Čvc 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Česká Třebová na Orlickoústecku po roce dokončila výstavbu kompostéru na skládce v Třebovicích. Stála 46,5 milionu korun. Bude součástí regionálního centra pro nakládání s odpady. ČTK to řekl jednatel městské společnosti Eko Bi Zdeněk Řehák.
„Provozujeme skládku komunálních odpadů, součástí skládky je nově kompostárna. Máme tady menší dotřiďovací linku, kterou bychom chtěli do budoucna také zlepšit, pořídit sem klasickou dotřiďovací linku,“ uvedl Řehák. Městská firma sváží odpad i z okolních obcí, s kterými má smlouvu. Nabídne jim i služby kompostárny. Její kapacita je kolem 5000 tun ročně. Zpracuje bioodpad nebo například čistírenské kaly.
„Pět obcí a přidružené části České Třebové, se kterými spolupracujeme, mají zájem. Hledáme i jiné zákazníky a hledáme odbyt na kompost. Chceme kompost nechat certifikovat a dodávat i velkoodběratelům,“ řekl jednatel.
Kompostárna je zatím ve zkušebním provozu, produkovat kompost by mohla v příštím roce. Její zařízení nejprve drtí bioopad, směs se potom kropí a prohřeje a následně opět promíchává. V poslední etapě se materiál třídí na jemnou směs a hrubší kompostovou směs a fermentuje. Vyrobit kvalitní kompost trvá podle Řeháka zhruba čtyři měsíce.
Třídit bioodpad v České Třebové mají možnost lidé v rodinných, ale také v bytových domech. „V současnosti máme dobře vybaveno město bionádobami. Zatím je naše první zkušenost, že se lidé bohužel musí pořád vychovávat, od bytových domů je bioodpad nejhorší. Lidé tam hází kde co,“ řekl Řehák.
Cílem odpadového centra v Třebovicích je maximálně snížit množství odpadu ukládaného na skládku, jak nařizuje nový odpadový zákon. Pokud by se to nepodařilo, poplatky za skládkování, a tím i pro domácnosti by se dramaticky zvýšily. Město má proto ještě připravený projekt na dotřiďovací linku, která by třídila odpad ze žlutých a modrých kontejnerů. „Máme studii připravenou, uvidíme, jak se budou vyvíjet ceny a dotace,“ dodal Řehák.
Už náklady na kompostárnu stouply z původního plánu zhruba o 7,5 milionu korun. Stavěla se na nestabilním podloží, stavební firma musela jinak řešit konstrukční vrstvy a plochy, což stavbu prodražilo. Stouply i ceny stavebních prací a materiálu. Stavební část měla stát 24 milionů korun, nakonec to bylo víc. Za tři stroje na výrobu kompostu dalo město 15 milionů korun, jejich ceny se v průběhu roku nezměnily, uvedl Řehák.
Autor: Česká Třebová
Zdroj: ČTK
Čvn 28, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Rozvoj oběhového hospodářství, tedy opětovného využití produktů, materiálů a zdrojů, v Česku komplikuje nejasná definice odpadu a výrobku. V tiskové zprávě to uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu chybí i recyklační kapacity a na jejich výstavbu je třeba více peněz.
Podle svazu podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství nezlepšil ani nový zákon o odpadech, který je platný od loňska. Svaz tvrdí, že naopak zkomplikoval pohled na to, co je a co už není odpad. „Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu,“ kritizují zástupci svazu.
Zákonem je tak podle svazu považován za odpad třeba pryžový granulát z rozemletých pneumatik, ačkoliv pro podniky, které s ním nakládají, už je to surovina k výrobě. „Jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle svazu také nestačí částky vyhrazené na recyklaci v Národním plánu obnovy (NPO) či Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). V NPO je to jedna miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,“ sdělil Čížek.
Podle Petra Jonáka z představenstva svazu pak firmy často narážejí i na to, že ve veřejných zakázkách neuspějí s produkty z recyklovaných surovin kvůli vyšší ceně. Jonák míní, že by měl stát více využívat takzvané zelené veřejné zakázky, které zohledňují dopad produktu na životní prostředí.
Rozvoj oběhového hospodářství v ČR patří k cílům plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci v květnu schválila vláda. Plán uvádí nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezení skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování těchto odpadů od roku 2030, což vyplývá z nové odpadové legislativy.
Míra skládkování je v Česku stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. MŽP má i Strategický rámec cirkulární ekonomiky do roku 2040, který loni v prosinci schválila vláda. Formuluje opatření k posílení oběhového hospodářství.
Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. „Podle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 procent komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 procent, co dohánět,“ uzavřel svaz.
Autor: Svaz průmyslu a dopravy ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) zjišťují, jak znovu využít ve stavebnictví dřevo pocházející ze zbouraných staveb. Dosud končilo ve spalovnách, vědci z něj zkoušejí vyrobit takzvané OSB desky, jejichž spotřeba s poptávkou po dřevostavbách roste. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
„Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne. Přitom potenciál je v této oblasti obrovský a souvisí s rozmachem dřevostaveb, které lze po skončení jejich životnosti znovu použít právě na zpracování do OSB desek, což plně koresponduje s principy cirkulární ekonomiky,“ uvedl Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci ve své laboratoři napodobují proces výroby OSB desky. „Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu,“ dodal Pipíška. Dodal, že cílem vědců je vytvoření ideálního postupu při výrobě třísek, analýza vlastností a výroba prototypů OSB desek, které by mohly mít lepší vlastnosti než desky vyráběné tradičním postupem.
S odborníky na zpracování dřeva spolupracují také odborníci z Provozně ekonomické fakulty univerzity. Ti se budou zabývat postupem, jak firmy k využívání recyklovaného dřeva přesvědčit. „Naší celkovou motivací je opětovné využití již existující dřevní biomasy, tedy objemného dřevního odpadu s cílem maximálního prodloužení životního cyklu vícenásobným zhodnocením materiálu v nových výrobcích a oddálit tak energetické zpracování dřeva,“ dodal Pipíška.
Ke zkoumání využívají vědci trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge poblíž centra Brna. Nejsou první, kdo tyto trámy využívá namísto jejich likvidace. Jan Fic, který s kolegy vyrábí kytary pod značkou Red Bird Instruments, letos v březnu získal z demolované budovy nařezané trámy, které poslouží na výrobu deseti kytar.
Autor: MENDELU
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Firma AVE CZ v nejbližších dnech předloží ministerstvu životního prostředí přepracovanou dokumentaci ke zprovoznění spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví u Pardubic, uvedla firma v tiskové zprávě. Projekt dlouhodobě kritizují samosprávy i veřejnost. Město opět podá proti plánované investici námitky, řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
V únoru se konalo veřejné projednání záměru formou on-line setkání. Ministerstvo následně vydalo rozhodnutí, že investor musí dokumentaci EIA, kterou odevzdával v listopadu 2021, přepracovat. A doplnit ji například o zdravotní rizika provozu spalovny nebezpečných odpadů.
„Zdraví je to nejcennější, co máme. Obavám občanů tedy rozumíme a nebereme je na lehkou váhu. Autorizované studie dokládají, že provozem spalovny nebude ohroženo životní prostředí a že provoz spalovny nebude znamenat ohrožení zdraví obyvatel. Věříme proto, že po doplnění dokumentace o další data a vysvětlující komentáře se nám všechny pochybnosti na straně veřejnosti podaří rozptýlit. Technologie, které se při spalování odpadů dnes používají, jsou velmi šetrné k životnímu prostředí i zdraví obyvatel,“ řekla tisková mluvčí společnosti AVE CZ Pavla Ivácková.
Město zaujme proti projektu stejný negativní postoj. Nejdřív musí počkat, až ministerstvo k dokumentaci zahájí řízení. „Poběží limit 15 nebo 30 dní, abychom se k tomu vyjádřili, a pak by mělo dojít k veřejnému projednání, celé kolečko pojedeme znovu,“ řekl Nadrchal. Situace je pro radnici komplikovanější, protože se na podzim konají komunální volby.
Nedávno také AVE CZ podle něj navrhla majetkový vstup do městské firmy SMP-Odpady. Chtěla většinový podíl. Spalovnu nebezpečných odpadů by vložila do majetku městské společnosti. „Taková záležitost se musí zvážit, projednat. Nechceme ztratit kontrolu nad odpady. Oni nám tvrdí, že spalovna nebezpečných opadů by být nemusela, protože bychom byli jedni z těch, kteří by rozhodovali o dalším postupu,“ řekl Nadrchal. Dělat rozhodnutí před volbami podle něj není rozumné. Politici se ještě se zástupci firmy sejdou, dodal náměstek.
„Jednání s městem probíhají, byť sporadicky a nesou se v duchu případného strategického partnerství. Ze střednědobého hlediska zařízení pro energetické využití či odstranění odpadů občané Pardubického kraje potřebují,“ řekla mluvčí Ivácková. O tom, že by město odstavenou spalovnu koupilo, firma neuvažuje. Jednání v roce 2017 skončila neúspěšně, zastupitelé odmítli za areál zaplatit 35 milionů korun.
