Dub 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
V Česku bude v příštích letech především v letních měsících docházet k menší dostupnosti vody v půdě i v podzemních vodách. Úbytek vody je podle ochranářů způsoben hlavně tím, že krajina vodu nezadržuje například kvůli umělému narovnávání toků. Novinářům to dnes řekl ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo a Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.
„Pozorujeme úbytek vody z krajiny, který je způsoben nedostatečnými srážkami v některých letech a zejména tím, že krajina vodu nezadržuje,“ řekl Stýblo. Je to podle něj způsobeno tím, že lidskou činností, často kvůli intenzifikaci zemědělství, z krajiny zmizely přirozené prvky jako mokřady.
V posledních desetiletích se podle ochranářů zmenšila plocha mokřadů o 10.000 kilometrů čtverečních hlavně melioracemi (soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd) nebo rozšiřováním lidských sídel. Celkem zmizelo podle Stýbla 80 procent všech mokřadů, které jsou důležité například pro biodiverzitu.
Sucho a úbytek vody v krajině také podle ochranářů způsobuje umělé napřímení vodních toků, které se uskutečňuje už od začátku 19. století. Délka hlavních toků se v Česku od roku 1800 zkrátila z 12.500 na 7900 kilometrů, což je o 37 procent. Například délka Labe se zkrátila o 52 kilometrů. Důsledkem napřímení toků je rychlejší odtok vody z krajiny a vyšší riziko povodní, uvedli ochranáři. Napřímené toky podle nich také vodu ze svého okolí odvádí, zatímco přírodní tok s meandry se chová zcela odlišně a umožňuje mnohem větší vsakování vody do okolní půdy a podzemních vod. Cestou, jak vrátit vodu do krajiny, je podle Stýbla navrácení toků do původních koryt, navrácení přírodního charakteru břehům řek nebo obnova mokřadů. „Vodní prvky mají významnou roli při vázání uhlíku v přírodě a ovlivňují globální změny klimatu,“ doplnil.
Do budoucna je podle Viziny potřeba počítat s tím, že v Česku se bude postupně oteplovat, otázkou je pouze, jak rychle. „Musíme počítat s tím, že především v letních obdobích bude docházet ke snížené dostupnosti vody v půdě a částečně v podzemních vodách,“ řekl.
Situace stavu podzemních vod je podle něj spíše negativní a zásoby podzemní vody jsou podprůměrné, podobný stav byl mezi lety 2015 až 2019. Pokud nepřijdou bohaté srážky, může dojít k tomu, že letos bude voda v krajině chybět. Podle Viziny lze říci, že letošní jaro je nejsušší za dlouhou dobu. „Jde především o nížiny a střední polohy, kde chyběl letošní zimu sníh, který zásobuje krajinu vodou. Navíc prší jen málo, v některých lokalitách téměř vůbec,“ uvedl. Na většině území také platí stav zemědělského sucha.
Poznamenal, že ochrana půdy je nejlevnějším řešením sucha a nedostatku vody. Zapojit se podle něj mohou i jednotlivci například tím, že nechají některá místa na zahradách neposekaná, nebudou používat herbicidy a umělá hnojiva nebo kompostováním. Lidé by se podle něj měli také snažit zadržet co nejvíce srážkové vody.
Autor: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují způsob čištění odpadních vod pomocí řas, sinic, bakterií a dalších mikroorganismů. Hlavními výhodami je podle nich to, že je tato technologie ekologická a nízkonákladová. Univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách. „Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ řekla doktorandka Vladimíra Tarbajová z univerzitního Ústavu chemie a biochemie.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové, každý z nich dokáže odbourat jiný druh znečištění. Nyní vědci systémy testují na azobarvivech. To jsou látky, které jsou ve volné přírodě těžko rozložitelné. Vyskytují se často v textilním a papírenské průmyslu a mohou mít karcinogenní účinky.
Postupně se vědci chtějí zaměřit i na jiné druhy odpadních látek, jako jsou antibiotika a hormony. Systém se dá sestrojit poměrně snadno. „Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje žádná speciální zařízení,“ dodala Tarbajová.
