Říj 14, 2021 | Voda
Na základní škole Bohemia v Chrudimi se v týdnu od 11. do 15. 10. 2021 uskuteční ekologický projekt Voda nás spojuje, který podpořil Pardubický kraj. Prvotním cílem projektu je budovat na naší škole rodinného typu dobré vztahy, dopřát žákům více kontaktů mezi sebou po dlouhém období online výuky a umožnit vrstevnické učení. Během projektu budou žáci pracovat ve věkově smíšených skupinách na aktivitách, které si sami dopředu zvolí.
Člověk může začít chránit jen to, co si zamiluje a co je pro něho cenné. Proto jsme připravili aktivity, které osloví žáky celostně – sami si je vyberou z nabídky podle svých preferencí, budou moci ovlivnit, zda je prožijí s kamarády či sourozenci, při aktivitách budou mít možnost pracovat rukama, poznají nová místa, setkají se s odborníky z praxe. Učitelé školy se stanou průvodci heterogenních skupin žáků při aktivitách.
Jedním z hlavních cílů je věnovat pozornost ekologické výchově a učit se více venku. Jako téma jsme si zvolili vodu. Týdenní projekt vede děti od toho, co znají, ke specializovanějším znalostem a dovednostem.
V pondělí si žáci budou všímat, jak se k nám voda dostává a kde se s ní setkáváme. Na školní zahradě vznikne žáky vytvořená meteostanice se srážkoměrem. Žáci budou putovat k prameni Červené studánky v Chrudimi a budou se zamýšlet nad vztahem člověka k pramenům v dějinách. Další skupina bude v laboratoři odhalovat vlastnosti vody ve všech skupenstvích. Jiná skupina prožije koloběh vody s odborníkem z Vodních zdrojů Chrudim a znázorní ho vlastním tvořivým způsobem.
V úterý budou žáci pozorovat cesty vody krajinou. Nejmenší žáci si budou rozšiřovat slovní zásobu a pojmenovávat vodní útvary v krajině. Na dvorku Vodních zdrojů v Chrudimi budou experimentovat s vodním zdrojem a korytem a poznávat, jak člověk vodu využívá. Starší žáci odeberou vzorky povrchové vody v Chrudimi a budou je pozorovat z fyzikálního i chemického pohledu. Jiní se projdou po Modré ose v Chrudimi a seznámí se tím, jak člověk cestu vody v krajině usměrňuje. Další skupina se setká s odborníkem z VS Chrudim nad plánem Chrudimi a žáci se seznámí s tím, odkud do Chrudimi přitéká pitná voda, jak se dostává do domácností a jak a kam z nich zase odtéká. V další skupině se žáci seznámí s měřením spotřeby vody a budou hledat strategie vedoucí k úspoře vody doma i ve škole. Jiná skupina se na školní zahradě bude experimentálně zabývat nasákavostí různých půd. Další skupina bude objevovat téma povodně a záplavy v Chrudimi a jak jim obecně předejít.
Ve středu se žáci zaměří na vodu jako zdroj života. S botaničkou budou pozorovat život na Ptačích ostrovech v Chrudimi. Další žáci se rozhodnou, jakými živočichy žijícími u vody se chtějí zabývat, v nabídce budou bezobratlí a jejich životní stádia, ryby, vodní ptáci, savci. Z historického hlediska se žáci zaměří na dřeviny a jejich využívání člověkem pro svá díla v okolí vody. Jednou z aktivit bude také výroba mapy mysli, žáci se pokusí postihnout co nejvíc významů vody pro život.
Čtvrtek bude patřit tématu ochrana vody. Z hygienických důvodů jsme nemohli naplánovat exkurzi do úpravny vody, čističky a dalších provozů. Ve skupinách se žáci ale seznámí s procesy, které v těchto provozech probíhají a pokusí se navrhnout svá řešení na modelu. Další skupina se vydá na dopolední čištění břehu Chrudimky s odborníkem z městského úřadu Chrudim. Jiná skupina připraví pro ostatní na seznámení s pravidly, co do kanalizace nepatří. Žáci se budou zabývat otázkou kam putuje jejich odpad. Další skupiny využijí školní laboratoř k pokusům týkajících se mísení látek s vodou. Někteří žáci I. stupně mají ten den plaveckou výuku, po ní se seznámí s provozem plaveckého bazénu v Chrudimi.
