Pro 9, 2021 | Odpady
Snížení emisí těžkých kovů i přípravu ekologických projektů obcí z Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima podpoří dvě nové dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP). Resort v nich nabídne celkem 40 milionů korun. Příjem žádostí začne v prvních měsících příštího roku. Za MŽP o tom dnes informoval Ondřej Charvát. Obě výzvy jsou součástí Národního programu Životní prostředí. Pro výzvu, která má pomoci čistšímu ovzduší, vyčlenil rezort 30 milionů korun. Dotace pomůže snížit emise těžkých kovů a odstranit zápach z průmyslových areálů a jiných provozů.
„Dotace podpoří opatření, která jdou nad rámec zákonných povinností jednotlivých provozovatelů. Dají se za ně pořídit technologie na snížení vypouštění vybraných těžkých kovů, konkrétně olova, arsenu, kadmia, niklu a rtuti, jako například tkaninové filtry,“ popsal Charvát. Peníze lze také využít na zařízení či změny technologických postupů, které sníží emise pachových látek. „Sem se například řadí opatření jako zakrytování a odsávání odpadního plynu z technologie s následným čištěním pomocí koncového zařízení na omezování zápachu přes biofiltry, plazmové čištění, ozonizér a další technologická řešení,“ dodal Charvát.
Dotace je především pro podnikatele, fyzické osoby, obce a kraje. „Jedná se o vlastníky, nájemce nebo provozovatele technologií, podílející se na znečišťování ovzduší. Maximální výše podpory je 60 procent celkových způsobilých výdajů, na jeden projekt je možné získat až deset milionů korun,“ upřesnil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Oproti předchozím výzvám jsme navíc navýšili podporu na projektovou přípravu z pěti na deset procent,“ upozornil Valdman. Fond dotaci administruje. Zájemci o ni mohou požádat od 15. ledna příštího roku do 15. ledna 2023 nebo do vyčerpání alokace.
Deset milionů korun je pak v druhé výzvě určené členům Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima. Příspěvek mohou příjemci použít na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, organizaci Místních dnů pro klima a energii nebo zřízení pracovního místa. Obce, dobrovolné svazky obcí nebo místní akční skupiny mohou získat 250.000 až dva miliony korun. Výzva odstartuje 14. února 2022. Žádosti je možné předložit do 8. srpna téhož roku nebo do vyčerpání celkové vyčleněné částky.
Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 procent do roku 2030 a k rozvoji adaptačních opatření na změnu klimatu. Podle Valdmana se v současnosti k iniciativě hlásí 80 tuzemských měst a obcí. Účast v paktu je zdarma, zapojená obec však podle MŽP získává metodickou podporu, možnost sdílení dobré praxe s ostatními členy Paktu a širší možnosti propagace svých aktivit i jejich financování.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Pro 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Třídit biodpad budou moci v Pardubicích od prvního čtvrtletí příštího roku jen lidé, kteří o to projeví vážný zájem. Kontejnery budou zamčené. Pilotní projekt, který funguje od loňského října na Dubině, se zatím nedaří. Lidé do popelnic hází i plasty a jiné odpadky, což bioodpad znehodnotí. Na sídlišti Dubina je pět hnědých kontejnerů. Odpadová společnost je zamkne a klíče dá jen vážným zájemcům o třídění. Podle výkonného ředitele společnosti SMP-Odpady Jiří to bude někdy v prvním čtvrtletí.
„Nádoby budou uzavřené, přístup bude umožněn domácnostem jen zájemcům třídění o bioodpad,“ řekl Strouhal. Odpadová společnost se snaží snížit množství komunálního odpadu, v popelnicích se směsnými odpadky je 30 procent bioodpadu, který by tak nemusel skončil na skládce, dodal Strouhal.
Od loňského října lidé na Dubině vytřídili 30 tun bioodpadu. Kdyby nebyl znehodnocen nevhodnými odpadky, mohl se z něj vyrobit kompost. Kontejnery jsou v docházkové vzdálenosti 2000 domácností.
