ČR podala žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole turów

ČR podala žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole turów

Jak jsme vás již informovali, stát plánoval podat žalobu na Polsko, kvůli těžbě na dole Turów. A dnes se plán stal skutečností. Dnes byla Českou republikou k Soudnímu dvoru EU podána žaloba proti Polské republice. ČR Polsku vytýká, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Součástí žaloby je také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje.

Česká republika dnes odeslala žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli těžbě na dole Turów. „Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu. Pro ochranu našich občanů je ale v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které v souvislosti s ochranou životního prostředí na naší straně klademe. V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,“ komentuje aktuální situaci ministr životního prostředí Richard Brabec

Polsko nejenom že po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí – tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení. České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii.

„Soudní dvůr v Lucemburku není vázaný lhůtami, a proto nevíme, kdy rozhodne. Ale vzhledem k závažnosti situace věříme, že to bude co nejdříve. Zástupci MŽP, MZV a Libereckého kraje jsou nadále připraveni s Polskem jednat, a to především o kompenzacích dopadů těžby. Česko-polská bilaterální jednání mohou běžet souběžně s řízením před Soudním dvorem EU. Mimosoudní vyřešení problémů způsobených těžbou na dole Turów tak ještě nemusí být zcela vyloučené,“ dodává náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž, který na jednáních za Českou republiku zastupuje MŽP.

Zdroj (i obrázku): MŽP

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Chcete vidět, jaké je znečištění vodních toků na území ČR? Nebo jaký ke podíle ekologického zemědělství na zemědělském půdním fondu? Chcete se dozvědět, kolik je podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie?
Vybrali jsme pro vás nejzajímavější infografiky z dílny CENIA.

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Vláda dnes na svém jednání odsouhlasila podání žaloby na Polsko kvůli rozšíření těžby na dole Turów. Ve společném materiálu to vládě doporučilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zahraničních věcí. Pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje a Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise.

„Dosavadní jednání s polskou stranou, především ohledně kompenzace nákladů na vybudování nových zdrojů pitné vody nepřineslo uspokojivé záruky, proto přistupujeme k podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru EU. Součástí žaloby bude také návrh na tzv. předběžné opatření o zastavení těžební činnosti v polském dole Turów do okamžiku rozhodnutí Soudního dvora. Pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v České republice, takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné. Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,“ komentuje krok České republiky ministr životního prostředí Richard Brabec.

Polsko usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Vzhledem k tomu, že důl se nachází v těsné blízkosti hranic s ČR, celá problematika se ČR (a zejména Libereckého kraje) úzce dotýká z hlediska možných negativních vlivů na složky životního prostředí i na českém území. Polsko při povolování těžby porušilo několik unijních směrnic, především v oblastech spolupráce a poskytování informací vyplývajících ze smlouvy o EU nebo kvůli neumožnění přístupy veřejnosti do některých řízení.

Odborná ani diplomatická jednání ČR s Polskem nepřinesla ve sporu o pokračování těžby na dole Turów zatím uspokojivé výsledky. Česká republika, respektive Liberecký kraj, mj. požaduje finanční kompenzace za úbytek vody v oblasti Uhelné, vybudování náhradních zdrojů pitné vody v postižených oblastech a vytvoření fondu, ze kterého se budou financovat ochranné projekty v krajině.

Zdroj: TZ MŽP, celé znění ZDE.

Městské lesy Znojmo vybízí k adoptování budky pro ptáky

Městské lesy Znojmo vybízí k adoptování budky pro ptáky

Mizící stromy v důsledku kůrovcové kalamity jsou problémem pro řadu ptáků, kterým ubývají přirozené hnízdní možnosti. Městské lesy Znojmo proto spustily akci Adoptuj si budku, jejíž cílem je opeřencům poskytnout nové hnízdní budky a umístit je na vhodná stanoviště v městských lesích. Akce potrvá do konce letošního září, uvedla Petra Maršounová ze znojemského městského úřadu. Zájemci mají na výběr ze dvou druhů budek, a to buď pro sýkorníky či rehkovníky zhruba za 300 korun nebo větší pro kalouse ušatého, puštíka a sýce za 600 korun. Po instalování budky na místo obdrží GPS souřadnice a certifikát o adopci.

