně u Karlova mostu

Michaela Pupíková – Okno…

Mufloni se v nemocnici pohybují bez omezení. Dokonale se adaptovali na podmínky velkoměsta.

ZVÍŘATA VE SVÉM PROSTŘEDÍ:

Matej Ferenčík – V doprovodu

Rozpad korunové etáže nepředstavuje pro les a jeho obyvatele žádnou hrozbu. Vědí o tom také hlušci, pro které je karpatský smrkový prales domovem. V mrazivém listopadovém dni takhle pózovali před objektivem bezmála hodinu. Také několikrát v doprovodu hejna křivek. Lokalita: Orava, Slovensko

Jiří Hřebíček – Neklidné moře

Hejno racků nad neklidným mořem norského fjordu.

Jan Stria – Mořský vysavač

Dugong žije v teplých mořských zátokách a živí se hlavně vodními rostlinami. Pokud se poštěstí, nejlepší pozorování je brzy ráno. Vyfoceno při potápění na nádech. Egypt

NOMINACE CZECH PHOTO JUNIOR 2021:

Kategorie mladší žáci:

Jana Andresová (10 let) – Varhany

Kryštof Červinka (10 let) – Karlův most

Michal Vaicenbacher (7 let) – Brhlík lesní

Kategorie starší žáci:

Kristýna Coufalová (15 let) – Skokaní pohled – fotografie pořízena u rybníka Vidlák, V Pískovně

Adam Kőszegi (14 let) – Na lovu

Eva Svrčková (14 let) – Křižák pruhovaný

Kategorie studenti středních škol:

Jana Chalupníková (18 let) – Jsou cesty, které nevidíme

Ondřej Labaš (17 let) – Ve stínu lesa

Michal Vais (18 let) – Časovaná bomba

Zdroj: Kontakty a další informace: www.czechphoto.org
PR – Anna Vacková, +420 777 093 690, vackova@czechphoto.org

České banky podepsali Memorandum: závazek k udržitelnému rozvoji

Bře 12, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Deset tuzemských bank, včetně těch největších, podepsalo Memorandum České bankovní asociace pro udržitelné finance. V něm se banky přihlásily k vytváření udržitelného podnikatelského prostředí. Součástí je závazek bank spolupracovat s veřejnou správou v rámci řešení specifické situace ČR při spolufinancování projektů realizovaných za pomoci EU fondů. Jako příklad, čeho se iniciativa týká, ČBA uvedla digitalizaci činností a přechod na bezpapírové procesy, snižování uhlíkové stopy v provozech nebo tvorbu úvěrových a investičních portfolií, které zohledňují udržitelnost a ochranu životního prostředí.

Banky působící na českém trhu se otevřeně přihlásily k posilování ekologického a společensky odpovědného podnikání v Česku. Banky se chtějí podílet na vytváření takového podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země. Principy, které jsou k dosažení tohoto cíle nezbytné, se zároveň banky zavázaly zohledňovat i ve svých činnostech.

Celkem deset bank podepsalo na půdě České bankovní asociace (ČBA) Memorandum ČBA pro udržitelné finance, ve kterém potvrdilo výše uvedený závazek.

Iniciativa domácího bankovního sektoru přichází v době, kdy EU zdůraznila plnění závazků v oblasti životního prostředí a sociálních podmínek a promítla je i do cílů programového období na léta 2021-2027. Jednou z výdajových priorit pro rozpočet EU pro toto období, jehož celkový objem dosáhne EUR 1,8 bilionu, je ochrana životního prostředí a klimatu a udržitelný rozvoj.

Banky jsou rovněž připraveny pomoci spolufinancovat ve spolupráci se státem strategické projekty co nejefektivnějším způsobem tak, aby jejich realizace co nejvíce přispěla k udržitelnému rozvoji naší země.

Členské banky ČBA zároveň založily Komisi pro udržitelné finance, která se bude dlouhodobě zabývat tím, jak mohou banky konkrétně přispívat k vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj Česka.