Během každé aktivity se budou žáci zamýšlet, jak budou výsledky své práce ve skupině prezentovat ostatním spolužákům během páteční žákovské konference. Tím vedeme žáky k dovednosti dobře vzájemně spolupracovat a prezentovat výsledky své práce, což je dovednost pro život, kterou žáci budou dále ve svém životě potřebovat. Pevně danou strukturou chceme z projektu získat maximum prospěchu pro jejich celoživotní vzdělávání. Zároveň budou žáci výsledky své práce vkládat na webovou stránku projektu v prostředí Google, ve kterém naše škola pracuje i při online výuce.
Díky smysluplné práci s mapou, plánem, grafy, klíči a encyklopediemi, s mapou mysli, internetem, šablonou webové stránky, prováděním pokusů, badatelským přístupem a setkáním s odborníkem z oboru chceme nadchnout žáky pro vědu nebo alespoň pro odpovědné ekologické chování.
V pátek 15. 10. děti představí výsledky své práce na žákovské konferenci. Buď vystavením plakátu, výrobků, fotek atd. nebo předvedením představení, pokusu či videa. Úvodní slovo bude mít RNDr. Daniel Smutek z Vodních zdrojů Chrudim. Výsledky projektového týdne budou také zveřejněny na webové stránce projektu, kterou budou žáci společně tvořit.
Srdečně zveme rodiče a přátele školy na závěrečnou žákovskou konferenci projektu Voda nás spojuje dne 15. 10. od 10 hodin v tělocvičně.
Kontakt:
Autor: Bohemia – Hotelová škola a Střední pedagogická škola a Základní škola s.r.o.
Říj 1, 2021 | Voda
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nabídne dotaci 450 milionů korun na vybudování zdrojů pitné vody. Dalších 300 milionů korun podpoří pořízení domovních čistíren vody. Příjem žádostí u obou výzev začne 1. listopadu. Dotace na zdroje pitné vody cílí především na malé obce, jde o třetí výzvu v pořadí. Podle MŽP přispěje na výstavbu nových a obnovení či zvýšení kapacit stávajících zdrojů a přivaděčů pitné vody. Na projekt lze získat 140.000 až 2,1 milionu korun. Dražší výstavby budou financovány z Operačního programu Životní prostředí, jehož spuštění resort předpokládá na přelomu roku.
je primárně určena na komplexní opatření, a proto nebudou podporovány čistě průzkumné vrty. Náklady na ně bude ovšem stejně jako třeba na projektovou přípravu, stavební práce a dodávky možné zahrnout do způsobilých výdajů komplexního opatření,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
„Všem žadatelům pokryjeme až 70 procent z celkových výdajů bez ohledu na to, zda mají akutní či možný nedostatek pitné vody,“ dodal. O dotaci mohou podle MŽP žádat obce, dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti a zájmová sdružení právnických osob – vlastníci veřejných vodovodů a kanalizací, kteří jsou z více než 50 procent ovládáni obcemi, městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Resort uvedl, že v minulých dvou výzvách bylo přijato přes tisíc žádostí s požadavkem na podporu 1,4 mld. korun a většina z nich je schválena.
Peníze z další oznámené výzvy cílí na stavbu soustav individuálních domácích čistíren odpadních vod pro nejvýše 50 obyvatel v oblastech, kde není možné napojení na klasickou stokovou síť zakončenou čistírnou. Tyto soustavy jsou podle resortu výhodné a ekologičtější alternativy ke starým netěsným jímkám a septikům. O podporu mohou žádat obce. Slouží objektům pro trvalé bydlení a budovám v obecním vlastnictví.
Ministr Richard Brabec uvedl, že díky současné dotaci by mělo být pořízeno přes 3000 domovních čistíren pro více než 10.000 obyvatel. Současná výzva je čtvrtá v pořadí, z dosud schválených žádostí má být podle ministra instalováno 2700 domovních čistíren. Letošní výzva proti minulé rozlišuje pouze dvě kategorie maximální výše dotace. Na čistírnu sloužící nejvýše 15 lidem je maximální výše podpory 150.000 korun, na zařízení pro 16 až 50 osob 300.000 korun. V minulosti to bylo 240.000 korun.
„Míra podpory na jeden projekt činí 80 procent z celkových způsobilých výdajů. Mezi ty je možné zahrnout nákup zařízení, stavební práce a dodávky nezbytné pro instalaci, ale také například náklady na následný monitoring provozu čistíren,“ uvedl Valdman.