„Sovy nám lesníkům pomáhají v ochraně lesa. Dokážou totiž ulovit velké množství hlodavců, kteří páchají obrovské škody nejenom v zemědělství, ale i na nově vysázených stromcích na pasekách. Trávení hlodavců se chceme rozhodně vyhnout. Stromy musí zpět do lesa, holiny se musí znovu rychle zazelenat,“ uvedla za městské lesy Jana Trojanová.

Dřevo, ze kterého lesníci budky vyrobili, pochází z městských lesů, kde se pod záštitou certifikace PEFC hospodaří trvale udržitelným způsobem. Cílem certifikace je zachování lesů a jejich rozšiřování, aby současné i budoucí generace, mohli využívat environmentálních, sociálních a ekonomických přínosů, které lesy nabízejí se zachováním zodpovědného přístupu k lesním ekosystémům a respektu k přírodě.

Autor: ČTK

Zpráva o životním prostředí ČR 2019

Zpráva o životním prostředí ČR 2019

Vláda ČR schválila Zprávu o životním prostředí České republiky, která je za rok 2019 zpracována ve stručném znění. Harmonogram přípravy byl dotčen pandemií COVID-19, která ovlivnila procesy získávání a zpracování dat, Zpráva o životním prostředí ČR 2019 proto vychází o čtvrt roku později než obvykle.  Ze závěrů Zprávy vyplývá, že kvalita ovzduší i povrchových vod v ČR se zlepšuje. Životní prostředí a ekosystémy jsou však nezanedbatelně ovlivněny změnou klimatu, což se projevilo zejména na zhoršování stavu lesních porostů. Rok 2019 byl na území ČR druhý nejteplejší v historii pozorování. Vlivem vysokých teplot byla značná část území postižena půdním i hydrologickým suchem i přesto, že roční úhrn srážek byl v mezích normálu. 

Přes regionální překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, poklesl v roce 2019 podíl území i obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi. Zlepšování kvality ovzduší v posledních dvou letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný je i vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace spalovacích zařízení v domácnostech podpořená poskytováním kotlíkových dotací. Kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní ČR emisní stropy stanovené k roku 2020. 

Kvalita tekoucích vod se zlepšuje díky efektivnějšímu čištění odpadních vod z bodových zdrojů. Trvá však znečištění povrchových i podzemních vod pesticidy z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Pozitivní vývoj představuje pokračující zvyšování podílu obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a ke kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod. 

Klesá podíl zemědělské půdy a přibývají zastavěné plochy. Kromě ztráty úrodné půdy tak roste podíl nepropustných povrchů a intenzita odtoku vody z krajiny. Změna klimatu a zmenšování přirozených biotopů snižují početnost ptačích populací, které reprezentují stav biodiverzity krajiny. 

Stav lesních porostů je v důsledku kůrovcové kalamity a sucha alarmující, jedná se o jeden ze zásadních závěrů letošní Zprávy, s dopady na lidskou společnost a stav ekosystémů. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se za rok 2019 téměř zdvojnásobil a objem těžby dřeva překonal rekord z roku 2018. 

Materiálová i energetická náročnost ekonomiky v ČR klesá a dochází tak k poklesu hospodářských zátěží životního prostředí a klimatického systému. Problematická však zůstává doprava, která je většinově stále závislá na fosilních zdrojích energie. 

Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky, a s ním spojený růst průmyslové a stavební výroby, dlouhodobě rostoucí trend. Pro přechod na oběhové hospodářství je dobrou zprávou, že v nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití a jeho podíl se zvyšuje na úkor skládkování. Nadále je však téměř polovina komunálních odpadů ukládána na skládkách.