Tyto kroky navazují na dlouhodobé aktivity domácích bank směřující k posilování udržitelné prosperity Česka. Jako příklad lze uvést digitalizaci činností a přechod na „bezpapírové“ procesy, snižování uhlíkové stopy ve vlastních provozech, anebo tvorbu úvěrových a investičních portfolií zohledňujících aspekty udržitelnosti a ochrany životního prostředí.

K Memorandu ČBA pro udržitelné finance se (ke dni vydání tohoto tiskového sdělení) připojily tyto banky:

Air Bank
Česká spořitelna
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)
Československá obchodní banka (ČSOB)
Hello bank!
ING Bank
Komerční banka
MONETA Money Bank
Raiffeisenbank
UniCredit Bank

Zdroj: TZ ČBA, více ZDE

Téma letošní přehlídky Ekofilm zní Adresa: Země

Bře 11, 2021 | Ochrana životního prostředí

Tématem mezinárodního filmového festivalu Ekofilm, který se má v Brně uskutečnit ve druhé polovině října, bude Adresa: Země. Tvůrci už mohou své snímky přihlašovat, soutěžit se bude ve třech kategoriích. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí festivalu Vratislav Vozník. Loni hlavní cenu získal ruský snímek s názvem „Losos nerka. Červená ryba“.

„Pro 47. ročník Ekofilmu jsme zvolili téma Adresa: Země. Chceme tak zdůraznit, že máme jen jednu planetu pro náš společný domov nejen s dalšími lidmi, ale hlavně s přírodou. V posledních stoletích jsou to především lidé, kdo planetu nejvíc přetváří a upravují pro své použití. Bez zdravé krajiny, bez prostoru pro živočichy i rostliny nebo bez přírodních zdrojů bude ale naše planeta jen těžko místem, kterému můžeme říkat domov,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo festival spolupořádá.

Filmaři mohou přihlašovat své snímky prostřednictvím portálu www.filmfreeway.com, a to do 31. května. Do soutěžní části festivalu, který se v Brně má uskutečnit 20. až 23. října, vybere dramaturgie 25 nejlepších filmů. Budou soutěžit ve třech kategoriích – krásy přírody, středoevropské filmy a krátké filmy. Udělovat se bude i cena prezidenta festivalu, a především hlavní cena ministra životního prostředí.

„Letos dostanou na festivalu prostor témata jako zelená architektura, městské plánování, komunitní život nebo chytré technologie. Budeme se o nich bavit na úvodní besedě a prostoupí i celým doprovodným programem festivalu,“ uvedl odborný garant festivalu Bohuslav Binka, vedoucí Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Loni hlavní cenu festivalu získal ruský snímek režisérů Dmitrije Špilenoka a Vladislava Grišina s názvem „Losos nerka. Červená ryba“. Zachycuje křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů. Festival poznamenala protikoronavirová opatření, kdy se v polovině října uskutečnil jen v omezené míře. V sálech se ani nemohly promítat soutěžní filmy. Organizátoři ale zajistili alespoň možnost zhlédnout je později on-line.

Zdroj: ČTK

Od 8.3. Začíná distribuce plně recyklovatelných lahví Pilsner Urquell

Bře 9, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Pijete rádi pivo? A víte, že se ikonická lahev Pilsner Urquell mění? Hliníkovou folii nahradí plně recyklovatelná zlatá etiketa. Pilsner Urquell představuje další důležitý krok na cestě k udržitelnosti. Ikonické vratné lahve Pilsner Urquell projdou proměnou – od března 2021 aluminiové folie a plastové nálepky nahradí papírové etikety. Díky tomu budou skleněné lahve plně recyklovatelné a pivovar tak ušetří více než sto tun odpadu za rok. Novou podobu lahví doplní Pilsner Urquell dalšími unikátními prvky, navíc dojde ke sjednocení designu lahví pro tuzemský trh i export.

