Co se děje s odpadem z nemocnic a testovacích center

Co se děje s odpadem z nemocnic a testovacích center

Aktuální pandemie s sebou přináší nové výzvy a velké změny. A spolu s ní čelíme i enormnímu nárůstu objemu infekčního materiálu. Svozové společnosti a spalovny jsou vytíženy svozem a likvidací tohoto druhu odpadu a téměř se nezastaví. Firmy jsou vytíženy především odpadem z nemocnic a sociálních zařízení. Vyhazují se především ochranné pomůcky a další nemocniční potřeby. Roušky, respirátory a obleky tvoří objemnou, ale za to lehkou část.

„Objemově je odpadu asi dvakrát tolik než za běžného stavu, ale hmotnostně ho může být jen o pár desítek procent více. V Praze, kde svážíme nemocnice a domovy důchodců, stoupl objem asi o 50 procent,“ říká Pavla Ivácková, mluvčí svozové společnosti AVE.

V důsledku pandemie stoupla i četnost svozů, protože odpad není svážen pouze z nemocnic jako tomu bylo většinou dříve, ale nyní i z odběrových míst, kde probíhá testování na přítomnost Covid-19. Každé odběrové místo má povinnost zajistit likvidaci infekčního odpadu v den vzniku odpadu. Podle jednatele společnosti I.T.A. Servisní, Lubomíra Němce, jsou špatné skladovací podmínky některých center náročné na logistiku svozů a mohou tak vznikat mimořádně situace. Společnost zajišťuje svoz a likvidaci infekčního materiálu z ambulancí, laboratoří, pečovatelských domů a LDN.

Protože nikdo nečekal příchod pandemie, spalovny s povolením likvidovat nebezpečný odpad se nacházejí na hraně kapacit. Od roku 2020 vyšla v platnost nová vyhláška, díky které je lhůta pro skladování odpadu o něco delší, aby byl zajištěn plynulý provoz spaloven.

Spalování odpadů navíc od nového roku zdražilo, a tak svozovým společnostem rostou náklady. „Všechny spalovny výrazně zvýšily ceny, a to o více než 50 procent a ani toto jim dle jejich vyjádření nestačí na pokrytí nákladů,“ říká Němec.

Možným řešením je dekontaminace infekčního odpadu například parními sterilizátory, ale v současné době není legislativně možné dekontaminovaný odpad umístit na skládky. Proto je jedinou možností spálení ve spalovnách. Například Pražská nemocnice Motol disponuje jednou spalovnou i ve svém areálu.

Autor: Ekoosvěta
Zdroj: Seznam.zpravy

Plzeňský Prazdroj proti pivu v PET lahvích

Plzeňský Prazdroj proti pivu v PET lahvích

Lídr pivovarnického průmyslu v České republice, Plzeňský Prazdroj, se rozhodl skoncovat s prodejem piv v PET lahvích. Prazdroj tak reaguje na sílící trend a nutnost dnešní doby. Zatímco v letech 2014 a 2015 činil podíl piva prodávaného v PET lahvích zhruba 7 procent, v letech posledních se podíl snížil na tři až čtyři procenta.

Plzeňský Prazdroj před dvěma lety upustil od stáčení piva do plastových lahví u značek Gambrinus, Radegast a Klasik. Donedávna se do PET lahví stáčely například značky Velkopopovický kozel nebo Primus, a s tím je od nového roku konec. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy, které byly vyrobeny v prosinci. Kam se teď pivo stáčí? Jedná se o vratné a znovupoužitelné obaly jako jsou sudy a skleněné lahve. Momentálně je pivo stáčeno do skleněných lahví, sudů, tanků a plechovek. Zákazníci přešli od nákupu piva v PET lahvích z 1/3 k nákupu piva v plechovkách a ze 2/3 k nákupu piva ve skleněných lahvích.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí,“ řekla ředitelka komunikace Pavlína Kalousová. Plzeňský Prazdroj směřuje k co nejvyšší frekvenci používání vratných obalů anebo výrobě obalů z recyklovaných materiálů. „Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1 300 tun plastu,“ dále řekla Kalousová.

„Poslední naplněnou lahví byla loni 10. prosince lahev Primusu, čímž byl provoz linky ukončen. Za tu dobu se na ní naplnilo 3,8 milionu hektolitrů piva. Stáčecí linku na PET lahve nyní budeme demontovat,“ řekl Kovář. Přičemž stáčecí PET linka Plzeňského Prazdroje disponovala maximální kapacitou výroby 18 000 lahví za hodinu.