Konkrétní ATS systémy jsou pak upravené podle toho, jaké látky mají odbourávat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,” popsala Tarbajová. S projektem na čištění vody pomocí mikroorganismů zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, funguje ještě lépe. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplnila Tarbajová.
Systém se využívá na čištění vod kupříkladu v USA. Do budoucna by jej vědci chtěli využít k odstraňování škodlivých látek z vod i u nás. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ řekla Tarbajová.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Led 29, 2022 | Voda
Projekty zaměřené na zadržení vody v krajině podpoří v letošním roce Liberecký kraj 9,5 milionu korun. O dotaci mohou do 29. dubna žádat obce, neziskové organizace, zemědělci, vlastníci lesů a další právnické i fyzické osoby. Zájemcům je zdarma k dispozici také odborné poradenství krajské Agentury regionálního rozvoje, řekl mluvčí libereckého kraje Filip Trdla.
Cílem programu, který kraj vyhlásil poprvé v roce 2019, je podpora přírodě blízkých opatření, která pomohou v boji se suchem a zadržením vody v krajině. Zájemci mohou získat od 50.000 do milionu korun, maximálně ale 70 procent výdajů. Loni podpořil kraj z programu 25 projektů, mezi které rozdělil více než 12 milionů korun.
„Krajské dotace pomohly rozhýbat realizaci drobných, přírodě blízkých opatření. Za poslední tři roky vzniklo s podporou Libereckého kraje více než sto tůní. Chystáme i prezentaci některých opatření napříč celým dotačním fondem v oblasti životního prostředí, vznikne tak zajímavá prezentace vzorových příkladů pro jednotlivá opatření,“ doplnil krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Třeba ve Václavicích na Liberecku vznikla za přispění kraje soustava 20 mokřadních tůní na zemědělské půdě. Na projekt zhruba za 1,5 milionu korun dal kraj milion. „Ve Svijanech byl díky dotaci navrácen dolní tok Příšovky do původního koryta. V Semilech byla obnovena historická polní cesta s alejí ovocných dřevin. A ve spolupráci s Lesy České republiky postupně vzniklo na území Libereckého kraje 49 tůní pro zvýšení retenční kapacity lesů,“ řekl Židek.
Z dotačního programu mohou žádat také města a obce podporu na takzvaná zeleno-modrá opatření zaměřená na zasakování dešťové vody. Aby rychle neodtékala kanalizací, ale vsákla se do půdy a zajistila vláhu pro městskou zeleň a pomohla udržet příjemné klima i v letních měsících. „U libereckého sídliště Hokejka tak byla vytvořena soustava tůní, za zmínku stojí i turnovský projekt, který přivádí dešťovou vodu ze střech tamního alzheimercentra do parku u letního kina, kudy už protéká jako nový potůček,“ dodal krajský radní pro životní prostředí.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Led 12, 2022 | Voda
Zastavení prací na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe, které má vláda ve svém programovém prohlášení, nezpůsobí konec příprav splavnění Labe do Pardubic, řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Ředitelství vodních cest (ŘVC) se splavnění tohoto úseku snaží prosadit už mnoho let, vystupují však proti němu ekologické organizace. Nelíbí se jim, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy. ŘVC proto připravuje jinou variantu trasy a čeká se na její posouzení.
„Zastavení splavnění Labe do Pardubic to neznamená. Způsob splavnění se bude teprve posuzovat, a to právě v souvislosti s dopady stavby na životní prostředí,“ uvedl Jemelka. Kvůli lodní přepravě do Pardubic by bylo nutné vybudovat plavební kanál, který obejde jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Labe je zatím splavné jen do Chvaletic. Kromě toho by byla nutná modernizace plavebního stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.
Podle ekologické organizace Děti Země je prosazování kanálu více než 25 let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných peněz na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.