 Objem vynaložených finančních prostředků na ochranu životního prostředí z národních zdrojů stoupá. Pokračuje i čerpání prostředků z evropských zdrojů v rámci operačních programů, zejména z OPŽP. Podíl investic na ochranu životního prostředí na HDP je z hlediska mezinárodního srovnání dlouhodobě nadprůměrný.

Zdroj: TZ MŽP, souhrn zjištění: ZDE

Shrnující leták s infografikou: ZDE

Brabec: Výzvy pro MŽP jsou boj se suchem a za lepší ovzduší. Na odklon uhlí se rovněž nesmí zapomínat.

Brabec: Výzvy pro MŽP jsou boj se suchem a za lepší ovzduší. Na odklon uhlí se rovněž nesmí zapomínat.

Boj proti suchu, zlepšení stavu lesů i kvality ovzduší v Česku jsou největší výzvy pro ministerstvo životního prostředí (MŽP). Peníze z fondu obnovy chce resort využít na kotlíkové dotace a Novou zelenou úsporám (NZÚ). Tyto programy patří i k největším úspěchům MŽP. Odklon od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve.

Podle Brabce je největší současnou i budoucí výzvou udržet vodu v krajině. „Musí se udělat hrozně pestré puzzle, které do sebe budou zapadat. A to se děje,“ míní ministr. Brabec uvedl, že jsou třeba další „tisíce drobných projektů“. Z opatření zmínil pokračování revitalizace řek a potoků, obnovy tůní, sázení stromů či změnu struktury krajiny tvořením remízků a rozdělením velkých lánů. Ministr zmínil i nutnost vodárenských nádrží tam, kde je to vhodné. „Ukazuje se, že především velká města by bez velkých vodárenských nádržích nemohla přežít,“ míní Brabec.

Další důležitý úkol je podle ministra změna struktury lesů a potlačení kůrovcové kalamity. „Dopad je tak velký, že je pouze možnost maximálně snižovat ho. Ale prostě nás čeká to, že musíme tuto katastrofu využít jako druhou šanci,“ konstatoval Brabec. „Místo monokultur sázet druhově různé lesy, především listnáče. Toto vše je ovšem horizont desítek let,“ dodal.

K dotazu ohledně využití peněz z fondu obnovy, Brabec řekl, že resort má dvě prioritní oblasti. „My tam primárně jako MŽP máme dva velké a dosud úspěšné projekty. Měly by tam být peníze na Novou zelenou úsporám a na kotlíkové dotace,“ řekl ministr s tím, že prostředky tak půjdou do snížení energetické náročnosti a do zlepšení kvality ovzduší. „Celkem se jedná zhruba o 19 miliard korun,“ upřesnil Brabec.

Právě kotlíkové dotace Brabec označil za jeden z úspěchů předchozích let. Kromě zlepšení ovzduší podle ministra s Novou zelenou úsporám lidem také ukázaly, že ekologické chování může ušetřit peníze. Brabce těší také nová legislativa pro národní parky. Jako pozitivum ministr vidí i to, že se resortu podle jeho slov podařilo přesvědčit vládu, že přes něj půjde hodně evropských peněz. „Ať už se to týká Modernizačního fondu, Operačního programu Životní prostředí, Fondu obnovy nebo Fondu pro spravedlivou transformaci. My v podstatě jako resort budeme v následujících letech hospodařit s 300 miliardami korun, což je obrovské číslo,“ konstatoval ministr.

K neúspěchům řekl, že doufal v rychlejší zvládnutí protierozní vyhlášky připravené od roku 2017. Podle Brabce se ale již snad podařilo dosáhnout shody také s odbornou zemědělskou veřejností. „Z posledních informací to vypadá, že se to povedlo a že tak protierozní vyhláška od 1. července nabude účinnosti,“ uvedl Brabec. Termín přitom zmínil již dříve. Ministr také dodal, že počítal s rychlejším řešením odpadového balíku.

