Srp 31, 2023 | Voda
Ministerstvo životního prostředí připravuje registr výpustí odpadních vod. Do konce roku 2025 zmapuje první 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií největší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Novinářům to dnes řekli ministr životního prostředí Petr Hladík a zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL).
V pilotním projektu na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem se u zhruba 30 procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci, uvedli dnes v Brandýse nad Labem.
Povinnost evidovat všechny výpusti zavádí připravovaná havarijní novela vodního zákona, podle Hladíka reaguje mimo jiné na následky havárie na řece Bečvě v září 2020. Novela zpřísní také podmínky pro podniky, které vypouští odpadní vody do řek, a zvyšuje sankce za případnou havárii.
„To zásadní, co se v rámci novely upravuje, je, že veškeré havárie bude řídit a organizovat hasičský záchranný systém, ti budou odebírat vzorky,“ řekl Hladík. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. „Právě inspekce bude mít tu možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách,“ doplnil Hladík. Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.
Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný registr. „Stále tu máme velké množství různých výpustí například ze starých průmyslových areálů, u kterých ani nevíme, kudy vedou,“ řekl Hladík. Některé výpusti jsou dnes podle něj nelegální. „V případě, že u takových nedohledáme vlastníka, může nakonec dojít i k zaslepení,“ doplnil Hladík.
V první etapě bude vytváření registru v gesci ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba 2000 kilometrů toků. „Jsou to ty, kde nám nejvíce hrozí potenciální nebezpečí, vezmeme provozy na březích řek a u nich se provede monitoring zhruba v pásmu deseti kilometrů a zanesení do registru,“ řekl Výborný. Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších 16.000 kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86.000 kilometrů toků v Česku.
Pilotní projekt nechalo letos na jaře provést ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV) TGM a Povodím Labe. Jeho součástí bylo terénní mapování výpustí na 34,6 kilometru Labe mezi jezy v Dolních Beřkovicích a Brandýse nad Labem a jejich dohledávání v evidenci. Průzkum odhalil celkem 108 objektů, nejvíce různých typů splaškových kanalizací, kanalizací v průmyslových areálech a dešťových kanalizací v obcích. „Zhruba u 30 procent se nepodařilo dohledat v evidenci, neznáme ani jejich účel. Mohou představovat případné riziko,“ řekl vedoucí odboru aplikované ekologie VÚV TGM Pavel Rosendorf.
Takzvaná havarijní novela vodního zákona, kterou má vláda projednat na podzim, rovněž zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50 milionů korun. V Česku je 16.326 kilometrů významných vodních toků a 86.533 kilometrů drobných vodních toků.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Voda
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) bude v Sedmihorských mokřadech v Českém ráji zkoumat vliv meliorace na hladinu podzemní vody. Testování potrvá tři roky. V tiskové zprávě o tom dnes informoval iniciátor projektu Vojtěch Šťastný z místní organizace ČSOP Bukovina.
„Chceme zpracovat studii porovnávající vodní režim v revitalizované a nerevitalizované části mokřadu,“ uvedl Šťastný. Mokřady jsou u Sedmihorek při pravém břehu říčky Libuňky na dohled turisticky oblíbeného Hruboskalska. Toto území bylo v 60. až 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno. Zhruba šest hektarů v západní části lokality je po revitalizaci, kterou ochránci přírody díky výkupům pozemků i vstřícnosti některých majitelů provedli v letech 2020 až 2021. Vyhloubili 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů.
Testování je podle Šťastného možné díky tomu, že ve východní části Sedmihorských mokřadů stále existují různé funkční formy odvodňování. „Díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia jsme mohli zakoupit a nechat na lokalitě nainstalovat sedm speciálních digitálních hladinoměrů – čtyři v revitalizované části mokřadu a tři v části zatím nerevitalizované,“ uvedl Šťastný.
