Zář 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Město Kopřivnice na Novojičínsku spustilo pilotní projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu z kuchyní. Pro tento účel dnes na sídlišti Sever nechalo rozmístit 20 speciálních sběrných nádob. Cílem je snížit podíl směsného komunálního odpadu končícího na skládkách, a tím i růst poplatků za jeho likvidaci.
„Popelnice na gastroodpad o objemu 120 litrů mají hnědou barvu a na rozdíl od jiných druhů sběrných nádob jsou vybaveny těsněním proti zápachu a klapkou zabraňující vniku hlodavců. Odkládat do nich je možné zbytky jídel rostlinného i živočišného původu, spadané ovoce, maso, rybí a drůbeží kosti, kávové či čajové sedliny a podobně,“ uvedla mluvčí kopřivnické radnice Lucie Macháčková.
Lucie Kubalcová z městského odboru životního prostředí uvedla, že prošlé potraviny lze do nádob ukládat v původních obalech, například jogurt v kelímku nebo sýr v krabičce. „Výjimkou jsou však potraviny ve skleněných obalech, které je nutné vyprázdnit a odpad roztřídit. Do popelnic na gastroodpad nepatří ani jednorázové nádobí, dřevo, tráva, psí exkrementy, uhynulá zvířata či jedlé tuky,“ uvedla Kubalcová.
Město obyvatelům distribuovalo leták s podrobnými instrukcemi k třídění. Nádoby se budou vyvážet jednou týdně. Obsah popelnic se bude ekologicky recyklovat v bioplynové stanici v Rapotíně a zpracovávat na elektrickou energii, teplo a biometan.
Macháčková uvedla, že pilotní projekt na sídlišti Sever je plánován na půl roku. Město bude stát zhruba 115.000 korun. Pokud se osvědčí, mohly by se hnědé popelnice rozšířit i do dalších oblastí.
„Věříme, že nový typ popelnic najde v Kopřivnici uplatnění, neboť počet obyvatel, kteří se snaží zlepšovat stav životního prostředí nejen našeho města, neustále roste. Snižováním množství odpadů končícího na skládkách navíc zamezíme růstu finančních nákladů na jeho likvidaci a dalšímu zatížení městské pokladny,“ uvedl místostarosta René Lakomý (PRO Zdraví).
Autor: Kopřivnice
Zdroj: ČTK
Srp 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Chrudim chce dál rozšířit systém sběru separovaných opadů. Vloni zahájila svoz bioodpadu od rodinných domů, příští rok chce zavést také svoz vytříděného papíru a plastů v pytlích. Vedení města schválilo podání žádosti o dotaci na pořízení sběrných nádob a další využívání softwaru na evidenci odpadů, řekl dnes novinářům místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). O dotaci budou ještě rozhodovat zastupitelé, rozšíření systému má stát 8,6 milionu korun, z čehož by město zaplatilo 15 procent.
„Během jara nebo před létem by se zavádělo adresné třídění plastu a papírů od rodinných domů a v návaznosti na to i rozšíření kontejnerů po sídlištích a celém městě. Není zatím rozhodnuto, jestli by se jen přidal svoz papíru a plastu nebo by se snížila frekvence svozu komunálního odpadu třeba na jednou za 14 dní, třeba já to preferuji,“ uvedl Nunvář.
Zákon o odpadech by měl motivovat samosprávy, aby snižovaly množství směsného odpadu vyprodukovaného občany a ukládaného na skládku. Každý rok se snižuje váhový limit, při jehož překročení cena za skládkování roste. Pro loňský rok činila tato hranice 200 kilogramů na osobu, Chrudim ji překročila o čtyři kilogramy. Pro letošek je limit snížený na 190 kilogramů na osobu, obdobně tomu bude příští rok.