„Odklon od uhlí v roce 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více. Na to, aby se zdroje, které postupně nahradí zdroje uhelné, udělaly rychleji,“ řekl ministr. Dodal, že volba scénáře, který počítá s rokem 2038, vycházela i z toho, že dostavba Dukovan bude trvat zřejmě déle. „Nemáme moře, tak pro nás mají obnovitelné zdroje energie (OZE) určité limity. Nebudeme v situaci jako Švédsko, Norsko či Německo, kde jsou největší větrníky na moři nebo na pobřeží,“ poznamenal Brabec. Podle jeho slov se také málo mluví o tom, že zásadní snížení uhelných zdrojů nastane během deseti let. Uhlí podle něj už přestává být konkurenceschopné z důvodu ceny emisních povolenek i proto, že řada bank přestává být ochotna financovat společnosti, které těží, nebo spalují uhlí.

„A to znamená, že Česká republika musí být připravena na to, že to (konec uhlí) může nastat dřív. Ale vždy je to výslednice požadavků a priorit z hlediska soběstačnosti – jako země se nesmíme dostat do situace, že bychom byli nějak významně závislí na dovozu elektrické energie,“ upozornil. Připomněl také, že v Česku je široké zastoupení systému centrálního zásobování a teplárny často využívají uhlí. Podle Brabce tak potřebují čas na změnu palivové základy. S tím jim má pomoci například Modernizační fond.

„Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR je dosud velmi nízký, a to i s přihlédnutím k objektivním faktorům, jako je vnitrozemská poloha ČR. V zelené elektřině má proto ČR hodně co zlepšit, i když mnoho faktorů to bude brzdit. Známý je například odmítavý přístup českých obcí k výstavbě větrných elektráren ve srovnání s okolními zeměmi,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Podle něj je nicméně vhodné připomenout, že ČR dosahuje mnohem lepších výsledků ve využití obnovitelných zdrojů (OZE), a to především biomasy, v teplárenství. „V tom jsme naopak lepší než většina EU. Díky tomu jsme splnili s předstihem národní cíl ČR podílu OZE na konečné spotřebě energie k roku 2020,“ uvedl Gavor.

„Každý stát má pochopitelně jiné přírodní podmínky. I přesto je konkrétně solární energie v kombinaci s akumulací energie zdrojem, který lze využít napříč celou Evropou. Například v Nizozemí je nyní nainstalováno přes 10.000 megawattů (MW) solárních elektráren,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

„Stačí se inspirovat v sousedním Polsku, které jen loni nainstalovalo tolik solárních panelů jako Česko za celou historii tohoto oboru,“ dodal. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo je aktuálně v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí.

Analytik energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač uvedl, že ČR v celoevropském srovnání poskytuje absolutně nejštědřejší podporu na jednotku vyrobené energie z OZE. „Z posledních známých údajů za rok 2017 to je skoro 200 eur (asi 5200 Kč) na vyrobenou megawatthodinu. To je zhruba desetinásobek podpory ve Švédsku a čtyřnásobek podpory v Dánsku. Je tomu tak proto, že ČR jednoduše nemá vhodné podmínky pro rozvoj OZE, což lze dokumentovat i na zcela zanedbatelném přírůstku nových zdrojů v posledních letech. Takže poskytovaná podpora zkrátka musí být větší, aby přilákala soukromé investory,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Roušky odhozené v přírodě mohou být nebezpečné pro zvířata

Roušky odhozené v přírodě mohou být nebezpečné pro zvířata

Jednorázové roušky pomáhají zachraňovat životy lidí, když je chrání před koronavirem. Mohou být ale i smrtelně nebezpečné pro některá zvířata. Podle expertů se vyskytly případy živočichů udušených rouškami či ptáků zamotaných několik dní v gumičkách roušek, takže bez pomoci lidí by uhynuli. Nevládní organizace Oceans Asia, která sídlí v Hongkongu, vyzvala vlády všech zemí, aby trestaly odhazování roušek v přírodě a podpořily roušky látkové.