Naskytuje se otázka, proč není možné recyklovat i plastové lahve. Odpovědí je, že lahve jsou speciálně upraveny a obsahují vnitřní ochrannou membránu, která pomáhá zachovat kvalitu piva. Proto není možné tyto PET lahve recyklovat a společnost usiluje o přechod na šetrnější obaly. Právě hliník se zdá být ideálním materiálem. „Výhodou hliníku je, že jej lze recyklovat v podstatě donekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému bude možné ze starých plechovek téměř beze zbytku vyrábět nové,“ řekla Kalousová.

Odkaz na webové stránky. 
Autor: Plzeňský Prazdroj
Zdroj: Odkaz na článek zde.

Na Dubině budou zamčeny popelnice na bioodpad

Na Dubině budou zamčeny popelnice na bioodpad

Město Pardubice rozhodlo, že na Dubině od března zamkne popelnice na tříděný bioodpad. Zájemcům o třídění bioodpadu bude poskytnut klíč. Hlavním důvodem této změny je nesprávně recyklovaný odpad, který do kontejnerů nepatří. Město si od tohoto rozhodnutí slibuje zvýšení kvalitu třídění.

Takto tříděný biologicky rozložitelný odpad je dále využíván technickými službami pro výrobu kompostu. Bývá dále využit pro hnojení zeleně ve městě či domácnostmi, které mají zahrádky. Recyklovaný odpad ale mohou znehodnotit například plasty, protože hnojivo z něj pak už nelze vyrobit.

Část domácností v bytových domech na Dubině možnost třídění bioodpadu uvítala. Nicméně vzhledem k riziku znehodnocení opadu, budou kontejnery zamčené a klíče dostanou pouze zájemci.

„Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel, ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Zamčené popelnice se objeví v březnu v ulicích Dašická, Erno Košťála, Bartoňova, Luďka Matury a na Dubovém návrší. Klíče budou k vyzvednutí během února na úřadu městského obvodu III, případně také na odboru životního prostředí pardubického magistrátu.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky,“ řekl Nadrchal.

Co vlastně lze vyhazovat do těchto kontejnerů? Ke kompostování se například hodí tráva, plevel či listí ze zahrádek. Dále například odřezky, slupky, skořápky vajec a ořechů, řezané květiny či pokojové květiny a hlína z květináčů.

Do kontejnerů rozhodně nepatří plasty, papír, sklo nebo zbytky jídel či odpad živočišného původu.

Autor: Město Pardubice
Zdroj: seznamzpravy.cz

Pardubice zamknou na Dubině popelnice na bioodpad, zájemci dostanou klíč

Pardubice od března zamknou na Dubině popelnice na tříděný bioodpad, zájemcům dá město klíč. Někteří lidé po roce pilotního projektu do kontejnerů vyhazují věci, které tam nepatří. Radnice chce tímto způsobem zvýšit kvalitu třídění. Magistrát to uvedl v tiskové zprávě. Biologicky rozložitelný odpad používají technické služby pro výrobu kompostu. Hnojí s ním zeleň ve městě, dávají ho domácnostem, které mají zahrádky. Například plasty ale materiál znehodnotí, hnojivo z něj vyrobit pak už nelze.

Část obyvatel bytových domů na Dubině možnost třídit zelený odpad uvítala. Aby jejich úsilí někteří nemařili, kontejnery budou zamčené. Klíče dostanou jen zájemci o třídění. „Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel, ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Zamčené popelnice se v březnu objeví na všech pěti stanovištích, v ulicích Dašická, Erno Košťála, Bartoňova, Luďka Matury a na Dubovém návrší. Klíče k nim si budou moci obyvatelé této části Pardubic vyzvednout v únoru na úřadu městského obvodu III nebo na odboru životního prostředí pardubického magistrátu ve Štrossově ulici.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky,“ řekl Nadrchal. V Pardubicích mohou 15 let ukládat odděleně biologicky rozložitelný odpad obyvatelé rodinných domů. Do projektu je zapojeno zhruba 4160 nemovitostí, včetně základních i mateřských škol. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 13.500 tun.

Ke kompostování se hodí například listí, plevel či tráva ze zahrádek, z domácností pak odřezky a slupky od ovoce a zeleniny, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy či čaje, řezané květiny i pokojové květiny či hlína z květináčů. Mezi zelený odpad naopak nepatří plasty, sklo, papír a podobně, ale ani zbytky jídel či odpad živočišného původu.