Hladinoměry fungují ve zkušebním provozu, ostré měření začne od září a potrvá tři roky. „Budeme tak mít poměrně dlouhou sadu dat o hydrologické situaci na lokalitě, díky níž budeme moci porovnat, jak se liší v plochách, jejichž jediným rozdílem je, že na jedné funguje odvodnění, na druhé již ne. Přidáme-li k těmto datům informace o srážkách z meteostanice ČHMÚ v Turnově, z vrtů na měření podzemní vody ČHMÚ ve Valdštejnsku a v Sedmihorkách a ze stanice ČHMÚ na měření průtoku vody na tokuLibuňky v Sedmihorkách, získáme tak podrobné informace i o tom, jak revitalizované a nerevitalizované území reaguje na různé výkyvy srážek, potažmo obecně hydrologickou situaci v širším okolí,“ dodal Šťastný.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Voda
Na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině rozdělí letos Liberecký kraj téměř devět milionů korun. Peníze z dotačního programu získá 18 projektů, jeden nesplnil podmínky, dotace musí ještě schválit zastupitelstvo, řekl dnes ČTK krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Projekty zaměřené na zmírnění dopadů sucha podporuje Liberecký kraj ze svého dotačního programu od roku 2019, za tu dobu podpořil 85 projektů, na které rozdělil bezmála 45 milionů korun.
Cílem programu je podle Židka zakládání a obnova přirozených vodních prvků, žadatelé mohou získat peníze na vybudování nových tůní či mokřadů, revitalizaci rybníků a toků, ale také na zpomalení odtoku vody z krajiny. „Krajské dotace pomohly rozhýbat realizaci drobných, přírodě blízkých opatření,“ řekl. Třeba ve Václavicích na Liberecku vznikla za přispění kraje soustava 20 mokřadních tůní na zemědělské půdě, ve Svijanech díky dotaci vrátili dolní tok Příšovky do původního koryta.
„Ve spolupráci s Lesy České republiky postupně vzniklo na území Libereckého kraje 49 tůní pro zvýšení retenční kapacity lesů,“ řekl Židek. I v letošním roce byly právě Lesy ČR jedním z žadatelů o krajskou dotaci, za přispění kraje plánují zhruba za 320.000 korun vybudovat v lesích v Libereckém kraji dalších 13 přehrádek a čtyři tůně, které pomohou v lesích udržet vodu a zabránit jejímu rychlému odtoku. Podobné projekty připravily například i liberecké městské lesy, Jizersko-ještědský horský spolek nebo Společnost pro Jizerské hory.
O peníze z programu na podporu retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu mohou žádat obce, neziskové organizace, zemědělci, vlastníci lesů nebo fyzické osoby. Na projekt mohou získat od 50.000 korun do jednoho milionu. „Dotace poskytujeme až do 70 procent celkových nákladů projektu. Peníze je možné získat i na spolufinancování projektů z Operačního programu Životní prostředí či dalších dotačních zdrojů,“ doplnil Židek.
Sucho trápí nejvíc oblasti v česko-polském pohraničí – Frýdlantsko, Hrádecko a Chrastavsko, kde vysychají studně i potoky. Důvodem je tam i pokračující těžba uhlí na polské straně spojená s odčerpáváním obrovského množství vody. Na projekty z této oblasti mohou tamní obce žádat dotace také z Fondu malých projektů Turów, kde se bude ve druhé výzvě rozdělovat bezmála 14,5 milionu korun (599.615 eur). Žádat je možné do 5. září, na dokončení projektu pak mají žadatelé víc než dva roky, hotovo musí mít do konce roku 2026.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 18, 2023 | Voda
K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku podle názorů vědců bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů. Na tiskové konferenci to řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Změna klimatu zatím podle vědců směřuje k růstu teplot až o několik stupňů do roku 2100, scénáře dalšího vývoje ovšem počítají s velmi malým růstem srážek. Odhaduje se jejich navýšení o deset procent, optimistický výhled je 20 procent, uvedl Ansorge. V ČR je podle něj roční průměrný úhrn srážek 680 mililitrů.
Ansorge poznamenal, že pro českou krajinu jsou typické časté srážky. Dlouhá období bez srážek, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů,“ řekl. V Česku jsou podle něj i lokality, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.
Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. „To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala,“ řekl.
Ansorge také upozornil, že z větších řek do ČR přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která zde naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu tedy povede většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.
V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst o 1,5 stupně Celsia.
