Říj 12, 2022 | Voda
Slavičín na Zlínsku buduje podzemní nádrže na dešťovou vodu. Systémy svedou dešťovou vodu z městských objektů. Vodu bude možné využít na zalévání zeleně, nádrže budou sloužit také jako zásobárna vody v případě požáru, sdělil starosta Tomáš Chmela (nez.).
Systémy na svedení dešťové vody vzniknou na budově městského úřadu, městské knihovny, základní školy či kotelny na sídlišti Malé Pole. „Nedaleko kotelny je zahrádkářská kolonie obyvatel sídliště, kteří vodu budou moci využívat k zálivce svých záhonů. Z tohoto smysluplného využití dešťové vody mám osobně největší radost,“ uvedl starosta.
Vodu z nádrží lze využít také k zalévání veřejné zeleně, zvlhčování či úklidu zpevněných ploch. Ve městě v říjnu vzniknou čtyři podzemní akumulační nádrže, zachytí dešťovou vodu o celkovém objemu téměř 60.000 litrů. Vybudování nádrží si vyžádá téměř 3,2 milionu korun, z toho 2,5 milionu korun pokryje evropská dotace, zbytek dá město ze svého rozpočtu.
Autor: Slavičín
Zdroj: ČTK
Zář 27, 2022 | Voda
Ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem životního prostředí založilo Ústřední komisi pro sucho, která má koordinovat práci krajů v obdobích mimořádného sucha. Jejím úkolem bude koordinovat opatření v krajích, když bude moci například omezit nakládání s vodami, rozhodnout o zvýšení průtoku, či naopak o zadržení vody.
Materiál, který zajišťuje zřízení komise, projednala tento týden vláda. Novou komisi může svolat ministr životního prostředí nebo zemědělství, v této funkci se budou střídat vždy po jednom roce. Sejít by se měla v případě, že bude vyhlášený stav nedostatku vody ve více krajích nebo pokud o to požádá předseda některé krajské komise pro sucho.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) by měla komise pomoci lépe zvládat nepříznivé dopady sucha na větším území. Má 13 členů, kromě zástupců resortu zemědělství a životního prostředí jsou v ní také odborníci z ministerstva dopravy, obrany, průmyslu a obchodu, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2022 | Voda
Jihlavská radnice chce ve větší míře zavádět opatření zaměřená na zadržování vody a zlepšení klimatu. Vychází ze zkušeností před čtyřmi lety, kdy kvůli suchu výrazně klesla hladina vodárenské nádrže Hubenov, z níž do města teče pitná voda. Přibývat by například měly zelené střechy a zelené pásy na polích v okolí, lépe by se měla využívat dešťová voda. Adaptační strategii město chystalo dva roky, dostalo na ni dotaci z takzvaných norských fondů.
„Asi jste si všimli, že v letech 2018 a 2019 se nám v podstatě v Jihlavě ztratila řeka, která úplně zarostla, a měli jsme i spoustu jiných problémů souvisejících se suchem,“ řekla Katarína Ruschková, vedoucí městského odboru životního prostředí.
Drobná opatření na zmírnění těchto dopadů už město dělá delší čas. Jde například o úpravu chodníků tak, aby po nich dešťová voda stékala do trávníků.
„Ale cítili jsme, že je potřeba tomu dát nějaký systém a řád. Proto jsme se rozhodli, že město nechá zpracovat strategii adaptace na změnu klimatu,“ uvedla Ruschková. Projekt stál 650.000 korun, dotace jeho náklady pokryla z 90 procent. Podle Ruschové by při své činnosti mělo zvažovat dopady na klima město i investoři, na které má nějaký vliv.
Jihlava má v plánu napojit se na přivaděč z vodárenské přehrady Švihov na Želivce. Podle Ruschkové by to nemělo být jediné řešení. „My se musíme snažit ten problém řešit tam, kde vzniká, to znamená najít cesty k tomu, abychom tou vodou neplýtvali a abychom si ji tady zadrželi,“ uvedla.
Stavbaři se již snaží využívat dešťovou vodu i na splachování toalet. „Protože povolujeme ty domečky, tak vidíme už dneska, že řada lidí, kteří stavějí nově, si už dělají dva oběhy na vodu a mají vodu užitkovou a vodu pitnou,“ řekla Ruschková. Město pronajímá hodně půdy. Někde se s nájemci domlouvá na rozdělení velkých polí zelenými pásy. U části městských lesů u Jihlavy se změní nebo už změnilo zaměření na lesy s převahou rekreace nebo vodohospodářských funkcí.