Změně, tedy uzamčení kontejnerů, bude předcházet informační kampaň. Pokud projekt bude v proměněné podobě úspěšný, město ho nabídne i na dalších místech Pardubic.
Do hnědého kontejneru je možné vyhazovat pouze odřezky ze zeleniny, květiny, hlínu, trávu, plevel, listí, skořápky vajec a ořechů, čajovou a kávovou sedlinu. Házet se tam nesmí zbytky vařených potravin, nápoje, pytlíky od vysavače nebo jídlo živočišného původu.
„Sklo nebo plasty tam nemají co dělat. Máme hodně uvědomělých občanů, kteří třídí dobře, ale bohužel jsou i tací, kteří to usílí kazí,“ řekl Strouhal. „Je obtížné na kompostárně provést dotřídění. Z pohledu hygienických předpisů se v tom hrabat ručně nejde,“ dodal.
Obyvatelé rodinných domů mohou v Pardubicích třídit bioodpad od roku 2007. Třídí ho kolem 4000 domácností. Loni služby odvezly od rodinných domů 2085 tun bioodpadu. Množství vytříděného odpadu se každý rok zvyšuje, například v roce 2010 činil zhruba 230 tun.
Do separace bioodpadu jsou zapojené také pardubické mateřské a základní školy zřizované městem. Třídit mohou bioodpad i lidé na ostatních sídlištích, ovšem musí ho vozit na separační dvory. V Pardubicích jich je devět.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2021 | Odpady
Primárním účelem této podpory jsou projektové dokumentace a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury. V minulém roce byla poskytnuta podpora ve výši 70 milionů korun, tedy o 12 milionů méně, než je tomu letošní rok. Během let 2016 až 2019 bylo uvolněno Pardubickým krajem téměř 270 milionů korun, kde většina peněz byla získána díky poplatkům za odběr podzemní vody, které plynuly od velkých odběratelů. Celková hodnota podpořených investičních akcí činí zhruba 1,4 miliardy korun.
“Na projektové dokumentace pro vodovody, kanalizace a ČOV byly poskytnuty 4 miliony korun. Na výstavbu a rekonstrukci kanalizací směřovalo 58 milionů korun. Na výstavbu, rekonstrukci a obnovu vodovodů 20 milionů korun,” uvedl krajský radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.
Mezi těmi nejnáročnějšími projekty je nyní například výstavba splaškové kanalizace v Kostěnicích, která by měla být dokončena koncem listopadu 2021, a to v celkové částce necelých 70 milionů korun. Výše podpory pro tento projekt jsou 4 miliony korun. Splašková kanalizace se staví také ve Vojtěchově, která bude stát 59 milionů korun.
Ve Slatiňanech byla před pár měsíci slavnostně dokončena skoro 11 kilometrů dlouhá modernizace vodovodu z Podlažic do Slatiňan. Náklady na tuto modernizaci přesahují 130 milionů korun. Na tento projekt šlo 5 milionů z rozpočtu Pardubického kraje. Chrudim také získala dotaci ve výši 84 milionů korun, která plynula od Ministerstva zemědělství.
“Zároveň tyto stavby vyvolávají další investice zejména do krajských silnic, a proto jsme rádi, když jsme ze strany obcí informováni s dostatečným předstihem. Všechny zástupce obcí i provozních a majetkových vodohospodářských společností bych chtěl o takový postup požádat,“ dále uvedl Miroslav Krčil. Více informací se dozvíte zde.
Autor: ČTK, Ekoosvěta
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Čtyři pětiny Čechů považují plasty za hrozbu pro životní prostředí. Podle poloviny lidí plasty znečišťují moře. Většina Čechů pravidelně třídí odpad a více než polovina si třeba do obchodu nosí vlastní tašku. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Perfect Crowd pro mezinárodní firmu Alpla, který se zabývá výrobou plastových obalů. Alpla výsledky průzkumu zveřejnila na tiskové konferenci, kde také představila web replastuj.cz, který se snaží představit recyklovatelné plasty jako jedno z ekologicky šetrných řešení obalů.