Firma AVE CZ odpadové hospodářství patří rakouské společnosti AVE CEE Holding. Aktiva skupiny AVE v Česku v roce 2014 získala společnost EP Industries. Spalovna patřila mezi lety 1995 a 2004 chemičce Synthesia. Již odstavenou ji koupila v roce 2006 firma AVE CZ. V roce 2010 podala první žádost o kladné stanovisko vlivu na životní prostředí. Petici proti spalovně nebezpečných odpadů v minulosti podepsalo téměř 50.000 lidí.
Autor: AVE CZ
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Obyvatelé Čeperky na Pardubicku budou během podzimních komunálních voleb v referendu rozhodovat, zda má v katastru obce vzniknout spalovna směsného komunálního odpadu. Rozhodli o tom v pondělí zastupitelé. Zařízení na energetické využití odpadu plánuje vybudovat elektrárna Opatovice přímo za vjezdem do svého areálu.
„Lidé budou odpovídat na jednoduchou otázku, kterou chci ještě nechat posoudit právníkem,“ řekla starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Podle ní vedení obce chápe, že opad bude nutné někde likvidovat a elektrárna k tomu má všechny podmínky, zatížení lokality průmyslem je ale již v současnosti vysoké. Kromě elektrárny má v místě stát také papírna firmy Rollpap či průmyslový park společnosti Czech Industrial Development. Obec navíc leží mezi dálnicemi D11, D35 a silnicí pro motorová vozidla z Hradce Králové do Pardubic. „Máme toho tady hodně a nebyly nám nabídnuty vůbec žádné kompenzace, což bude pro nás nejzásadnější,“ uvedla Vosáhlová.
Záměr spalovny je v současnosti v souladu s územním plánem Čeperky. Obec nyní připravuje změnu; kdyby lidé v referendu zařízení odmítli, byla by v plánovaném území taková výstavba zakázána a Čeperka by v procesu EIA vydala nesouhlasné stanovisko.
Proti spalovně se v minulosti postavila sousední obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn územní plán Opatovic. Referendum stále platí a obec je jeho výsledkem vázána.
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodin (GWh) za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Svozová oblast, z níž by odpady pocházely, počítá s okruhem asi 60 až 80 kilometrů. V maximální variantě zahrnuje území Pardubického a Královéhradeckého kraje, východní část Středočeského kraje a sever Kraje Vysočina. V budoucnu by produkce energeticky využitelných odpadů z této oblasti měla dosahovat asi 280.000 až 328.000 tun ročně. Denně se uvažuje s příjezdem asi 30 středních nákladních vozidel a stejným počtem těžkých nákladních vozidel s odpadem a 30 osobními auty.
Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
Během voleb se bude referendum konat tak v Chýšti na Pardubicku. Obyvatelé v něm budou rozhodovat, jak má obec naložit s pozemky ve své průmyslové zóně.
Zdroj a autor: ČTK
Čvn 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
V Pardubicích roste každý rok množství tříděného odpadu. Obyvatelé loni vytřídili skoro 9000 tun druhotných surovin, což je téměř o 40 procent víc než před šesti lety, uvedl magistrát v tiskové zprávě. „Je vidět, že většina našich obyvatel už třídění využitelných složek považuje za samozřejmost. Za posledních šest let se zvýšilo množství jednotlivých položek separovaného odpadu, s výjimkou textilu, o desítky procent,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Do většího množství separovaného odpadu se může částečně promítat i růst počtu obyvatel. Za sledované období, od roku 2016 do roku 2021, přibylo v Pardubicích přes 2000 obyvatel na více než 91.700. Město také hodně investuje do osvěty ve školách. Pořádá různé sběrné soutěže. Nejznatelnější je nárůst u tříděného papíru, kterého lidé loni sebrali 1891 tun, což představuje za pět let téměř stoprocentní nárůst. Kvůli protikoronavirovým opatřením lidé loni a předloni víc nakupovali na e-shopech, proto víc vyhazovali papír a papírové krabice.
Produkce separovaného odpadu v Pardubicích vzrostla v letech 2016 až 2021 téměř o 2500 tun. V loňském roce lidé v Pardubicích odevzdali k recyklaci 1891 tun papíru a lepenky, 1325 tun skla, 254 tun textilu, 1390 tun plastů, 171 tun kovů a 3839 tun biologicky rozložitelného odpadu. Služby města Pardubic mají po městě rozmístěno téměř 1600 kontejnerů na druhotné suroviny. Dalšími více než 4200 popelnicemi na bioodpad jsou vybaveny rodinné domy a školy.