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos upozornil na to, že Česko se kvůli změnám klimatu nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody. Uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností kolem roku 2030, zatímco dříve se takový růst teploty čekal v roce 2040. V ČR v současnosti 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Nekula řekl, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek.
Autor: VÚH T. G. Masaryka
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Voda
Dešťovou vodu zachytává 90 procent domácností, které žijí v domech či vilách se zahradou. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností vyzdvihuje i ekologické důvody. Vyplývá to z vyjádření, které poskytla Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FSE UJEP).
Jak české domácnosti shromažďují dešťovou vodu, zkoumá Slavíková společně s týmem Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) ve spolupráci s agenturou STEM od roku 2017. Ve třech průzkumech za šest let se výzkumný tým dotazoval domácností nejen na to, jak dešťovou vodu využívají, ale i na důvody, které je k tomu vedou.
„Dešťovou vodu se různými způsoby a v různé intenzitě snaží zachytávat zhruba 90 procent domácností žijících v rodinných domech a vilách, což je opět mírný nárůst v porovnání s rokem 2020. Možnost zachytávat dešťovou vodu do sudů či nadzemních nádrží aktuálně využívají tři čtvrtiny domácností,“ řekla Slavíková.
V porovnání s předchozími lety se zvýšil počet domácností, které zachytávají vodu do podzemních nádrží téměř na dvojnásobek. Na zachytávání dešťové vody mohou lidé získat i dotaci ministerstva životního prostředí, což podle vědkyně ovlivnilo množství nových opatření na využívání vody z deště. O dotaci si lidé mohli žádat v programu Dešťovka, od září mohou získat dotaci na podobné projekty v nové etapě Nové zelené úsporám.
„Hlavním uváděným důvodem k zachytávání dešťové vody v roce 2023 byla stejně jako v minulosti finanční úspora. Zaléváním dešťovou vodou, případně jejím využitím uvnitř domu, se snaží ušetřit nadpoloviční většina domácností v rodinných domech. Téměř třetina (30 procent) vyzdvihuje ekologické důvody, tedy vhodnost dešťové vody pro zalévání a šetření vodou,“ řekla Slavíková.
Výzkumníci se zabývali i tím, co by lidi přimělo s dešťovou vodou nakládat lépe. Téměř pětina lidí odpověděla, že hlavní motivací by pro ně bylo získání dotace. Hypotetické výrazné zdražení pitné vody nebo sleva na stočném by motivovala 12 procent dotazovaných. Z výsledků průzkumu podle Slavíkové také vyplývá, že téměř třetina domácností považuje své možnosti nakládání s dešťovou vodou za vyčerpané.
Zadržování a využívání srážkové vody domácnostmi má podle vědců dlouhodobý význam z několika důvodů – zpomaluje odtok srážek z území, šetří pitnou vodu a snižuje přetížení smíšené kanalizace. U novostaveb dnes vypouštění dešťové vody do kanalizace nebývá povolováno, a v návrhu proto musí být systém její akumulace či zasakování. U ostatních rodinných domů žádné takové požadavky nejsou. Domácnosti jsou plošně osvobozeny od placení tzv. srážkovného, tedy poplatku za odvod srážkové vody do kanalizace, který platí firmy. Hospodaření s dešťovou vodou závisí na jejich rozhodování.
Autor: UJEP
Zdroj: ČTK
Čvn 24, 2023 | Voda
Nezvykle průhledná voda je nyní podle ochránců přírody v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na Břeclavsku. Pomohlo podle nich i úplné odlovení invazního karase stříbřitého. Na svém webu o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.
Měření ukázala podle ochranářů nezvykle vysokou průhlednost ve všech rybnících soustavy, u Mlýnského rybníka dosáhla dokonce 280 centimetrů. Nejnižší hodnotu, 160 centimetrů, naměřili v rybníku Nesyt. U zbylých dvou rybníků, tedy Hlohoveckého a Prostředního, přesáhla dvoumetrovou hodnotu.
