Ochranáři vyzvali lidi k úklidu přírody při procházkách

Ochranáři vyzvali lidi k úklidu přírody při procházkách

Hlavní „úklidový“ termín dobrovolnické akce Ukliďme svět se kvůli pandemii z března posouvá až na 22. dubna, podle ochránců přírody však lidé mohou sbírat odpadky už nyní – na individuálních procházkách. Ohlášeny jsou už desítky jarních úklidů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Podle Stýbla ČSOP eviduje k dnešku přes 100 nahlášených jarních úklidů. „A další stále přibývají. Ukazuje se tak, že i přes složitou situaci, která nyní světu vládne, lidé nezapomínají na své životní prostředí. Do přírody se smí, což bohužel je vidět i na tom, že se plní odhozenými odpadky,“ uvedl Stýblo. K úklidu lze podle ochranáře využít jakoukoliv vycházku, stačí si jen přibalit pytel na nepořádek. Lidé se pak mohou „pochlubit“ na webu či facebookové stránce kampaně.

Organizátoři budoucích, větších, úklidů si pak podle ČSOP mohou do 10. března požádat o zásilku úklidových pytlů. Ochránci přírody také vyzvali lidi, aby své úklidy na webu přihlašovali i v případě, že nepotřebují, nebo nechtějí využít materiální pomoc. „Získáme tak přehled o skutečných počtech proběhlých úklidů, což může motivovat i další případné zájemce o tuto akci,“ vysvětlila koordinátorka úklidové kampaně Veronika Andrlová.

Pro dobrovolníky, kteří se do úklidu pustí individuálně, pak ČSOP na každý měsíc připravil tematickou soutěž spojenou s pozorováním přírody. Zástupci svazu ostatně upozorňují, že kampaň není pouze o uklízení, ale i posílení vztahu k okolí. „V tomto týdnu končí zimní soutěž ‚Kdo zanechal svou stopu ve sněhu či blátě?‘ a na konci týdne vyhlásíme další, jarní téma,“ podotkla Andrlová.

Cílem akce Ukliďme svět je odstranit nelegálně vzniklé černé skládky a pohozené odpadky. Kampaň Ukliďme svět v Česku od roku 1993 organizuje Český svaz ochránců přírody, je součástí globální akce Clean Up the World. Do kampaně se každoročně zapojují tisíce dobrovolníků. V letech 2017 až 2020 se konala společně s kampaní Ukliďme Česko. Od letoška však pokračuje opět samostatně.

Zdroj: ČTK, uklidmesvet.cz

Ukliďme Česko: nevzdáváme to, zřídíme pytlomaty

Ukliďme Česko: nevzdáváme to, zřídíme pytlomaty

Již za necelé tři týdny, na sobotu 27. března je naplánován hlavní termín letošní jarní akce Ukliďme Česko. Úklidy budou probíhat „bezkontaktně“ a v rámci povolených území. Místní organizátoři zřizují pro dobrovolníky takzvané Pytlomaty.

Situace rozhodně není příznivá, zvláště pak hromadným akcím. Jedinou oficiální možností, jak uklidit Česko, tak v následujících týdnech zůstávají při dodržení vládních opatření individuální či rodinné akce ve vymezeném prostoru. „Pro jejich podporu jsme se (i po zkušenostech z loňského jara) rozhodli doporučit místním organizátorům zřídit místa, kde si jednotliví dobrovolníci mohou vyzvednout pytle na odpad, tzv. „Pytlomaty“ doplněné o jednoduchou mapku, kde je nejvíce potřeba uklidit a kde zanechat sesbíraný odpad. Takových míst najdete momentálně v mapě úklidů na https://www.uklidmecesko.cz/map/ zhruba 550 a další postupně přibývají“, říká Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko. 

Na své si letos na jaře přijdou i běžci a běžkyně, kteří se do uklízení mohou zapojit v rámci tzv. ploggingu, zaštítěného organizacemi Běhej lesy a Rozběháme Česko. Ve zkratce se jedná o výběh, kde nejde o rychlost nebo délku trasy, ale o pomoc přírodě sesbíráním odpadků, které tam nechali nepořádní spoluobčané.