Žádosti lze podávat elektronicky do 31.12. 2023 nebo do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí žadatelé vybudovat nejpozději do konce roku 2026. K financování využije resort peníze z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2021 | Voda
Dnes v podvečer se uskuteční první část dvoudenní on-line konference na téma kanálu Dunaj-Odra-Labe, na které budou odborníci hovořit o ekologických a ekonomických dopadech možné výstavby nákladného projektu. Konference se bude po oba dny konat od 17:00 do 18:30. Přípravu první části vodního koridoru na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda loni v říjnu. Tato etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.
„Účelem konference je probrat jak ekologické, tak ekonomické dopady plánované výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe. Budeme se zaobírat tím, kolik to ve skutečnosti bude stát, srovnáním třeba s jinými druhy dopravy. V čem je co efektivnější, co je pro nás důležitější,“ řekl Jiří Kaňa, mluvčí neziskové organizace Arnika, která akci pořádá. „Potom samozřejmě probereme dopady na územní rozvoj obcí. Už v dnešní době to silně dopadá na rozvoj obcí, které musí mít vyčleněné pozemky pro výstavbu tohoto kanálu,“ dodal Kaňa.
Odborníci se podle Arniky zaměří na to, jak moc lze spoléhat na fakta ve studii proveditelnosti, či zda by byl pro provoz koridoru dostatek vody.
Dnes večer vystoupí děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký, který se věnuje tématům spojeným s říční krajinou a vodním hospodářstvím. Dále promluví Naděžda Johanisová z Katedry enviromentálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Johanisová přednáší ekologickou ekonomii a zabývá se ekonomickými souvislostmi environmentálních a sociálních problémů. Třetím dnešním hostem bude Martin Kvizda z téže univerzity, který se specializuje na dopravní ekonomii. Kvizda vede Institut pro dopravní politiku, ekonomii a geografii, společné pracoviště Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.
Středečního programu se zúčastní expert na aplikovanou hydrobiologii a ekologii tekoucích vod Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci a ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr, který v minulosti mimo jiné působil na ministerstvu dopravy. Posledním hostem bude ekonom a člen expertní platformy KoroNERV Radim Dohnal.
Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Rozhodnutí vlády kritizovali opoziční politici, zástupci ekologických organizací, nesouhlas s projektem mimo jiné vyjádřili i zástupci Olomouckého kraje a přípravy loni odsoudily také desítky vědců. Stavbu kanálu naopak prosazuje prezident Miloš Zeman.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Zář 11, 2021 | Voda
Kvalita podzemních vod se loni mírně zlepšila. Limity alespoň v jednom z ukazatelů byly překročené v 82,4 procenta případů, což bylo o 1,7 procentního bodu méně než předloni. Horší je situace u mělkých vrtů, kde byly limity překročené v 95,5 procenta případů, což bylo meziroční zlepšení o půl procentního bodu. Uvádí to zpráva o stavu vodního hospodářství (tzv. Modrá zpráva), kterou dostane v pondělí pro informaci vláda.
Stát loni sledoval 366 jakostních parametrů u 695 objektů, kde byly zastoupené prameny, mělké a hluboké vrty. Nejvýrazněji překračují hodnoty hlavně pesticidy. „A to zejména metabolity herbicidů používaných zejména pro ošetření plodin, jako jsou řepa, řepka a kukuřice,“ uvádí ministerstva životního prostředí a zemědělství v dokumentu. Dále pak v podzemních vodách překračovaly limity anorganické látky jako jsou amonné ionty, dusičnany a fosforečnany, organické látky nebo kovy. Výsledky za loňský rok odpovídají i předchozím měřením.
Státní podniky Povodí ve svých laboratořích sledují pesticidní látky a jejich metabolity také v povrchových vodách. Loni nalezly pesticidy ve 493 profilech z 525 měřených, tedy v 93,9 procenta. I zde jde nejčastěji o metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, ale také již zakázaných přípravků jako alachlor nebo acetochlor.
Kvalitu vod kritizoval letos v létě také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod podle NKÚ nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil již dříve mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.
Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2021 | Voda
V Jihočeském kraji jsou dvě nové přírodní památky. Jde o rybník Chrastí u Trhových Svinů na Českobudějovicku a Nahořanské tůně u Větřní na Českokrumlovsku, které zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Přírodními památkami je prohlásila rada Jihočeského kraje. V tiskové zprávě to uvedl náměstek jihočeského hejtmana František Talíř (KDU-ČSL).
Podle něj jde v případě Chrastí o jeden z mála jihočeských rybníků s průhledností až 80 centimetrů. Na jeho hladině rostou lekníny bělostné, které v tuzemsku patří mezi kriticky ohrožené druhy. „Kromě toho v něm žijí významné druhy obojživelníků a bezobratlých živočichů,“ uvedl Talíř. Jihočeský kraj rybník odkoupil od původních vlastníků a další hospodaření přizpůsobí zájmům ochrany přírody.
Druhým územím je přírodní památka Nahořanské tůně, které leží na řece Vltavě mezi Větřním a Rožmberkem. Jde o dvě tůně, které přiléhají k řece, po které projíždějí vodáci. „Hlavním důvodem vyhlášení této přírodní památky je její zařazení na národní seznam evropsky významných lokalit,“ dodal Talíř. V obou tůních roste stulík malý, kriticky ohrožená rostlina, která patří mezi vymírající druhy květeny v České republice. U nás se rostlina kromě jižních Čech vyskytuje ještě na jihozápadní Moravě.
Vedle Chrastí a Nahořanských tůní rada JIhočeského kraje znovu vyhlásila dalších osm přírodních památek, které byly vyhlášeny v dřívějších letech. Kvůli legislativním úpravám se musely zrušit a vyhlásit znovu. Jde například o přírodní památky Králek, Stříbrná huť nebo přírodní rezervaci Blanko.
Autor: Jihočeský kraj
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: kraj-jihocesky.cz
Čvc 8, 2021 | Voda
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nabídne obcím dalších 450 milionů korun na nové zdroje pitné vody. Příjem žádostí bude spuštěn během září, uvedla mluvčí resortu Petra Roubíčková v dnešní tiskové zprávě. Zástupci resortu informovali také o dalších dotačních výzvách plánovaných v Rámci Národního programu Životní prostředí 2021–2023.
Na dvacítku výzev půjdou více než tři miliardy korun. Dotace, cílící především na menší obce, podpoří mimo jiné likvidaci odpadu či výsadbu stromů. „V tříletém plánu Národního programu Životní prostředí jsme na boj se suchem a klimatickou změnou vyčlenili dalších 759 milionů a z toho téměř dvě třetiny pošleme právě na posílení zdrojů pitné vody. V pořadí už třetí výzvu plánujeme spustit v průběhu září,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
V předchozí dotační výzvě, která skončila v červnu, bylo podle MŽP přijato 709 žádostí ve výši 1,1 miliardy korun. Brabec uvedl, že k dnešku z ní zamířilo do 556 obcí přes 800 milionů korun. „V reálu to znamená, že dalších 400 tisíc lidí získá přístup ke kvalitní pitné vodě,“ poznamenal ministr.
Například obec Žižkovo Pole na Havlíčkobrodsku získala peníze na nové studny – vrtanou a šachtovou. V Radostíně, nedaleko Žďáru nad Sázavou, napojili stávající průzkumný vrt na vodovodní řad obce, což má zajistit dostatek pitné vody i v suchých měsících. Dotaci na studny nebo vrty dostaly také obce Vepříkov nebo Vilémovice na Havlíčkobrodsku. „Obecně největší zájem byl o dotace na vybudování nových zdrojů vody, kde přispíváme částkou až tři miliony korun,“ podotkl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
MŽP také uvedlo, že v Rámci Národního programu Životní prostředí 2021–2023 během následujících měsíců spustí například nové dotace na vybudování domovních čistíren odpadních vod. V přípravě jsou také výzvy, které pomohou s komunitní výsadbou stromů, likvidací nepovolených skládek či podpoří obce ležící na území národních parků. Valdman do konce roku počítá s vyhlášením 13 výzev. Během tří let by mělo být spuštěno celkem 22 výzev financovaných převážně z prostředků fondu. Některé dotace však posílí také peníze z Operačního programu Životní prostředí. Příští rok jsou podle MŽP v plánu například příspěvky na enviromentální vzdělávání či ozdravné pobyty. „Tento de facto dotační jízdní řád pro období 2021-2023 vznikl proto, aby žadatelé, zejména obce, měli šanci si projekty lépe naplánovat. Dopředu tak vědí, kdy, co budeme podporovat a kolik na to půjde peněz,“ podotkl Brabec. Mezi stanovené priority podle něj především patří, jak boj se suchem a zajištění dostatku kvalitní pitné vody, tak i zdravější život v obcích. „Při plánování jsme vycházeli nejen ze Státní politiky životního prostředí ČR, ale také z aktuálních potřeb obcí a měst. Objeví-li se nutnost zafinancovat i jiné aktivity, než jsou v rámci uvedeny, jsme připraveni ho aktualizovat,“ uzavřel Brabec.