Autor: Město Jihlava
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Za posledních 25 let se sice zlepšila kvalita vodních toků, většina však stále spadá do kategorie znečištěná voda, což je třetí stupeň znečištění z pěti. Zároveň přibývá více úseků vod, které jsou jen mírně znečištěné, resp. nejsou nijak významně ovlivněné lidskou činností. Vyplývá to z každoroční zprávy o stavu vodního hospodářství, takzvané Modré zprávy, kterou vydávají společně ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Tento týden ji projednala vláda.
Třetí kategorie znečištění je stav povrchové vody ovlivněný lidskou činností tak, že nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému. V Česku se přitom stále vyskytují úseky, které spadají i do páté kategorie, v níž se vyskytuje velmi silně znečištěná voda. Toto znečištění přitom umožňuje jen existenci silně nevyváženého ekosystému.
Zpráva také obsahuje vyhodnocení výskytu pesticidů, které pocházejí hlavně ze zemědělské činnosti, a léčiv v povrchových vodách. Analýzu provádí laboratoře státních podniků, které spravují povodí vodních toků.
Laboratoře státních podniků, které spravují povodí vodních toků, se zaměřují hlavně na pesticidy a jejich metabolity. V roce 2021 byly zpracovány výsledky z 509 profilů a pesticidy byly nalezeny ve 473 z nich, což představuje 92,9 procenta sledovaných profilů. V povrchových vodách pracovníci laboratoří nalezli 149 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 46 látek bylo nalezeno ve více než pěti procentech vzorků. „Obdobně jako v roce 2020 byly nejčastěji nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, kukuřice, řepy, případně totální herbicid glyfosát,“ uvádí zpráva. Upozorňuje také na to, že laboratoře objevily jak látky, které se v současnosti používají, tak i ty již zakázané.
Léčiva se zkoumala z 298 profilů. Stejně jako v roce 2020 se farmaceutické přípravky vyskytovaly hlavně v menších tocích, do kterých se odvádí voda z větších měst. Léčiva analýzy odhalily v 98,9 procenta sledovaných profilů.
Monitorovací síť sledovala také kvalitu podzemní vody v 707 objektech. Mezi nimi byly prameny a mělké a hluboké vrty, u kterých se sledovalo 322 jakostních ukazatelů. Za nejvýraznější ukazatele znečištění označuje zpráva pesticidy užívané pro ošetření například řepky, anorganické látky, kovy a těkavé látky.
Limity pro podzemní vodu alespoň v jednom z ukazatelů překročilo 81,9 procenta zkoumaných objektů. V roce 2020 to bylo o 0,5 procenta více a v roce 2019 o 2,9 procenta více. U pramenů a hlubokých vrtů byly zjištěna nepatrně lepší kvalita vody oproti předchozím třem letem. „Vyhodnocení míry znečištění nejzranitelnějších vod mělkých vrtů, které jsou antropogenní činností nejvíce ovlivněny, je však i v roce 2021 potvrzením trvale se nezlepšujícího se stavu,“ stojí ve zprávě.
Autor: MZe a MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Voda
Zeleň v parku na Havlíčkově náměstí v Praze 3 se bude nově zalévána vodou z průsaků do podzemního takzvaného kolektoru, kterým vedou potrubí a další inženýrské sítě. V zemi vznikly dvě nádrže, do kterých se voda sbírá a z nichž se následně čerpá k zalévání. Nabírat si ji zde bude také městská firma Pražské služby (PSAS) ke kropení ulic. V budoucnu by se jí mohly splachovat i toalety v nedaleké škole, kterou chce radnice opravit. Novinářům to řekl starosta Prahy 3 Jiří Ptáček a šéf městské firmy Kolektory Praha Petr Švec.
„Většina závlahových systémů funguje na pitnou vodu, a ta stojí poměrně hodně peněz. Shodou okolností tady na náměstí končí kolektor. A Kolektory Praha mají opačný problém než my. Zatímco nám voda schází, jim tam přebývá,“ řekl Ptáček.
Firma každý den z kolektoru vyčerpá okolo 40 metrů krychlových vody, která prosakuje. Tu následně přečerpávala do kanalizace, za což musela platit. Radnice se proto se společností domluvila, že vodu využije. V podzemí vznikly dvě nádrže každá o objemu 36 metrů krychlových. „A vzhledem k tomu, že nespotřebujeme 40 kubíků odčerpané vody, tak si ji zde nabírají ještě PSAS a jezdí sem i naši zahradníci,“ řekl Ptáček.