Autor: Ministerstvo dopravy
Zdroj: ČTK
Pro 25, 2021 | Voda
Banínský potok na Svitavsku by měl být do tří let proměněn v přirozeně meandrující potok, kde by byly k vidění také tůně a mokřady. Chystá se dokonce i odpočinková zóna pro návštěvníky. Tato úprava současného, 700 metrů dlouhého, neprodyšného betonového koryta by mohla napomoci problémům se suchem.
Betonové koryto je zde umístěno z důvodu ochrany spodní vody od případné kontaminace, protože kvůli Březovským vodovodům tímto místem každou vteřinu proudí okolo 1 000l vody pro město Brno. Jedná se o jednu z největších zásobáren pitné vody ve střední Evropě. Za proměnou stojí nový krajský institut, kterému se podařilo získat miliony korun z norských fondů na pilotní projekty. Přestože se podařilo získat poměrně dost peněz na přípravu opatření zmírňující problémy se suchem, návrat k přirozenému stavu potrvá roky.
„Institutu se v rámci tzv. projektu Bergen podařilo získat zhruba 25 milionů. Na realizaci tří projektů, které musíme stihnout do dubna 2024, je něco mezi 8 až 9 miliony korun. Jasná je revitalizace Banínského potoka, protipovodňová ochrana Jenišovic v místní části Štěnec a v průběhu podzimu by mělo být jasno i o třetím projektu. Další 3,5 milionu korun máme na rozsáhlý geologický průzkum nivy Svitavy, což bude předstupeň pro eventuální revitalizaci řeky Svitavy, a zhruba 5 milionů máme na zpracování dalších deseti oblastí ohrožených suchem,“ řekl senátor a předseda správní rady Institutu environmentálních výzkumů a aplikací Petr Šilar (KDU-ČSL).
Podstatným otazníkem nadále zůstává ochrana spodních vod, správcům Břevnovských vodovodů jde o stoprocentní jistotu, že betonové koryto již není třeba a proměna negativně neovlivní spodní vody.
„Je to velice problematická oblast vůči prameništi a musí se na to jít opatrně. Důvody, proč se tehdy úpravy toku dělaly, jsou celkem evidentní. Je otázkou pečlivého vyhodnocení, jestli ty důvody ještě trvají,“ řekl za Brněnské vodovody a kanalizace Ladislav Prokop.
Autor: idnes.cz/pardubice
Zdroj: ZDE
Pro 12, 2021 | Voda
V Říčanech u Prahy skončila rekonstrukce čistírny odpadních vod, nyní je v ročním zkušebním provozu. Díky investici za 120 milionů korun se rozšířila kapacita zařízení. Nově vystačí pro 20.600 obyvatel, zatímco dosud to bylo přes 16.000. Kolaudace přijde na řadu po vyhodnocení zkušebního provozu, uvedla mluvčí města Kateřina Lauerová.
Stavební práce začaly v září 2019 a město na ně získalo dotaci Operačního programu Životní prostředí. Stavbaři vybudovali další nádrže pro zvýšení kapacity. Nově by měla vystačit pro připojení všech dosud nenapojených nemovitostí v nynější zástavbě Říčan. Šestnáctitisícové město chce zajistit, aby kapacitu nevyčerpaly velké stavební projekty na úkor majitelů rodinných domů.
Do čističek investují i další města. Například Votice na Benešovsku chtějí během zimy dokončit přestavbu čistírny za 100 milionů korun, na jaře má být zařízení již v plném provozu. Přestavba čistírny je pro Votice důležitá, současné zařízení přestávalo stačit. Ve městě žije kolem 4500 lidí, kapacita čističky nyní vystačí pro 5500 obyvatel a po přestavbě by to mělo být až 9900.
Autor: město Říčany
Zdroj: ČTK
Pro 11, 2021 | Voda
Lesy ČR obnovily za 2,5 milionu korun vodní nádrž Lipinka nedaleko Lokte na Benešovsku. Po úpravách zadržuje splaveniny i vodu v krajině a prospívá vodomilným rostlinám i živočichům. Součástí obnovy bylo i vybudování hráze i bezpečnostního přelivu, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Rekonstrukce začala v únoru, kolaudace byla v listopadu. Lipinka nyní podle Jouklové zachytí splaveniny ještě předtím, než by se dostaly do vodárenské nádrže Švihov, která slouží jako zdroj pitné vody. Zároveň zadrží vodu v krajině a zlepší podmínky vodních a mokřadních rostlin a živočichů. V zatopené mělké části mají pásmo úkrytů.