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2021 | Voda
Růst kapacity vodních elektráren v nadcházejícím desetiletí výrazně zpomalí, což ohrozí ambice mnoha zemí, které chtějí splnit cíl uhlíkové neutrality, a přitom zajistit dostupné dodávky elektrické energie pro své obyvatele. Ve zprávě o vyhlídkách produkce energie z vodních elektráren ve světě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor v reakci uvedl, že Česká republika má například ve srovnání se sousedním Rakouskem obecně přírodní podmínky pro vodní energetiku podstatně omezenější.
Kapacita vodních elektráren se podle IEA v letech 2021 až 2030 zvýší o 17 procent. Největší nárůst připadne na Čínu, Indii, Turecko a Etiopii. Očekávaný růst je ale o 23 procent slabší než expanze výroby elektřiny z vodních elektráren v předchozích deseti letech. Zvrátit toto zpomalení bude od vlád vyžadovat řadu opatření, včetně záruk, že chystané projekty budou ekonomicky životaschopné, a tudíž atraktivní pro investory.
„Energie z vodních elektráren je zapomenutým obrem čisté elektřiny, a je nutné ji bezvýhradně vrátit na program energetiky a klimatu, pokud státy myslí vážně snahu splnit cíl uhlíkové neutrality,“ poznamenal výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Kromě toho, že jsou schopny produkovat kvanta nízkouhlíkové elektřiny, může spousta vodních elektráren produkci velmi rychle zvyšovat i snižovat, což umožňuje integrovat střídavou produkci větrných a solárních zdrojů.
Loni se elektřina z vodních elektráren podílela na celkové produkci elektřiny ve světě asi z jedné šestiny, a byla tak největším samostatným zdrojem nízkouhlíkové energie. Její podíl na celkové produkci byl zároveň větší než podíl všech ostatních obnovitelných zdrojů. Za posledních 20 let se produkce vodních elektráren zvýšila o 70 procent, ale její podíl na dodávkách elektřiny ve světě se prakticky nezměnil. Postupně se totiž zvyšovaly i kapacity větrných, solárních, plynových a rovněž uhelných elektráren. Elektřina z vodních elektráren ale i tak nyní většinově uspokojuje poptávku po elektrické energii ve 28 ekonomikách mladých trhů i rozvojových zemí s celkovým počtem obyvatel kolem 800 milionů.
Gavor uvedl, že v Česku vodní elektrárny teď produkují kolem tří procent celkové výroby elektřiny, srovnatelně jako fotovoltaika, biomasa a bioplyn.“ Nicméně proti dalším alternativám výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde zejména fotovoltaiku čeká rychlý a velký rozvoj, vodní energetika bude v českých podmínkách v nejbližší dekádě spíše stagnovat,“ řekl analytik.
Vodní elektrárny ve světě včetně ČR trpí stejným problémem – když už jsou postaveny, tak jsou vítaným zdrojem čisté energie, nicméně jejich příprava pravidelně naráží na vášnivý odpor místní veřejnosti s dobře organizovanou podporou ekologických aktivistů. A tak mnohé větší projekty se neuskuteční. Vzpomeňme jen z naší blízké zkušenosti katastrofická varování ke stavbě slovensko-maďarského komplexu Gabčíkovo – Nagymaros, ze kterého se nakonec realizovala jen ta slovenská část. Pro investory je tak mnohem průchodnější spíše zvyšovat energetický potenciál stávajících lokalit,“ dodal Gavor.
Podle toho, jak jsou dnes nastavená pravidla, zůstane podle IEA až do roku 2030 největším jednotlivým trhem elektřiny z vodních elektráren Čína, která se na globální expanzi bude podílet ze 40 procent. Za ní bude Indie. Podíl Číny na nových kapacitách hydroelektráren ale klesá, protože se snižuje dostupnost ekonomicky atraktivních lokalit, a naopak narůstají obavy z dopadů na společnost a životní prostředí.