Starosta František Pilný (ANO) přišel s vizí inspirovanou obcí Kněžice na Nymbursku a její komunální energetikou, že by si město mohlo vybudovat vlastní bioplynovou stanici. S její pomocí by mohlo likvidovat odpad z kuchyní, restaurací a zahrad a zároveň vyrábět elektřinu a teplo. „V Chrudimi máme výhodu, že horkovodní trubky jsou zde už ustavené, byť jsou v majetku elektrárny Opatovice,“ uvedl Pilný.
Radnice chce také s využitím sítě společnosti ČEZ Distribuce zásobovat své objekty elektřinou vyrobenou z fotovoltaických panelů na střechách některých městských objektů. Varovným příkladem může být pro Chrudim Vysoké Mýto. To vybudovalo bioplynovou stanici za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod.
Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila. Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
Autor: město Chrudim
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2022 | Odpady
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) začala stíhat firmu AVE CZ odpadové hospodářství z krácení daní kvůli nakládání s odpady. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Server Lidovky.cz napsal, že kriminalisté vyčíslili škodu na 3,76 miliardy korun. Zahájení trestního řízení je podle AVE CZ nepodložené a postavené na chybných závěrech policie, podala proto stížnost. Stanovenou škodu označila za virtuální.
Jednu právnickou osobu NCOZ stíhá pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, a to v souvislosti s nakládáním s odpady, uvedl Ibehej. „Věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ dodal. „Můžeme potvrdit, že policejní orgán zahájil trestní stíhání společnosti AVE CZ jakožto právnické osoby v souvislosti s údajnými trestnými činy spojenými s výběrem poplatků za odpady na skládkách,“ sdělila firma.
Detektivové jsou přesvědčení, že AVE CZ porušila zákon o odpadech na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi, Hořovicích a Mšenu, píšou Lidovky.cz. Podle vyšetřovatelů vznikla státu škoda 2,3 miliardy korun. Další stovky milionů firma údajně neodvedla dotčeným obcím. V případě Čáslavi jde téměř o miliardu korun, škoda 437 milionů vznikla Benátkám nad Jizerou, Hořovice přišly o 33 milionů a Mšeno o 16 milionů Kč.
AVE CZ podle policie obcházela daňovou povinnost minimálně v letech 2016 až 2020. „Jako provozovatel skládek měla podle zákona o odpadech povinnost vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku a odvádět je příjemci poplatku, přičemž AVE tuto povinnost úmyslně neplnila,“ cituje server z textu obvinění. Proti nedostatečným platbám za ukládání odpadu opakovaně vystupovali starostové dotčených obcí.
AVE CZ uvedla, že naprosto odmítá, že by se dopustila jakékoli trestné činnosti. „Zahájení trestního řízení je nepodložené a postavené na zcela chybných závěrech Policie ČR. Společnost AVE CZ podala proti zahájení trestního stíhání stížnost a proti postupu policejního orgánu se bude dále bránit všemi dostupnými právními prostředky,“ oznámila.
Jednáním, které je jí nyní vytýkáno, se AVE CZ o nic neobohatila, nezískala žádnou výhodu ani nezpůsobila nikomu žádnou újmu, uvedla firma. „Údajná výše škody je zcela virtuální,“ napsala. „Společnosti AVE CZ je nesprávně přičítána k tíži nejednoznačnost zákona, díky níž se nyní správní orgány snaží zpětně změnit svůj výklad povolení k provozu skládek, která dříve schválily,“ dodala.
Detektivové NCOZ loni v březnu zasahovali ve firmě AVE a snažili se zajistit dokumenty spojené se skládkováním. V případě pravomocného rozsudku společnosti hrozí až zákaz činnosti.
Většinovým akcionářem AVE je společnost EP Industries (EPI), ve které v minulosti vlastnil majoritní podíl podnikatel Daniel Křetínský. Nyní Křetínský drží nepřímo asi 37 procent EPI a nevykonává ve skupině manažerskou kontrolu, podle obchodního rejstříku je Křetínský předsedou dozorčí rady EPI. Ve výroční zprávě AVE CZ odpadové hospodářství za loňský rok je jako společník s většinovým podílem na základním kapitálu firmy označena společnost Andelta. EPI je zmiňována jako ovládající osoba, která společnost AVE CZ odpadové hospodářství prostřednictvím firmy Andelta ovládá. Jediným akcionářem Andelty je podle obchodního rejstříku firma Piramel Enterprises Limited z Kypru.