„Po odtěžení sedimentu z retenčního prostoru bylo třeba vybudovat zemní hráz i bezpečnostní přeliv opevněný kameny. Nový je i betonový požerák, který slouží k manipulaci s vodou. Obnovená přednádrž do budoucna omezí zanášení Lipinky,“ uvedl náměstek oblastního ředitele Lesů ČR Pavel Převor. Na ploše 0,4 hektaru je tak nyní podle něj možné zadržet až 4100 metrů krychlových vody.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2021 | Voda
A Přes 1,75 miliardy korun nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) na projekty adaptace na změnu klimatu. Téměř miliarda korun podpoří opatření obcí a krajů vedoucí k lepšímu nakládání s dešťovou vodou. Zbylých 762 milionů je vyhrazeno přímo pro město Brno, které je využije na protipovodňová opatření. O dotační výzvě za MŽP informovala Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě.
„Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci,“ uvedla Pospíšilová.
„Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou následně akumulovat dešťovou vodu,“ doplnila.
Nová výzva naváže na dřívější dotace z Operačního programu Životní prostředí. Ta nynější bude vypsána v Národním programu Životní prostředí, peníze půjdou z Národního plánu obnovy.
O dotaci z alokace ve výši necelé miliardy si mohou kromě měst a obcí požádat například i státní a neziskové organizace. V případě Brna pak dotace pokryjí první dvě etapy projektu na vybudování protipovodňových opatření na Svratce. „Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti,“ poznamenala Pospíšilová.
Příjem žádostí o dotaci začne 12. ledna 2022 a potrvá do 31. srpna příštího roku nebo vyčerpání alokace. „Výše dotace na konkrétní projekt se různí podle druhu opatření, museli jsme reagovat na nezpůsobilost DPH z pohledu pravidel Národního plánu obnovy,“ sdělil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Maximální výše podpory na jeden projekt u Velké Dešťovky je až 100 procent, s výjimkou budování propustných zpevněných povrchů, kde budeme poskytovat dotaci maximálně do 50 procent celkových způsobilých výdajů, a jedná se vždy o výdaje bez DPH,“ vysvětlil Valdman. Podpořené projekty musí příjemci realizovat nejpozději do 30. června 2025.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zájem samospráv o tento typ dotací trvale roste. „Z národních a evropských zdrojů MŽP podpořilo v této oblasti od roku 2014 více než 21,5 tisíce projektů částkou v celkovém objemu přesahujícím 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci ČR,“ shrnul Brabec.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 22, 2021 | Voda
Klimatickou změnu, větší postihy pro viníky ekologických havárií i zakotvení ochrany vody do Ústavy považuje za své priority kandidátka na ministryni životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Řekla to dnes novinářům v Brně. Podle lidovců je pro zlepšení životního prostředí důležitá i spolupráce mezi ministerstvy. KDU-ČSL obsadí jak ministerstvo životního prostředí, tak ministerstvo zemědělství.
Hubáčková chce být také aktivní při vyjednávání Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal). „Nosné téma bude klimatická změna. Pro mě je osobní priorita ochrana vodních toků. Chceme omezit některá znečištění a snížit vlivy člověka na přírodu. Je to obrovská výzva a bude to mnoho práce,“ uvedla Hubáčková.