Náhrada hliníkových folií a plastových nálepek na lahvích piva Pilsner Urquell je dalším krokem pivovaru, kterým snižuje dopady podnikání na životní prostředí. „Kromě nezanedbatelného ekologického přínosu jsme citlivě inovovali i design lahví. Ten teď ještě více zvýrazňuje výjimečnost piva Pilsner Urquell. Lahve jsme opatřili reliéfní ražbou zvanou embossing, která zdůrazňuje symboly značky. Tato technika je poprvé použita i v propracovaném a na trhu unikátním korunkovém uzávěru. Nový design také sjednocuje podobu lahví Pilsner Urquell ve všech zemích – lidé tak snadno poznají naše pivo v obchodech a restauracích po celém světě,“ říká Zuzana Dudová, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Díky této změně budou skleněné lahve Pilsner Urquell nyní plně recyklovatelné, čímž se ročně ušetří 106 tun nerecyklovatelného odpadu. Dříve užívané hliníkové folie a plastové nálepky znehodnocovaly papírový odpad z etiket odstraněných při mytí lahví. Každá tuna recyklovatelného papíru výrazně přispívá k ochraně životního prostředí, snižuje produkci CO2 a ušetří přibližně sedmnáct stromů. „Na všech našich lahvích končíme s alobalem a plastem. Pro naše zákazníky se to může zdát jako drobná změna na lahvi, ale přínos tohoto rozhodnutí pro životní prostředí je obrovský,“ doplňuje ke změně etiket Václav Berka, emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell.

Zdroj (text a foto): TZ prazdroj.cz

Projekt Jedna příroda má před sebou další perný rok

Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Zlepšit podmínky chráněných druhů i přírodních stanovišť v chráněných územích evropské soustavy Natura 2000, zamezit úbytku biologické rozmanitosti a vyhodnotit přínosy přírody pro společnost – to jsou nemalé cíle projektu Jedna příroda spolufinancovaného z unijního programu LIFE. Prevenci ztrát rozmanitosti naší přírody představuje zavedení efektivního systému péče o vzácné a cenné lokality v České republice, které přináší prospěch lidem i samotné přírodě.

A právě na tom společně pracují partneři projektu, Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR, v. v. i. – Výzkumná infrastruktura SoWa.

„Po dvou letech intenzivní práce je skvělé sledovat, jak se daří obsahově i organizačně naplňovat náročné aktivity jednoho z největších projektů LIFE v České republice. Vznikají tak odborné materiály, metodiky i organizační nástroje a další výstupy, které budou časem pomáhat při konkrétních činnostech v terénu i ve veřejné správě,“ hodnotí dosavadní průběh projektu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski.

Víte, co je Natura 2000? Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie.

Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila vláda ČR nařízeními v letech 2004 až 2005, v roce 2007 a poslední dvě v roce 2009. Poslední změnou je doplnění orla královského jako předmětu ochrany do ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, které nabylo účinnosti 1. dubna 2019. Evropsky významné lokality jsou shrnuty do tzv. národního seznamu, který je jako celek schválen vládou a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 318/2013 Sb. Celkem je na území ČR 1 113 evropsky významných lokalit, což představuje cca 10 % území ČR. Společně s ptačími oblastmi, které jsou vymezeny na necelých 9 % území ČR, tvoří soustava Natura 2000 zhruba 14 % území ČR (ptačí oblasti a evropsky významné lokality se na mnoha místech ČR vzájemně překrývají).

Vedle pokračujícího provádění monitoringu a hodnocení stavu předmětů ochrany, tj. chráněných druhů rostlin a živočichů i jednotlivých přírodních stanovišť, české soustavy Natura 2000 bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i v roce 2021 zajišťovat management v chráněných územích. Půjde například o výsadbu i kácení dřevin, tvorbu a obnovu tůní, sečení i pastvu pomocí ovcí a koz. Ukázky opatření, jichž se v loňském roce provedlo v hodnotě téměř 20 mil. Kč, lze najít v prvním vydaném čísle Novinek projektu Jedna příroda.

K rozhodování, kam směřovat omezené množství finančních prostředků tak, aby byla zajištěna údržba všech předmětů ochrany v evropsky chráněných územích soustavy Natura 2000 u nás, by měla sloužit prioritizace aktivní péče. V praxi to znamená, že budou při péči upřednostňovány ohroženější a vzácnější společenstva, případně i vybrané druhy, jako je pěnovcový mokřad nebo louka s orchidejemi, kde bude provedena odpovídající péče, například kosení. Díky projektu Jedna příroda vznikl v roce 2020 základní návrh, který bude během několika dalších let testován a upřesňován.