Web zmiňuje třeba opakované plnění plastových lahví. Podle průzkumu by skoro polovina Čechů souhlasila se zavedením záloh na PET lahve.
Z účastníků průzkumu uvedlo 56 procent, že si do obchodů nosí vlastní nákupní tašku. Tři pětiny z nich to zdůvodnili právě tím, že je to podle nich ekologičtější, a jedna pětina to dělá hlavně kvůli úspoře peněz. Zhruba 60 procent lidí také preferuje znovupoužitelný kelímek oproti jednorázovému, pokud obchod takovou možnost nabízí. Téměř polovina lidí také uvedla, že by jim nevadilo zavedení zálohového systému na PET lahve podobně, jako fungují zálohy na skleněné lahve. Pětina lidí řekla, že neví, co by jim chybělo ve světě bez plastů. Zhruba desetina dotázaných uvedla, že by jim chyběly PET lahve, a podobný podíl lidí by postrádal sáčky a plasty pro elektroniku.
Právě plasty tvoří podle 90 procent dotázaných většinu odpadu z obalů. Ředitel české pobočky firmy Alpla Jiří Daňsa ale dnes na tiskové konferenci uvedl, že v Evropě je v odpadech z obalů jen 19 procent plastových. Podíl plastů na obalových odpadech navíc podle Daňsy klesá. Ani na tzv. mikroplastech, tedy mikroskopických částečkách rozpadajících se plastových výrobků zamořujících například moře a oceány, nemají podle Daňsy hlavní podíl obaly. Mikroplasty se podle něj uvolňují především ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik aut a městského prachu. Společnost Perfect Crowd provedla průzkum pro firmu Alpla letos ve druhé polovině září on-line mezi tisícovkou lidí ve věku od 15 do 55 let.
Lidé za týden sní a vypijí podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2019 objem mikroplastů odpovídající platební kartě. Plasty se do lidského těla dostávají pitím znečištěné vody i konzumací potravin. Podle loni zveřejněné studie italských gynekologů a porodníků se mikroplasty objevily i v placentách části zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti.
Vědci se obávají, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí. Letos zase vědci z nizozemského Utrechtu uvedli, že narazili na velmi malé částečky plastů na vrcholech Alp, kam plast zřejmě přinesly větry z měst ve znečištěnějších částech Evropy.
Autor: Perfect Crowd
Zdroj: ČTK
Lis 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Město Chrudim vybralo firmu, která postaví splaškovou kanalizaci v místní části Medlešice. Zvítězila firma s cenou téměř 77 milionů korun, projektová dokumentace odhadovala náklady na 106 milionů korun. Novinářům to dnes řekl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Kanalizace v Medlešicích je jednou z největších investičních akcí Chrudimi za několik posledních let.
„Vysoutěžilo se to velmi dobře, velmi levně, účastnilo se šest firem, všechny šly pod projektantský rozpočet, byla to velká konkurence. Vyhrála firma Agrostav Pardubice,“ řekl Nunvář.
Na stavbu kanalizace si město vezme úvěr 50 milionů korun. Radnice oslovila čtyři banky, dvě podaly nabídku. „V této složité situaci nám vyšlo jako nejlepší fixovat sazbu 2,92 procenta na celou dobu úvěru. Splácet budeme pět let,“ řekl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci).
Zahájení prací se očekává na přelomu února a března příštího roku. Stavět se bude do podzimu 2023. „Stavba nezačne dřív než po jednání s občany nebo minimálně s osadním výborem. Chtěl bych, aby komunikace mezi firmou a výborem probíhala napřímo. Takto rozsáhlá stavba bude generovat nějaké problémy. Byl bych rád, aby se operativně řešily na místě,“ řekl starosta František Pilný (ANO).
