MZV varuje před nebezpečím sopečné erupce u islandského Grindavíku

Bře 22, 2025 | Ochrana životního prostředí

Ministerstvo zahraničí varuje před vysokým nebezpečím sopečné erupce u islandského města Grindavík. Tamní úřady nedoporučují návštěvu města, uvedl úřad na síti X. Seismická aktivita podle něj sílí i pod lokalitou Sundhnúkagígar, což je oblast sopečných kráterů.

Ministerstvo vyzvalo k respektování zákazů vstupu do ohraničených oblastí. V případě erupce podle úřadu zazní zvukový signál k evakuaci po zřetelně označených cestách. V případě nouze se lidé mohou obrátit na linku ministerstva +420 222 420 222.

Sopečná aktivita není na Islandu neobvyklá. Například loni v listopadu nastala na jihozápadě Islandu na poloostrově Reykjanes v tamním puklinovém vulkanickém systému už sedmá erupce za rok. Úřady tehdy evakuovaly i turisticky oblíbené geotermální koupaliště Modrá laguna, a právě rybářské město Grindavík.

Autor: MZV

Dvacet let úklidové akce Čistá řeka Sázava připomíná putovní výstava

Bře 22, 2025 | Ochrana životního prostředí

Dvacet let úklidové akce Čistá řeka Sázava připomíná putovní výstava, která začala v těchto dnech v Kácově na Kutnohorsku a v dalších měsících se přemístí do Sázavy a Týnce nad Sázavou na Benešovsku. Další akcí, která připomene dvacetiletí Čisté řeky Sázavy, bude otevření dětské naučné stezky v kempu v Týnci nad Sázavou, informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví. Dvacátý ročník úklidové akce se letos uskuteční od 11. do 13. dubna.

Výstava v kácovské obřadní síni informuje o počátcích tradičního jarního úklidu jedné z nejvyhledávanějších českých řek, o lidech, kteří s ní spojili svůj život nebo o jeho budoucnosti. Návštěvníci se mimo jiné dozvědí, že za uplynulých 20 let se do akce zapojilo 22.617 dobrovolníků, kteří z okolí řeky Sázavy sesbírali 454,24 tuny odpadků.

Nově bude otevřena také dětská naučná stezka v kempu v Týnci nad Sázavou, která zábavnou formou provede historií projektu a dá jim nahlédnout do ochrany řeky i vodáctví. S Čistou řekou Sázavou zájemce seznámí i nový pracovní sešit, který bude k dostání zdarma. V Týnci nad Sázavou se v květnu uskuteční i setkání dobrovolníků a podporovatelů projektu, na němž přislíbila vystoupit patronka projektu zpěvačka Aneta Langerová.

První ročník Čisté řeky Sázava se uskutečnil v roce 2006. Postupně se do něj začali zapojovat dobrovolníci všech věkových kategorií – pomáhají mateřská centra, školy, hasiči, rybáři, myslivci, skauti, sportovci, firmy a přidává se čím dál víc obcí. V prvních letech se řeka Sázava uklízela mezi městem Sázava a obcí Pikovice, nyní se čistí pod taktovkou více organizátorů napříč dvěma kraji, Středočeským a Vysočinou.

Autor: Posázaví

Klimatická změna složení hmyzích škůdců v ČR výrazně nezmění, míní odborník

Bře 13, 2025 | Ochrana životního prostředí

Žádné dramatické změny nečeká ve složení hmyzích škůdců na území Česka v souvislosti s klimatickou změnou Zdeněk Laštůvka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Podle dlouhodobého pozorování je také zřejmé, že se objevují nové druhy, ale více ubývá starých škůdců, řekl. Navíc jsou obvykle vázáni na konkrétní rostlinu, takže jejich rozšíření je závislé na tom, co zemědělci pěstují. Složení polních plodin či sadů je v širší střední Evropě prakticky totožné.

„Všechny prognózy, jak klimatická změna bude působit na složení škůdců, jsou na bázi hypotéz a předpokladů, a jak to dopadne, uvidí naši potomci. Každopádně existují tři možnosti, jak se mohou noví škůdci objevit. Buď začne škodit nějaký druh, který dosud neškodil, nebo se k nám nějaký druh rozšíří odjinud, nebo k nám bude nějaký druh zavlečen,“ řekl Laštůvka. Doplnil také, že škodlivé druhy jsou obvykle ty nejodolnější a nejtolerantnější, takže je logické, že je klimatická změna postihne méně než ostatní druhy.

