Konec zbytečných plastových odpadů se blíží. Vláda schválila návrh zákona.

Konec zbytečných plastových odpadů se blíží. Vláda schválila návrh zákona.

Led 25, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Haldy odpadu z jednorázového plastového nádobí nebo plastových kelímků na horké nápoje se začnou tenčit. Vláda posunula směrem do parlamentu návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků, který převádí do českého práva evropskou směrnici o jednorázových plastech (směrnice 2019/904 k omezení plastového odpadu v mořích a oceánech a podpoře cirkulární ekonomiky). 

Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu některých výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst.

„Cílem nového zákona je snížit nesmyslné nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, zejména z fastfoodů a hromadných akcí. Pokud se týká zákazu vybraných jednorázových výrobků, již dnes k nim existuje řada opakovaně použitelných alternativ a ročně tak můžeme uspořit milióny kusů plastových výrobků. Kromě toho třeba také pomůže lidem lépe nakládat s plastovými odpady a obce dostanou příspěvek na úklid veřejných prostor,“ přibližuje zákon ministr životního prostředí Richard Brabec.

Přímo zákaz uvádění na trh se týká pouze části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Jen díky němu by se měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. kusů. Předpokládáme, že po schválení zákona parlamentem začne zákaz uvádění na trh platit po 1. červenci 2021, ještě rok ale poté bude možné doprodávat zásoby.

Vedle zmíněného zákazu přináší návrh výrobcům další povinnosti. Nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví.

Z pohledu zákazníků jde především o tu, která výrobcům ukládá informovat o správném zacházení s odpady, zejména bude platit pro odpady z hygienických pomůcek a tabákových výrobků.

Novinkou plynoucí z návrhu zákona bude také povinnost pro výrobce značit výrobky z plastů. Evropská komise již na konci roku 2020 vydala nařízení týkající se jednotné podoby značení. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků. 

Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci například cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Mělo by docházet ke spolupráci výrobců s obcemi prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. 

V neposlední řadě jsou v návrhu zákona obsaženy cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.

Plnění nového zákona budou kontrolovat, vzhledem k jeho široké působnosti, různé kontrolní instituce – Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

MŽP považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Naposledy takové projekty podpořilo dotacemi ve výši 60 milionů korun.

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí (v pdf)

Zdroj: MŽP

Dost bylo plastů na jedno použití. MŽP posílá 60 milionů na alternativy fastfoodového nádobí.

Dost bylo plastů na jedno použití. MŽP posílá 60 milionů na alternativy fastfoodového nádobí.

Led 14, 2021 | Odpady

Projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí sníží používání jednorázového nádobí. Na mnoha místech ČR tak odzvoní kelímkům či nádobí na jedno použití. Podporu za bezmála 60 milionů korun získalo na 23 projektů zejména měst a obcí. Při nejrůznějších příležitostech se díky tomu bude používat nádobí, které místo do koše půjde do myčky a znovu na další akce.

Na akcích města v České Kamenici přestanou používat jednorázové kelímky, stejným způsobem omezí jejich využití i v Poděbradech nebo Hodoníně. Díky ministerské dotaci rozšíří svou infrastrukturu pro poskytování vratných kelímků např. společnost NICKNACK s.r.o., která tak svůj vratný systém bude moct nabídnout městům a obcím, která nemají kapacity či dostatečné využití. Zajímavé jsou i projekty BEZPETEK a.s., které přispějí snížení spotřeby PET lahví zřízením sítě pro natočení perlivé či neperlivé vody do vlastních nádob.

MŽP již vloni na podzim představilo návrh zákona o omezení dopadu jednorázových plastů na životní prostředí. V EU totiž od července letošního roku bude zakázán prodej mj. vybraných jednorázových plastových výrobků, jako jsou příbory, talíře, brčka či vatové tyčinky. Dotace vedoucí ke snižování vzniku odpadů jsou účinným opatřením, díky němuž ČR nečeká na zákazy a omezení a aktivně jednorázové plasty eliminuje.