Poprvé se podobný systém objevil před několika lety na Uhelném trhu v Praze 1, kde je rovněž v hloubce asi 30 metrů kolektor, z kterého se dá čerpat voda. „Jezdí si tam Pražské služby, ale tato lokalita (na Žižkově) je mnohem příznivější, je sem lepší doprava a mají odsud víc okruhů, které jezdí,“ řekl šéf kolektorů Petr Švec.
Ptáček novinářům rovněž řekl, že radnice plánuje opravit bývalou školu na Havlíčkově náměstí. „Součástí projektu revitalizace školy je to, že se prověřuje, zda je to realizovatelné, že bychom z těch retenčních nádrží mohli brát vodu. To by byl stabilní odběr vody i v zimě,“ řekl Ptáček. Na závlahu se prý používá nejvíc voda v létě, kdy jsou prázdniny, avšak na toaletách by se tím mohlo splachovat celoročně.
Autor: MČ Praha 3
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2022 | Voda
Vědci z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) ke zjištění stavu podzemní vody využívají metodu, při které není třeba dělat vrty ani jinak narušit terén. Měření provádějí pomocí gravimetrů, což jsou přístroje k určení zemské tíže, která se nepatrně mění také podle množství vody pod povrchem. Metodu může ústav nabídnout každému, kdo potřebuje sledovat například podzemní vodu v přírodní rezervaci, v historické lokalitě a na jakémkoli místě, kde se nehodí připravovat monitorovací vrty, uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel VÚGTK Jiří Drozda.
Kvůli suchému počasí v posledních letech stoupá potřeba zjistit, jak a kde klesají hladiny podzemních vod. Obvyklým způsobem jsou monitorovací vrty, ke kterým je třeba mít stavební povolení a nelze je udělat všude. Komplikované je to například v přírodně nebo historicky cenných lokalitách nebo v zastavěných územích. „Při našem měření není třeba žádných vrtů. Přístroj se základnou 60krát 60 centimetrů a vysoký 130 centimetrů přivezeme na místo. Během několika hodin uskutečníme měření a můžeme zase odjet, zůstanou po nás nanejvýš vyjeté koleje v trávě, které zase zarostou,“ popsal Drozda.
Náklady na měření za několik let jsou obdobné jako u vrtů. Gravimetrická metoda neurčí, jak hluboko pod terénem je hladina podzemní vody, ale zachytí její gravitační účinek. Při opakovaném měření po čase ukáže případné změny parametrů, a tedy i vývoj zásoby podpovrchových vod. „Jsme schopni vypočítat, jak se množství podpovrchových vod v okolí do 500 metrů změnilo, například jestli došlo ke změně, která odpovídá nárůstu či poklesu hladiny podzemní vody o jednotky centimetrů,“ doplnil Drozda.
Metodu by podle vědců bylo možné použít například k monitorování podzemních vod kolem polského uhelného dolu Turów u hranic Libereckého kraje. Hejtmanství a obce se zde kvůli zahloubení dolu pod povrch obávají odlivu vody z českého území. Uzavřená česko-polská mezivládní smlouva počítá s klasickými monitorovacími vrty.
Gravimetry jsou přístroje založené na měření vzdálenosti a doby pádu tělesa ve vakuové trubici. VÚGTK má nejpřesnější gravimetry současnosti, které dokážou určit i to, jak jsou hodnoty tíhového zrychlení ovlivněny aktuálním množstvím vody pod povrchem. „V naší geodetické observatoři na vrchu Pecný u Ondřejova máme vrty k měření podzemní vody a podle stavu vody v nich zpřesňujeme měření našimi gravimetry. A tentýž postup umíme použít i obráceně – podle změn tíhového zrychlení určíme, jak se na kterémkoli místě měření změnilo množství vody,“ vysvětlil ředitel VÚGTK.
Autor: VÚGTK
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2022 | Voda
Vhodné materiály a postupy pro stavby v rozvojových zemích, ale i projekty související se zdravím a hygienou budou tématy letní školy pořádané ČVUT. Akce Rozvojové září, na níž se setkají techničtí experti se studenty i humanitárními pracovníky, se uskuteční od 5. do 9. září v pražských Dejvicích. Kromě přednášek bude na programu třeba stavba jurty, napsal Jan Tilinger, spolupořadatel letní školy. Rozvojové září se letos bude konat potřetí.