AVE CZ podle svého webu v ČR zaměstnává přes 2000 lidí a ročně přepraví víc než dva miliony tun odpadu. Služby poskytuje zhruba tisícovce obcí a 22.000 živnostníků a zákazníků z průmyslu. Firma uvádí, že obsluhuje přes dva miliony obyvatel. Podle své výroční zprávy loni téměř ztrojnásobila čistý zisk na 934 milionů korun, obrat zvýšila o víc než pětinu na 5,02 miliardy Kč.
Autor: NCOZ
Zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Odpady
Nádoby na třídění plastu a papíru dostali obyvatelé rodinných a menších bytových domů v dalších částech Jablonce nad Nisou. Přímo u domu mohou ve druhém největším městě Libereckého kraje od června třídit obyvatelé rodinných a meších bytových domů v částech Kokonín a Vrkoslavice, od září tuto možnost dostanou také obyvatelé Žižkova Vrchu, části centra města, okolí Doliny a novoveského koupaliště, řekla mluvčí magistrátu Jan Fričová.
Od zavedení takzvaného systému door-to-door si radnice slibuje lepší třídění. „Přistavované nádoby jsou zdarma. Plasty se vyvážejí dvakrát do měsíce, papír jednou. Lidé mohou na základě anketního lístku umístění nádob na svůj pozemek odmítnout, nebo se rozhodnout jen pro jednu z nich. Naprostá většina obyvatel zavedení individuální sběru tříděného odpadu přijala s nadšením. Stalo se nám, že nádoby na plast a papír někteří lidé nejdřív odmítli, a pak si své rozhodnutí rozmysleli,“ doplnila Fričová.
Jablonečanům přinese tato změna výrazné zjednodušení a ulehčení třídění odpadu. „Nebudou již muset chodit na veřejná sběrná místa a odpad se bude odvážet v pravidelných intervalech přímo od jejich domu. Kromě zvýšení množství tříděného odpadu a vysokého komfortu pro občany je další výhodou snížení množství směsného komunálního odpadu, větší pořádek na veřejných stanovištích tříděného odpadu, větší odměna od společnosti EKO-KOM, ale i kvalita vytříděného materiálu,“ řekl náměstek primátora Milan Kouřil (ANO).
S rozmisťováním nádob k domům začali v Jablonci v červnu, v minulých dnech začali nádoby na tříděný odpad rozvážet i obyvatelům v Jabloneckých Pasekách, na Šumavě, ve Mšeně a zbytku centra města. Pravidelný vývoz nádob v těchto lokalitách odstartuje v říjnu, harmonogram svozu odpadu z jednotlivých ulic najdou lidé na městském webu. „S rozšiřováním systému do dalších lokalit budou postupně do tohoto harmonogramu doplňovány další ulice,“ dodala Barbora Šnytrová z oddělení správy místního hospodářství.
Jablonec je v Libereckém kraji největším městem, kde tento systém zavedli. Dobré zkušenosti s ním mají třeba v Doksech na Českolipsku, kde funguje už přes rok a pomohl výrazně zlepšit třídění odpadu. Zvýšené množství vytříděného odpadu mají také v Turnově na Semilsku, kde systém zavedli na sklonku loňského roku. Kvůli rostoucím cenám pohonných hmot ale městu náklady na odpad vzrostly. „Když by zůstal původní systém, tak se domnívám, že by to bylo ještě dražší,“ řekla již dříve místostarostka Jana Svobodová (býv. ANO).
Autor: Město Jablonec nad Nisou
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Odpady
Záměr vzniku zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), které chce ve svém areálu vybudovat elektrárna Opatovice, bude muset podstoupit posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ve zjišťovacím řízení o tom rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Proti plánu vystupují některé okolní obce a spolky, připomínky mají i úřady.