„Podobnou průhlednost na všech rybnících soustavy nepamatuji minimálně od roku 2015. Ale podobně jako se zajíci počítají až po honu, tak rybniční sezona se hodnotí až po výlovu. Před námi jsou nejkritičtější měsíce v roce, výsledky monitoringu jsou ale příslibem, že by příznivé podmínky mohly přetrvat až do období vyvádění mláďat vzácných potápivých kachen, například zrzohlávky rudozobé. Vysoká průhlednost a dostatek potravy jsou pro to klíčové,“ uvedl Vlastimil Sajfrt z agentury.
Vodě pomohlo mimo jiné odlovení invazního karase. „Havarijní stav stavidel na rybníce Nesyt nám umožnil dolovit začátkem letošního roku veškeré invazní karase stříbřité, což rybníkům výrazně prospělo,“ uvedl Adolf Vondrka, zástupce společnosti Rybniční hospodářství. „S AOPK ČR jsme se dohodli na způsobu hospodaření, do rybníků Hlohovecký a Prostřední jsme nasadili nízkou rybí obsádku. Díky tomu je v nich dostatek zooplanktonu,“ doplnil Vondrka.
Rybářské hospodaření ale podle ochránců není jediným faktorem, který kvalitu vody ovlivňuje. Podstatnou roli hrají živiny, které do rybníků přitékají. Nejvýznamnější z nich je v případě rybníků fosfor. Proto si agentura nechává zpracovávat studii, která mapuje i nejdůležitější zdroje znečištění vody v povodí potoka Včelínek. „Bez tohoto budeme na rybnících společně s rybářským hospodářem neustále tahat za pověstný kratší konec provazu,“ míní Sajfrt.
NPR Lednické rybníky byla vyhlášena v roce 1953. Tvoří ji soustava rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský v nivě potoka Včelínku nedaleko Lednice, a dále Zámecký rybník v areálu Lednického zámku. Rozloha NPR je asi 553 hektarů a patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v České republice. Nachází se tu největší hnízdní kolonie volavek popelavých a kvakošů nočních v ČR – hnízdí zde okolo 230 párů obou druhů. Rybníky jsou tahovou zastávkou pro husy velké, řadu druhů kachen a bahňáků, pravidelně zde zimuje orel mořský.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: MRK.cz
Čvn 19, 2023 | Voda
Letošní výskyt prvního tropického dne v Česku přišel výrazně později, než je v posledních letech obvyklé, a to zhruba o 20 dnů. Jde však o výjimku, trend je v posledních 60 letech opačný a průměrně přicházejí tropy stále dříve a trvají déle. V souvislosti s klimatickou změnou a růstem průměrné roční teploty přichází první tropický den každou dekádu o 2,6 dne dříve.
Za posledních 60 let je průměr výskytu prvního tropického dne 30. května, řekl klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Pavel Zahradníček. Za tropický den se označuje takový, kdy teplota přesáhne 30 stupňů Celsia.
Neděle byla tropická na stanici v Plzni-Bolevci, což je vedle pražského Klementina a Doksan místo, kde se vyskytuje první den tropických teplot nejčastěji. Tropické teploty se ve větší míře očekávají i dnes i v dalších dnech tohoto týdne.
Údaje z let 1961 až 2020 pocházejí ze 133 stanic, které měřily v celém sledovaném období. „Proti 60. letům se v současnosti vyskytuje první tropický den o 16 dnů dříve. Při porovnání jednotlivých desetiletí byl výskyt nejčasnější mezi lety 2001 až 2010, průměrně už 20. května,“ řekl Zahradníček. Když však meteorologové porovnávají průměrné datum prvního výskytu tropického dne, tedy průměr ze 133 stanic, vycházejí z této statistiky, že nejdříve se tropický den začal vyskytovat v poslední dekádě. „V průměru se v dekádě 2011 až 2020 vyskytl tropický den o týden dříve než v dekádě 1961-1970 a o tři týdny dříve než v dekádě 1971-1980. Posouvá se i doba, kdy nastává poslední tropický den. V poslední dekádě bylo období mezi průměrným datem výskytu prvního a posledního tropického dne dlouhé 63 dnů, což je o 30 dnů déle než v normálovém období 1961-1990,“ vysvětlil Zahradníček.