Nejen, že uděláte něco pro své zdraví, ale navíc přispějete k čistšímu veřejnému prostoru. S ploggingem můžete v sobotu 27.3. vyrazit na více než třicítce míst po celém Česku.

Uklízíte a chcete udělat pro životní prostředí i něco více? Není problém. Dvě brněnské environmentální organizace – Nadace Partnerství a Ukliďme Česko totiž spojily síly a pod společným heslem „Na jaře uklidíme, na podzim vysadíme“ vyzývají k zapojení do iniciativy Sázíme budoucnost, v rámci, níž si mohou zájemci zažádat o grant na výsadbu stromů až do výše 60 000,- korun. Žadatelé, kteří se letos do Ukliďme Česko zaregistrují jako organizátoři úklidových akcí pak budou při hodnocení žádosti zvýhodněni. Účelem grantu je podpora výsadby stromů ve volné krajině a okrajích obcí za podpory široké veřejnosti, která tak může aktivně přispět k podpoře zadržování vody, rozvoji biologické rozmanitosti i podpoře adaptace krajiny na změnu klimatu. Více informací na www.sazimebudoucnost.cz

Nejdříve je však třeba uklidit. Pokud se vám nehodí termín akce Ukliďme Česko o posledním březnovém víkendu, lze uklízet vcelku kdykoliv během jarních měsíců. Stačí si na vycházku do probouzející-se přírody vzít rukavice a tašku na odpadky a občas procvičit ztuhlá záda shýbnutím-se pro odpadek. Těch je nyní bohužel v našem okolí více než kdy dříve. Jdete do toho také?

Zdroj a kontakt pro další informace: Radek Janoušek, radek@uklidmecesko.cz

Kompostárna Prahy loni přijala rekordní množství bioodpadu

Kompostárna Prahy loni přijala rekordní množství bioodpadu

V kompostárně v pražském Slivenci loni přijali rekordních 3405 tun bioodpadu. Za čtyři roky provozu kompostárny to bylo více než 9000 tun. Zelený odpad do zařízení vozí pracovníci městské organizace Lesy hlavního města (LHMP), která je provozovatelem kompostárny, firmy i občané, uvedla mluvčí LHMP Petra Fišerová.

Podle údajů LHMP dovezly v roce 2020 téměř polovinu odpadu do kompostárny ve Slivenci firmy a 699 tun bioodpadu přivezli soukromníci. Firmy za uložení tuny odpadu platí 600 korun bez DPH, občané metropole mohou zdarma v kompostárně nechat každý měsíc až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu. V zařízení se ukládá rovněž biologicky rozložitelný odpad ze sběrných dvorů a ten, vzniklý při údržbě městské zeleně. „Celkem 100 tun pocházelo z činnosti naší organizace. Do kompostárny svážíme hlavně trávu, listí a větve z údržby parků a z okolí vodních toků a nádrží, které spravujeme,“ uvedla Fišerová.

Přijatý materiál se v komostárně nejprve třídí a drtí a následně zakládá do pásových hromad. Vzniklým organickým hnojivem, které je registrované pod názvem Pražský kompost, se hnojí zeleň v parcích, které LHMP spravuje, nebo si jej odebírají zahrádkáři. Zájemci za kilo kompostu zaplatí jednu korunu. Ti, kteří v předchozím roce bioodpad do kompostárny ke zpracování uložili, mají nárok na dané množství hnojiva zdarma. „Za každých pět kilogramů uloženého materiálu si zájemce může vyzvednout jeden kilogram hotového hnojiva,“ píše se na webu příspěvkové organizace Prahy.
Kompostárna hlavního města je v provozu od července 2017. V tom roce přijala 295 tun biologicky rozložitelného odpadu. O rok později to bylo 2162 tun. Od začátku fungování kompostárny do konce roku 2020 přijali 9059 tun bioodpadu a vyrobili 1160 tun hnojiva. Více než polovinu zužitkovala pro své potřeby městská organizace, která má činnost kompostárny na starosti, pro pražské hnojivo si v daném období přijelo 605 Pražanů.

Příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy spravuje více než 2900 hektarů luk a lesů a dále zahrady a parky v metropoli mezi něž patří Stromovka, Letenské sady nebo Obora Hvězda. Organizace byla založena v roce 1992.

Zdroj: ČTK

Čistota veřejného prostranství – celorepubliková analýza litteringu

Čistota veřejného prostranství – celorepubliková analýza litteringu

Od podzimu 2020 do konce roku 2021 probíhá na základě terénních šetření litteringová studie (littering = nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě), jejímž zadavatelem je EKO-KOM, a.s., zpracovatelem studie je pak IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Fakultě sociálně ekonomické UJEP. Hlavním cílem této studie je zmapovat současnou situaci s množstvím a materiálovým složením litteringu, navrhnout nástroje předcházení vzniku a regulace tohoto fenoménu a v neposlední řadě navrhnout systém sdílení nákladů na úklid pohozených odpadů ve městech, kolem komunikací i v přírodě.

Součástí této studie jsou terénní šetření na vybraných lokalitách, které jsou typické vznikem litteringového odpadu. Zejména se jedná o centrální části měst a obcí (především pěší zóny, či náměstí), obchodní ulice, odpočinková (parková) část měst a obcí, plochy pro pořádání venkovních akcí, dopravní komunikace, resp. jejich okolí (silnice I., II., III. třídy), okolí železničních tratí, zastávky a nádraží veřejné dopravy, odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice, cyklostezky, vybrané lokality chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací, resp. národních parků (stezky, přístřešky, či komunikace procházející daným územím) a rekreační vodní plochy a vodoteče. Sběry a rozbory litteringového odpadu budou probíhat v litteringové a nelitteringové sezóně (různé pro různé typy lokalit) na celém území České republiky.

Jak naznačují zkušenosti jiných zemí Evropské unie nebo světa, pak boj proti litteringu může mít různou podobu. Celá řada států pracuje s pokutami za odhozené odpady, přičemž v případě opakovaného chování se pokuta velmi často násobí (např. Wales, Irsko, Skotsko, Itálie, Malta, USA, Singapore apod.). Velikost pokuty rovněž závisí na nebezpečnosti daného odpadu, resp. na míře ohrožení zdraví (USA, Austrálie). V některých případech je pokuta nahrazena odnětím svobody, veřejnými pracemi (USA), nebo pozastavením řidičského průkazu, resp. zabavením vozidla (Malta). V Austrálii je předmětem pokuty i odkládání různých (např. reklamních) materiálů na místech, která zvyšují pravděpodobnost, že se z nich stane litteringový odpad (např. reklamní materiály umístěné na ploty, nebo za stěrači aut).

Pokuty jako regulativní nástroj jsou však spojeny s celou řadou nevýhod, které brání jejich dostatečné účinnosti (např. nutnost přistižení při činu, vynutitelnost, administrativní náklady). Právě z tohoto důvodu celá řada měst a obcí implementovala inovativní přístupy, jejichž hlavním smyslem je prevence vzniku litteringu. Takovým příkladem je tzv. hlasovací popelník („ballot bin“), který řeší problém s nejfrekventovanějším zástupcem litteringu – nedopalky cigaret.

Vhozením nedopalku do příslušného otvoru, který je současně odpovědí na vybranou otázku (např. otázky, které zajímají zástupce příslušných měst), dochází ke snížení odhozených nedopalků o 46 %. Tento nástroj využívají města a obce v Anglii, Švédsku, Španělsku, či Francii (viz obrázek).

Podobného efektu bylo dosaženo prostřednictvím tzv. chytrých odpadkových košů (smart bin), které mohou být připevněny na sloupcích, nebo zdech budov. Kromě nedopalků od cigaret je možné do těchto košů odhazovat i žvýkačky. I tento nástroj se rozšířil po celém světě, neboť má pozitivní vliv na pokles množství cigaretových nedopalků a žvýkaček ve veřejném prostoru. 