Autor: Pardubice
Zdroj: ČTK

Pardubice se znovu pokusí jednat o odkupu odstavené spalovny

Pardubice se znovu pokusí jednat o odkupu odstavené spalovny

Primátor Pardubic Martin Charvát (ANO) se znovu pokusí vyvolat jednání o odkupu odstavené spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství se snaží od roku 2006 obnovit provoz, projekt nemá v regionu podporu, uvedl dnes Charvát v tiskové zprávě.

Pardubice v minulosti jednaly o odkoupení spalovny, zastupitelé ale v roce 2018 odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by v té době stálo její zbourání a sanace areálu. Primátor opakovaně deklaroval, že chce obnovit jednání o odkupu.          

„Jsem odhodlán vyvolat nové jednání se společností AVE o odkupu areálu spalovny. Stále to považuji za nejbezpečnější cestu, jak tuto hrozbu pro Pardubicko eliminovat. Nicméně se obávám, že vlivem toho, že současný majitel se blíží ke svému cíli zprovoznit spalovnu, bude cena pro případný odkup daleko vyšší, než jsem vyjednal v roce 2017,“ řekl Charvát.

Firma ke konci loňského roku odevzdala ministerstvu životního prostředí přepracovaný posudek. Nenavrhuje dvě varianty množství ročně spalovaného materiálu. Původně počítala s kapacitami 20.000 tun nebo 15.800 tun za rok. Teď plánuje pouze vyšší hodnotu, která představuje 7500 provozních hodin ročně.

Magistrát již podal nesouhlasné stanovisko k obnově spalovny, které je společnou iniciativou města, obvodů a okolních obcí. „Samospráva města udělá maximum pro to, aby všemi legálními a možnými způsoby zamezila obnovení provozu spalovny a spalování průmyslového odpadu. To si Pardubice a jejich okolí nezaslouží,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO). Například městský obvod VI. se bojí navýšení dopravy, a to až o 40 procent, rizika převážení nebezpečných odpadů přes město i možného selhání lidského faktoru a s ním spojenou havárii spalovny.

„Realizace záměru bude mít zcela jistě také vliv na zhoršení kvality ovzduší ve městě, kde už tak je okres Pardubice jedním z nejpostiženějších regionů s ohledem na výskyt rakoviny, a to jak u mužů, tak u žen. Spalovna stojí na návětrné straně Pardubic a zplodiny zasáhnou město i jeho okolí,“ uvedl starosta obvodu Petr Králíček (Pardubice pro lidi). Ministerstvo životního prostředí vyhodnotí dokumentaci, zda je záměr podle náležitostí zákona, a vyhodnotí jednotlivé připomínky. Potom vydá návrh na zamítavé stanovisko, nebo povolující stanovisko. Následovat bude veřejné projednání a na základě námitek a argumentů ministerstvo vydá výsledné rozhodnutí.

Firma AVE koupila spalovnu od chemičky Synthesia, která její provoz zastavila, protože nesplňoval emisní limity. První žádost o posudek vlivu na životní prostředí EIA podala v roce 2010.

Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK

Příroda se naučila jíst naše plasty

Příroda se naučila jíst naše plasty

Vědci z Technologické univerzity v Chalmers prováděli studii napříč zeměkoulí a došli k šokujícímu objevu. Plasty, které se v přírodě mohou rozkládat i stovky let, a kterými v posledních letech zahlcujeme naši přírodu, mohou být rozložitelné. A to právě díky přírodě. Vědci objevili po celém světě živé organismy, které se naučily plasty jíst. Jeden ze čtyř zkoumaných mikrobů dokáže rozložit i deset typů plastů.

Díky analýze vzorků enviromentální DNA ze stovek míst vědci objevili, že na nejvíce znečištěných místech na světě se vyskytuje nejvíce enzymů, které dokážou plasty rozkládat. „Jde o významnou ukázku toho, jak příroda odpovídá na tlak, který na ni vytváříme,“ říká Aleksej Zeleziak, docent systémové biologie na Univerzitě Chalmers. Pomocí počítačového modelování byly hledány mikrobiální enzymy s potenciálem degradovat plasty. Výsledky pak byly porovnány napříč zeměmi a oceány.

Podle vědců trvalo mikrobům zhruba 70 let, aby se vyvinuly a poradily si s plasty. Vědci nalezli ve vzorcích 30 000 enzymů, a to i ve vyšších hlubinách moře.  V půdě se častěji ukládají plasty s obsahem ftalátů a enzymy nalezené v půdních vzorcích si s nimi dokázaly poradit. 