Podle Tilingera na letní škole představí odborníci projekty realizované například v subsaharské Africe nebo v jihoasijském Bhútánu. Budou diskutovat o stavbách v rozvojových zemích, využití přírodních materiálů, ale i tématech energie, potravinové závislosti a dopadů změny klimatu. „Z praktického programu se bude stavět i bourat jurta, budou se lisovat cihly i vázat a spojovat bambus,“ uvedl Tilinger, který působí na ČVUT a zabývá se architekturou v rozvojových zemích.
Z dalšího programu Tilinger upozornil například na přednášku Matěje Vacka, s nímž v současnosti spolupracuje v Bhútánu. Vacek bude hovořit o projektech udržitelného rozvoje v této zemi. Tilinger zmínil také vystoupení Zdeňka Železného ze společnosti Geotest a Juana Carla Intriaga Zambrana z Technické univerzity v Delftu, kteří budou hovořit o úpravě a využití vody v rozvojových počinech. „Budou tu i zástupci České zemědělské univerzity, Člověka v tísni, přijde pobesedovat (cestovatel) Dan Přibáň,“ dodal Tilinger.
Podle Tilingera se na letní školu dosud přihlásilo 22 lidí, registrace je možná až do termínu konání akce. „Víme, že hlavní nápor je poslední týden před akcí,“ poznamenal. Poplatek za účastníka je 300 korun. Z pozitivních příkladů spojených s akcí Tilinger uvedl třeba příklad absolventa rozvojového inženýrství Petra Čandy, který během prvního ročníku Rozvojového září představil svou diplomovou práci na téma kampusu střední školy v Zambii.
Centrum pro mezinárodní rozvojové projekty ČVUT pořádá letní školu ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou.
Autor: ČVUT
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2022 | Voda
Odborníci z vysokých škol v Brně i Praze hledají způsoby zadržování vody kolem lesních cest. Dříve se většinou sváděla tak, aby z lesa rychle odtekla a nenarušovala cesty. Klimatická změna ale vyžaduje nový přístup a uvážlivější hospodaření s vodou. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity se pokusí zmapovat aktuální situaci a navrhnout nová opatření, oznámil mluvčí brněnské školy Filip Vrána.
České lesy jsou protkané sítí cest. Využívají je nejen turisté, ale především vlastníci a firmy, které v lesích hospodaří. Voda nyní většinou rychle odtéká v trubních propustcích pod cestami směrem do údolí. Odborníci ale budou navrhovat i jiná řešení, například s využitím vsakovacích zařízení.
„Tím by se voda tak rychle neztrácela a v lese zůstala,“ uvedla Valerie Vranová z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Aktuální projekt reaguje na výzvu ministerstva zemědělství, které výzkum podpořilo přibližně 15 miliony korun. „Motivací je popsat vliv lesních cest a ostatních tras opatřených navrhovanými technologiemi na vodní režim v jejich okolí. Výstupem budou technická doporučení pro navrhování nových nebo úpravu stávajících konstrukcí objektů lesní dopravní sítě,“ řekla Vranová.
Odborníci chtějí také zkoumat reakci dřevin a lesních porostů na navržené stavební úpravy. „Pokud změníme tok vody a navrhneme například místo odtoku vsakování, měli bychom na jednotlivých stromech, hladině podzemní vody a vlhkosti půdy potvrdit, že jsou opatření funkční,“ uvedla Vranová. Projekt je tříletý a potrvá do konce roku 2024.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Výzkumná organizace NEXARS vyvinula spolu s automobilkou Škoda Auto novou metodu sledování výskytu covidu v odpadních vodách. Výrazně šetří náklady, umožňuje přesněji předvídat vývoj pandemie několik dní dopředu a nezatěžuje zaměstnance. Takové zjišťování vývoje nákazy by v přepočtu na jednoho zaměstnance stálo v řádu haléřů. Výzkumníci dokázali také předpovídat situaci v jednotlivých výrobních halách, což je velmi důležité při plánování výroby. Dnes to řekl mluvčí Nexars Jan Červenka.
Škoda Auto své pracovníky testovala i nad rámec povinností, které vyplývaly z vládních opatření proti šíření koronaviru. Od loňského 1. března do letošního 18. února plošně testovala všechny zaměstnance minimálně jednou týdně. Zároveň v tomto období organizace Nexars monitorovala koronavirus v odpadních vodách automobilky. Náklady na samotestování antigenními testy přesáhly u společnosti 250 milionů korun, přibližně pětinu z toho zaplatilo veřejné zdravotní pojištění. Průměrná cena jednoho testu byla nižší než 40 Kč. Nákladově největší položku, více než 150 milionů korun, tvořily personální náklady.