Jak ukazují zkušenosti z Birminghamu, pak prevenci litteringu je možné spojit i s charitativní akcí. Kampaň s názvem ‘Bin it for Good’ je založena na myšlence, že čím více je odpadu v odpadkovém koši, tím více bude prostředků pro charitativní účely. Výsledky této akce ukázaly nejen nárůst množství odpadu v odpadkových koších, ale i pokles množství litteringu.

Zajímavostí nikoli preventivního, ale naopak nápravného opatření je tzv. adoptování silnice/dálnice (‘adopt a road/highway’) nebo části řeky (‘adopt a river mile’) za účelem jejich pravideného úklidu. Tento úklid je následně zajišťován na dobrovolné bázi, ale vybavení ochrannými pomůckami zajišťují samosprávy. Příslušná část komunikace, či řeky je následně označena názvem skupiny, která o ně pečuje.

V praxi se samozřejmě využívá i celá řada dalších nástrojů, které mohou dílčím způsobem přispět ke snížení litteringu. Ať už se jedná o zpoplatnění plastových pytlíků nebo nákupních tašek (či jejich přímý zákaz), opatření související s odpadkovými koši (uvědomělejší lokalizace, větší množství, častější vývoz, viditelnější umístění apod.), kampaně zaměřené na vybrané cílové skupiny (děti, mladiství apod.), upozornění na odpadkových koších apod. Škála nástrojů a opatření pro prevenci vzniku litteringu je tak velmi široká a záleží pouze na fantazii pracovníků měst a obcí, které nástroje využijí ve své praxi.

Na konci minulého roku jsme navázali spolupráci s celou řadou měst a obcí či správ národních parků. Pokud jsme s Vámi ještě spolupráci nenavázali a chtěli byste se do studie zapojit, můžete nám napsat (kontakty jsou uvedeny níže). Od jara 2021 budeme na různých typech lokalit sbírat litteringový odpad a následně ho podle vytvořené metodiky analyzovat. Pomoc oceníme při vytipování vhodných lokalit, samotném sbírání litteringu, poskytnutí prostoru pro následnou analýzu sesbíraných vzorků, sdílení Vašich zkušeností nebo třeba jen propojením na další organizace a spolky, které se s litteringem potýkají.

Chcete se podělit o Vaše zkušenosti s litteringem?  Zavedli jste ve Vašem městě, či obci nějaký zajímavý přístup k prevenci vzniku litteringu? Napište nám a sdílejte Vaše zkušenosti (pozitivní i negativní) s ostatními městy a obcemi v České republice a vyplňte DOTAZNÍK ONLINE.

Pro více informací kontaktujte: doc. Ing. Jan Slavík, Ph.D. (slavik@ieep.cz)

Zdroj: ekonom.cz, více ZDE

Plýtvání potravinami jen napomáhá změně klimatu, varuje nová zpráva OSN o životním prostředí

Plýtvání potravinami jen napomáhá změně klimatu, varuje nová zpráva OSN o životním prostředí

Více než 930 milionů tun potravin, prodaných v roce 2019, skončilo v odpadkových koších. Tato data byla zveřejněna ve čtvrtek 04. 03. 2021 jakou součást výzkumu OSN, jehož cílem je podpora celosvětového úsilí o snížení plýtvání potravinami o polovinu do roku 2030. OSN ve svém Programu pro životní prostředí odhaduje, že 17 procent ze všech potravin, spotřebovaných v domácnostech, restauracích a obchodech, je vyhozeno. Některé potraviny se také vyhodí na farmách a v dodavatelských řetězcích, což naznačuje, že celkově se třetina potravin nikdy nesní.

Studie představuje nejkomplexnější sběr, analýzu a modelování údajů o potravinovém odpadu, jaký byl kdy proveden, a nabízí metodiku k přesnému měření ztrát. „Pokud se chceme vážně zabývat bojem proti změně klimatu, ztrátě přírodních zdrojů a biodiversity, znečištění a plýtvání, musí se podniky, vlády a občané z celého světa podílet na snižování plýtvání potravinami,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu pro životní prostředí při OSN (UNEP). 

Ačkoli se o potravinovém odpadu uvažovalo jako o problému, který se většinou týká bohatých zemí, zpráva zjistila, že množství odpadu je překvapivě podobné ve všech zemích, ačkoli z nejchudších zemí nemáme mnoho dat. 

