Kvě 28, 2023 | Voda
Pardubický kraj chce využít srážkové vody při správě svých budov. Má vybrané tři objekty. Plánuje vybudovat například nádrže na zadržování vody, která se dá pak využít na zalévání zahrady. Úpravy budou stát přes deset milionů korun.
Ekologičtější hospodaření kraj plánuje v Dětském centru Veská v Sezemicích na Pardubicku, Nemocnici následné péče Moravská Třebová na Svitavsku a Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí na Orlickoústecku. Dotace chce kraj získat z Operačního programu Životní prostředí. „Od všech zmíněných projektů si slibujeme ekologičtější zacházení s vodou a z dlouhodobého hlediska i ekonomické úspory,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
V centru Veská jsou v plánu tří nádrže na zadržení dešťové vody a její využití pro zálivku trávníků a zahrady. Pokud kraj získá dotaci, stavět začne v příštím roce. Předpokládané náklady jsou 4,5 milionu korun, dotace by mohla dosáhnout až 3,7 milionu korun. Žádost kraj podá v polovině června.
V Nemocnici následné péče Moravská Třebová by měla vzniknout tlaková stanice a zásobníky na vodu. Zdroj bude na rozvody užitkové vody. V lůžkovém pavilonu bude splachovat toalety. Aktuálně projektanti doplňují projektovou dokumentaci, žádost o dotaci chce kraj podat na konci září. Celkové náklady se odhadují na 3,8 milionu korun, dotace by mohla pokrýt dva miliony.
„Efektivnější hospodaření se srážkovou vodou plánujeme i v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí. Tam byla v roce 2020 zhotovena nová dešťová kanalizace. Vodu z ní bychom chtěli akumulovat a využít pro již hotové zavlažovací systémy. Předpokládané náklady dosahují výše 1,8 milionu a dotace může činit až 1,4 milionu. Projektovou dokumentaci máme hotovou, žádost o dotaci chceme podat na konci července,“ řekl hejtman.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2023 | Voda
Česká společnost ornitologická (ČSO) vybudovala nákladem čtyři miliony korun v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku více než tříhektarovou soustavu tůní a ostrůvků zvanou ptačník. Ornitologové tím rozšířili již existující mokřad, který pomůže vzácným ptákům, obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v krajině. Lákadlem bude například pro bahňáky a ledňáčky.
Mokřad patří s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků k nejvýznamnějším v Královéhradeckém kraji. „Už nyní lze na novém centrálním ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku,“ uvedl správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Centrální ptačník je podle ornitologů milníkem a největším projektem při budování parku. „Jde o komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy. Ptačník navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru – Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků,“ uvedl Michálek. Vyhloubení ptačníku podpořily dotací
Norské fondy a na financování se podílely stovky dárců z řad veřejnosti. Ptačí park Josefovské louky vzniká od roku 2006 a má rozlohu kolem 85 hektarů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní. Páteří Ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců postupně vykupují, zatím se jim podařilo získat přes 57 hektarů.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2023 | Voda
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) loni vybudovaly v Brdech dalších 16 malých vodních ploch. Nejvíce jich vzniklo pod vrchem Špičák mezi Jinci a Podluhy. Další lesníci vyhloubili pod Jineckými hřebeny a přírodní rezervací Koníček, který je součástí veřejnosti nepřístupného posádkového cvičiště. Úkolem vodních ploch je zadržovat vodu v krajině a vytvářet podmínky pro rozvoj rostlinných i živočišných druhů, informoval mluvčí VLS Jan Sotona.
Vojenské lesy budují v Brdech tůně od roku 2018. Spolupracují při tom s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). V minulosti jich vyhloubily více než 40. Po padrťských pláních, Baštině, Pource a dalších oblastech se státní podnik loni zaměřil hlavně na okolí brdského vrchu Špičák a lokalitu kolem Jineckých hřebenů.
Malé jednoduché vodní plochy od 60 do 180 metrů čtverečních jsou bez hrází a výpustí. Vznikají v místech, kde jsou pro ně vhodné podmínky. „Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky,“ uvedl ředitel brdské divize VLS David Novotný.
Tůně poskytují útočiště řadě živočišných a rostlinných druhů, především obojživelníkům a hmyzu.