Krajská hygienická stanice považuje rozsah oznámení záměru za nedostatečný. Požaduje, aby elektrárna předložila posouzení vlivů na veřejné zdraví zpracované osobou s osvědčením odborné způsobilosti. Chce také vysvětlit připomínky k rozptylové studii a předložit aktualizovanou akustickou studii.
Obec Čeperka, na jejímž katastru má spalovna stát, upozorňuje, že je území už nyní značně zatíženo činností elektrárny i dalšími průmyslovými provozy v jejím areálu. Negativní vliv má i související automobilová doprava. V blízkosti obce se také plánuje výstavba velké výrobní a skladové haly Průmyslový park Opatovice nad Labem. „Byť tedy záměr ZEVO Opatovice deklaruje, že sám o sobě nepřinese významné negativní vlivy na dotčené území, je potřeba zohlednit jeho spolupůsobení s dalšími záměry v území. Je totiž zřejmé, že negativní vlivy z těchto záměrů se kumulují a další záměr může být přípustný pouze za předpokladu podrobnějšího zkoumání a posouzení vlivů na životní prostředí se stanovením adekvátních opatření, které by negativní účinky minimalizovaly,“ uvedla radnice. Během podzimních voleb se v obci uskuteční referendum, zda obyvatelé s výstavbou spalovny souhlasí.
Hradec Králové požaduje, aby elektrárna doložila zájem významných společností nakládajících s odpady o tuto spalovnu. Měla by se rovněž například posoudit alternativní řešení bez spalovny, například využití cementárny Prachovice nebo varianty nižších kapacit a jiných technologií spalovny odpovídajících potřebě regionu, Podle odboru životního prostředí magistrátu předložená dokumentace postrádá potřebné odborné analýzy a vyhodnocení všech možných vlivů na životní prostředí.
Spolek Zelená pro Pardubicko uvedl, že s plánovanou kapacitou 150 000 tun odpadu ročně by vznikla třetí největší spalovna v zemi po obdobných zařízeních v Praze a Brně. „Samotné Pardubice a Hradec Králové by přitom v současné chvíli naplnily kapacitu spalovny jen zhruba z jedné třetiny až čtvrtiny, zbytek odpadu by se tedy musel dovážet ze širšího okolí, nebo dokonce i ze zahraničí,“ uvedl spolek. Výhrady mají také další ekologické a občanské organizace.
Elektrárna počítá s tím, že by byla investorem i provozovatelem spalovny, poskytne pro ni pozemek i napojení na infrastrukturu. Spalovna by byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit dosavadní hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárna odhaduje na několik miliard korun. Záměr spalovny v roce 2006 odmítli obyvatelé Opatovic v referendu, na jehož základě byl změněn i územní plán obce, v současnosti však má stát na katastru Čeperky.
Autor a zdroj: ČTK
Srp 10, 2022 | Odpady
Plastové nápojové lahve bude nutné do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Schválil to dnes Senát v novelách, které souvisejí se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Normu, kterou podpořilo 57 ze 71 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.
Předloha nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Podle společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se tříděním do speciálních nádob daří z trhu v ČR sebrat více než 80 procent použitých PET lahví.
Novela však zálohování plastových lahví ponechává dobrovolné. „Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady plošného zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů,“ sdělila mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Iniciativa se bude snažit prosadit samostatný zákon, který by zavedl povinné zálohování PET lahví a také plechovek, dodala.
Kritici povinného zálohování upozorňují na to, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetavené na nové stejně jako nyní lahve ze sběrných kontejnerů. Přidávání recyklátu do PET lahví je podle předsedkyně Svazu minerálních vod Jany Ježkové jedním z pilířů cirkulárního zacházení s těmito nápojovými obaly. „Tento krok všichni naši členové jednoznačně podporují. Někteří jsou rozhodnuti přidávat do svých PET lahví i daleko vyšší podíl recyklátu, než stanoví zákon,“ uvedla dnes Ježková.