Studie ukazuje, že v domácnosti se vyhodí 11 % potravin, zatímco v restauracích a v obchodě se vyhodí 5,5 %. To má významný dopad na životní prostředí, osm až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů je spojeno s nespotřebovanými potravinami. „Snížení plýtvání potravinami by snížilo emise skleníkových plynů, zpomalilo ničení přírody při přeměně na zemědělskou půdu a její znečištění, zvýšilo dostupnost potravin a snížilo tak hlad a ušetřilo peníze v době globální recese,“ uvedla paní Andersenová. 

V roce 2019 hladovělo přibližně 690 milionů lidí a tři miliardy si nemohly dovolit zdravou stravu.  

V tomto kontextu a vzhledem ke koronavirové pandemii hrozí další zhoršení těchto čísel. Studie vyzývá spotřebitele, aby neplýtvali potravinami doma. Rovněž prosazuje, aby byl potravinový odpad zahrnut do Cílů udržitelného rozvoje, jejichž prostřednictvím se země Pařížské dohody zavazují ke stále ambicióznějším opatřením v oblasti klimatu.  

UNEP zřídí regionální pracovní skupiny na pomoc zemím s cílem měřit a zaznamenávat plýtvání potravinami pro další zprávu do konce roku 2022. Rovněž bude podporovat tyto země při jejich úsilí při snižování plýtvání potravinami směrem k cíli do roku 2030, a navrhovat strategie pro prevenci plýtvání potravinami.

Zdroj: news.un.org, ZDE
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
Zdroj obrázku: Unsplash / Sanjog Timsina

Bez záloh se v EU nedaří cílů na recyklaci plastů dosáhnout

Bez záloh se v EU nedaří cílů na recyklaci plastů dosáhnout

Evropských cílů v recyklaci nelze dosáhnout bez povinných záloh u PET lahví a nápojových plechovek. Na tiskové konferenci to na základě mezinárodní rešerše uvedla analytická společnost EEIP. Připravila studii, podle které navrhla funkční systém recyklace pro ČR. U podomního sběru nebo využívání sběrných míst se k tak vysokým cílům, jaké plánuje EU, žádná z evropských zemí nedostává. Studii zadala společnost Mattoni 1873, která dlouhodobě zavedení záloh podporuje. Proti je ale ministerstvo životního prostředí nebo Svaz měst a obcí ČR.

Ten se například obává, že vyřazením PET lahví z tříděných kontejnerů dojde ke zmenšení vůle třídit odpady. To ale podle Mattoni není pravda, lidé podle únorového průzkumu společnosti Kantar v 94 procentech deklarují, že by v třídění pokračovali.

Český nápojový průmysl se bude muset vypořádat s novou odpadovou legislativou, kterou zavedla Evropská unie. Hrozí mu totiž, že by v horizontu 10 let nemusel mít zajištěný dostatek potřebného recyklátu na výrobu lahví. Je to jeden z důvodů, proč firma Mattoni 1873 usiluje o zavedení zálohového systému na jednorázové nápojové obaly. Nechala si proto u analytické společnosti EEIP vypracovat model, jak by zálohový systém v ČR mohl vypadat. Stát ale v současnosti nemá o zavedení zálohového systému zájem.

Model zálohového systému pro Českou republiku vypracovaný EEIP počítá se zálohami ve výši 3 Kč na PET lahve a plechovky. Pokud by se Česká republika rozhodla navržený systém na jednorázové nápojové obaly zavést, měl by být jednotný pro celou ČR a povinný pro všechny výrobce i dovozce těchto obalů.

Podle plánů EU by podle směrnice o jednorázových plastech mělo být do roku 2025 vytříděno 77 procent PET lahví, do roku 2029 pak by mělo jít o 90 procent. „Žádná země bez zálohového systému nedosahuje na závazný cíl 90 procent sběru,“ uvedla za EEIP Dita Tesárková. Směrnice by se měla podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka dostat do české legislativy do letošního pololetí. Bursík také uvedl, že systém na recyklaci chtěl prosadit již před 14 lety, což se tehdy nepovedlo.