„Vysoké náklady spolu s diskomfortem zaměstnanců pro nás byly impulzem pro hledání způsobu pro nezatěžující a nákladově efektivní monitorování pandemie covid-19. Výzkumná organizace Nexars ve spolupráci se Škodou Auto vyvinula a do praxe zavedla metodiku monitorování virové zátěže odpadních vod, která nemá v Česku obdoby,“ uvedl vedoucí Zdravotní služby a ergonomie Škoda Auto Jiří Prokop.
Výzkumníci odebírali vzorky z odpadních vod jednotlivých hal a zjišťovali, zda je v nich virus přítomen a v jaké míře. „Díky nové metodice jsme dokázali určit, od které hodnoty přítomnosti viru už můžeme vzorek považovat za pozitivní a stanovit, jaká je predikce dalšího vývoje. S ohledem na odběrové místo odpadních vod bylo možné na základě predikce učinit opatření lokalizované na konkrétní halu, čímž se minimalizovaly vlivy na výrobu,“ uvedl zakladatel a ředitel Nexarsu Róbert Hromádka.
Podle něj se proto podařilo navrhnout určitý semafor, který by podle zjištěné hladiny viru umožnil operativně reagovat, například zpřísnit opatření a začít v dané hale plošně testovat. Pokud by naopak virová nálož v odpadní vodě nedosahovala daných hodnot, nebylo by plošné testování nutné, a tím by bylo možné ušetřit významné náklady. Opatření by navíc bylo možné cílit podle věkových skupin nebo podle toho, která mutace viru by byla zjištěna. Srovnáním s testy prováděnými automobilkou společnost ověřila přesnost nové metody i možnost předvídat vývoj.
Zdravotní pojišťovny na základě nařízení ministerstva zdravotnictví vydaly podle veřejně publikovaných dat za testování na covid-19 v roce 2021 víc než 17 miliard korun, upozornil Hromádka. „Z toho pouze u Všeobecné zdravotní pojišťovny 4,5 miliardy korun za antigenní testy a 3,8 miliardy korun za PCR testy a u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda cca 0,1 miliardy korun za antigenní testy a cca 0,1 miliardy korun za PCR testy. To spolu s deklarovanými náklady cca 300.000 Kč na jednoho pozitivně testovaného zaměstnance u Oborové zdravotní pojišťovny potvrzuje smysluplnost naší práce,“ doplnil.
Autor: Výzkumná organizace NEXARS
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Voda
Stát nadále uvažuje o stavbě děčínského vodního stupně. Podle studie Technologické agentury ČR je možné kompenzovat opatření, která by byla se stavbou spojená. Opatření budou zahrnutá v novém posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko tvrdí, že by vybudování jezu zničilo vzácné bahnité náplavy, jejichž zánik nijak kompenzovat nelze.
O vybudování plavebního stupně Děčín se mluví téměř 30 let. Jez u Děčína, jehož stavbu podporují rejdaři, má zlepšit splavnost řeky pro nákladní lodě. České a německé ekologické organizace tvrdí, že jediný plavební stupeň nemůže zajistit celoroční splavnost řeky v situaci, kdy se kvůli suchu zvyšuje počet dní, během kterých není možné po řece plout.
„Už děčínský stupeň by významně ulevil právě možnosti dopravovat náklad po vodě. To, na co dlouhodobě narážíme, je nespolehlivá vodní cesta,“ uvedl Kupka. Pokud by se jez podařilo vybudovat, plavební podmínky by se zlepšily nejen u Děčína, ale v celém úseku, dodal. EIA by podle něj měla začít vznikat už v letošním roce, hotová by měla být příští rok.
Stavba děčínského plavebního stupně by měla stát podle šéfa Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomíra Fojtů zhruba čtyři miliardy korun. Na 1,5 miliardy korun vyjde stavba malé vodní elektrárny, jež má dodávat energii všem děčínským domácnostem. „Stavba bude za dobrých vodních stavů zaklopená ve dně, takže jako kdyby tam žádná stavba nebyla, pouze při nízkých vodních stavech se zvednou sklopná jezová pole a vzniknou tam vzdutí zhruba 4,5 metru,“ řekl ředitel. Podle něj vodní stupeň zajistí, že bude dostatek vody zhruba na sedmi kilometrech řeky.
Autor: Ministerstvo dopravy
Zdroj: ČTK