S každou dekádou se mění i statistika celkového počtu tropických dnů, které se často slévají v horké vlny. V průměru jich přibývá. „Teplý vzduch od jihu, který se k nám dostává, je teplejší než dříve. Horké vlny jsou příčinou velkého množství nadúmrtí a také se podílí na častějším výskytu sucha, či naopak přívalových dešťů z intenzivních bouřek z tepla. Loni byly horké vlny z meteorologických extrémů největší příčinou úmrtí v Evropě,“ zmínil Zahradníček úmrtí více než 16.000 obyvatel, které uvedla Světová meteorologická organizace.
Z klimatických modelů vyplývá, že časové okno pro výskyt tropických dnů se bude zvyšovat a počet tropických dnů také s ohledem na probíhající klimatickou změnu. Pro druhou dekádu 21. století přitom modely podhodnotily počet těchto dnů nejen v případě tzv. středního scénáře, tedy při omezování emisí oxidu uhličitého, ale i v případě scénáře, v němž se nepředpokládá omezování emisí. Zatímco v letech 1961 až 1990 se průměrný počet tropických dnů pohyboval na úrovni čtyř či pěti, ve druhé dekádě 21. století už jich bylo 13. Více informací o vývoji tropických dnů lze nalézt na webu Klimatická změna.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 15, 2023 | Voda
S čištěním odpadních vod, vodárenskými systémy i ochranou proti povodním pomůžou obcím nové dotace Operačního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené pro obce i vodohospodáře z veřejného sektoru, příjem žádostí se otevře postupně od konce srpna, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Dotace jsou určené pro obce i vodohospodáře z veřejného sektoru, kteří se rozhodnou budovat nebo modernizovat zásobování pitnou vodou. Na kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovody a úpravny vody dá MŽP čtyři miliardy korun, 250 milion korun míří na projekty monitorovacích a výstražných protipovodňových systémů.
„Prostředky z evropských, ale i národních zdrojů investujeme do vodohospodářské infrastruktury dlouhodobě. Obcím tak pomáháme realizovat náročné investice, do kterých by se jinak nepustily. Vždy byly mezi žadateli populární, a i nyní předpokládáme, že o ně bude velký zájem,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Výzva nabídne dvě miliardy korun na výstavbu centrálních i decentralizovaných čistíren odpadních vod, jejich intenzifikaci a také na výstavbu či dostavbu kanalizace. Žádosti bude možné podávat od 30. srpna do 30. září 2023. Tato výzva je soutěžní, žádosti se budou hodnotit v jednom soutěžním kole.
Další výzva se zaměřuje na stavbu čistíren odpadních vod a kanalizace za účelem nového napojení obyvatel na vyhovující čistírnu. Dotaci získají všichni žadatelé, kteří splní podmínky výzvy a získají daný bodový standard s ohledem na technickou kvalitu a ekologický přínos projektu.
Žádosti se budou přijímat od 6. září do 31. října 2023. Výzva může být z důvodu převisu žádostí ukončena dříve. Třetí výzva je určena na zlepšení dodávek pitné vody, zejména na podporu výstavby vodovodních řadů a vodovodních přivaděčů. Žádosti bude možné podávat od 30. srpna do 30. září 2023. Míra podpory na vodohospodářské projekty bude až 70 procent.
Poslední výzva se zaměřuje na preventivní opatření proti povodním a suchu, zahrnuje vybudování a rozšíření monitorovacích, předpovědních a výstražných systémů. Žádosti je možné podávat od 28. června do 15. prosince 2023.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 6, 2023 | Voda
Aplikaci Tree Check, která rozpozná druh stromu či spočítá, kolik strom v létě vypaří vody, si dosud stáhlo 23.000 uživatelů. Dnes to řekl David Kopecký, mluvčí Nadace Partnerství, která se na vývoji podílela spolu s dalšími organizacemi.
Aplikace díky umělé inteligenci po vyfocení rozpozná, o jaký druh stromu jde. Pracuje na principu 3D scanneru, který využívá vestavěnou kameru v telefonu. Na základě zachycených bodů na fotce také změří obvod kmene stromu a určí jeho charakteristické znaky. Díky tomu uživateli i řekne, kolik tento strom v létě vypaří vody, jak velký stín díky své listové ploše poskytuje a jak moc tedy ochlazuje okolní prostředí.