EEIP pro ČR navrhuje centralizovaný systém, za jehož řízení by odpovídal tzv. operátor. Šlo by o neziskovou společnost založenou výrobci nápojů. Systém by byl povinný pro výrobce, dovozce obalů i pro maloobchod u provozoven nad 50 metrů čtverečných. Zálohy ve výši tří korun by se pak měly týkat jak PET lahví, tak hliníkových plechovek o objemu od 0,1 do tří litrů.

Způsob, jakým každá země těchto cílů dosáhne, je na členských státech. Může je vytřídit ze žlutých popelnic, které umístí ke každému domu, nebo ze žlutých kontejnerů ve sběrných místech, jako je tomu v ČR. Tento systém je ale poměrně málo efektivní, protože sběrná místa jsou od některých bytů poměrně daleko, kontejnery bývají přeplněné a motivace pro třídění odpadu je pouze dobré svědomí.

„Veškeré náklady, spojené s vybudováním i provozem systému, nesou výrobci a dovozci nápojů v dotčených zálohovaných obalech. Ti ale v konečném důsledku díky uzavření cirkulární smyčky ze systému benefitují, a nejsou tak nuceni přenášet náklady na spotřebitele. Spotřebitel může tratit jen tehdy, rozhodne-li se z vlastní vůle nevrátit zálohovaný obal do systému,“ dodala Tesárková. Náklady obchodníků by měly být kompenzované manipulačními poplatky od operátora, které mají řešit manuální i automatizovaný výkup. Systém by měl být neziskový.

Společnost EEIP byla založená v roce 1991, předsedou představenstva a ředitelem byl od jejího založení až do své smrti spojené s koronavirem letos v lednu ekonom Michal Mejstřík.
Poslanecká sněmovna loni v září odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025, bude nadále dobrovolné. Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme, u které je Mattoni 1873 členem. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo životního prostředí naopak argumentovalo tím, že v roce 2018 se zpětně vybralo 81 procent PET lahví.

Zdroj: ČTK

Chrudim rozdělí 1500 nádob na svoz bioodpadů z domácností

Chrudim rozdělí 1500 nádob na svoz bioodpadů z domácností

Chrudim se připravuje na dubnové zahájení svozu bioodpadů od rodinných domů ve vybraných částech města. Od března proto začnou Technické služby lidem vydávat 1500 biopopelnic. Přidělovat se budou zdarma, za vyvážení nebudou obyvatelé platit nic navíc, uvedl Aleš Prokopec z chrudimské radnice.
„Nejen že lidé po svozech bioodpadů dlouhodobě volají, ale díky vyšší vytříděnosti máme šanci udržet pro občany poplatky za odpady ve stávající výši,“ uvedl místostarosta Chrudimi Aleš Nunvář (Piráti). Distribuce biopopelnic se uskuteční v osmi dnech mezi 9. a 20. březnem.

Lidé si na určených stanovištích nádobu vyzvednou po předložení občanského průkazu. Ti, kteří se dostavit nemohou, budou mít možnost si biopopelnici převzít v areálu sběrného dvora v ulici Obce Ležáků.

Vyvážení budou zajišťovat Technické služby Chrudim od dubna do konce října jednou týdně, v zimním období po dvou týdnech. Svozová trasa je vzhledem k počtu ulic a rodinných domů rozvržena do dvou dnů, vždy v úterý nebo ve čtvrtek. Kompletní informace jsou zveřejněny na webu města.

Projekt je ve své pilotní fázi zaměřen na vybrané lokality rodinných domů ve městě. V jarních a letních měsících se bude celý proces svozů testovat. Dalším krokem bude vyhodnocení zkušeností, po kterém se nyní předběžně počítá s pokračováním vyvážení bioodpadu od rodinných domů i v dalších částech města.

Proč Chrudim zavádí svoz bioodpadu? Odpadu je moc a jeho skládkování brzy značně podraží. Proto jej potřeba vytřídit co nejvíce. Co se nevytřídí, musí skládku a musí se to také zaplatit. A to čím dál tím víc. Aby se občanům nezvyšoval poplatek za odpady, je jednou z možností důkladnějšího třídění svoz biodpadu od prahu domu. Město Chrudim proto odstartoval pilotní projekt těchto svozů.