Využívání lokálně získávané druhotné suroviny dává podle ní i velký ekonomický smysl, a to vzhledem k současné situaci na trhu s energiemi a surovinami. Pro plné využití potenciálu tohoto opatření by však bylo potřeba zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek, řekla Ježková. U plastových víček, která budou muset být připevněna k obalu, záleží na konkrétním technickém řešení u jednotlivých výrobců, dodala.
Autor: Senát ČR
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Odpady, Životní prostředí ve městech a obcích
Jen 55 procent lidí z Česka by vysloužilé úsporné LED zářivky či wolframové žárovky doneslo do míst k tomu určených. Vyplývá to z průzkumu, o kterém dnes informovala v tiskové zprávě společnost Ekolamp. Průzkum podle ní také ukázal, že lidé jsou ochotni dojít do sběrného místa, pokud je do kilometru od jejich bydliště. Šetření se letos zúčastnilo 1204 respondentů.
Lidé, kteří by se zachovali ekologicky, v průzkumu uvedli, že by žárovky a LEDky donesli do sběrného dvora, vyhodili do speciální nádoby nebo odevzdali v obchodě při nákupu nového výrobku.
„K odhození některého z uvedených světelných zdrojů do popelnice se přiznalo v průměru 38 procent respondentů. Je to nebezpečné zejména v případě zářivek, které obsahující malé množství toxické rtuti. Tu je třeba při recyklaci odstranit. Na skládkách směsného odpadu může totiž kontaminovat spodní vody,“ uvedla Zuzana Adamcová z Ekolamp.
Z průzkumu podle ní nicméně vyplývá, že lidé si jsou obsahu rtuti v zářivkách vědomi. „Do popelnice je vyhazují v menší míře, skončí tam v průměru 30 procent kompaktních zářivek. U LEDek a wolframek je to více než 40 procent. Povědomí o správné likvidaci lidé sice mají, ale na ekologické chování často rezignují,“ konstatovala Adamcová.
V ekologickém chování jsou podle průzkumu značné rozdíly mezi kraji. Například v Královéhradeckém by úspornou zářivku do směsného odpadu vyhodilo 60 procent respondentů, v Jihomoravském 50 procent a ve Středočeském 43 procent dotazovaných. Naopak v Libereckém a Pardubickém kraji by to bylo jen 17 procent lidí, ve Zlínském 13 procent a v Karlovarském kraji se k tomuto záměru nepřiznal nikdo.
Do směsného odpadu přitom podle průzkumu putuje elektroodpad především v krajích s většími městy. „Pravděpodobně to souvisí s ochotou dojít do sběrného místa. Obyvatelé menších obcí jsou zvyklí služeb sběrného dvora využívat více. Je to vidět i v části průzkumu zkoumající vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni urazit do sběrného místa,“ uvedla Adamcová.
Lidé v Česku jsou podle průzkumu ochotni do sběrného místa urazit v průměru 1069 metrů. To je podle Ekolamp zhruba o 300 metrů více než před dvěma lety. „I zde se lépe umístily kraje, kde značná část populace žije mimo větší města. Třeba Jihočeši a lidé z Olomouckého kraje jsou ochotni urazit do sběrného místa téměř dva kilometry,“ popsala Adamcová.
Společnost nyní také provádí průzkum návyků spojených s vyhazováním jiných elektrospotřebičů. Lidé se ho mohou zúčastnit prostřednictvím krátké on-line ankety. Společnost Ekolamp je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich povinnosti týkající se sběru elektroodpadu.
Autor: Ekolamp
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2022 | Odpady
Vědecké centrum Evropské komise: pěnový polystyren má vysoký potenciál pro oběhové hospodářství Výzkumné centrum Evropské komise (JRC) zveřejnilo studii referující o vysokém potenciálu pěnového polystyrenu pro oběhové hospodářství. Do studie bylo zařazeno 12 druhů odpadů, u nichž by měla Evropa přednostně řešit systém třídění a následné eliminace ve vztahu k cirkulární ekonomice. Pěnový polystyren se umístil na 5. – 7. místě.