„Dalším krokem by bylo otestovat nejslibnější kandidáty na enzymy v laboratoři, abychom důkladně prozkoumali jejich vlastnosti a rychlost degradace plastů, kterých mohou dosáhnout“ říká Zeleziak. „Odtud můžeme vytvořit mikrobiální komunity s cílenými degradačními funkcemi pro konkrétní typy polymerů“ dodává.

Každý rok se do přírody vyhodí miliony tun plastu a znečištění se týká celé planety. Snižování spotřeby plastů je stejně důležité jako správný sběr a zpracování odpadu. Mnoho nalezených enzymů může být do budoucna průmyslově využito na zpracování odpadu.

Autor: Technická univerzita v Chalmers

Zdroj: ZDE

Košík bude vybírat od zákazníků tašky a zajistí jejich recyklaci

Košík bude vybírat od zákazníků tašky a zajistí jejich recyklaci

Internetový obchod Košík.cz dováží potraviny zákazníkům v papírových taškách, a právě jejich narůstající množství začalo vadit zákazníkům. Z tohoto důvodu se obchod začal problémem zabývat a v budoucnu začne tašky přetvářet pomocí technologie rozvláknění. Její unikátnost spočívá v tom, že neničí papírové vlákno. Z tohoto důvodu by bylo možné recyklovat a kompostovat vše, co z těchto tašek vznikne.

V současnosti je na jeden průměrný nákup z Košíku využito přibližně 5-7 papírových tašek. Navzdory tomu, že se obchodu podařilo množství snížit během posledního roku o třetinu, jedná se stále o nečastější podnět ke zlepšení ze strany zákazníků.

Košík přišel s projektem papírových „Cirkutašek“, ve kterém začne vybírat od zákazníků papírové tašky společně s dalším papírovým odpadem a postará se o jejich přeměnu v nové obaly.

„Bez papírových tašek se na Košíku ještě nějakou dobu neobejdeme – mají skvělou nosnost, věci nemačkají a pokud se nedopatřením dostanou do volné přírody, papír se rychle rozloží. Testovali jsme i možnost opakovaně využitelných obalů, ale u nich je zase problém s vodou i chemií, kterou spotřebujete při praní a čištění,“ vysvětlil Tomáš Jeřábek, výkonný ředitel Košíku.

Košík pro recyklaci tašek zvolil finskou společnost Huhtamaki pro jejich šetrný provoz a technologii, která umožňuje daný výrobek recyklovat až sedmkrát.

„Dnes v modrých kontejnerech stále častěji končí třeba znečištěné obaly od jídel, mastné krabice od pizzy nebo termokelímky. To vše je třeba vytřídit, protože se tu míchají s recyklovatelným papírem, který navíc mohou znečistit. Stojí to zbytečnou námahu i energii,“ doplňuje Tomáš Jeřábek.

Proces recyklace bude probíhat tak, že vybrané papírové tašky budou zaslány do skladu. Zde poté bude veškerý papírový odpad připraven na odvoz do recyklačního zařízení, který nebude již nutné třídit.

Pokud byste rádi zjistili, kde můžete recyklovat například elektroodpad či bioodpad, můžete použít webovou stránku www.kamsnim.cz, které vám ukáže nejbližší možnosti v okolí.

Autor: Košík.cz

Zdroj: ZDE

Město Pardubice opět podá připomínky proti spalovně v Rybitví

Město Pardubice opět podá připomínky proti spalovně v Rybitví

Město Pardubice opět podá připomínky proti plánované modernizaci spalovny v Rybitví. Vyzývá k tomu i veřejnost. Zařízení chce provozovat společnost AVE CZ odpadové hospodářství, usiluje o kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl magistrát v tiskové zprávě. Proti obnovení provozu jsou okolní obce, krajské město i hejtmanství.

Firma přepracovala posudek, který jí loni vrátilo ministerstvo životního prostředí. Ve srovnání s původním návrhem již odpadová firma nenavrhuje dvě varianty množství ročně spalovaného materiálu. Původně počítala s kapacitami 20.000 tun nebo 15.800 tun za rok. Nyní již plánuje pouze vyšší hodnotu, která představuje 7500 provozních hodin ročně.

Pro Pardubice to znamená, že úředníci musí o svátcích obsáhlý materiál prostudovat a co nejdříve na ministerstvo životního prostředí zaslat veškeré připomínky. Návrh na EIA je zveřejněný od 14. prosince, veřejnost i samosprávy mají čas na vyjádření 30 dní, tedy do 13. ledna.