I nadále mohou třídit bioodpad obyvatelé sídliště Dubina, přestože tam se projekt moc nedařil. Lidé házeli do hnědých kontejnerů věci, které do nich nepatří. Z materiálu se pak nedal zhotovit kompost. Od jara mají zájemci o třídění klíče, kontejnery jsou jinak zamčené, aby tam nikdo neházel, co nemá.
Biologicky rozložitelný odpad technické služby v létě svážejí jednou týdně, ostatní druhy pak podle potřeby.
„V některých lokalitách se kontejnery na plasty a papír vyvážejí i třikrát do týdne. Přesto to leckdy nestačí, zejména přes víkend se nám kontejnery plní závratnou rychlostí. Přitom by pomohlo, kdyby lidé papíry i lahve před vyhozením do kontejneru lépe složili nebo sešlápli. Převážet vzduch je neekologické i neekonomické,“ řekl Nadrchal.
Letošní rozpočet města počítá s tím, že celkové náklady na odpadové hospodářství v Pardubicích přesáhnou 93 milionů korun. Z toho svoz separovaného odpadu přijde zhruba na 22 milionů, provoz separačních dvorů na dalších 16 milionů korun.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Čvn 12, 2022 | Odpady
Cigaretový nedopalek se rozkládá až 15 let a patří do koše na směsný odpad. Podle průzkumu ale polovina kuřáků neví, že obsahuje plast a pětina ho po típnutí odhodí na zem. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k osvětové kampani Cigaretovník, která má kuřáky motivovat ke správnému zacházení s tímto odpadem. Od ledna příštího roku mají podle směrnice EU producenti tabákových výrobků povinnost podílet se na čištění veřejných prostranství od nedopalků a na informovanosti veřejnosti.
„Nedopalky jsou nejčastěji odhazovaným odpadem, se kterým se setkáváme,“ řekl Miroslav Kubásek ze sdružení Ukliďme Česko, které se věnuje organizování dobrovolnických úklidů. Nedopalky obsahují plasty a jejich filtr na sebe váže škodlivé látky z tabákového kouře. Více než třetina lidí oslovených v průzkumu si ale myslí, že jsou vyrobené z papíru a další třetina z bavlny. Upozornění na to, že cigaretový filtr obsahuje plast, musí podle směrnice nést i cigaretové krabičky. Někteří kuřáci z obavy, aby nezapálili odpadkový koš, odhazují nedopalky na zem nebo do kanálů.
„Hodit nedopalek do kanálu je vůbec nehorší, co můžou udělat. Rozkládá se ve vodě a dostává se buď přímo do vodních toků nebo do čistíren odpadních vod, které ale na odstraňování škodlivých látek, jež obsahuje, nejsou konstruované,“ vysvětlil Kubásek.
Podle zástupců výrobců, kteří na tiskové konferenci vystoupili, se pracuje na technologii, která by umožnila vyrábět filtry bez acetátu celulózy, což je obtížně rozložitelný plast. Směrnice EU z roku 2019 je v ČR známější kvůli zákazu plastových brček, sněmovna ji v lednu schválila v prvním čtení. Podle Lukáše Horáka ze Sdružení pro značkové výrobky, které se na kampani podílí a sdružuje mimo jiné i producenty tabákových výrobků, plánují tabákové společnosti založit organizaci, která by se touto povinností za všechny zabývala. Chtějí také vyčíslit náklady, které mají s likvidací nedopalků obce, kterým na ní mají přispívat.
Autor, Zdroj: ČTK
Čvn 8, 2022 | Odpady
Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů mělo loni v Česku pětadvacetitisícové Uherské Hradiště. Stalo se vítězem 18. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky byly dnes vyhlášeny na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, bylo zapojeno přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 65 měst a obcí.
Uherské Hradiště si hlavní cenu odneslo i v kategorii měst nad 5000 obyvatel. Druhé místo mezi městy obsadily jihočeské Trhové Sviny a třetí byla Polná na Jihlavsku. V kategorii obcí mezi 500 a 5000 obyvateli byl první jihomoravský Pavlov a mezi obcemi do 500 obyvatel loni nejlépe třídili odpady lidé v krkonošské obci Malá Úpa.
Srovnání se účastní všech obcí zapojených do systému Eko-kom. Obce jsou v soutěži hodnoceny podle výsledků v nakládání s komunálním odpadem. Hodnotí se množství vytříděného odpadu na osobu a rok pro každou komoditu. Posuzuje se i poměr tříděného odpadu a komunálního odpadu a hustota sběrné sítě. Body navíc získaly obce s nízkou produkcí směsného komunálního odpadu, a také obce, které sbírají všechny komodity.