Významným krokem k cirkularitě může být jeho separovaný sběr. V Dánsku ho praktikuje již polovina všech obcí se zapojením více než 54 % všech obyvatel. V tuzemsku vstříc stejnému cíli podniká intenzivní kroky Sdružení EPS ČR, které si již systém separovaného sběru ozkoušelo v praxi v Kralupech nad Vltavou. Teď ho chce rozšířit i do dalších obcí.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre – JRC) určilo 12 přednostních druhů odpadu, pro které by mohla být vypracována další unijní kritéria k omezení a následnému zamezení jejich vzniku. Pěnový polystyren (EPS) se na tomto seznamu umístil na pátém až sedmém místě spolu se směsnými plasty a pevnými částmi z demolice budov nebo silnic.
EPS je z 98 % tvořen vzduchem a ze 2 % polymerem. Podle studie zadané dánským Úřadem pro ochranu životního prostředí se recyklací 1 kg EPS ušetří 1,8 kg CO2 v porovnání s výrobou zcela nového EPS.
Materiál, který byl vynalezen před 70 lety, lze recyklovat mnohokrát, aniž by se změnily jeho vlastnosti. Mimořádně dobré tepelně izolační vlastnosti, pevnost a velmi nízká objemová hmotnost, jsou hlavními důvody k jeho mnohostrannému využívání napříč odvětvími. Nejvíce se EPS používá ve stavebnictví jako tepelná a zvuková izolace a také v obalovém průmyslu.
Větší potenciál pro cirkulární ekonomiku, než EPS mají dle výzkumného střediska EK už jenom PET obaly, polyethylen, obnošené a řádně znovupoužitelné oděvy a pryž (např. z pneumatik). Cílem studie JRC je přispět k implementaci akčního plánu Evropské komise pro cirkulární ekonomiku a rámcové směrnice o odpadech. Studie JRC uvádí, že průměrná míra recyklace polystyrenu z obalů v EU aktuálně činí 40 %.
Na přípravě studie JRC se spolu s více než 40 dalšími organizacemi podílela i Asociace evropských výrobců expandovaného polystyrenu (EUMEPS), která se zavázala, že do roku 2025 bude evropský polystyrenový průmysl recyklovat 46 % vzniklého odpadu z EPS. Litva ihned závěry ze studie využije Saulius Skrodenis, prezident Litevského sdružení pěnového polystyrenu (PPA), říká, že závěry studie JRC budou užitečné i v Litvě, jelikož tamní Ministerstvo životního prostředí připravuje aktualizaci Národního akčního plánu pro energetiku a klima. Jednou z pracovních skupin je skupina pro odpady a cirkulární ekonomiku, které se PPA účastní. „Věřím, že studie JRC pomůže Ministerstvu životního prostředí stanovit národní cíle v oblasti snižování množství odpadů a oběhového hospodářství. Musíme prozatím odložit stranou to, co má malý potenciál, a zaměřit se na druhy odpadů, které určilo výzkumné středisko Evropské komise,“ říká Skrodenis.
PPA sdružuje výrobce stavebních EPS izolantů a společnost Circleplast Kaunas, největšího recyklátora EPS v Pobaltí. Cílem PPA je rozšířit síť sběru EPS, například prostřednictvím regionálních center pro nakládání s odpady.
Situace v ČR a inspirace Dánskem Cílem EUMEPS i PPA je docílit, aby obce EPS oddělovaly od celkového toku komunálního odpadu a obyvatelé materiál mohli třídit i na sídlištích či ve sběrných dvorech. Například v Dánsku se EPS sbírá odděleně od ostatního odpadu již v polovině obcí, celkově je do systému zapojeno více než 54 % obyvatel země.