Postupem času se mění v bažinky a opět v zamokřené plochy. „Na rozdíl od budování lesních nádrží či obnovy rybníků je hloubení tůní nenáročnou investicí. Náklady na 16 tůní v loňském roce nepřesáhly 90.000 korun. Určitě proto chceme v jejich budování v Brdech i nadále ve spolupráci s AOPK pokračovat i v dalších letech,“ dodal Novotný.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy vznikla v roce 2016 na území někdejšího vojenského újezdu. CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin.
Autor: Vojenské lesy
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Voda
Experti řeší, jak v Krnově na Bruntálsku a jeho nejbližším okolí lépe zadržet vodu v krajině. Pracují na studii, která se na tuto problematiku zaměřuje. Navrhnout mají konkrétní opaření, například nové tůně či výsadbu zeleně. Náklady na dvě etapy studie přesahují čtyři miliony korun. Dokončeny budou v srpnu 2024. Studie pro povodí řeky Opavice se už dokončuje. Výsledkem je vytipování dvou desítek lokalit, v nichž by měly nastat změny. Pro povodí řeky Opavy dokument teprve začíná vznikat.
„Studie řeší přípravu a úpravu krajiny související s klimatickou změnu v povodí řek Opavice a Opavy. A to především s pomocí přírodě blízkých opatření,“ řekl Jan Herman ze spolku Živá krajina. Dodal, že opatření mají za úkol zpomalit odtok vody ze svrchních vrstev půdy, zamezit půdní i větrné erozi a ochladit krajinu.
Odborníci již mají zmapováno území v povodí řeky Opavice o rozloze přibližně 23 kilometrů čtverečních a pracují na návrzích změn. Město by je mělo obdržet do konce května. „Zaznamenali jsme desítky erozních jevů plošného i liniového charakteru. Vytipoval jsem už městské pozemky, kde by se mohly udělat drobné úpravy, ať už jde o tůně anebo výsadbu zeleně,“ dodal Herman.
Odborníci se zaměřili i na lesní porosty, které nejsou erozí příliš poškozené. Navrhují hlavně budování svodů povrchové vody z lesních cest do porostu. Tímto způsobem chtějí upravit asi 13.000 metrů čtverečních lesa. Mezi další opatření patří například odpojení některých dešťových svodů od kanalizace. V případě oprav parkovišť pak navrhují autoři studie používání propustnějších povrchů.
Zpracování studie pro povodí Opavice vyšlo bezmála na dva miliony korun. Zároveň již byla zahájena druhá etapa studie pro povodí Opavy. Práce za 2,36 milionu korun by měly být dokončeny v srpnu 2024.
Autor: Spolek Živá krajina
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | Voda
Obce dostanou od ministerstva životního prostředí pět miliard korun na 162 vodohospodářských projektů. Úřad tyto projekty schválil ve čtyřech dotačních výzvách, které spustil loni, a je mezi nimi výstavba 15 úpraven vody, čtyř desítek čistíren odpadních vod, navýšení kapacity 14 současných čistíren a vybudování téměř 400 kilometrů kanalizace.
„Dokončení schválených projektů bude do budoucna znamenat zlepšení kvality a zvýšení množství dodávané pitné vody pro takřka sedmdesát tisíc obyvatel Česka,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Peníze půjdou například na revitalizaci pěti vodních zdrojů v lokalitě Machnín na Liberecku, kde vlivem sucha a rozšíření nedalekého polského hnědouhelného dole Turów klesá hladina místních zdrojů vody. Rekonstrukce tamní úpravny vod má podle úřadu navýšit objem pitné vody hlavně pro obce Václavice, Horní Vítkov a Dolní Vítkov.
Podpora na schválené projekty poputuje z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), financovaného z evropských fondů. Podle Hladíka od spuštění programu v roce 2007 bylo jeho prostřednictvím podpořeno více než 3000 vodohospodářských projektů za téměř 70 miliard korun a s takto rozsáhlými investicemi se počítá i v novém programovém období.