V Medlešicích žije asi 550 obyvatel. Radnice bude muset vybudovat asi 250 kanalizačních přípojek k rodinným domům, průměrná cena jedné bude kolem 50.000 korun.
Město k výstavbě kanalizace nutí i omezená platnost povolení k vypouštění vod ze septiků do Jesenčanského potoka, který v létě často vysychá. Lidé ze sousedního Blata si na neutěšený stav stěžovali. Předchozí vedení Chrudimi výstavbu kanalizace odkládalo.
Autor: město Chrudim
Zdroj: ČTK
Lis 15, 2021 | Odpady
V Mladé Boleslavi začala výstavba odpadové bioplynové stanice, její produkci využije městská hromadná doprava pro pohon autobusů na stlačený plyn (CNG). Investice přesáhne 360 milionů korun, s plánovanou nadstavbou pro čištění bioplynu, výrobu biometanu a plnicí stanici půjde o 430 milionů korun. Novinářům to při dnešním zahájení stavby řekli zástupci města a společnosti Compag Mladá Boleslav, která zajišťuje odpadové hospodářství na Mladoboleslavsku.
Stanice vznikne na okraji průmyslové zóny Plazy, se zahájením zkušebního provozu se počítá do roka. Ročně má zpracovat kolem 25.000 tun odpadu, zpočátku hlavně z jídelen, restaurací a obchodů s potravinami. Po plánovaném rozšíření areálu o třídicí linku a stanici CNG bude areál schopný částečně zpracovávat i komunální odpad, respektive jeho biologicky rozložitelnou část.
„Produktem bude nejen biometan, respektive bioCNG jako palivo pro Dopravní podnik města Mladá Boleslav, ale také biologické hnojivo pro použití v zemědělství,“ řekl novinářům jednatel firmy Compag Radek Lizec.
Stanice bude podle něj vyrábět i elektrickou energii a teplo, ale jen pro vlastní provoz.
Podle mladoboleslavského primátora Raduana Nwelatiho (ODS) je výstavba bioplynové stanice prvním krokem, který umožní ekologickou likvidaci a využití odpadů ve městě. „Až tady bude třídicí linka pro komunální odpad, tak bude zčásti využit i komunální odpad a autobusy budou jezdit na směs odpadu, který bude pocházet z kuchyní a komunálního dopadu,“ dodal. Nyní v Mladé Boleslavi jezdí přes 20 autobusů na stlačený zemní plyn a další chce město pořizovat.
Investorem stavby je společnost Compag Mladá Boleslav, v níž má 51 procent rakouský koncern Brantner a zbytek město. Projekt je financován z úvěru i dotací z operačních programů Životní prostředí a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Autor: město Mladá Boleslav, spol. Compag Mladá Boleslav
Zdroj: ČTK
Lis 6, 2021 | Odpady
Klasický český ležák vaří z neprodaného ztvrdlého chleba vědci z Agronomické fakulty (AF) Mendelovy univerzity v Brně. Od začátku projektu už připravili 30 receptur ležáku. Chtějí tak mimo jiné omezit plýtvání potravinami. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
„I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se tím nemyslí nějaké znečištěné nebo zplesnivělé pečivo, ale to ztvrdlé, které se nestihlo prodat,“ uvedl Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF.
Vědce inspirovaly postupy z USA a Velké Británie, kde se už podobným způsobem pivo vaří. Používají se ale odlišné druhy pečiva, a vzniklé pivo se tak nepodobá tomu klasickému českému. Vědci si proto dali za cíl připravit recepturu klasického českého ležáku, který by se dal uvařit z různých typů chleba.
V projektu pivo vzniká dvěma způsoby. Jedna skupina vaří pivo čistě z nespotřebovaného pečiva, druhá používá chleba vlastnoručně upečený. Díky obsahu obilnin je možné pečivem nahradit část sladu.