Agentura předpokládá, že od letoška do roku 2030 se zhruba 127 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč) vynaloží na modernizaci stárnoucích kapacit, zejména ve vyspělých zemích. Je to skoro čtvrtina celosvětových investic do vodních elektráren. Platí to hlavně o zemích v Severní Americe, kde je průměrné stáří vodních elektráren téměř 50 let, a o zemích v Evropě, kde je to 45 let. Předpokládané investice tak výrazně zaostanou za částkou 300 miliard USD (6,4 bilionu Kč), kterou zpráva považuje za nezbytnou, pokud se mají modernizovat všechny stárnoucí vodní elektrárny ve světě.
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2021 | Voda
V místech, kde do řek Ostravice, Odra a Olše vyúsťují vody z dolů, se vyskytují anorganické soli a kovy baryum a stroncium. Několikanásobně je tam překročené přípustné průměrné roční znečištění povrchových vod chloridy, takzvané zasolení se pak odráží i na koncentraci chloridů v dolní části toků, neznamená ale větší nebezpečí. Vyplývá to z výzkumu vod v oblastech s hornickou činností, který zhruba po dvou letech dokončili a vyhodnotili vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice.
„V místech s vyústěním důlní vody do řek Ostravice, Odra a Olše jsme prokázali významný výskyt pouze anorganických solí. V případě kovů, například barya a stroncia, a ostatních sledovaných parametrů nejsou jejich koncentrace nijak alarmující. Ačkoli to tak na první pohled může vypadat, situace není nikterak zlá,“ uvedl odpovědný vedoucí projektu Václav Dombek z VŠB- TUO.
Baryum je jedovatý kov. Stroncium se v přírodě, a tedy i v důlních vodách, vyskytuje ve formě, která není toxická. „Říční toky jsou baryem a stronciem znečištěné jen v nejbližším okolí vyústění důlních vod. Týká se to zejména řeky Ostravice, kde jsme sledovali výtok z Vodní jámy Jeremenko. Pro laiky to znamená, že povrchové toky jen o něco dále od vyústění důlních vod nejsou těmito kovy znečištěny nad povolený rámec,“ uvedl Dombek
Důlní voda se podle něj prakticky na všech odběrových místech významně podílí na znečištění vody ve svém blízkém okolí. „Je to patrné jak na české, tak i na polské straně. Níže po toku dochází u chloridů k naředění, což pro kvalitu vody znamená, že dále po proudu řek toto zasolení způsobené důlními vodami již nepředstavuje pro obyvatelstvo ani vodní faunu žádné nebezpečí,“ uvedl Dombek.
Velice pozitivní podle vědců je, že na základě radiometrického šetření se v povrchových vodách neprokázal zvýšený obsah přirozených radionuklidů ani produktů jejich rozpadu, které by způsobily důlní vody. „Vědce také potěšil fakt, že nebylo prokázáno překročení limitů u polycyklických aromatických uhlovodíků. Jejich koncentrace se u vypouštěné důlní vody pohybovaly pod mezí detekce,“ uvedla Eva Kijonková.
Zdroj: ČTK
Bře 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Voda
Více než 200 schváleným projektům umožní 300 milionová dotace okamžitý přístup k pitné vodě, modernizaci veřejného osvětlení nebo míří na kompletní projektovou a zadávací dokumentaci k výstavbě kanalizací, čistíren odpadních vod nebo obecních vodovodů, na které si mohou v příštím roce požádat o financování z evropských fondů. Výzva na zdroje pitné vody zůstává dalším zájemcům otevřená až do konce června.
„Obce se v poslední době potýkají se špatnou kvalitou vody i dlouhými obdobími sucha. Dotace cílíme především na menší sídla, která nedisponují velkými rozpočty, a přitom potřebují problém s vodou rychle vyřešit. Díky až 3 milionové finanční pomoci z našeho programu budou moci vybudovat nové zdroje pitné vody, zkapacitnit ty stávající, nebo vybudovat přivaděče,“ informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Nově schválené dotace z Národního programu Životní prostředí pomohou na téměř osmdesáti místech. Na vodní zdroje putuje přes sto dvacet milionů korun, díky kterým například v Libkově na Domažlicku mohou vyvrtat novou studnu a napojit ji na stávající vodovod, v Přešticích rozšíří zásobník upravené vody a ve Volarech doplní vodní zdroje. Dotační výzva na zdroje pitné vody ale současně zůstává pro další zájemce nadále otevřená až do konce června.