„Máme nyní za úkol vyjádřit se k materiálu, který bude obtížné podrobně prostudovat, navíc v době, která byla dle mého názoru zvolena poněkud nešťastně. Přeci jen tu máme období Vánoc, kdy si řada lidí bere dovolenou, a právě v takové době tu před sebou máme takto závažný problém. Rád bych proto vyzval občany města, aby zaslali své připomínky, každá z nich bude hrát velmi důležitou roli,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO). V podporu veřejnosti věří i primátor Martin Charvát (ANO). „Nechceme, aby životní prostředí v našem městě bylo takovýmto způsobem zatěžováno,“ řekl Charvát.
Spalovna v Rybitví je majetkem AVE CZ od roku 2006. A od té doby usiluje o obnovení činnosti. První žádost o EIA podala v roce 2010. Odstavenou spalovnu koupila od chemičky Synthesia. V provozu být nemůže, protože se současnými zařízeními nesplňuje emisní limity. Pardubice jsou dlouhodobě proti obnovení, jednaly i o odkoupení spalovny, odmítly ale za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu.

Autor: město Pardubice

Zdroj: ČTK

Jak se neutopit v krabicovém tsunami

Jak se neutopit v krabicovém tsunami

Rozbalíte dárky pod vánočním stromečkem a najednou jste doma zavalení krabicemi a výplněmi? Tento „odpad“ znovu využívají e-shopy, kterým obalové materiály chybí. Vznikla proto mapa obchodů, které vaše použité krabice uvítají. A to nejen o Vánocích.

Všechny obalové materiály jsou navrhované tak, aby vydržely opakovanou manipulaci. Proto je škoda s nimi zacházet jako s jednorázovým odpadem. Kdokoliv může po dohodě přinést do zapojeného obchodu (mapa projektu KAMsNIM.cz jich obsahuje bezmála 150) kartonové krabice, plastové nebo papírové výplně. Tím podpoří malé firmy, sníží množství vytvořeného odpadu a také se vyhne přeplněným modrým kontejnerům. Samotné obchody vítají obaly, kterých je momentálně na trhu nedostatek a také ušetřené peníze, neboť obalový karton za poslední období zdražil o 50 %. V očích ekologicky smýšlejících zákazníků tím navíc posiluji svoji značku.

Jedním z takových obchodů je i TIERRA VERDE, výrobce eko drogerie a eko kosmetiky. „Krabice a výplňový materiál nám do Popůvek u Brna vozí jednotlivci, kterým se doma nahromadí, ozývají se nám však i firmy, s nimiž máme domluvené pravidelné svozy odložených kartonů. Vše využijeme při balení zásilek z našeho e-shopu. Díky jednotlivcům i firmám společně tvoříme ohleduplnější svět. Naším přáním je zachovat zdroje a krásy přírody dalším generacím“, říká Petra Lopušníková z Tierry.

Aplikace www.KAMsNIM.cz však ukazuje nejen odběrná místa na obalový materiál. Slouží jako vyhledávač, pokud se potřebujete čehokoliv zbavit (kam odnést vytříděný odpad z domácnosti, kde odevzdat prošlé léky, pneumatiky, vysloužilé elektro, baterie, světelné zdroje, velkoobjemový odpad atd). Veškeré odpadky tak mohou skončit na správném místě, navíc znovupoužitelné věci najdou svůj druhý domov. Celkem mapa projektu obsahuje už přes 100 000 takových míst.

„Postupně v ní přibývají sběrné dvory, re-use centra, kontejnery na textil, potravinové banky, charitativní obchůdky, SWAPy a další místa, která pomáhají najít využití pro věci, které by se jinak zbytečně staly odpadem“, dodává Miroslav Kubásek, jeden z autorů aplikace ze spolku Ukliďme Česko.

Kontakt pro další informace:

Radek Janoušek

Spolek Ukliďme Česko

radek@uklidmecesko.cz
777 176 675

Autor: Tisková zpráva spolku Ukliďme Česko

Vláda v pondělí projedná strategii k posílení oběhového hospodářství v ČR

Vláda v pondělí projedná strategii k posílení oběhového hospodářství v ČR

Vláda v pondělí projedná Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040. Dokument, který má ČTK k dispozici, formuluje opatření k posílení oběhového hospodářství. Strategii vládě předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Oběhové hospodářství má za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů v ekonomickém cyklu tak dlouho, jak je to možné, vrátit je do výrobního cyklu na konci jejich životnosti a minimalizovat vznik odpadů.
Strategie obsahuje 10 prioritních oblastí. První je téma výroby a návrhu produktů.