„Když připravujeme nové receptury a použijeme nějaké anonymní pečivo z tržní sítě, musíme udělat jeho rozbor. Zjišťujeme, kolik obsahuje tuků nebo soli. Proto jsme se rozhodli jít i tou cestou, že si pečivo připravíme sami a následně zkoumáme, jaký vliv mají různé chleby na finální pivo,“ uvedl Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin AF. Vědci mění obsahy tuků v pečivu, pečou chleba kváskový nebo s použitím kvasnic.
Za poslední dva roky připravili vědci 30 receptur českého ležáku, z toho dvě plánují do konce roku přihlásit jako užitný vzor. Ten by potom mohli využít velké i malé pivovary nebo lidé, kteří si vaří vlastní pivo pro svou spotřebu.
Vědci nyní plánují vyzkoušet i jiné druhy piv. Uvařit chtějí silného portera nebo ALE, tedy svrchně kvašené pivo. „Pil jsem asi všechny várky, které jsme doteď připravili, a všechna piva byla dobrá. Samozřejmě u pití tady těch alternativních nápojů musí být lidé otevření novým věcem, jinak vůbec nemá smysl je dělat. Když dám do piva půlku chleba, vždycky to bude chutnat odlišně. Zase tak vzdálené klasickým pivům to ale není,“ dodal Gregor.
V případě užitných vzorů jsou vědci konzervativnější. Přihlášené receptury budou podobné klasickým českým ležákům s velmi podstatnou sladovou chutí, budou více chmelené a hořké.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Říj 31, 2021 | Odpady
Neustálé znečišťování oceánů je zásadním problémem, jelikož každou minutu je do oceánů vhozen přibližně plný nákladní vůz plastového odpadu. Nezisková organizace The Ocean Cleanup se snaží tento problém vyřešit. Jejím hlavním cílem je zbavovat oceány plovoucích plastů, a to až o 90 %. Svému cíli jde také odvážně naproti, protože tento rok představila nové zařízení, které dokáže efektivně vylovit plastový odpad z vody. V předchozí testovací fázi, která trvala 12 týdnů, se podařilo dostat z oceánu 9 tun opadu. Jednalo se například o zubní kartáčky, koše na prádlo, rybářské náčiní i záchodová prkénka. Do skutečného provozu by se mělo zařízení, které připomíná plovoucí přehradu, dostat v příštích týdnech.
Nezisková organizace The Ocean Cleanup přišla se svým prvním přístrojem pro zachytávání plastů ve vodě už v roce 2018. Bohužel brzy po uvedení do praxe se tento stroj rozlomil. Po několika inovacích organizace představila nový model s názvem Jenny.
Jak Jenny vypadá a kolik dokáže pojmout plastů? Zařízení si lze představit jako 600 metrů dlouhou plovoucí bariéru ve tvaru písmene U, která sahá do hloubky více než tří metrů a za pomoci cirkulujících proudů navádí odpadky do dlouhé plovoucí sítě. Když Jenny vyrazí na svůj lov do oceánu, dokáže pojmout až 10 000 kilogramů odpadu. Po naplnění plovoucí sítě je potřeba, aby ji pracovníci vyprázdnili a následně se může Jenny opět vrátit bojovat s plasty.
Slyšeli jste už o takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrně? Jedná se o obrovskou masu smetí v Tichém oceánu, která je škodlivá pro mořské prostředí. Na základě výzkumu by se na ploše o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních mělo nacházet minimálně 79 tisíc tun plastů a dalšího odpadu. Vědci dlouhé roky tvrdili, že tuto odpadkovou skvrnu nebude nikdy možné odstranit. V současnosti ale The Ocean Cleanup dokazuje, že se vědci mýlili. Zakladatel společnosti Boyana Slata uvedl, že zařízení Jenny by mohlo do pěti let zlikvidovat až polovinu této odpadkové skvrny.