Míra podpory na vodohospodářské projekty dosahuje u zmíněného programu až 70 procent. „Obcím do 2000 obyvatel, které by jinak na dotace nedosáhly pro nedostatek vlastních finančních prostředků, jsme nabídli navíc možnost čerpání zvýhodněné půjčky určené právě na dofinancování vodohospodářských projektů, téměř 800 milionů korun si rozdělilo 78 obcí,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Do poloviny letošního roku chce ministerstvo spolu s fondem vyhlásit trojici nových výzev týkajících se přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou. Hladík uvedl, že se opět zaměří na budování zdrojů pitné vody, úpraven vody a vodovodů a podporu výstavby čistíren odpadních vod a kanalizací.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Úno 21, 2023 | Voda
Obec Líský na Kladensku vytváří propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou. Využije podzemní akumulační nádrže i přírodní biotop. Obec leží ve srážkovém stínu, v jedné z nejsušších oblastí ČR. Vodu tekoucí z obecních budov už nyní zadržuje v zasakovací proláklině, obecní zeleň zalévá z někdejší odpadní jímky. Ještě letos chce vedení Líského kompletně obnovit dešťovou kanalizaci po celé obci a napojit ji na už přivezené akumulační betonové jímky, pro které bude fungovat jako filtr přírodní biotop. Náklady budou kolem tří milionů korun, z toho chce obec se stovkou obyvatel značnou většinu zaplatit z několika druhů dotací, řekl starosta Líského Štěpán Hon.
Obec ještě nedávno neměla připojení na vodovod a kanalizaci, jejich stavby byly zkolaudovány přibližně před pěti lety. Poté se právě uvolnila obecní jímka. Do ní je svedená voda ze střechy obecního klubu. „Takže dávno po tom, co vyschne voda v zasakovací proláklině a obecní zeleň na návsi začne schnout přes přípustnou míru, vytáhneme hadici, spustíme tlakové čerpadlo a můžeme zalévat,“ uvedl starosta.
Obecní dešťová kanalizace odvodňuje 95.000 čtverečních metrů ploch. Na jejím konci, kousek nad požární nádrží, bude technologie pro čištění, a to lapač splavenin a přírodní biotop, který by měl pojmout asi 140 krychlových metrů vody. Dalších až 72 metrů krychlových vody pak může být v přilehlých akumulačních nádržích. Vodou z nich bude možné doplňovat přírodní koupaliště. „Požární nádrž využívaná jako přírodní koupaliště bude navíc v nejhlubší části osazena oběhovým čerpadlem, které bude vracet vodu zpět do předřazeného výše položeného štěrkového biotopu, čímž bude neustále čištěna,“ doplnil Hon.
Dotace by měly tvořit zdroje ze středočeských krajských fondů a z evropského Operačního programu životní prostředí. Na zasakovací proláklinu využila obec příspěvek z Programu rozvoje venkova skrze Místní akční skupinu Přemyslovské střední Čechy.
Podpoře přírody a rozmanitosti krajiny se v obci věnují také obnovou historických cest a sázením alejí. Nedávno zde také vybudovali dětské hřiště připomínající legendu o Elišce Přemyslovně, která si v nedaleké studánce Královka údajně ukryla klíče od korunovačních klenotů.
Autor: Obec Líský
Zdroj: ČTK
Úno 14, 2023 | Voda
Pardubice se letos v městských lesích zaměří na tvorbu vodních tůní a doplní další ptačí budky. V minulých letech se lesníci hodně věnovali zastavení kůrovcové kalamity, loni už mohli těžit víc zdravé dřevo.
Větších zásob vody by se mezi prvními mohl dočkat Studánecký les. „Rádi bychom zde umístili drobné vodní tůně, a to za účelem zadržení vody v krajině,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
Po dokončení těžby nechají lesníci část kmenů v lesích, aby zetlely. Jde o opatření proti klimatickým změnám. „K těmto kmenům, případně dřevní hmotě budou umístěny informační cedule. Město letos také připravuje instalaci ptačích budek,“ řekla Klčová.
Loni město vytěžilo 3285 metrů krychlových dřeva, práce zahrnovaly těžbu úmyslnou, nahodilou i mimořádnou. Během předloňska se lesníci ještě zaměřovali na likvidaci následků kůrovcové kalamity a odvezli 2440 metrů krychlových dřeva ze souší, vývratů a polomů.