V Česku podle něj žije zhruba 29.000 druhů hmyzu a od počátku 20. století bylo 350 druhů registrovaných jako škůdců, zhruba 100 jich způsobuje významné ztráty.

U domácích škůdců se předpokládá, že vlivem klimatické změny nastane desetiprocentní obměna, ale klíčoví škůdci zůstanou klíčovými. „Jejich složení a působení se mění tím, jak se mění zemědělství. Prosazují se bezorebné technologie, zavádějí se nové plodiny, na které jsou vázáni konkrétní škůdci, prosazují se nové přístupy v ochraně rostlin. Zavádějí se šetrnější metody, používá se méně chemikálií, takže se vracejí dříve extrémně potlačovaní škůdci, například obaleč jablečný,“ popsal Laštůvka. Lze předpokládat, že když klimatická změna přinese do české krajiny větší teplo a sucho, podpoří to existenci teplomilných a suchomilných druhů. „Ale nevíme, co udělají přirození nepřátelé, třeba budou podpořeni více,“ uvedl Laštůvka.

Nepříznivě mohou působit také na první pohled příznivé změny. Pokud někteří škůdci stihnou za sezonu více generací, může se té poslední stát, že nedospěje do stadia vhodného k přezimování a uhyne. Škůdcům mohou více uškodit teplé zimy. „Nejvíce jich přežije po průměrné zimě bez extrémů, teplé periody jim škodí, protože se probouzejí, hledají potravu a nenachází,“ řekl Laštůvka. U některých druhů se také zcela rozcházejí závěry výzkumů a na skutečný vývoj je třeba si počkat. Otázkou také je, zda se dostanou ven škůdci ze skleníků.

Samovolného šíření z jiných oblastí se příliš neobává, protože škůdci jsou vázáni na konkrétní plodiny a jejich skladba v sousedních státech se významně neliší.

Ještě těžší je otázka, jak se budou chovat zavlečení škůdci, kteří pocházejí ze stejného klimatického pásu ze severní Ameriky a východní Asie. Laštůvka zmínil, že mandelinka při prvním zavlečení v 80. letech 19. století škody nenapáchala, stejné to bylo po dalším zavlečení po první světové válce a až její třetí zavlečení způsobilo problémy. „Počet zavlékaných škůdců od počátku 20. století každou dekádu narůstá i přes veškerá opatření. Naštěstí se většinou ukáže, že škody jich působí minimum. „Síťnatka dubová je u nás od roku 2020, rychle se šíří a nevíme, co bude dál. Zavíječ zimostrázový je u nás od roku 2011, ale jsme v počáteční fázi,“ zmínil Laštůvka dva zavlečené druhy. Škůdci také narážejí na limity a škodit přestanou. To byl případ přástevníčka amerického. „Po druhé světové válce byl popisován jako největší škůdce na ovocných stromech, ale postupně ustupoval na jih a když se vrátil po roce 2000, už se tak daleko nedostal, jen po Hustopeče,“ popsal Laštůvka.

Autor: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

MŽP dá dopravním podnikům na ekologičtější vozy 7,3 miliardy korun

Bře 8, 2025 | Ochrana životního prostředí

První dotační výzvu na podporu modernizace městské hromadné dopravy v Brně vyhlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na nové autobusy poháněné elektřinou či vodíkem, trolejbusy a tramvaje vydá resort z Modernizačního fondu 7,3 miliardy korun. Dopravní podniky mohou získat až 50 procent způsobilých výdajů. Brněnský podnik (DPMB) chce peníze využít zejména na nákup dalších obousměrných tramvají Škoda 45T, řekl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

První dotační výzvu na podporu modernizace městské hromadné dopravy v Brně vyhlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na nové autobusy poháněné elektřinou či vodíkem, trolejbusy a tramvaje vydá resort z Modernizačního fondu 7,3 miliardy korun. Dopravní podniky mohou získat až 50 procent způsobilých výdajů. Brněnský podnik (DPMB) chce peníze využít zejména na nákup dalších obousměrných tramvají Škoda 45T. Novinářům to řekl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Po dotacích na podporu ekologické železniční dopravy, kde je 15 miliard korun, jde o další oblast podporovanou ministerstvem. „Právě ve veřejné a hromadné dopravě je důležité začít s využíváním ekologičtějších variant. Proto v této výzvě podpoříme výměnu vozidel s dieselovým pohonem za nová, ekologičtější. Pro obce či jejich dopravní podniky to bude znamenat významnou úsporu nákladů na ekologizaci dopravy, pro obyvatele pak lepší životní prostředí a komfortnější cestování,“ řekl Hladík. Hlavním motivem je snížení spalování fosilních paliv a energetické úspory, dodal.