Sama například aktivně vystupovala proti plánované těžbě štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Těžba by podle okolních obcí mohla ohrozit pátý největší pitný zdroj v republice, který zásobuje vodou zhruba 100.000 lidí. Proto hodlá prosadit ochranu vody do Ústavy, ale také zpřísnit postihy pro viníky ekologických havárií. Učinit to chce cestou novely zákona o ekologické újmě například zpřísněním kontrol nebo kombinací trestů. „Po minulé vládě máme obrovský dluh vůči ochraně krajiny a přírodních zdrojů. To chceme co nejdříve napravit. Situace kolem neprůhledného vyšetřování kauzy Bečva už se nesmí opakovat a postihy pro viníky musí být mnohem přísnější,“ uvedla Hubáčková. Připomněla tak kauzu, kdy se loni na podzim v řece Bečvě v úseku od Valašského Meziříčí až po Přerov objevil kyanid, což mělo za následek úhyn desítek tun ryb.
Lidovci chtějí i více spolupracovat mezi ministerstvy. „Musí dojít ke sjednocení názorů v oblasti zemědělství i ochrany krajiny, důležitá je také úzká spolupráce v oblasti energetiky. Budoucí vláda bude aktivní při vyjednávání v rámci EU. Zelená dohoda pro Evropu znamená obrovskou příležitost, jak investovat do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství,“ řekl místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík, který měl možnost stát se ministrem životního prostředí, ale rozhodl se zůstat v Brně, kde zastává post náměstka primátorky.
Sněmovní volby v říjnu vyhrála koalice Spolu složená z ODS, lidovců a TOP 09. Vládu utvoří s Piráty a STAN. Nahradí dosluhující vládu ANO a ČSSD.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Lis 16, 2021 | Voda
V řece Bílině je větší množství rtuti, do vody se za běžných podmínek neuvolňuje, zůstává v usazeninách. Vyplývá to ze závěrů výzkumu vědce z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky Dominika Vöröšiho, o kterých dnes ústav informoval ČTK. Vodní organismy v řece průmyslové znečištění ohrožuje, řeka protéká průmyslovou oblastí severních Čech. Ideální by podle vědce bylo navrácení řeky do jejího původního koryta.
Výzkum, jehož součástí bylo i posuzování obsahu dalších těžkých kovů v řece, dělal vědec v letech 2015 až 2019. Vzorky analyzoval v laboratořích ve Španělsku. „Z posledních provedených výzkumů vyplývá, že usazeniny řeky Bíliny jsou kromě rtuti bohaté i na arzen a vanad. V ústí řeky mnohdy arzen několikanásobně překračuje limity, jeho zvýšený obsah byl zjištěn i ve středním i horním toku,“ uvedl Vöröš.
Průmyslové znečištění, jehož typickým projevem jsou výkyvy v koncentracích kovů, podle vědce působí v říčním systému stresově, tedy ohrožuje zejména vodní organismy. Kromě toho na život v řece negativně působí i ropné látky a rovněž nedostatek kyslíku v úsecích řeky, kde voda v uměle vytvořeném korytě nemá spád. „Původní koryto řeky totiž bránilo postupující těžbě uhlí, a proto bylo odkloněno a nahrazeno systémem ocelových trubek a napřímených kanálů. Přirozenou podobu má vodní tok již jen v některých úsecích, například v meandrující části u Rtyně nad Bílinou,“ uvedl vědec.
V minulosti ovlivnily průmyslové havárie podle Vöröšiho řeku natolik, že v jejím toku lokálně téměř chybí život. Rybáři do řeky vysazují ve spolupráci s litvínovskou chemičkou Unipetrol dvakrát ročně ryby, čistota její vody se podle nich za poslední tři desetiletí výrazně zlepšila. Kromě kaprů ve vodě žijí například cejni či okouni.
Řece lze podle vědce navrátit její dřívější podobu. „Prioritou bude zkvalitnění vody, kdy bude důležité i nadále sledovat vývoj chemického složení vody i sedimentů a porovnávat jej s přirozeným obsahem daných látek. Ideální by bylo také navrácení řeky do jejího původního koryta,“ uvedl Vöröš.
Bílina pramení v Loučenské hornatině Krušných hor a poté teče kolem Jirkova, Mostu a Bíliny do Ústí nad Labem, kde se vlévá do Labe. Její tok měří 83,6 kilometru. Řeka protéká rozsáhlou oblastí povrchové těžby a chemického průmyslu.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