Stromy bylo nutné mimořádně vykácet i kvůli stavbě sezemického obchvatu. „Tuto těžbu dřeva provádělo na své náklady Ředitelství silnic a dálnic, přičemž vytěžené dřevo obstaraly Služby města Pardubic, celkově se jednalo o skoro 809 metrů krychlových,“ uvedl primátor Jan Nadrchal (ANO).
Za prodej dřeva město loni utržilo přes 5,3 milionu korun, náklady na těžbu a pěstební činnost v městských lesích dosáhly přibližně 2,5 milionu korun. Předloni vynesl prodej dřeva téměř 1,5 milionu korun, náklady na těžbu a pěstební činnost v městských lesích byly téměř o polovinu vyšší.
„Oproti předešlým letům je tedy hospodaření v městských lesích výrazně v kladných číslech, tento fakt je především ovlivněn výše uvedenou mimořádnou těžbou a také celkovým nárůstem výkupních cen za sortimenty oproti minulým rokům,“ uvedlo město.
Lesníci loni vysadili 9000 sazenic, zejména javorů a lip. Lesy, které patří městu, pokrývají zhruba 463 hektarů a mají především příměstský charakter, slouží pro rekreaci. Malé výměry má město také v katastru jiných obcí, jako jsou například Srch a Veská.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Pro 4, 2022 | Voda
Silničáři v Pardubickém kraji začínají při letní a zimní údržbě vozovek a na zálivku mladých stromů využívat dešťovou vodu. Při přestavbě cestmistrovství v Moravské Třebové mimo jiné vybudovali podzemní nádrže na její jímání a technické zařízení pro výrobu solanky, roztoku soli na ochranu vozovek před namrzáním. Dosud se využívaly převážně povrchové vody, v budoucnu by se ale dešťová voda mohla zachycovat častěji, řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
„Chtěli bychom na určitých místech na odvodňovacích systémech silnic vybudovat nádrže. Vyřešilo by to i lokální problémy se záplavami, což by se jinak kvůli komplikacím s vlastnictvím pozemků nedalo zvládnout a bylo by to velmi nákladné,“ uvedl Němec.
Vodu silničáři využívají i v létě na čištění vozovek a zalévání vysazených stromů. Jen na výrobu solanky jí cestmistrovství Moravská Třebová v loňském roce spotřebovalo více než 600.000 litrů, cestmistrovství ve Svitavách 580.000 litrů. Využívání dešťové vody má kromě ekologického dopadu i ekonomický význam, za odběr z povrchových zdrojů se platí.
Krajští silničáři budou letos v zimě udržovat přes 3000 kilometrů komunikací druhé a třetí třídy, což je 96 procent z krajské silniční sítě. Sjízdnost silnic první třídy má od roku 2017 na starost Ředitelství silnic a dálnic.
Autor: Správa a údržba silnic Pardubického kraje
Zdroj: ČTK
Lis 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Česko – americký tým popsal změny uspořádání vodivých pletiv, které před stovkami milionů let pomohly rostlinám zvládat sušší prostředí na pevnině. Botanický ústav Akademie věd ČR o tom informoval v tiskové zprávě. Poznatky z výzkumu mohou podle vědců v současnosti přispět k lepšímu šlechtění rostlin odolných vůči suchu.
Studii publikoval prestižní časopis Science. Vodivá pletiva podle odborníků mimo jiné zajišťují zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je však rostlina vystavena suchu, šíří se pletivem embolie, kdy vzduchové bubliny tok vody nevratně přeruší. Začne vysychání, které rostlinu zabíjí.
„První suchozemské rostliny, které se z vody dostaly na břeh, byly velmi malého vzrůstu a přežívaly jen v bezprostřední blízkosti vody. Asi před 400 miliony let se ale jejich vzrůst začal zvyšovat, vznikaly rozmanitější formy a zároveň začaly osidlovat sušší stanovišťě. Zaujalo nás, že zatímco první cévnaté rostliny soustředily svá vodivá pletiva ve válci uprostřed stonku, skoro žádné žijící rostliny si toto uspořádání neudržely,“ uvedl k počátkům výzkumu vedoucí autor studie Martin Bouda. Právě tento fakt byl podle vědce klíčem k rozluštění této evoluční kapitoly. Bouda působí v Botanickém ústavu AV.