Ačkoli někteří odborníci varují před vysokými náklady na paliva pro lodě převážející nasbíraný odpad, Slata vidí budoucnost svého zařízení optimisticky. „Je ještě spousta věcí, které se musí doladit. Ale jedno víme už teď: pokud nasadíme menší flotilu těchto zařízení, dokážeme mořský plastový odpad vyčistit,“ uvedl na Twitteru.
Více informací se můžete dozvědět zde a také na těchto webových stránkách.
Odkaz na představení Jenny.
Autor: Ekoosvěta
Říj 30, 2021 | Odpady
V Hranicích na Přerovsku se otevřelo Re-use centrum, kam mohu lidé ukládat nepotřebné, ale zachovalé věci. Jde například o kuchyňské potřeby, nábytek, sportovní potřeby či hračky a knihy, které mohou ještě někomu posloužit. Centrum najdou zájemci ve sběrném dvoře městské společnosti Ekoltes Hranice ve Zborovské ulici. Informoval o tom mluvčí radnice Petr Bakovský. Město si od otevření centra slibuje i snížení množství odpadu, které by jinak skončilo na skládce.
„Zájemci mohou přinést do centra například malý nečalouněný nábytek, nádobí a jiné kuchyňské potřeby, nářadí, sportovní potřeby, hračky, knihy, CD a gramodesky, ale i dekorace, hudební nástroje, hodiny a budíky, kočárky, autosedačky či další potřeby pro domácnost kromě elektrospotřebičů. Na oplátku si zase mohou za symbolický poplatek odnést, co potřebují,“ uvedl mluvčí radnice.
Nabídka zboží Re-use centra je dostupná přes aplikaci Econit https://reuse-center.econit.cz/obec/hranice, kde si potenciální noví majitelé mohou věci prohlédnout i rezervovat k odběru. Věci z centra mohou využít nejen lidé ze sociálně slabých poměrů, ale i ti s ekologickým myšlením či vztahem ke starým předmětům, dodal mluvčí.
Re-use centrum najdou zájemci v prostorách moderního sběrného dvora, které otevřela firma Ekoltes Hranice v druhé polovině roku. Ekocentrum je na místě původního sběrného dvora, stavba stála přes 30 milionů korun, řekl ředitel firmy Ekoltes Jakub Horák. Dosavadní areál fungoval více než deset let, nevyhovoval kapacitou ani vybavením. Občané zde mohou separovat odpady většiny kategorií.
Autor: Hranice na Přerovsku
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2021 | Odpady
Obyvatel Evropské unie v roce 2019 v průměru vyprodukoval 34,4 kilogramu odpadu v podobě plastových obalů, z nichž 14,1 kilogramu prošlo recyklací. S tímto odhadem dnes přišel unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého míra recyklace v EU dosáhla 41 procent. Česko bylo s 61 procenty druhé v celé unii.
Vyšší podíl zrecyklovaných plastových obalů zaznamenala pouze Litva – 70 procent. Na opačném konci žebříčku členských zemí bylo Irsko s 28 procenty, Francie s 27 a Malta, jejíchž 11 procent ovšem nepředstavovalo konečný údaj.
Dnešní zpráva Eurostatu kromě srovnání jednotlivých zemí EU ukazuje také setrvalý nárůst množství vyprodukovaného odpadu z plastových obalů. Mezi lety 2009 a 2019 se průměrný příspěvek každého obyvatele unie zvýšil o 6,7 kilogramů neboli 24 procent. Množství zrecyklovaných plastů v procentuálním vyjádření narostlo výrazněji, ovšem nestačilo to na snížení celkové porce těch nezrecyklovaných.
„Množství plastových obalů, které nebyly zrecyklovány, se od roku 2009 zvýšilo o dva kilogramy na obyvatele v důsledku výraznějšího nárůstu absolutní váhy vyprodukovaného odpadu,“ vysvětluje Eurostat.
Autor: Eurostat
Zdroj: ČTK