Připravovaná legislativa v oblasti nakládání s odpady tlačí obce do efektivnějšího třídění. Cílem je omezit skládkování ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí.

Nová legislativa poplatky za skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu navyšuje výrazně, navíc počítá s jejich dalším každoročním růstem. To, když obce nebudou plnit zákonem stanovený minimální podíl recyklovatelných odpadů. Pro rok 2020 byl tento podíl stanoven na úroveň 45 %, pro rok 2021 je to však již 55 %. 

Současná úroveň třídění je na dobré úrovni, nicméně s ohledem na nadcházející legislativní požadavky stále nedostačující. Poplatek za ukládání neupraveného směsného komunálního odpadu přitom může dosáhnout výše až 1800 Kč za tunu. 

Pro tzv. zbytkový odpad bude možné využít skládkování s nižší sazbou pouze při kvalitním třídění. Obec v tomto případě musí spoléhat na občany. Díky připravovanému projektu svozu bioodpadu k tomu občané ovšem budou mít náležité podmínky. 

Autor: ČTK, chrudim.eu

Třídění plastů v ČR není třeba omezovat, tvrdí společnost EKO-KOM

Třídění plastů v ČR není třeba omezovat, tvrdí společnost EKO-KOM

Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. V tiskové zprávě to dnes sdělila autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Uvedla, že od začátku roku zvýšila o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak podle ní třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) v pondělí upozornil, že města a obce od začátku letošního roku řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci.

„S náběhem nové evropské legislativy, kterou implementuje zákon o odpadech platný od počátku roku, se mění model nakládání s tříděnými plasty, jejichž nerecyklovatelnou složku již nelze ukládat na skládky. To přineslo určité turbulence do zaběhnutého třídění, ale určitě to není důvod omezovat třídění plastů,“ uvedl dnes EKO-KOM. Podle firmy dlouhodobě existuje odbyt pro PET lahve, duté obaly od drogerie i potravin a aktuálně je také poptávka po čirých i barevných plastových fóliích a směsných plastech.

„Přestože kapacity zpracovatelů těchto materiálů plně nevyřeší budoucí celkovou potřebu recyklačních kapacit v ČR, tak ani existující kapacity nejsou aktuálně plně využity,“ sdělila dnes společnost. Ostatní skupiny plastových odpadů se podle ní dlouhodobě zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny (TAP) a v omezeném rozsahu se využívají i energeticky v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).

„Na základě doposud zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180.000 tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně realizujeme, vyplývá, že je v nich kolem 25.000 tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat,“ uvedl EKO-KOM.

Ze zbylých 155.000 tun plastových odpadů bylo podle firmy kolem 60.000 tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50.000 tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10.000 tun využito energeticky v ZEVO.

SMO ČR v pondělí uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil svaz.

„Letos v lednu jsme vydali metodický pokyn, který jasně říká, že až 15 procent obsahu žlutých kontejnerů vzhledem k jejich znečištění může být uloženo na skládku,“ reagoval v pondělí ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Maršák. Podle MŽP některé třídicí linky dříve vykazovaly extrémní množství výmětu, čímž docházelo k vytřídění pouze velmi malého množství plastů, zbytek byl levně ukládán na skládky. EKO-KOM dnes uvedl, že z dat vyplývá, že pokud by třídicí linky i přes zvýšení plateb od firmy nezvýšily svou účinnost dotřídění, přebývalo by jen okolo 35.000 tun plastového výmětu, který byl dosud odkládán na skládku, a bylo by pro něj třeba najít odbyt.

„Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 milionu tun odpadů, 35.000 tun plastového výmětu tedy představuje necelá tři procenta jejich roční kapacity. Z uvedených 1,2 milionu tun se okolo 400.000 tun spotřebovává při výrobě cementu. Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu,“ dodala firma.