„Nikdo dnes nestojí o záplavy jednorázových plastů. Pro životní prostředí představují velkou a nesmyslnou zátěž. Díky připravované legislativě, mohutným dotacím a široké osvětě jsme na cestě ke skoncování se zbytečným nádobím pro pouhou jednu konzumaci,“ vysvětluje ministr Richard Brabec a připomíná i iniciativu ministerstva #dostbyloplastu, která se právě na redukci množství jednorázových obalů zaměřuje. Tato kampaň je důležitou součástí aktivit MŽP v této oblasti už od roku 2018, kdy vznikla s cílem připravit českou veřejnost a podnikatele na tehdy chystané změny evropské odpadové legislativy. Ministerstvo prostřednictvím #dostbyloplastu nejen pomohlo šířit osvětu o tématu, ale také přijímalo zpětnou vazbu o úskalích, na která občané naráželi, a snažilo se o jejich aktivní řešení. Zkušenost s dobrovolným omezováním plastů byla zásadní i pro přípravu související dotační výzvy OPŽP. V současné době se snažíme na kampaň navázat stabilní iniciativou na platformě pro udržitelné Česko – ČR 2030, spočívající v přijetí dobrovolného závazku podniků, veřejné správy i jednotlivců. Prostřednictvím těchto závazků jsou společnosti motivovány k udržitelnějšímu fungování, a to nejen v oblasti jednorázových plastů.

Zdroj: TZ OPŽP, celé znění zde

Některá města v Pardubickém kraji zvažují stavbu spalovny odpadu

Některá města v Pardubickém kraji zvažují stavbu spalovny odpadu

Led 8, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Některá města v Pardubickém kraji zvažují, zda by pro ně mělo smysl vybudovat spalovnu komunálního odpadu. Vede je k tomu úprava zákona o odpadech, která stanovila konec skládkování na rok 2030. Poplatky za ukládání odpadu na skládku se budou postupně zvyšovat.

V Česku nyní bezmála polovina odpadů končí na skládkách, což je do budoucna nemožné. Před dvěma lety se země Evropské unie zavázaly ukončit do roku 2030 skládkování všech využitelných odpadů – a těch je na smetištích většina.

Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí. V porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější. Energie vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa. Zbytkový odpad po spalování (škvára) lze využít jako druhotné suroviny, například ve stavebnictví.

Hierarchie nakládání s odpady (od nejhorší po nejlepší)

O spalovně přemýšlí společnost Liko Svitavy, odpadová firma založená Svitavami a okolními obcemi. Již v současnosti vozí ke spálení asi 5000 tun do Brna do firmy SAKO. „Uvažujeme o vybudování menší spalovny, která by pokrývala potenciál oblasti, kde svážíme odpady. Nenavýšil by se počet kilometrů a přeprava,“ řekl ČTK ředitel společnosti Josef Gestinger. Jakou kapacitu a typ technologie by zařízení mělo mít, není zatím jasné.

Studii proveditelnosti na zařízení pro energetické využití odpadů si zadala nedávno i Česká Třebová. „Nejsme si zatím jistí, zda pro to máme vhodný pozemek a infrastrukturu, na kterou bychom spalovnu napojili. S vyrobenou energií musíme umět nějak naložit,“ uvedl místostarosta Josef Kopecký (ODS). Podle něj jsou další úvahy zatím předčasné.

O velké spalovně komunálního odpadu se již dlouhou dobu mluví i v Pardubicích a Hradci Králové. Optimální by byl areál elektrárny Opatovice, tento záměr však již v roce 2006 odmítli místní lidé v referendu. Sama elektrárna už v minulosti vyjádřila ochotu se do projektu zapojit a poskytnout pro něj pozemky.

Nesouhlas lidí s existencí spalovny zažilo město Vsetín, ve Zlínském kraji. Spalovnu komunálního odpadu spalovny (nebo-li zařízení pro energetické využití odpadu – ZEVO) plánovala společnost Zásobování teplem Vsetín postavit v lokalitě na Ohradě u Kauflandu. Po odporu široké veřejnosti i zastupitelů města od záměru před více než rokem odstoupila. Proces posouzení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) pokračuje i nadále, firma to zdůvodnila tím, že v případě úspěšného ukončení procesu by mohla získat garanci pro realizaci případných dalších obdobných investičních záměrů v jiných městech. V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři ZEVO: v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně.

Spalovna v Dánsku, zdroj: tydenikhrot.cz, více zde

Zdroj: ČTK, mestovsetin.cz, ČEZ