Kromě pitné vody jde aktuální balík peněz na kanalizace, čistírny odpadních vod a vodovody. Konkrétně na jejich projektovou přípravu. „Obcím přispíváme už nyní na zpracování dokumentace. Zájem je mimořádný. Připravené projekty pak budou obce předkládat k financování v příštím roce, jakmile spustíme první výzvy v novém Operačním programu Životní prostředí 2021-2027. Díky tomu budou obce připravené na okamžité realizace vybudování vodohospodářské infrastruktury a my začneme velmi rychle čerpat prostředky z nového programového období,“ popisuje smysl této podpory ministr Richard Brabec.
Dotaci na dokumentaci získal například projekt kanalizace a čistírny v Bouzově, v Desné navrhnou rozšíření vodohospodářské infrastruktury, v Lošanech si rozvrhnou vodovod. Celkem vzniknou projektové dokumentace na skoro devadesáti místech za celkem téměř 120 milionů korun. „Poskytujeme až 90 procent z celkových způsobilých výdajů. I proto byl o dotace velký zájem a příjem žádostí jsme museli ukončit o něco dříve, protože projekty vyčerpaly alokaci,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Součástí schvalovaných projektů byly i výměny lamp veřejného osvětlení v obcích v chráněných krajinných oblastech, kde nová energeticky úsporná pouliční světla nahradí staré neefektivní typy. Vedle lepší viditelnosti či nižších nákladů na energie přináší nové osvětlení snížení světelného smogu. Dotace poputují do čtyřiadvaceti obcí, na lepší osvětlení se mohou těšit obyvatelé Hejnic, Železného Brodu nebo Radvanic.
Seznam schválených projektů
Zdroj a foto: TZ MŽP
Bře 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Voda
S blížícím se jarem se zaplnily tůně v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích. V zimě je vyhloubily bagry, letos se stanou líhništěm vzácných živočichů nebo místem pro rostliny. „Cílem nebylo hloubit spodní vod, tůně zaplnil déšť a roztátý sníh. Jsou tady tři tůně, dvě jsou zaplněné, v třetí je trocha vody. Ta může být líhništěm pro žáby, možná se vrátí i vzácný korýš, listonoh letní, který mělké a periodické tůně vyžaduje,“ řekl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Pardubice.
Červeňák je bývalé armádní území a rozkládá se na 19 hektarech. Město ho získalo od armády loni. Podle smlouvy s ministerstvem vnitra magistrát nesmí po dobu 20 let oblast komerčně využívat, ani pozemky prodat. Oblast kolem Chrudimky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Do řeky se nedávno přestěhoval bobr evropský.
„Bobr patří mezi chráněné druhy, byť ho někteří nemají rádi, protože kácí stromy. Jeho výskyt svědčí o tom, že lokalita je přírodní. Už se dalo očekávat, že se tady objeví, vyskytuje se jinde na toku Labi i Chrudimky, byla to jen otázka času,“ řekl Hoza.
Lokalita je vycházkovým místem pro obyvatele Pardubic. Ochranáři s dobrovolníky se o lokalitu starají, na údržbu přispívá město, vybagrování tůní v zimě obstarala zdarma stavební firma. Kromě toho tam těžká technika rozjezdila louky, což je způsob, jak pomoci obnovit zarostlé mokřady a zajistit tím podmínky pro návrat druhově pestrých luk s motýly.
Využívání pásové techniky patří na řadě vojenských cvičišť po střední Evropě dnes již k běžným způsobům aktivní péče o přírodní rozmanitost. „O lokalitu se musíme starat, aby nezarůstala, neztrácela svoji biologickou hodnotu. Travnaté plochy se musí udržovat. Doufám, že se lokalita za pár let změní k lepšímu, změní se biodiverzita. Bude tady víc lučních bylin, hmyzu, v tůních bude voda,“ řekl Hoza.
Město si zadalo územní studii pro Červeňák, která navrhne jeho využití a vhodné úpravy. Ochranáři chystají další údržbové práce na konci jara nebo na začátku léta.
Zdroj: ČTK