Bouda s Craigem Brodersenem z Yaleovy univerzity a dalšími americkými vědci zkoumal uspořádání vodivých pletiv žijících i vyhynulých rostlin reprezentujících více než 400 milionů let evoluce. Ze zkamenělin zjistili, že rostliny začaly uzpůsobovat svá vlákna krátce poté, co se na pevnině vyskytly větší druhy a různost uspořádání vodivých pletiv přetrvala dodnes.
Tým pak podle vědce pomocí simulací šíření embolie potvrdil, že období sucha přežívají spíše rostliny, které mají vodivá pletiva uspořádané do úzkých vláken. „Pokud jsou cévice shluklé pohromadě, poskytují jejich stěny četná spojení a tedy spoustu nezávislých příležitostí pro šíření embolie. V úzkém vlákně jsou cévice seřazeny jedna za druhou, takže embolie musí překonávat každou jednotlivou stěnu mezi nimi. Je tedy mnohem vyšší pravděpodobnost, že se někde zastaví a rostlina přežije,“ vysvětlil botanik. Uzpůsobení pletiv tak bylo jedním ze zásadních faktorů, které umožnily liniím zvětšujících se rostlin šíření dále od vodních zdrojů.
Výsledky výzkumu mohou být přínosem při současném šlechtění plodin odolných vůči suchu. Vyšších výnosů bylo podle expertů u řady plodin dosaženo za cenu snížení jejich odolnosti. V období změny klimatu však může být odolnost vůči suchu stejně důležitá jako výnos. „Když teď lépe rozumíme tomu, jak jsou vodivá pletiva uspořádána a jak to ovlivňuje schopnost rostliny snášet sucho, můžeme na to uspořádání zacílit šlechtitelské programy. To znamená, můžeme se pokusit vytvořit lepší cévní systém rostlin,“ uvedl Brodersen.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Lis 1, 2022 | Voda
Jednou z možností obrany proti dopadům sucha jsou technologie, které zlepšují schopnost půdy absorbovat vodu a pomáhají osivu vyklíčit. Půda v oblastech zasažených suchem totiž ztrácí živiny a vlastnosti potřebné pro vzejití zasetých či zasazených rostlin. Problematice se věnují také odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Jejich projekt nedávno získal jednu z cen Technologické agentury ČR za rok 2022, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Vědci stanovili dva základní postupy. Prvním byla aplikace hydroabsorbentů, tedy látek, které zadržují vodu, přímo do půdy. „Pro experimenty byly využity dva typy pomocných půdních látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a hydroabsorbent s názvem Hydrogel,“ nastínil Petr Salaš ze zahradnické fakulty.
Ve druhé fázi vědci využili hydroabsorbent jako součást směsi, ve které obalili osivo vybraných jetelovin a travin. „Když se obalené osivo vyseje do půdy, zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná, a když semeno začne klíčit, má k dispozici ihned zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu,“ popsal Salaš.
Pro zlepšení kvality půd testovali vědci různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu – hnědého uhlí. Využili konkrétně jihomoravský lignit, který má některé podobné vlastnosti jako rašelina.
„Dvacet let jsme u nás na fakultě věnovali neenergickému využití lignitu, který se donedávna těžil na jižní Moravě. A jedním z možných využití je právě použití v zemědělství jako podpůrného prostředku pro rozvoj půdní organické hmoty,“ uvedl Miloslav Pekař z Fakulty chemické Vysokého učení technického.
Projekt poukazuje na to, že je potřeba změnit některé postupy v zemědělství. „Poslední roky máme velice intenzivní projevy sucha na mnoha místech, i v letošním roce najdete právě na jižní Moravě podniky, které mají nižší výnosy. Bez zásahů, na které poukazuje tento projekt, udržet výnosy bohužel nedokážeme. Jediným zdrojem vody jsou u nás srážky, takže zemědělec už nemůže sázet jen na to, že zaprší, ale musí kalkulovat s tím, aby vodu měl. Bez vody žádná plodina nedá výnos,“ upozornil klimatolog Jaroslav Rožnovský z Mendelovy univerzity.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