Peníze z programu Transport lze využít na výměnu vozidel se vznětovými motory, ale i těch s pohonem na zemní plyn, případně jiná fosilní paliva. Výše dotace se odvíjí od typu a velikosti pořizovaného kusu. Žádosti lze podávat od 28. března do 31. ledna příštího roku. „Několik měsíců jsme intenzivně jednali se Sdružením dopravních podniků, které zaštituje 22 podniků ze všech měst. Řešili jsme technické detaily a parametry výzvy. Nastavili jsme ji tak, aby na ni dobře dosáhly velké podniky jako Praha, Brno, ale i menší, které mají třeba jen autobusy,“ poznamenal ministr.

Modernizaci vozového parku plánuje díky dotaci i Brno. „Je to skvělá příležitost, jak zlepšit kvalitu ovzduší, snížit hluk a zároveň nabídnout pohodlnější cestování,“ uvedl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL). Radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) doplnil, že by díky dotaci mohlo město ušetřit stovky milionů korun. „DPMB čerpal za posledních pět let na obnovu vozového parku 3,5 miliardy korun. Z toho byly tři miliardy evropské dotace a půl miliardy dal Státní fond životního prostředí. Celkem se jedná o přibližně 200 vozů, tedy téměř třetinu vozového parku,“ sdělil.
Dopravní podnik chce peníze využít na nákup až 20 tramvají Škoda 45T, které už pořídil kvůli modernizaci tramvají KT8. Nové tramvaje jsou jakožto obousměrné klíčové pro provoz linky 8, jejíž obě konečné mají podobu úvratě, tedy slepé koleje. „Nové modely jsou ale i úspornější. Například KT8 nerekuperuje, nové vozy rekuperují. To znamená, že při brzdění odevzdávají elektrickou energii zpátky do troleje, mají i nižší spotřebu energie,“ řekl Havránek.

Brnem jezdí přes 700 vozů dopravního podniku. „Nyní provozujeme asi 65 procent elektrických vozidel. Tedy 35 procent je ’neekologických’, ale mezi nimi jsou i vozy na CNG (stlačený zemní plyn). V době, kdy jsme je pořizovali, se mluvilo o tom, že jsou ekologické, teď už se o tom tolik nemluví. Dieselových autobusů je 161. Za nákup tramvají z výzvy některé vyřadíme. Pokud také peníze z výzvy zbudou, koupíme místo dieselových autobusů další parciální trolejbusy,“ sdělil Havránek. Parciální trolejbusy využívají zčásti trolejové vedení a zčásti baterie.

Autor: MŽP

CHKO Labské pískovce a České středohoří chybí strážci přírody

Bře 8, 2025 | Ochrana životního prostředí

Nastavená ochrana přírody v chráněných krajinných oblastech (CHKO) Labské pískovce a České středohoří v Ústeckém kraji funguje dobře. Zlepšit je nutné informovanost turistů a problémem je nedostatek strážců, kteří dohlížejí na dodržování zákonů. Shodli se na tom správci oblastí. Návštěvnost chráněných oblastí roste, vytváření zázemí pro cestovní ruch je na samosprávách a soukromých subjektech.

Labské pískovce se rozkládají na Ústecku a Děčínsku, CHKO tady existuje 53 let. Specifikem je to, že správa území je přenesená na Správu národního parku České Švýcarsko. „Konkrétně v Labských pískovcích se dlouhodobě poměrně dobře daří oddělit nárazově vysoké návštěvnosti od chráněných hodnot, také díky dlouholeté spolupráci se zájmovými skupinami, jejichž aktivity dříve bývaly kolizní. Zejména lze vyzdvihnout spolupráci s Českým horolezeckým svazem, který dlouhodobě podporuje ochranu hnízdišť sokolů stěhovavých, čápů černých či výrů velkých,“ řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Hnízdiště mají sokolové také v Českém středohoří, kde CHKO vznikla v roce 1976. Návštěvnost regionu se v posledních letech neustále zvyšuje, řekl ředitel správy CHKO České středohoří František Budský. „S nárůstem návštěvnosti se bohužel objevují i negativní jevy, jako je rušení hnízdících ptáků, nelegální táboření nebo vjezdy motokrosařů a čtyřkolkářů. Na druhou stranu, většina návštěvníků se chová ohleduplně a respektuje pravidla ochrany přírody,“ uvedl. Objevují se ale podle něj snahy některých investorů stavět i v místech, kde to není povoleno.