Provádění samotných praktických opatření v krajině a úspěšná péče ve vybraných chráněných územích značně závisí na dobré spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků v těchto hodnotných lokalitách. Bez jejich zásadního zapojení není ochranářská péče účinná, a proto je potřeba vlastníky a uživatele informovat o nutnosti a důvodech ochrany přírody v daném místě. Pro lepší komunikaci a spolupráci s těmito aktéry vzniká v rámci projektu komplexní metodická příručka, reflektující současné trendy ve způsobech komunikace i doporučení získaná z rozhovorů s oslovenými vlastníky a též se zástupci regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kteří se s nimi nejčastěji setkávají.

Zároveň budou pracovníci CzechGlobe, Centra pro otázky životního prostředí a SoWa pokračovat ve vyhodnocování přínosů soustavy Natura 2000, včetně ekosystémových služeb, a to na základě definovaného koncepčního rámce, který nastavuje systematický a efektivní postup při posuzování socio-kulturních, ekonomických a ekologických přínosů této jedinečné soustavy evropsky chráněných území.

Všechny výše uvedené aktivity a mnohé další, jako například vzdělávání pracovníků orgánů ochrany přírody, směřují k zavedení efektivního systému péče o území soustavy Natura 2000, který spojuje vhodnou péči s odpovídajícím plánováním založeným na přesném vyhodnocení stavu a trendu předmětů ochrany, doprovázený aktivní spoluprací s vlastníky a uživateli pozemků, který současně účinně využívá pokročilé znalosti o přínosech poskytovaných společnosti těmito lokalitami a o nákladech souvisejícími se zajištěním soustavy Natura 2000.

Další informace: Novinky projektu Jedna příroda č. 1,

Zdroj: MŽP (tisková zpráva), MŽP (Natura 2000)

MŽP posílá 60 milionů korun na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů

Úno 28, 2021 | Ochrana životního prostředí

Desítky milionů korun posílá Ministerstvo životního prostředí na zlepšení stavu krajiny, především na její schopnost zadržovat vodu a pomáhat tak proti suchu. Speciálně vyhrazených je 20 milionů korun na výsadbu stromů mimo lesy ve volné krajině jako součást společné iniciativy Nadace Partnerství a MŽP s názvem Sázíme budoucnost. Ta chce během pěti let vysázet deset milionů stromů jako jedno z opatření adaptace na změnu klimatu. Ministerstvo otevírá příjem žádostí konkrétně do dvou podprogramů, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C).

Zlepšování krajiny

V podprogramu PPK B, který slouží širokému okruhu žadatelů, včetně měst a obcí, místních spolků, neziskových organizací, fyzických a právnických osob, mohu zájemci žádat o dotace na obnovu a tvorbu tůní a mokřadů, obnovu starých krajinných struktur v podobě alejí nebo remízů, opatření na podporu zvláště chráněných druhů a jejich biotopů či likvidaci invazních druhů rostlin. Podpořené projekty pomáhají zlepšit zadržování vody v krajině nebo utváření mikroklimatu. A tím pomáhají boji se suchem i s erozí.

MŽP prostřednictvím Programu péče o krajinu již od roku 1996 přispívá každoročně stovkami projektů k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny, v posledních letech pomáhá financovat především adaptaci na klimatickou změnu a sucho.

Program poskytuje prostředky na jednoletá neinvestiční opatření menšího rozsahu až do výše 100 %, maximálně ale 250 000 Kč. Jen za posledních sedm let bylo v rámci PPK B zrealizováno více než 7,5 tisíce projektů za více než 350 milionů korun.

Péče o ohrožené a handicapované živočichy

Žadatelem v Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C) může být fyzická či právnická osoba, která zajistí naplnění podprogramu prostřednictvím akreditované záchranné stanice. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % uznaných nákladů.

Žádosti bude možné podávat do 29. března 2021 na místně příslušná regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Aktuální výzvu včetně všech dokumentů najdete na webu MŽP

Zdroj: MŽP

« Starší příspěvky

Další příspěvky »