Strategie navrhuje např. využití pobídek pro vývoj snáze recyklovatelných produktů. Uvádí, že stát by měl zvážit i fiskální opatření u výrobků, které není snadné sbírat a recyklovat. „V důsledku toho by byla výroba těchto předmětů dražší a mohlo by to být podnětem k výrobě alternativ,“ stojí v dokumentu. Na výrobky s obsahem druhotných surovin by naopak mohla být nižší daň. Strategie zmiňuje i růst daní z primárních surovin, což má podnítit využití druhotných surovin, zejména pro stavební materiály. Dále je potřeba omezit zbytné plastové věci a jednorázové výrobky, množství obalů, prodloužit životnost výrobků a podpořit jejich repasování.

Ekologičtější produkty, které jsou v souladu s oběhovým hospodářstvím, mají preferovat i veřejné zakázky. Dokument zmiňuje také další finanční nástroje pro rozvoj cirkulární ekonomiky – od využívání evropských a národních dotačních programů přes „mobilizaci“ soukromých zdrojů, zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců u většího okruhu výrobků, po možné prodloužení záručních lhůt.
Řada úkolů je v oblasti průmyslu, surovin, stavebnictví a energetiky. Podle strategie je nutné podpořit využití druhotných materiálů už v samotných výrobách a ty upravit tak, aby z nich bylo mnohem méně odpadů.

Jako stěžejní strategie uvádí modernizaci a vývoj ekologičtějších technologií a materiálů, větší použití stavebního materiálu, např. z demolic, pro nové stavby, podporu energetického využití nerecyklovatelných odpadů a materiálové využití vedlejších energetických produktů. Autoři dokumentu mimo jiné zdůrazňují nutnost snížit materiálovou náročnost i spotřebu energií. Důležitý je podle nich také rozvoj digitalizace v sektoru stavebnictví, který v tomto ohledu pokulhává. Digitalizace pomůže naplnit principy udržitelné výstavby, potřeba je i vznik dalších databází stavebních materiálů.

Podle dokumentu má Česko také velké rezervy v bioekonomice – odvětvích využívajících obnovitelné biologické zdroje. Strategie konstatuje, že provázanost bioekonomiky a oběhového hospodářství je u nás nízká a oblast vyžaduje širokou škálu opatření – od poklesu plýtvání potravinami a potravinového odpadu, např. osvětou a podporou potravinových bank, přes rozvoj ekologického hospodaření a šetrného nakládání s půdou, až k podpoře udržitelného lesnictví, širšího využití dřeva jako obnovitelné suroviny i preference kvalitních kompostů k hnojení polí.

Další velká výzva je recyklace vody. Strategie požaduje větší znovuvyužití odpadních vod, podporu vývoje technologií pro recyklaci a úsporu vody i efektivnějšího nakládání s čistírenskými kaly. Z nich lze získat například fosfor. Strategie také apeluje na realizaci přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině.

V oblasti odpadů klade strategie obecně důraz na maximální prevenci jejich vzniku, rozvoj recyklačních technologií, snižování skládkování i podílu nebezpečných látek ve výrobcích, efektivní využití vyprodukovaného odpadu a další omezení dovozu odpadů ze zahraničí. Podle strategie je třeba i osvětově působit na spotřebitele, podporovat udržitelnou spotřebu textilu, projekty sdílení věcí, veřejné opravny a centra pro opětovné využití výrobků. Strategie počítá i s monitoringem enviromentální stopy výrobků a chce zamezovat poskytování mylných informací spotřebitelům o ekologické stopě produktu.

Dokument také doporučuje tzv. „cirkulární skeny“, které definují nedostatky a potřeby města či obce v naplňování principů oběhového hospodářství. Požaduje i podporu alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, sdílení aut a dalších dopravních prostředků. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v současnosti připravuje první ze tří tzv. akčních plánů vycházejících ze strategie. Na strategii s ministerstvem životního prostředí, pod něj spadající agenturou Cenia a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spolupracovala skupina složená ze zástupců sedmi dalších rezortů, Českého statistického úřadu, Státního fondu životního prostředí, krajů, obcí, podnikatelských svazů, akademické a výzkumné sféry i nevládních organizací.

Autor a zdroj: ČTK