Za hlavní úkoly považuje Budský posílení ochrany vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšení informovanosti návštěvníků o pravidlech chování v CHKO, boj proti nelegálním stavbám, eliminaci invazních druhů rostlin a živočichů a posilování spolupráce s místními samosprávami a vlastníky pozemků.
Pokud se v chráněných krajinných oblastech má rozvíjet druhově pestrá a odolná krajina, která bude současně odolná vůči klimatickým změnám, bude podle Salova třeba kvalitně převést evropské nařízení o obnově krajiny do českých zákonů i dotačních politik tak, aby evropské nařízení nebylo naplňováno pouze formálně. „To však nemohou dělat správy CHKO, jedná se o výzvu pro zodpovědné politiky,“ uvedl Salov.

Na území Ústeckého a Karlovarského kraje by v budoucnu mohla vzniknout ještě CHKO Krušné hory. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na podzim na Teplicku řekl, že reálné je to od roku 2026. Vyhlášení CHKO by podle Hladíka rozvoji obcí nemělo bránit, ale naopak mu pomáhat. CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník v Ústeckém kraji. Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu.

Autor: Správa národního parku České Švýcarsko

Soud zamítl kasační stížnost MŽP ohledně námitek Nižboru k NP Křivoklátsko

Úno 12, 2025 | Ochrana životního prostředí

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí ohledně dřívějšího soudního verdiktu o námitkách Nižboru k NP Křivoklátsko. Námitky podle říjnového rozsudku nejsou vypořádané a je třeba je v řízení ještě projednat. Podle Svazku obcí Křivoklátska by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno jednání o novele v Parlamentu, uvedla předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ministerstvo obec vyzve k doplnění námitek a pak o nich rozhodne, řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Obec Nižbor nesouhlasila s rozhodnutím ministerstva, které zamítlo její námitky proti záměru na vyhlášení národního parku Křivoklátsko, a obrátila se na soud. Městský soud v Praze loni v říjnu vydal rozsudek, kterým rozhodl o zrušení rozhodnutí MŽP a vrátil námitky k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud nyní zamítl i následně podanou kasační stížnost MŽP. „Stav je nyní takový, že námitky proti záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci,“ uvedla Kohoutová.

Obec Nižbor proti předchozímu rozhodnutí ministerstva podala podle mluvčí MŽP tzv. blanketní rozklad. „To znamená, že neuvedla žádné konkrétní námitky či argumenty proti vyhlášení NP Křivoklátsko. Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky,“ uvedla Krejčí.

Starostové z Křivoklátska trvají na zachování chráněné krajinné oblasti (CHKO), ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. „Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno celkem osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty,“ doplnila mluvčí MŽP. V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu obce Branov. I v tomto případě obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP. Předseda senátu Martin Lachmann verdikt zdůvodnil tím, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.

Vyhlášení národního parku je navržené v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v prosinci schválila vláda. Podle Kohoutové je snaha novelu zařadit na jednání schůze Sněmovny příští týden.
Zástupci obcí mimo jiné upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků na Křivoklátsku neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Obyvatelé se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa. Poukazují na vysoké náklady vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100.000 ročně.

Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.

Autor: MŽP
Zdroj obrázku: křivoklátsko – Hledat Obrázky (bing.com)

Tání arktického ledu může mít zásadní geopolitický význam, míní experti

Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí

Tání arktického mořského ledu, způsobené změnami klimatu, přináší nejen environmentální, ale i geopolitické důsledky. Podle britské armádní analýzy se Arktida v příštích 30 letech může stát strategickým bojištěm mezi Ruskem, Čínou a Západem. Experti se shodují v tom, že kontinent může být potenciálním nalezištěm dalších nerostných surovin. Rozchází se nicméně v otázce, zda skutečně do budoucna na Arktidě hrozí vojenské střety.

„Arktida podle odhadů obsahuje přes 20 procent dosud neobjevených fosilních paliv, včetně ropy, zemního plynu a dalších vzácných prvků nutných například k výrobě baterií či solárních panelů. S rostoucí dostupností těchto zdrojů se zvyšuje konfliktní potenciál mezi Ruskem, Čínou a západními státy,“ uvedl Matěj Prášil z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Dodal, že Arktida v budoucnu může být jednou z geopoliticky nejdůležitějších oblastí světa. Její tání podle expertů vytváří nové obchodní trasy, jako je Severní mořská cesta, a umožňuje kratší spojení mezi Evropou a Asií.