Oceans Asia odhadla, že loni skončilo v oceánech přes 1,5 miliardy roušek. Ty jednorázové jsou vyrobené z polyesteru a polypropylenu a v přírodě se rozkládají několik desítek let. „I když se rozpadnou, zůstanou z nich mikročástečky, které se pak dostávají zpět do potravinového řetězce a ohrožují ekosystémy,“ řekl agentuře AFP George Leonard z americké nevládní organizace Ocean Conservancy. Podle něj jsou roušky a gumové rukavice v přírodě největším problémem pro mořské živočichy.

Francouzské sdružení Operace čisté moře upozornilo na případy krabů, které členové sdružení našli loni v září v laguně nedaleko Marseille udušené v rouškách. Agentura AFP citovala také ochránce zvířat z Brazílie, kteří našli roušku v žaludku tučňáka vyplaveného na pláž. Ashley Frunová z americké organizace ochránců zvířat PETA uvedla příklad makaků, kteří v lesích nedaleko malajsijské metropole Kuala Lumpur žvýkali jednorázové roušky. Podle Frunové se mláďata mohou gumičkami roušek uškrtit.

Britská organizace ochránců zvířat RSPCA, jejíž patronkou je královna Alžběta II., zachraňovala racka, který byl skoro týden u města Chelmsford uvězněn v roušce. „Elastické pásky měl omotané kolem nohou, takže se několik dní nemohl hýbat. Naštěstí ho našel kolemjdoucí, který ho vzal k veterináři,“ popsal Adam Jones z neziskové organizace RSPCA.

Zdroj: ČTK

CCBC spouští on-line knihovnu materiálů pro environmentální vzdělávání

CCBC spouští on-line knihovnu materiálů pro environmentální vzdělávání

Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) spustila novou on-line knihovnu CCBC do škol. Ta představuje pomůcku pro učitele, která jim může pomoci v přípravě a oživení výuky. On-line knihovnu naleznete ji na internetových stránkách CCBC zcela zdarma. Tato on-line knihovna obsahuje výuková videa s unikátními záběry z ČR i z celého světa, k nimž jsou připraveny pracovní listy, infokarty a slovníčky pojmů.

On-line knihovna navazuje na projekt CCBC do škol, který byl spuštěný na podzim roku 2019 a řadu úspěšných přednášek ze série Kaleidoskop. Tato on-line knihovna představuje kompletní výchovně vzdělávací environmentální program určený základním a středním školám. Materiály jsou roztříděné do čtyř základních tematických okruhů – ekosystémy, živočišná říše, globální výzvy a ochrana přírody. Všechny materiály byly vytvořeny předními českými odborníky a jsou vhodné i pro distanční výuku.

Pro organizaci CCBC je velmi důležitá kontinuální spolupráce s učiteli, a proto se jim také snaží nabídnout velmi širokou škálu témat a forem, které mohou používat při výuce. Učitelé si mohou zvolit, zda využijí online variantu videí a materiálů anebo pro výuku přizvou lektora, který ji doplní i o poutavou přednášku. „Samotní lektoři jsou lídři projektů, odborníci či dobrovolníci, kteří se aktivně podílejí na ochraně přírody. Na školách vypráví o environmentálních tématech a jejich řešeních, životě v dané zemi, kulturních rozdílech a o tom, jak vypadá práce v terénu,“ říká Alena Klézlová, koordinátorka vzdělání v CCBC. Přednášky mají populárně naučný charakter a podle ředitelky organizace Kristýny Novákové na ně organizace dostává spoustu pozitivních ohlasů. Nabídka CCBC obsahuje i zážitkové programy, které lze připravit pro školu na míru. (Všechny tyto varianty lze společně kombinovat nebo využívat zvlášť.)

„Jsem velice ráda, že můžeme využít síly CCBC a zprostředkovat žákům znalosti, zkušenosti a záběry odborníků. Doufám, že to pomůže jak školám, tak i rodičům vychovat generaci dětí s kladným vztahem k lidem, zvířatům i rostlinám,“ říká Kristýna Nováková, ředitelka organizace CCBC. Nabídka se také bude do budoucna dále rozrůstat a vylepšovat.

Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) je organizace sdružující české projekty, které působí na poli ochrany přírody a komunitního rozvoje u nás i ve světě. Prakticky každá negativní změna v životním prostředí je vratná a dříve či později napravitelná (například znečištění vody či ovzduší). Vyhubení rostlinných a živočišných druhů je však změna nevratná a neodčinitelná. S každým zmizelým druhem je život na této planetě o něco chudší a smutnější. Proto organizace považuje ochranu biodiverzity za jednu z nejdůležitějších globálních výzev. A také proto je hlavním posláním CCBC v ČR zejména vzdělávání a zvyšování informovanosti o přírodě a globálních výzvách.

Zdroje a kontakty:

webové stránky: https://ccbc.cz/

Adéla Hemelíková – koordinátorka online vzdělávání – adela.hemelikova@ccbc.cz

Alena Klézlová – koordinátorka CCBC vzdělávání – alena.klezlova@ccbc.cz , 720 758 626

Kristýna Šťastná – dobrovolnice – kristyna.stastna@ccbc.cz

Kristýna Nováková – ředitelka organizace – kristyna.novakova@ccbc.cz

Úbytek ledu na zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Úbytek ledu na zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Hladina oceánů se za tři desetiletí vlivem tání pozemského ledu v Antarktidě, Grónsku a z horských ledovců zvedla v průměru o 3,5 centimetru. Z celkového objemu roční ztráty pochází 22 procent z horských ledovců, na něž připadá pouze jedno procento z objevu ledové vrstvy na zemském povrchu.

Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vyšel v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením. Glaciolog Thomas Slater z univerzity v Leedsu, který se na studii podílel, řekl, že změna je zřejmá lidem v oblastech, kde pitná voda pochází z horkých ledovců, nebo tam, kde zimní ledová vrstva na moři chrání pobřežní obydlí před bouřemi. Slater řekl, že nyní se ale o rychlé odtávání ledu začínají zajímat i obyvatelé oblastí vzdálených od polárních krajů. „Lidé si uvědomují, že i když je led od nich daleko, jeho tání pocítí také oni,“ řekl Slater, kterého citovala agentura Reuters.

Úbytek ledu jej patrný i v Arktidě, kde v létě nebývale taje led v moři. Při loňských satelitních pozorováních vědci v arktické oblasti zaznamenali druhou nejmenší ledovou plochu za minulých 40 let. Odhalená mořská hladina je tmavá, takže pohltí více slunečních paprsků místo aby je led odrážel zpět, což je další zdroj regionálního oteplení. V celém světě se ve srovnání s předindustriálním obdobím průměrná teplota zvýšila v průměru o 1,1 stupně Celsia, ale v Arktidě je toto oteplování ve srovnání s průměrem dvojnásobné.

Na základě satelitního pozorování, místního měření a modelů britští vědci vypočítali, že v 90. letech na světě ročně v průměru ubývalo 0,8 bilionu tun ledu, v minulých letech je to ale 1,2 bilionu tun.
Geolog Gabriel Wolken, který se podílí na geologickém průzkumu na Aljašce, považuje za zajímavou kombinaci výpočtu úbytku ledu z ledovců, polárních moří a ledovcových tabulí. „Na Aljašce si už lidé důsledky ubývání ledu z ledovců uvědomují, změny jsou patrné na pohled,“ řekl.

Kdysi obří ledová kra A68a unášená proudy jižního Atlantiku, se rozlomila nejméně na dva kusy. Podle satelitních snímků se nyní obě její části pohybují vedle sebe ve vzdálenosti asi 135 kilometrů jihovýchodně od neobydleného ostrova Jižní Georgie, ale brzy se bezpochyby od sebe vzdálí. Pouť ledové masy v poslední době vědci bedlivě sledovali kvůli obavám, že by mohla uváznout u pustého ostrova patřícího k britským zámořským územím a ohrozit tamní faunu. Toto nebezpečí ale ve světle posledních událostí nejspíše již pominulo, napsal zpravodajský portál BBC.