Podle dat společnosti Eko-kom loni každý obyvatel ČR v průměru vytřídil 71,8 kilogramu odpadů, tedy o pět kilogramů více než o rok dříve. Celková míra recyklace a využití nevratných obalů, kterých loni dali výrobci na trh 1,33 milionu tun, dosáhla 77 procent. V roce 2020 to při mírně nižším množství obalů bylo 76 procent.
Nejvyšší míra využití byla podle firmy tradičně u papírových obalů, u nichž recyklace a energetické využití dosáhlo 91 procent. Následovalo sklo s 81 procenty dosažené míry recyklace a využití, plasty s 75 procenty a kovy s 63 procenty.
V roce 2021 pravidelně třídilo odpady 73 procent obyvatel, přičemž nejčastěji třídí odpady podle zjištění firmy lidé ve věku 30 až 49 let. Lidé loni mohli odpady třídit do 678.446 barevných kontejnerů a menších nádob, což bylo meziročně zhruba o 120.000 více. Vedle toho je mohou někteří občané třídit doma rovnou do barevných pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.
Eko-kom má v Česku monopol na třídění a recyklace obalů. Jeho služby využívají firmy dodávající na český trh balené zboží. Firma Eko-kom zajišťuje sběrná místa na tříděný odpad pro více než 6100 obcí. Obce za třídění dostávají peníze.
Autor: Eko-dom
Zdroj: ČTK
Čvn 7, 2022 | Odpady
Havířov na Karvinsku zprovoznil ve městě třetí sběrný dvůr. Původní dva byly přetížené, kapacitně nedostačovaly. Vybudování sběrného dvoru v Selské ulici stálo 13 milionů korun. Novináře o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Rosalie Seidl Pokorná.
Nový sběrný dvůr vznikl v areálu bývalé sběrny, který před třemi lety zakoupily Technické služby Havířov, které se rovněž postaraly o výstavbu nové dvoru pro sběr odpadů. „Vybudovat třetí sběrný dvůr se město rozhodlo na základě koncepce odpadového hospodářství, která poukázala na to, že stávající počet a kapacita sběrných dvorů není dostačující,“ uvedla mluvčí.
Dosud ve městě mohli lidé odpad vyvážet do dvorů v Karvinské a Jarošově ulici, které ale bývaly nárazově přetížené a kvůli naplnění kapacity musel být v posledních letech jejich provoz několikrát omezen. „Při budování areálu v Selské ulici jsme využili nejnovější trendy. Jedná se zejména o možnosti edukace a třídění, aby bylo možné co nejvíce odpadů následně využít. Zároveň jsme areál upravili tak, že je dobře zakomponován do prostředí, aby co nejméně rušil okolí,“ uvedl provozní náměstek havířovských technických služeb Václav Zyder.
Nákup areálu, stavbu sběrného dvoru i jeho vybavení platily ze svých peněz technické služby, dotací 1,5 milionu korun na projekt přispěl Státní fond životní prostředí. Sběrný dvůr je v provozu ve všední dny od 10:00 do 18:00, v sobotu od 07:00 do 12:00. Lidé tam mohou odevzdávat například papírové, lepenkové, plastové, kovové či skleněné obaly, ale také pneumatiky z osobních aut, dřevo, oděvy, objemný odpad či elektrická zařízení. Podrobnější informace o přijímaném odpadu lze nalézt rovněž u vjezdu do sběrného dvora.
„Díky třem sběrným dvorům mají občané možnost zbavit se odpadu hned. Nemusí čekat na přistavení velkoobjemového kontejneru v rámci jarních či podzimních úklidů a nemusí ani sledovat pohyb mobilní sběrny po městě. Sběrný dvůr je k dispozici celoročně,“ doplnila mluvčí.
Autor: Město Havířov
Zdroj: ČTK
Čvn 6, 2022 | Odpady
Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval využití prostředků státu a EU v této oblasti mezi lety 2018 až 2020.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si uvědomuje, že vysoká míra skládkování odpadů je problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší. Hlavním nástrojem je postupné navyšování poplatku za skládkování.
Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací.
NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky,“ konstatoval NKÚ.
V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe. Ministerstvo odmítlo tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování.
Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech, tak jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedlo MŽP. NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odkad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.
Kontroloři poukázali také na to, že poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun. „S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v ČR zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 procent,“ uvedl NKÚ.
Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.
Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025–2035. Bude zaměřený na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a nové požadavky evropské legislativy.
Autor: NKÚ
Zdroj: ČTK