Analýza uvádí, že v Arktidě leží 90 miliard barelů ropy, což činí 16 procent celosvětového objemu, 30 procent celosvětového objemu zemního plynu a přibližně 22 procent světových dosud neobjevených, nicméně vytěžitelných zdrojů fosilních paliv.

Změna klimatu Arktidu zásadně ovlivňuje. Ruská část regionu se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa, což má dopady nejen na infrastrukturu, ale také na dostupnost nových zdrojů. Rusko v současnosti kontroluje více než 53 procent arktického pobřeží.

„Arktida je v Kremlu vnímána jako klíčový prostor pro projekci vojenské síly. Přítomnost Severní flotily v Murmansku a budování nových či obnovených vojenských zařízení podél Severní mořské cesty ukazují na snahu Ruska upevnit dominanci v této oblasti, která by se mohla stát ohniskem konfrontace mezi rusko-čínským blokem a Západem,“ uvedl Martin Laryš, výzkumný pracovník Centra globální politické ekonomie Ústavu mezinárodních vztahů.

Barbora Halašková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vnímá situaci jinak. Řekla, že na základě dostupných dat a vývoje bezpečnostní situace se otevřený vojenský konflikt v Arktidě neočekává. Ani podle Prášila otevřený konflikt v Arktidě není v blízké budoucnosti pravděpodobný, roste ale riziko menších incidentů, například v důsledku neúmyslného narušení teritoriálních vod, vzdušného prostoru či sporů o podmořské zdroje.

Severní polární kruh se rozkládá na ploše přibližně 14,5 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá necelým třem procentům zemského povrchu. Středem Arktidy je geografický severní pól, který je obklopen povodím Severního ledového oceánu a nejsevernějšími částmi osmi arktických států, mezi které patří Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy americké.

Autor: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

MŽP: Na sanaci znečištěných lokalit lze čerpat dalších 500 milionů korun

Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí

Na odstranění starých ekologických zátěží, které ohrožují lidské zdraví, vodní zdroje a ekosystémy, lze z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) čerpat dalších 500 milionů korun. Žádosti o dotaci mohou vlastníci postižených pozemků nebo obce či kraje podávat od 29. ledna do 14. listopadu 2025. Na jeden projekt mohou vlastníci pozemků žádat až milion korun, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Peníze mají primárně pomoci s odstraněním znečištění, které vzniklo před sametovou revolucí.

„V Česku je stále mnoho míst, jejichž kontaminace negativně ovlivňuje naše zdraví. Evidujeme zhruba 500 nejzávažněji znečištěných lokalit, které je třeba řešit. Cílem této výzvy je zabránit dalšímu poškozování vodních zdrojů a ekosystémů a odstranit rizikové faktory, jež znečištění způsobily,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Mnohé takzvané ekologické zátěže vznikly před rokem 1989. Nedostatečné evidence a řešení těchto problémů mezi lety 1989 a 2007 vedly podle ministerstva k situaci, kdy některé lokality stále představují riziko. „Jsou to složité a finančně náročné projekty. V posledních čtyřech letech jsme na ně z OPŽP vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o financování roste, proto přidáváme další půl miliardu,“ doplnil Hladík.

Nová výzva umožňuje žádat o dotace i na kontaminace vzniklé mezi rokem 1989 a koncem dubna 2007. Podmínkou je, že vlastníkům pozemků nebo jejich právním předchůdcům nebylo úředně nařízeno znečištění odstranit. Podporovány budou komplexní sanace i dílčí kroky ke snížení znečištění. Projekty mohou zahrnovat geologický průzkum, sanační metody, dekontaminaci, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, demoliční práce, transport a odstranění odpadů či rekultivaci lokality.
O finanční pomoc mohou žádat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území i další oprávněné subjekty. Na ty projekty lze získat od 50 do 85 procent z nákladů podle plánovaného využití lokalit. Když je místo hodně ekologicky zničené a má to i dobrý potenciál se zlepšit, lze dostat ještě dalších deset procent navíc.

Podání žádosti o dotaci podmiňuje připravenost projektu. „Na průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik lze čerpat podporu z výzvy číslo 67,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti do 72. výzvy OPŽP mohou žadatelé podávat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21.
OPŽP je program, který pomáhá financovat projekty zaměřené na ochranu životního prostředí v Česku. Tento program je součástí evropské politiky, takže peníze pochází z evropských fondů. Cílem je podporovat ekologické projekty, které zlepší stav přírody a zároveň přispějí k udržitelnému rozvoji.

Autor: MŽP