Tuzemské sdružení EPS si klade stejné cíle i v Česku. Za účelem ověření separovaného sběru v praxi byly vloni realizovány hned tři pilotní projekty. „Na sídliště v Kralupech nad Vltavou byla umístěna nádoba určená pouze pro odpadní EPS. Za měsíc a půl provozu do ní bylo vytříděno 42,5 kg (5 m3) EPS odpadu. Odpad byl následně odvezen přímo do sběrného dvora. Pilotní projekt se setkal s úspěchem a ukázal, že separovaný sběr EPS ve městech a obcích je možný,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Další dva pilotní projekty se týkají separování EPS odpadů ve sběrných dvorech a na dotřiďovacích linkách. „Všechny tři realizované pilotní projekty se ukázaly jako plně funkční. V současné chvíli jednáme s obcemi, firmami i státními institucemi o odstranění identifikovaných bariér a následném rozšíření systému sběru do dalších měst,“ uzavírá Zemene.
Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz
O Sdružení EPS ČR: Sdružení EPS ČR je národní profesní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie. Sdružení reprezentuje většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice. Jde o firmy, které celkově zaměstnávají přes 1000 pracovníků a ročně zpracují více než 50 tisíc tun EPS. Sdružení EPS ČR je také členem Evropského sdružení výrobců EPS (EUMEPS). Více informací naleznete na www.epscr.cz. Snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplení je významným krokem v plnění ekologických závazků České republiky a zároveň cestou k finančním úsporám domácností, firem i veřejného sektoru. Ročně je u nás zatepleno na 15 milionů m2 obvodových stěn. Jako klíčové izolanty jsou přitom používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadalo v roce 2019 přibližně 60 % trhu (vnější tepelně-izolační kompozitní systémy ETICS). Jeho obliba vychází z toho, že je levnější, lépe manipulovatelný a má stabilní izolační vlastnosti.
Kontakt pro média:
Native PR
Filip Pavelka
Filip.Pavelka@nativepr.cz
Sdružení EPS ČR
Ing. Pavel Zemene, Ph.D.
e-mail: info@epscr.cz
Autor: JRC
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2022 | Odpady
V Mladé Boleslavi v Zahradníkově ulici začne v pondělí budování dalšího stanoviště pro podzemní kontejnery na směsný a tříděný odpad. Od roku 2013 jich město pořídilo 18, každoročně přibyde jedno až dvě stanoviště, jedno vyjde město zhruba na milion korun, řekl za magistrát Pavel Šubrt.
Mladá Boleslav chce v pořizování stanovišť pokračovat i v budoucnu. Další plánuje například na Josefském náměstí u vodárenské věže. „V evidenci je několik dalších žádostí na jejich umístění, bohužel ne všude je to možné. V lokalitě nesmí být pod zemí žádné inženýrské sítě a stanoviště musí být dobře přístupné pro speciální automobil, který podzemní kontejnery obsluhuje,“ řekl Šubrt. Nově se podzemní kontejnery objevují i v příměstských částech.
Město začalo podle Šubrta s umísťováním podzemních kontejnerů z provozních i estetických důvodů, boxy o objemu 5000 litrů pro uložení směsného i tříděného odpadu, nejčastěji papíru, plastu a skla, jsou velké jako odpadkový koš. „Jejich největší výhodou je, že dokáží zabránit nepořádku a neoprávněnému vybírání odpadu nezpůsobilými osobami. Do podzemních kontejnerů se také vejde podstatně větší množství odpadu, a vyváží se tak méně často než běžné nadzemní kontejnery,“ doplnil Šubrt.
Budování stanoviště v Zahradníkově ulici si od pondělí vyžádá částečné dopravní omezení, které potrvá do 19. srpna.
Autor: Město Mladá Boleslav
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2022 | Odpady
Zálohování plastových lahví zůstane nadále dobrovolné. Plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2025 vyrobeny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Schválila to dnes Sněmovna.
Se změnami počítá novela zákonů navazujících na normu o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Novelu nyní dostane ke schválení Senát. Novela nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Ve žlutých odpadových kontejnerech nyní končí zhruba tři čtvrtiny až dvě pětiny PET lahví. Poslanci ale jejich zálohování ponechali dobrovolné.
Proti povinnému zálohování se postavil bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.
Autor: Sněmovna
Zdroj: ČTK