„Pro představu, u nás v brněnské Otevřené zahradě, v centru Brna pod Špilberkem, měříme ochlazovací funkci stromů na několika javorech. Loni například jeden z nich v horký červencový den odpařil za den zhruba 68,5 litru vody. Vliv na ochlazovací funkci konkrétních stromů má několik faktorů – od velikosti a hustoty koruny, množství listové plochy přes druh stromu či jeho strategii hospodaření s vodou v období sucha,“ uvedl Martin Ander z Nadace Partnerství v tiskové zprávě nadace.
V aplikaci je také možné zaznamenané stromy doplňovat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní kolekci. Uživatelé získávají body za přidání nových stromů, jejich opakovanou návštěvu nebo jejich zalévání. Po nasbírání určitého počtu bodů se jim za odměnu otevřou příběhy o stromech. Pokud zrovna nemají přístup k internetu, mohou si snímek stromu uložit do galerie a zjistit o něm více, až se připojí.
Bezplatnou aplikaci si mohli lidé poprvé vyzkoušet na jaře 2022. Přes zimu, tedy mimo vegetační sezonu stromů, ale nebylo možné přidávat stromy do mapy. Nyní opět funguje bez omezení a Nadace Partnerství stále pracuje na jejím vylepšování.
„Uživatelé mají nově k dispozici lepšího průvodce aplikací. Dále přibylo označení speciálních druhů stromů – Stromů roku, Stromů hrdinů či památných stromů. Do budoucna by měli mít uživatelé příležitost upravit a zpřesnit polohu stromu,“ doplnila Andrea Křivánková, která má vývoj aplikace na starosti.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 28, 2023 | Voda
Hlavním tématem letošního 49. ročníku mezinárodním festivalu Ekofilm bude voda. Filmoví tvůrci už mohou přihlašovat své snímky. Pořadatelé festivalu o tom informovali v tiskové zprávě. Do soutěžního finále se probojuje 25 filmů, které se utkají o ceny v jednotlivých soutěžních sekcích. Festival se uskuteční v první polovině října v Brně.
„Ekofilm představuje české veřejnosti špičkové světové filmy. Pro českého diváka je to možná jediná možnost, jak si tyto snímky vychutnat na velkém plátně,“ uvedl současný člen poradního týmu prezidenta Ladislav Miko, který osmým rokem plní roli prezidenta festivalu.
Novinkou je otevření všech tří soutěžních sekcí tvůrcům z celého světa. Tradičně zůstává soutěž celovečerních environmentálních filmů Krásy přírody, kterou doplní mezinárodní soutěž středometrážních filmů a samostatných dílů dokumentárních sérií s názvem Vize přírody. Soutěžní sekce do třetice doplní soutěž krátkých filmů s novým názvem Ve zkratce. „Formát středometrážních filmů a jednotlivých dílů televizních dokumentárních sérií, které se zabývají enviromentálními tématy, nesmí na Ekofilmu chybět. Právě v kratších formátech filmaři nejčastěji zpracovávají mezioborová setkání s ekologií. Sekce nabídne divákům environmentální témata viděná z pohledu ekonomie, sociologie, architektury či filosofie. Kategorii původně zahrnující středoevropskou tvorbu jsme nahradili sekcí zaměřenou na přesahy ekologie v mezinárodním měřítku,“ uvedla dramaturgyně festivalu Jitka Kotrlová.
Podobně jako v minulých letech by hlavním festivalovým místem mělo být kino Scala. „Vzhledem k tomu, že je v tuto chvíli nejasné, jestli bude kino fungovat, jednáme už v tuto chvíli o náhradních prostorech,“ doplnil Karel Hrivňák z pořadatelské agentury Key Promotion. Diváci se mohou těšit i na besedy na fakultě sociálních studií, organizátoři jsou předběžně domluveni i s brněnskou zoo, kde by se měl uskutečnit rodinný den Ekofilmu.
Loni na festivalu získal hlavní cenu nizozemský snímek Hluboko: pravá cena těžby v oceánech od režiséra Maartena van Rouveroyho. Film 25 pětadvacet snímků, které vybral dramaturgický tým z 243 přihlášených.
Autor: Organizátoři festivalu Ekofilm
Zdroj: ČTK