Zdroj: ČTK

Dvojí odpadová data ČSÚ a MŽP se blíží ke shodě

Dvojí odpadová data ČSÚ a MŽP se blíží ke shodě

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil publikaci s odpadovými daty za rok 2019. Vykazovaná data se výrazně přiblížila údajům, které sestavuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Problém dvojích dat, který odpadovou problematiku doprovází a zatěžuje ČR mnoho let, je tak na dobré cestě k dořešení. 

Český statistický úřad v posledním roce na doporučení evropského Eurostatu upravil metodiku výpočtu komunálního odpadu a nově využívá také informace z registru ISPOP Ministerstva životního prostředí, do kterého ze zákona reportují subjekty nakládající s odpady podle zákona o odpadech. Rozšířil se tak soubor respondentů, se kterými ČSÚ pracuje, a současně se výrazně snížila administrativní zátěž podnikatelů o 63 %. Po dohodě s Eurostatem použil ČSÚ pro své statistiky nejnovější definici komunálního odpadu podle směrnice o odpadech a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

ČSÚ v publikaci mimo jiné uvedl, že “celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun.” Podle dat MŽP, zveřejněných na podzim minulého roku “bylo v roce 2019 v ČR vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů.” Úřad oznámil, že přepočítal data zpětně i za roky 2017 a 2018. Ta se rovněž významně přiblížila hodnotám o komunálním odpadu zveřejňovaným MŽP. ČSÚ za rok 2019 vykázal hodnotu 5,3 mil. tun a MŽP hodnotu 5,9 mil. tun.

„Jsem rád, že problém dvojích dat směřuje k vyřešení a těší mne, že tomu napomohla otevřená komunikace ze strany MŽP, zejména poskytnutí administrativních záznamů ze systému ISPOP k analýzám na straně ČSÚ. Na ministerstvu se tato problematika řeší od roku 2011, jen za mého působení posledních sedm let, což se dokonce snažily některé subjekty i politizovat.

Ale hlavní je, že se statistiky ČSÚ díky změnám na evropské úrovni a Eurostatem potvrzených jsou velmi blízko tomu, co vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Věřím, že v poměrně krátké době dokážeme dosáhnout plné shody. Už současný stav je zásadní pro nastavování cílů v různých strategických dokumentech, ale především, nás neomezuje při nastavování dotací z evropských fondů,“ vyjádřil se dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

ČSÚ a MŽP plánují v letošním roce uzavřít memorandum o spolupráci, které by mělo nastavit rámec budoucí spolupráce mezi oběma institucemi.

Více najdete v tiskové zprávě Českého statistického úřadu.

Zdroj: MŽP

Lidé v Pardubicích loni víc vyhazovali papír a plasty

Lidé v Pardubicích loni víc vyhazovali papír a plasty

Lidé v Pardubicích loni vyhodili víc obalového materiálu než v předchozích letech. Protože jsou zavřené některé obchody, mnohem víc si objednávali zboží přes e-shopy, které ho balí do plastu a papíru. „V Pardubicích jsme zaznamenali zvýšené objemy tříděných složek komunálních odpadů, papír a plasty, které jsou dány zejména využíváním zásilkových služeb,“ řekla mluvčí Služeb města Pardubice Klára Sýkorová. Kompletní statistiky svezeného odpadu za loňský rok bude mít společnost na konci první čtvrtletí, dodala.

Lidé také víc pracují z domu, což se projevuje větším množstvím odpadků z domácností. Služby proto mají v provozu všech devět separačních dvorů, až na výjimku v jarním období pandemie, kdy byly kratší dobu zavřené. „Jsou také občany za zvýšených hygienických opatření hojně využívány,“ řekla Sýkorová. Provoz a odvoz odpadů se podle ní podařilo firmě zajistit, i když někdy museli zaměstnanci do karantény nebo izolace. Pracovat tak mohlo méně lidí. Služby teď dokončují svoz vánočních stromků, které se již zpracovávají v kompostárně v Dražkovicích. Kompost dostává zdarma ten, kdo má hnědou popelnici na biodpad. „Na kompostárnu bylo doteď svezeno 43,9 tuny vánočních stromků a přibližně tři až pět tun ještě očekáváme dovézt,“ uvedla Sýkorová. 

Zdroj: ČTK