Zdá se, že ledová kra, která v dobách svého největšího rozmachu měřila přibližně 5800 čtverečních kilometrů, tedy zhruba jako Moravskoslezský kraj, je nyní blízko své záhubě. K jejímu postupnému rozpadu přispívá teplejší podnebí i rozbouřenější vody.

Zdroj: ČTK

Skupina biologů volá po větší ochraně světových parazitů

Skupina biologů volá po větší ochraně světových parazitů

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem „globálního plánu na záchranu parazitů“. Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

„Nalezneme je napříč celým stromem života v každém ekosystému. Parazité jsou jedněmi z nejrůznorodějších a ekologicky nejdůležitějších zvířat na Zemi – ale téměř ve všech případech jsou nejméně chráněni při snahách o zachování ekosystémů a volně žijících živočichů,“ píší autoři plánu. Požadují proto nejen prohlásit některé z parazitů za chráněné, ale také výrazně posílit výuku o těchto organismech ve školách a povzbudit také zájem široké veřejnosti.

„Většina lidí slyšela o parazitech jen tehdy, když se mluvilo o těch, jež jsou škodliví pro lidi,“ řekla spoluautorka plánu Kelly Speerová. „Přitom ale neexistuje zdravý ekosystém, který by v sobě neměl parazity,“ dodala.

Vědcům je dnes známo mnoho důvodů, proč si parazitů vážit. Jedna z hypotéz například tvrdí, že správně fungujícího lidského imunitního systému lze dosáhnout jen po nákaze různými červy. Parazitní druhy vos také například v USA šetří farmářům miliony dolarů ročně, protože likvidují zemědělské škůdce tím, že do jejich těl kladou svoje vajíčka, které následně hmyz sežerou zaživa.

Jen asi jedno procento ze všech známých parazitů přitom napadá člověka. „Jsou to regulátoři populací, jsou základem řady vazeb v potravinových řetězcích a tvoří hodně biomasy v ekosystémech,“ řekl další autor plánu Colin Carlson. „Jsou jako temná hmota – pohybují se ekosystémy, propojují jednotlivé prvky a hrají zásadní roli, ale nikdy je nevidíme,“ dodal.

Je těžké přesně vyčíslit, jaké výhody parazité světu přináší, protože ani v dnešní době jednoduše nevíme, kolik jich vlastně je. Vědci se domnívají, že asi 40 procent ze všech živočichů jsou parazité, ale jen zlomek z nich už se podařilo určit, ačkoliv se nachází téměř na každém tvorovi. Biologové proto volají po rychlém zlepšení znalosti vědců o co největším množství druhů parazitů.

Obavy z vyhynutí těchto organismů přitom nejsou neopodstatněné. Parazité čelí stále většímu tlaku kvůli úbytku přirozeného prostředí, klimatickým změnám a vymírání svých hostitelů. „Realita je taková, že vždy, když vymře například vakovlk, tak nepřijdete jen o něj, a tím pádem o jeden druh. Přijdete o celou řadu druhů,“ řekl Kevin Lafferty z americké geologické služby USGS. Studie z roku 2017 například předpovídá, že by na zemi mohla do roku 2070 vyhynout až třetina parazitických červů.

V rámci záchrany parazitů, kteří s námi stále přežívají, volají vědci po ambiciózní veřejné osvětové kampani. Nejde přitom o ochranu parazitů škodlivých lidem, jakými jsou například komáři přenášející malárii nebo takzvaní guinejští červi. Cílem vědců je informovat o všech těch ostatních, kteří si podle nich zaslouží větší ohled veřejnosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Zvláště o tasemnicích by se podle ekoložky Chelsea Woodové z Washingtonské univerzity mohly točit pořady pro hlavní vysílací čas v televizích. „Už máme týden žraloků (na kanálu Discovery Channel – pozn. ČTK). Myslím, že nastal čas pro týden parazitů,“ řekla listu The Washington Post.

Zdroj: ČTK